Firefox 3.6 ještě letos, Opera 10 na dohled

Tímto článkem otevíráme na Lupě nový seriál, ve kterém bychom vám rádi nabídli pravidelné shrnutí dění na poli webových prohlížečů.

Google Chrome 3 konečně nabídne slibovaná rozšíření

Ještě neuplynul ani jeden rok od uvedení vůbec první testovací verze Google Chrome mezi širší internetovou veřejnost a už prohlížeč internetového kolosu spěje k třetí generaci. Připomeňme, že vůbec první ostrá verze vyšla už v prosinci 2008. Google Chrome 2 se nálepky betaverze zbavil letos v květnu a s řádným betatestováním Google Chrome 3 se začalo nyní v srpnu. To je opravdu rekordní tempo. Nicméně označení verzí nelze brát až tak vážně, na což upozorňují sami vývojáři. Množství novinek objevující se s přechodem na novou generaci je u Google Chrome skromné, tedy pokud budeme srovnávat se zaběhlými prohlížeči.

Každopádně v Google Chrome 3 by se konečně měla objevit podpora rozšíření, která je slibována vlastně již od prvních oficiálních zmínek o prohlížeči od Googlu. Právě podpora rozšíření je pro řadu uživatelů naprosto klíčovou funkcí a třeba u Firefoxu jí je dlouhodobě přisuzován lví podíl na úspěchu prohlížeče (byť v praxi rozšíření používá pouze jeden ze tří uživatelů). Google se chce vyhnout některým stinným stránkám v implementaci podpory rozšíření, na které je často poukazováno u Firefoxu (problémy s kompatibilitou při upgradech prohlížeče, nutnost restartu prohlížeče při instalaci nebo aktualizaci rozšíření, relativně složitá příprava nových rozšíření).

Ruku v ruce s podporou rozšíření přichází v Google Chrome 3 nativní podpora skinů. Tu si v betaverzi můžete vyzkoušet víceméně již v plné parádě. Systém uživatelského přizpůsobení vzhledu je hodně podobný projektu Personas z dílny Mozilla Labs. Témata vzhledu tedy neumožňují tak razantní proměnu podoby prohlížeče jako nativní podpora skinování třeba ve Firefoxu nebo Opeře. Uživatelé se tedy nemusí bát třeba změny rozmístění ovládacích prvků. Víceméně se pouze mění obrázek na pozadí záhlaví prohlížeče a barevné ladění některých ovládacích prvků. Skiny je možné jednoduše aplikovat z webové galerie bez nutnosti restartovat prohlížeč. I zde lze najít stopy značné inspirace projektem Personas.

Předělána také byla podoba prázdné, resp. nové karty s nabídkou nejčastěji navštěvovaných stránek. Nově lze pořadí stránek tažením myši změnit, eventuálně lze některé stránky ze seznamu odstranit nebo je naopak přichytit tak, aby se jejich pozice neměnila. Je možné vybrat si také další prvky, které se na prostoru prázdné (nové) karty mají nacházet. Například lze odstranit seznam naposledy zavřených stránek (karet) nebo je možné klasické náhledy nejčastěji navštěvovaných webů nahradit pouze seznamem odkazů. Vesměs jde o funkce, po kterých uživatelé volali už od uvedení Google Chrome na trh.

Betaverze Google Chrome také ladí výkon V8, tedy enginu pro zpracování JavaScriptu. Vývojáři slibují až o 30 procent vyšší výkon enginu V8 pro zpracování JavaScriptu (ve srovnání s ostrou verzí Google Chrome 2). Další novinky jsou spíše dílčí. Vývojáře by mohla zajímat podpora prvků z HTML 5 včetně značky video nebo podpory pro web workers. Koncoví uživatelé ale spíše ocení, že chytrý řádek s adresou, který Google nyní pojmenoval jako Omnibox, nově u jednotlivých nabízených možností během zadávání textu zobrazuje nápovědné ikony. Ty pomohou odlišit našeptávané dříve zadávané adresy od nabízeného prohledávání webu nebo stránek nabízených ze záložek. Pro některé koncové uživatele byl totiž Omnibox poněkud chaotický a uživatelé netušili, co jim to vlastně nabízí.

Firefox 3.6: vyšší výkon a nové skinování

Zhruba pět týdnů od uvedení finální verze prohlížeče Mozilla Firefox 3.5 vydala Mozilla Corporation první alfaverzi nového Mozilla Firefoxu 3.6 s kódovým označením Namoroka. Již z označení verze je sice patrné, že by mělo jít jen o dílčí aktualizaci, ovšem seznam avizovaných a plánovaných novinek se postupně prodlužuje a osobně bych se vůbec nedivil, kdyby se nakonec číslo verze změnilo (ostatně Firefox 3.5 měl být původně Firefoxem 3.1). Je otázkou, jestli se stále přidávanými novinkami nakonec neposune i plánované datum vydání ostré verze. Ta by měla vyjít letos v listopadu a již v září by měly být k dispozici dvě betaverze.

Když je řeč o novinkách, pojďme si je podrobněji představit. Hlavním cílem vývojářů je posílení výkonu a to na všech možných frontách: zvýšení rychlosti startu prohlížeče, otevírání panelů a odezva prohlížeče na povely uživatele a v neposlední řadě posílení výkonu při zpracování kódu webových stránek. Očekávat lze hlavně další ladění TraceMonkey, notoricky známého enginu pro zpracování JavaScriptu, který se velkou měrou podepsal na protahování vývoje Firefoxu 3.5. Vyladění celkového výkonu prohlížeče je důležité i z toho hlediska, že kód Firefoxu 3.6 poslouží při dalším vývoji projektu Fennec, tedy mobilní verze Firefoxu.

Hlavní novinky se sice měly týkat původně jen technologického pozadí, ale nakonec lze očekávat i některé nové funkce, které přímo ocení koncový uživatel. Například dojde k již dříve avizovanému zapracování funkcionality projektu Personas pro aplikování tzv. lehkých motivů vzhledu (skinů). Personas zatím funguje jako samostatné rozšíření a slaví relativní úspěchy. Měsíc od uvedení ostré verze 1.0 server Mozilla Add-ons hlásil 2,5 milionu stažení a milion aktivních uživatelů. Ti si v současnosti mohou vybírat již z více než 20 milionů dostupných skinů.

Ještě před pár týdny se přitom nezdálo, že vývojáři z Mozilla Corporation dostojí svým slibům a již ve Firefoxu 3.6 zapracují Personas. Důraz byl totiž kladen na již zmiňované posílení výkonu, ovšem dost možná k zapracování Personas přispěla i podpora skinů u Google Chrome 3. Jak již bylo řečeno, ta je projektu Personas více než podobná a vývojáři Mozilly si pravděpodobně nechtějí nechat vyfouknout svůj koncept.

Firefox 3.6 slibuje ale i další novinky. Například hlavní nabídku prohlížeče půjde volitelně skrýt podobně, jako lze dnes skrýt třeba lištu záložek. Je to zřejmě jen předzvěst zásadnějších změn, které uživatelské rozhraní Firefoxu v nejbližších verzích čekají. Viz předběžné návrhy pro GUI pro Firefox 3.7 nebo pro Firefox 4.0, z nichž je patrné, že lidem z Mozilla Corporation hodně vrtá hlavou směr, kterým se vydávají Internet Explorer nebo Google Chrome.

Ve Firefoxu 3.6 se také objevuje nové přepínání mezi otevřenými panely s pomocí efektních náhledů. S tím vývojáři koketovali již při přípravách Firefoxu 3.5, ovšem pro nepříznivou zpětnou vazbu funkci nakonec stáhli. I v alfaverzi Firefoxu 3.6 je zatím nové přepínání mezi panely deaktivováno (pro využití je třeba zásah do about:config) a těžko soudit, jestli a v jaké podobě nakonec pronikne do ostré verze.

Co by tam naopak určitě mělo být, je vylepšené našeptávání textu zadávaného do formulářů na webových stránkách kráčející ve stopách našeptávání textu v řádku s adresou. Našeptávaný text nebude nutně muset začínat znaky, které zadáváte do pole formuláře. Pokud tedy zadáte „Novák“, nabídne se vám i dříve zadané „Jan Novák“, což doposud Firefox neuměl.

Upraven také bude mechanismus pro instalaci rozšíření z externích programů. Na takovou instalaci rozšíření bude uživatel nejdříve upozorněn a implicitně bude nové rozšíření deaktivováno. Teprve až po zpravení uživatele bude možné z jeho strany rozšíření povolit. Otupí se tak vliv potenciálně nechtěných prvků, které se instalují spolu s jinými programy.

Office na webu jen pro některé prohlížeče, bude to problém?

Zajímavé téma nakousl na stránkách svého osobního blogu jeden z členů týmu starajícího se o vývoj desktopové verze prohlížeče Opera, který na Internetu vystupuje jako Haavard. Okomentoval skutečnost, že Microsoft avizoval u své očekávané webové verze kancelářské sady Office podporu pro prohlížeče Internet Explorer, Mozilla Firefox a Apple Safari. Haavard se diví, že Microsoft nebude podporovat Operu nebo třeba také Google Chrome a že se tak prý nepoučil z antimonopolních řízení.

Osobně se domnívám, že toto téma bude v blízké budoucnosti při rozvoji webových aplikací hodně žhavé. Pro Microsoft je samozřejmě logické podporovat vedle svého Internet Exploreru také Firefox nebo Safari. Má tak pokrytou většinu uživatelů Internetu a zároveň bude webová verze Office dostupná pro Windows, Mac i Linux. Podpora prohlížečů s menším podílem na trhu je ze strany tvůrců webových aplikací často zcela opomíjena nebo nemá tak vysokou prioritu. Je to logické: komplikuje a prodražuje vývoj a nenabízí na oplátku oslovení zajímavějšího množství uživatelů.

Lze samozřejmě argumentovat, že podíl Safari také není nijak velký a přesto jej Microsoft hodlá podporovat. To je ale určitě dáno tím, že Safari je předinstalovaným prohlížečem na Mac OS X a Microsoft dlouhodobě o uživatele počítačů značky Apple stojí. Ostatně pro ně připravuje i desktopovou verzi Office, takže zpřístupnění webové verze Office není ničím překvapujícím. Hlavně proto, že třeba na americkém trhu představuje Apple hráče na trhu, se kterým je třeba počítat.

Nicméně by se nešlo ani příliš divit tvůrcům nepodporovaných prohlížečů, pokud by se skutečně cítili poškozováni. S každou další populární webovou aplikací, která jejich prohlížeč přímo nepodporuje, přibývá i další důvod, proč by uživatel po jejich prohlížeči neměl sáhnout. Byť bude třeba nabízen uživatelům prostřednictvím ballot screen v MS Windows. A tady by mohl pro Microsoft nastat problém. Má totiž velmi silnou pozici na poli operačních systémů, kancelářských balíků i webových prohlížečů. Z tohoto důvodu by si opět mohl vysloužit pozornost antimonopolních úřadů a zejména zde v Evropské unii.

Lze sice argumentovat, že Google také u svých webových aplikací vždy vzorně nepodporuje všechny konkurenční prohlížeče, ovšem on nemá dominantní prohlížeč na trhu a jeho úspěšnost na poli kancelářských řešení je zatím nevýrazná. Na druhou stranu se domnívám, že nařizovat Microsoftu podporovat u webové verze Office prohlížeče s marginálním podílem (a tím i významem) by bylo stejné, jako jej nutit podporovat u desktopové verze Office také třeba Linux.

Každopádně bude jistě zajímavé sledovat, jaká bude nakonec oficiální odezva tvůrců nepodporovaných prohlížečů na webovou sadu Office. Připomeňme, že Opera Software už jednou uspěl se stížností na znepřístupnění jisté části webu Microsoftu uživatelům prohlížeče Opera.

Opera 10 se již blíží: po třetí betaverzi další testovací build

Minulý týden přinesl uvedení třetí regulérní betaverze očekávaného prohlížeče Opera 10, jejíž seznam změn potvrzuje skutečnost, že vývoj opravdu již finišuje. Opera 10 Beta 3 má být v první řadě výrazně stabilnější, než předchozí testovací verze. Zároveň přináší lokalizace do různých jazyků, kterých je téměř čtyřicet a nechybí mezi nimi ani čeština. Zapracovány byly také další úpravy nového výchozího motivu vzhledu, který je častým předmětem vzrušených diskusí mezi testery.

Na třetí verzi navázal ještě v závěru minulého týdne další testovací build, který opět posílil stabilitu (hlavně v souvislosti s knihovnou Qt4) a ladí vzhled.

Microsoft vysvětlil, proč podporu Internet Explorer 6 zatím ukončovat nebude

Za povšimnutí jistě také stojí reakce Microsoftu na apely, aby se aktivněji zasadil o snížení tržního podílu zastaralého Internet Exploreru 6. Microsoft sice uživatelům doporučuje přechod na novější verzi, která je šířena i skrze Windows Update, ovšem stále má Internet Explorer 6 početnou uživatelskou základnu, která trápí nejednoho webového vývojáře. Objevují se tedy různé kampaně, které mají uživatele přimět k přechodu na novější verzi Internet Exploreru nebo na alternativní prohlížeč. Například YouTube nedávno vyhlásil, že v blízké budoucnosti již Internet Explorer 6 podporovat nehodlá a uživatelům doporučuje prohlížeč vyměnit za modernější.

Zaznívají ovšem hlasy, že nejlepší kampaní by bylo ukončení podpory Internet Exploreru 6 ze strany Microsoftu. To by prý mohlo pohnout se stále značným podílem Internet Exploreru 6 ve firemní sféře. Microsoft ale přes svůj IEBlog vysvětlil, proč takové řešení není možné a to právě s ohledem na firemní klientelu. Pro ní přechod na nový prohlížeč nemusí být vůbec tak snadný jako třeba u osobního domácího počítače. Microsoft říká, že se zákazníkům zavázal Internet Explorer 6 coby součást velmi oblíbených Windows XP podporovat po celou dobu jejich životního cyklu a tomuto slibu hodlá dostát.

Určitý problém samozřejmě představuje i stále dominantní podíl Windows XP na trhu. Myslím, že nebudu příliš přehánět, když řeknu, že jde o nejúspěšnější operační systém, který Microsoft doposud vytvořil. A to je také jeden z důvodů, kvůli kterému tu s námi Internet Explorer 6 ještě nějaký čas pobude. Připomeňme, že jde o prohlížeč vestavěný přímo do Windows XP, který není vyměněn za novější verzi ani instalací servisních balíčků. Vzhledem k tomu, že se Windows XP stále prodávají a na netboocích doslova vytrhla Microsoftu trn z paty, osobně bych se vůbec nedivil, kdyby jejich podpora (a tak i podpora Internet Exploreru 6) byla nakonec ještě prodloužena. Záležet ale také bezesporu bude na úspěchu nových Windows 7 a třeba ochotě firemního sektoru v jejich nasazování. Právě ta ochota firemního sektoru je dnes přinejmenším diskutabilní.