Soudě podle počtu článků, které Lupa věnovala kauze Gemma IX, očekávalo se od alternativního národního propojovacího uzlu mnohé. Pokud jste na tom podobně jako já, a v roce 1999 jste poněkud prospali dobu, přijde nám vhod drobná rekapitulace:
Patrně nejdůležitější informací je jméno osoby, která za celým nápadem stála: Boris Bělousov. Tento muž vám může být známý z vyjednávání s Českým Telecomem o tarifu Internet99 a 2000 a přípravou slavného Bojkotu, dlouhý čas byl členem výkonného výboru, posléze i předsedou sdružení NIX. V roce 1999, kdy se v NIXu jednalo o zřízení druhého pražského uzlu (ten první stojí na Žižkovské vysílací věži, druhý nakonec vznikl v dnešním GTS), přišel Bělousov s nápadem na zřízení konkurenčního propojovacího bodu, který měla provozovat jím zastupovaná společnost Gemma. Možná to není nezajímavý detail, když vzpomenu, že Gemma se také ucházela o budování druhého uzlu NIXu.
| Chceme kvalifikovaně zajišťovat pro své členy provoz Internet Exchange (GEMMA IX.CZ), poskytující možnost vzájemné konektivity mezi sítěmi typu Internet obecně a vytvořit podmínky pro kontinuální růst národního provozu. V oblasti non-core aktivit hodláme například nabídnout NIC.CZ hosting nameserverů pro doménu .cz. (Pavel Klega) |
Může to znít trochu jako kovbojka, ale na zřízení více nezávislých „Internet eXchange pointů“ není nic neobvyklého. V Evropě je sice zvykem, že se věškerá křížová konektivita obsluhuje prostřednictvím Národního Internet eXchange pointu (i když i zde existuje několik výrazných výjimek), ale třeba ve Spojených státech je zcela běžné, že v místech, kde se kříží páteřní sítě, vzniká peeringový uzel, který pak využívají především hostingová centra. Taková webhostingová centra vznikají i v Praze.
Důvodů, proč vůbec myšlenka komerčního IXu vznikla, bylo více. Několik z nich zmiňuje Marek Antoš v soudobém článku Má komerční .IX šanci?. Připoměňme si je jen ve stručnosti: NIX vznikl v roce 1996 za situace pro rozvoj Internetu velmi nevýhodné. Velkým nepřítelem pro rozvoj byl tehdy ještě SPT Telecom. NIX měl kvůli obavám z nadvlády jedné zájmové skupiny nad celkem ve stanovách velmi často podmínku, že o změnách musí rozhodovat členové jednohlasně, případně s výraznou většinou.
NIX byl tedy sice potřebnou, leč velmi neakceschopnou organizací. Přitom ceny přenosových tratí do zahraničí byly několikanásobně dražší než vnitrostátní peering a NIX nebyl schopen zajistit potřebnou šířku pásma – mnoho procent z vnitrostátního provozu Internetu se tehdy realizovalo prostřednictvím zahraničních uzlů na páteřních sítích, k nimž jsou čeští IAP připojeni. Z tohoto podhoubí vznikla myšlenka alternativního IX.
| Někteří si myslí, že NIX nefunguje nejlépe, a proto založili podobný uzel GEMMA.IX. Ten teď podpořil i šéf podobného uzlu v Londýně (LINX). Říkám si, co má nějaký Anglán společného s našima linkama? Dokáže, aby fungovaly rychleji? Nedokáže. Takže to skoro vypadá jako schůzka dvou politiků. Najedí se, potřesou si rukama a novinářům řeknou, jak báječně se shodli. A život jde dál. Až do další schůzky. (Petr Matoušek) |
Vytvořit aleternativní IX, to není právě snadný úkol. V době, kdy se tato myšlenka začala klubat na světlo, Bělousov opustil PVT a přešel do společnosti Gemma Systems, která se do té doby zabývala pouze distribucí software. PVT ovšem již tehdy jako první vlaštovka pořídila do NIXu pevnou linku o kapacitě 100 Mb/s, ostatní členové NIXu postupně následovali – ledy se tedy začínaly právě hýbat. Přesto si IAP ještě nebyli jisti, zda by skutečně nějaký „komerční IX“ nebyl lepší než NIX.
Aktéři Gemma IX se tedy museli soustředit především na vyjednávání. Zřizovat peeringové centrum má smysl jen při podpoře velké části providerů. Gemma IX tedy vrhla veškerou svou sílu do získání souhlasu od deseti providerů pod tzv. Memorandum of Understandig (MoU). Mezi podepsanými byly: Contactel, CZCOM, EUnet Czechia, Gemma Systems, Global One Communications, InWay, IPEX, MOPOS, Plus.Line, SPT Telecom a Video On Line. Z velkých IAP tedy jen čtyři.
Ještě v září (tedy takřka po půl roce) nezprovoznil Dattel druhý uzel NIXu, možná i proto panovala kolem Gemma IX optimistická nálada – ačkoli ani ten po třech měsících nevykazoval žádný pokrok kromě podpisů pod MoU. Nastal ale velmi zajímavý obrat v konání NIXu, začalo vyjednávání s SPT Telecomem o nižších poplatcích, více členů NIXu se připojilo do původního centra Českých Radiokomunikací stomegabitovou linkou a předsedou NIXu se stal Boris Bělousov. Gemma IX zafungoval jako katalyzátor a pozbyl svého významu. V prosinci 1999, kdy jeho strůjci oznámili ukončení činnosti, už fungoval i uzel NIX ve společnosti Dattel a propojovalo se zde prvních pět IAP.
| GIXu se blýská na časy: dokázal vzbudit poptávku mezi poskytovateli připojení a to je to podstatné. Bude zajímavé sledovat, jak rychle se nyní budou věci hýbat dopředu. Podle mého odhadu bychom už v září či říjnu mohli být svědky fyzicky existujícího alternativního peeringového centra. (Marek Antoš) |
Inu, a co nyní závěrem? Snad se Marek Antoš nebude zlobit, když místo vlastní pointy odcituji konec jeho článku z června 1999. Ostatně, projektů, které předběhly svou dobu, už jsme pohřbili dost. Je čas pohřít projekt, který svůj čas prošvihnul.
Já neříkám tak, ani tak, ale na moje slova dojde. Kdyby podobná nabídka přišla před rokem, domnívám se osobně, že by měla podstatně lepší šanci na úspěch. V současné situaci v její velký úspěch příliš nevěřím, ale jak to dopadne nám ukáží teprve sami poskytovatelé. Z hlediska uživatelů je to celkem jedno – peering přes NIX funguje, pokud bude někde jinde fungovat stejně či lépe, proč ne. (Marek Antoš, Má komerční .IX šanci?)
Příští týden pohřbíme výměnný reklamní systém.
Pohřebiště představuje ve všech kulturách místo posvátné. Prostor, kde potomci a přeživší vzdávají hold svým předkům. V seriálu Pohřebiště se na Lupě zamýšlíme nad „životem“ aktivit, projektů a serverů, které zásadním způsobem změnily Internet nebo jeho chápání. Připomínáme si nesmrtelné činy často již zapomenutých hrdinů a vyprávíme legendy z krátké historie českého Internetu.
