Facebook minulý týden přiznal, že skenuje poštu uživatelů a zmínky v podobě odkazů na stránky připočítává k počtu jejich „lajků“. Wall Street Journal se v této souvislosti ptal: jak soukromé jsou vaše soukromé zprávy na Facebooku? Server ReadWriteWeb zase záležitost označil za problém s důvěryhodností, nikoliv zásah do soukromí uživatelů.
Než budeme pokračovat dál, je potřeba znovu připomenout, že Facebook je komerční firma, která se především snaží o to, aby posílila vlastní pozici, zajistila či podpořila své příjmy a dostala z firem další peníze. Uživatel Facebooku pak je především produkt, který slouží k tomu, aby Facebook vydělával. A interní pošta Facebooku se nedá pokládat za něco soukromého.
Oznámení o „hacku“ Graph API bylo původně zveřejněno na YouTube, ale později smazáno s ohledem na „nevhodný“ obsah. Stále ho ale můžete najít například zde (a podíváte-li se na něj, tak pochopíte, proč ho YouTube zrušilo).
Nelze se proto divit tomu, že Facebook využil další příležitosti – odkazy v interní poště proměňoval v odpovídající podporu toho, že „firemní marketing na Facebooku funguje“.
Zřejmě i proto, že pro řadu firem se marketing na Facebooku stává neuspokojivým – příliš mnoho práce nedává odpovídající výsledky. Respektive nedává odpovídající výsledky tomu, jaké zdání vzbuzuje Facebook a jaký dojem můžete získat ze záplavy podvodných spamovacích stránek, které dokáží generovat nesmírně vysoký EdgeRank a závratné zapojení fanoušků. Vždy ale takovým způsobem, který není pro firemní použití přijatelný.
Insight pro webové stránky (příklad)
Automatický lajk
Problematický mechanismus v praxi funguje tak, že pokud někdo pošle někomu jinému odkaz na nějaký web, získá adresa automaticky „lajk“. To samozřejmě umožňuje masové zneužívání – stačí začít posílat odkazy na všechny strany a počet „To se mi líbí“ naskakuje i po tisících za hodinu. A to zejména pokud jste důsledně posílali zprávy pokaždé jenom jednomu člověku – v takovém případě se totiž díky chybě programátorů počítala za každou odeslanou zprávu dokonce dvě „líbí“.
Facebook ve své reakci tvrdí, že nic špatného nedělá a nijak nenarušil soukromí uživatelů. Automatické „lajky“ se podle něj netýkají přímo stránek na Facebooku, ale jen externích webů, které používají tlačítka „Líbí se mi“, „Doporučit“ nebo „Poslat“. Počítadlo, které u tlačítek je, podle Facebooku „…odráží, kolikrát lidé na tato tlačítka klikli, a také kolikrát sdíleli odkaz na tyto stránky na Facebooku“. A přidělování dvou „lajků“ místo jednoho je chyba, za kterou se Facebook omluvil a na jejímž odstranění pracuje.
Nejde o soukromí, jde o podvod
Pokud se na celý problém pokusíme podívat s nadhledem, jde o typické chování Facebooku. V první řadě: skutečně nejde o narušení soukromí uživatelů. Jde ale o to, že Facebook podvádí firmy, které jeho služeb využívají pro svůj marketing.
Před několika týdny se přitom Facebook pokoušel důvěru firem zlepšit tím, že slíbil odstranění falešných fanoušků firemních stránek. Desítky tisíc jich sice opravdu smazal, ale dopady jsou minimální. A vzápětí se ukáže, že to byl právě Facebook, kdo počty „lajků“ sám pokoutně navyšuje.
Umělé a automatizovatelné nafouknutí počtu „lajků“ pro určitou webovou stránku je samo o sobě problém, ale Facebook aktivně se podílející na takovéto činnosti je problém ještě větší. Zejména v tom, že „Líbí“ s uvedeným počtem je běžně používáno jako „prodejní“ argument – určuje míru oblíbenosti dané stránky (adresy na Internetu). A v případě e-shopu či článků může mít význam i pro návštěvníky, zákazníky či čtenáře.
ČLÁNKY DO MAILU