O serveru Faktum jsem neměl ani tušení a to přesto, že se v dubnu 2000 těšil mediální popularitě po zveřejnění historických nahrávek Miroslava Grégra, což pana ministra dohnalo dokonce až k vydání tiskové zprávy, kde rozebírá rodinný původ Martina Petráška. Poprvé jsem se na serveru ocitnul teprve letos, když Mirek Zeman připravoval svůj článek Co byste měli vědět o Mytrixu.
Faktum si vetknul do záhlaví podtitul „Investigativní magazín pro Čechy, Moravu a Slezsko“. Šéfredaktor Petrášek v úvodním slovu říká, že se bude snažit přinášet informace, „které v jiných sdělovacích prostředcích zaručeně nenajdete“. Myslím, že v tomhle měl pravdu. Faktum měl hledat nekalosti v české politice a zveřejňovat je padni komu padni. Svým odvážným a vyhraněným vstupem na mediální scénu si získal sympatie dokonce i Jana Rejžka, který mu ve svém „sloupku nenávisti“ v pražském deníku Metro věnoval zmínku:
| Nový internetový deník Faktum zveřejnil nahrávky, na nichž premiérův miláček ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr jako ředitel Děčínských strojíren koncem 60. let láká své podřízené do Lidových milicí. Slavný projev Milouše Jakeše z Červeného Hrádku má rázem v hitparádě stranického humoru těžkou konkurenci. (Jan Rejžek) |
Faktum nabízel čtyři zajímavé rubriky: Kauzy, Pár facek, Ptáme se a Dobré zprávy – vzdáleně mi to připomíná koncepci mého oblíbeného televizního pořadu Černá bílá. Zvlášť zajímavá je rubrika Ptáme se, kam čtenáři mohli zasílat své dotazy a redaktoři serveru pak vyhledali odpovědnou osobu a pokusili se od ní získat odpověď – a že se čtenáři Faktumu ptali na zajímavé věci! Určitě významným krokem bylo zveřejnění fac simile knihy Kato, příběh opravdového člověka.
Na druhou stranu nejslabším místem Faktumu byla periodicita. Martin Petrášek sice sliboval, že se bude pravidelně objevovat něco nového alespoň v jedné rubrice, podle Wayback Machine se ovšem zdá, že tenhle záměr tvůrcům tak úplně nevyšel. Takže když Jan Rejžek o Faktumu hovoří jako o deníku, berte to jako nadsázku. Chabé periodicity si všiml i Reflex, když Faktum doporučoval svým čtenářům.
| „Investigativní magazín“ Faktum měl vcelku nejistý rozjezd a tempo občasníku, slíbenou roli hlídacího internetového psa (ne toho neviditelného) však plní vcelku dobře. Od dubna sice autor Martin Petrášek publikoval jen sedm kauz (to vážně není moc!) a řada rubrik zeje prázdnotou, přesto se však na adrese Faktum.cz začíná rýsovat vcelku zajímavý projekt. Poslední kauza se jmenuje: „Senátor Zdeněk Klausner je dle soudu označitelný za úplatného nemravu“. (Reflex) |
Nové kauzy na serveru vycházely od loňského dubna do loňského listopadu, aktualizovány byly průběžně až do března roku letošního. Letos v dubnu se na titulní straně objevil následující vzkaz:
Vážení čtenáři,
Faktum oznamuje, že dočasně pozastavil provoz, a to za účelem shromáždění finančních prostředků na další rozvoj.
V nové podobě se objeví nejpozději 14. března 2003.
Následuje odkaz na archiv serveru a v červenci přibyl ještě odkaz na Mytrix. Server skončil prostě proto, že mu došly peníze. Vzhledem k tomu, že ani archivní kopie stránek neobsahují žádnou reklamu, těžko říci, z čeho byl vlastně financován předchozí provoz.
Nevím, jestli uživatelům na webu Faktum chybí. Vím ale docela jistě, že bychom se docela jistě obešli bez popisovaných kauz. Ne, že by se o nich nemluvilo, ale že by prostě neexistovaly. Ale to je problém, který jako internetový hrobník od klávesnice nevyřeším. Třeba Faktum opět vstane z popela v březnu 2003, aby nám připomínal, jaký je svět kolem nás.
Pohřebiště představuje ve všech kulturách místo posvátné. Prostor, kde potomci a přeživší vzdávají hold svým předkům. V seriálu Pohřebiště se na Lupě zamýšlíme nad „životem“ aktivit, projektů a serverů, které zásadním způsobem změnily Internet nebo jeho chápání. Připomínáme si nesmrtelné činy často již zapomenutých hrdinů a vyprávíme legendy z krátké historie českého Internetu.
