Určitou předzvěstí změn byla chvatná předvolební snaha vedení sekce SIPVZ MŠMT v čele s Ing. Drahomírem Fránkem o komunikaci s pedagogickou veřejností, která vyvrcholila v poněkud nešťastně svolaném neveřejném pracovním semináři v Telčiv posledním červnovém týdnu, kdy po řadě odmítnutí ze strany pozvaných za pedagogickou obec diskutovalo s přesilovkou zástupců MŠMT, ACOL a Českého Telecomu (tedy generálního dodavatele Projektu III SIPVZ – Infrastruktura, dále jen GD) jen několik pedagogů z „červených“ škol (bylo jich tuším šest nebo sedm), kteří ale připravili fundované a kvalifikované návrhy, jak v projektu pokračovat dál. MŠMT na seminář nepřivezlo návrh žádný a za ACOL improvizoval především Ing. Jaromír Horák, který prezentoval výsledky z jednání Rady školských expertů, tedy poradního orgánu ACOL, složeného převážně ze zástupců „zelených“ škol. Výsledek telčského semináře byl jednoduchý: pokud MŠMT přidá generálnímu dodavateli peníze, „červené“ školy dostanou možná i něco jiného než školy „zelené“.
Paralelně se MŠMT pokoušelo v červnu a na počátku července dosáhnout vládního souhlasu se zřízením takzvané obecně prospěšné společnosti(dále jen OPS), do které mělo vložit „virtuální prostor školského intranetu“, partnery měly být dvě severomoravské university, opavská a ostravská, z nichž je přinejmenším první s konsorciem dodavatelských firem kolem GD personálně propojená. Na počátku července následovala iniciativa Ing. Jaromíra Horáka, který reagoval na kritiku z různých stran, ale zřejmě nejvíce z mediálně vděčné akce Balbínovy poetické strany, která zveřejnila řadu do té doby utajovaných materiálů. 9. července pak televize NOVA v pořadu Na vlastní oči zaútočila na ACOL a následovala výměna otevřených dopisů mezi šéfredaktorem pořadu Radkem Johnem a ředitelem ACOL Vlastimilem Palatou. Koncem července na základě diskuse na České škole svolal Ing. Horák dvě veřejné diskuse k SIPVZ pro „veřejnost“ a pro „novináře“ do budovy ACOL, ale opět šlo jen o podivný a především marný „pojmenovací“ taneček (viz článek Jaká byla diskuse s ACOLem? a jeho pokračování, případně i Jaká byla diskuse novinářů s ACOLem?).
Po nástupu Petry Buzkové učinilo MŠMT řadu kroků, které měly zmírnit oprávněnou kritiku realizace SIPVZ ze strany části pedagogické i odborné veřejnosti a médií:
- MŠMT zveřejnilo Seznam všech smluv uzavřených v souvislosti se SIPVZ včetně jejich plnění, bohužel podvakrát byl tento seznam neúplný a smlouvy samotné zveřejněny nebyly
- MŠMT a GD zveřejnili smlouvy s GD
- MŠMT požádalo o zveřejnění smluv i Generálního auditora a ten je zveřejnil
- MŠMT požádalo Nejvyšší kontrolní úřad o urychlení avizované kontroly průběhu SIPVZ, ta započala v pátek 6. září 2002
- došlo ke změně smlouvy s GD na Školení ICT koordinátorů ve školách a školských zařízeních, která znamená snížení ceny, ale zároveň zamezení kontroly nákladů ze strany zřizovatelů
- byla provedena vnitroresortní kontrola práce sekce SIPVZ MŠMT a na jejím základě byl odvolán Ing. Drahomír Fránek z funkce vrchního ředitele sekce a nahrazen Ing. Zdeňkem Svobodou, dosavadním ředitelem Domu zahraničních služeb MŠMT a zároveň i bývalým vedoucím Projektu I SIPVZ v Koordinačním centru SIPVZ
- Petra Buzková se osobně zúčastnila spolu se svým slovenským resortním kolegou kroměřížského semináře Sítě ve školství,
MŠMT ale z pochopitelných důvodů výsledky resortní kontroly tají, protože podle Hany Vítkové, tiskové mluvčí nové ministryně: „Celá záležitost práce sekce II/3 v minulém období je předmětem šetření, a proto jeho průběh nemohu ovlivňovat zveřejňováním ukvapených závěrů.“. S dalšími personálními změnami se ale stále otálí, a tak jediným výsledkem je vypovězení dvou „dvoumilionových“ smluv na PR práce se společností Vydavatelství Dům, úzce spolupracující s bývalým „ostravským“ ministrem Petrem Lachnitem, a společností GoodCom Jiřího Chvojky, který donedávna osobně připravoval i PR ACOL. Jiří Chvojka už měl jeden „vroubek“, když se vůči nové ministryni zachoval netaktně při nedávném slavnostním předávání počítačové učebny v Krucemburku, krátce po jejím uvedení do funkce, kdy ji v rámci sledu vystoupení zástupců dodavatele a zřizovatele naprosto ignoroval a vůbec jí neudělil slovo, přestože podle protokolu jí ho měl udělit jako první v pořadí. Petra Buzková si slovo nakonec vzala sama s tím, že by ráda promluvila za MŠMT, které celý projekt platí…
V této souvislosti si dovolím opět citovat Hanu Vítkovou: „Částka do dvou milionů byla do nedávné minulosti sekcí II/3 považována za "běžnou“. Samozřejmě se obsahem smluv a kriterii výběru jejich dodavatelů budeme zabývat a vyvodíme ze zjištěných skutečností potřebné závěry. Je třeba si však uvědomit, že sekce II/3 nebyla opuštěným ostrovem a že fungovala se všemi návaznostmi odpovědností a práv." V ohrožení se tak ocitly i další firmy, jako je učelově vzniklý Answer bratrů Rainischů, který ovládá poradenství v Projektu III SIPVZ, ostravské EIITE spojené s vysloveně nepovedenými manuálypro školení pedagogů v rámci Projektu I, ale také Oxygen Solution, působící v Projektu II.
Stav realizace SIPVZ je kritický ve všech třech Projektech, u Projektu III, v médiích dosud nejvíce kritizovaného, si bohužel málokdo uvědomuje, že v 3620 vybavovaných „zelených“ školách je podle některých kritiků pouze 25–30 procent všech žáků, takže z 4,4 miliardy Kč, které za služby GD v průběhu tří let MŠMT zaplatí, bude konektivitou a počítači „obsloužena“ jen nepočetná menšina žáků a pedagogů. Mnohem horší je situace v Projektech I a II, kde i zástupce GD Ing. Horák odhaduje skluz na 1–2 roky, tedy jakoby prakticky „přešlapovaly“ na místě už nejméně rok. Stav Hana Vítková komentovala takto: „V posledních dnech opakovaně bylo konstatováno odklonění realizační části programů P1 a P2 od směrů dříve odsouhlasených vládou.“ Tím je zřejmě kromě jiného myšlen loňský prosincový balíček software za zhruba 175 milionu Kč a jeho licenční podmínky vyjednané GD a také funkce CEntra REgistrace Software – CERES, kterým ACOL nyní de facto blokuje možnost instalace aplikačního software v „zelených“ školách. Vstřícnost bývalého vedení MŠMT a sekce SIPVZ vůči GD vyvolává u řady kritiků dojem, že zmíněné zpoždění je úmyslně protahováno, aby z omezených rozpočtových zdrojů MŠMT v letošním roce mohla být většina použita pro hrazení služeb v Projektu III.
Realizace SIPVZ je evidentně na rozcestí, ale čekání na výsledky šetření NKÚ je v podstatě pro všechny strany nebezpečné. Osoby spojené se stávajícím stavem, ať už se jedná například o odpovědného náměstka PaedDr. Jaroslava Müllnera (Ing. Fránek je stále ve stavu jeho sekretariátu), o tři ředitele projektů Korduleho, Botka i Blažkovce, ale i o „šedou eminenci“ poradce Jakuba Rainische, jsou stále na svých místech a nadále znevěrohodňují postup nového vedení MŠMT. S velkou pravděpodobností totiž nejde o loajální úředníky, kteří pracují bez ohledu na politické vedení resortu. Školy tedy budou nadále doplácet na dosavadní výsledky jejich práce a je jasné, že se změna k lepšímu opět oddaluje. Na tento stav doplácí ale nepřímo i GD a pochopitelně i další potenciální dodavatelé ve všech třech projektech. České školství vyžaduje řadu radikálních řezů, někde se začít musí.
