Možnost podání návrhů projektů v rámci čtvrté výzvy (Call 4) pro projekty zaměřené na rozvoj širokopásmových přístupových technologií s podporou fondů EU před měsícem skončila. Podle neoficiálních informací zájemci předložili 1350 návrhů projektů, z toho přes tisícovku je specificky zaměřených výzkumných projektů (STREP, Specific Targeted REsearch Project). Kostky jsou vrženy a zanedlouho budeme vědět, které smysluplné nápady – dobře vyspecifikované co do výsledků výzkumu, potenciálu pro uplatnění a zodpovědných spoluhráčů zaručujících jejich dotažení – nakonec současný boj o dotace z EU vyhrají. Po několika měsících vyhodnocování, výběru a vyjednávání první projekty zahájí od letošního listopadu. Poznámka: pátá výzva k podávání projektů IST bude vyhlášena 17. května (více informací o tématech viz program 2005/6).
O celém programu BB4A jsme si vše podstatné řekli v článku Broadband for all. Připomeňme, že v současnosti běží projekty vybrané v rámci první výzvy (Call 1), zahájené počátkem loňského roku, které mají před sebou ještě jeden až dva roky práce (případně mohou žádat i o prodloužení, pokud k tomu budou opravdu dobré důvody). Mezi necelou dvacítkou projektů jsou vedle koordinačních (připomínám hlavní portál BREAD) a informativních iniciativ pro vymezené oblasti ICT (sledujte EURO-NGI a E-PHOTON/ONe) zastoupeny také čistě specificky výzkumné aktivity (STREP).
„Alcatelova zahrádka“
FlexiNET (Flexible Network and Gateways Architecture for Enhanced Access Network Services and Applications) je zhruba za polovinou své práce: dvouletý projekt začal v lednu loňského roku. Na projektu spolupracuje poměrně zajímavě postavené konsorcium složené jak ze zvučných jmen komunikačních firem, tak ze zástupců menších specialistů a samozřejmě univerzit: Alcatel, Vodafone, IBM, Teletel, University of Patras, COM, APEX, Hitachi Europe a E-Plus.
Pokud se někdo ze čtenářů s architekturou FlexiNET již někde setkal, není to náhoda, protože celý koncept vymyslel Alcatel, vedoucí a nejzainteresovanější člen konsorcia, a prezentoval jej již prakticky spolu se zahájením projektu. Na projektových webových stránkách je poměrně slušně zastoupena publikační a prezentační aktivita projektu. Nicméně vymyslet koncept a dotáhnout jej do realizační podoby je velký rozdíl, proto si Alcatel přizval další důležité partnery k tomu, aby převedl návrh architektury do reálu a zejména aby vyzkoušel výsledky v praxi.
Flexibilní – mobilní – architektura
Hlavním cílem projektu je (cituji z projektu): „definovat a implementovat škálovatelnou a modulární doplňkovou síťovou architekturu zahrnující nové síťové prvky v přístupových bodech tak, aby se jejich funkce základní podpory propojení koncových uživatelských zařízení s páteřní sítí obohatily o vyspělé funkce (propojování, přepínání/směrování i managementu přístupu ke službám)“. Škálovatelnost, kterou projekt zdůrazňuje, není ovšem ve vlastním řešení příliš ošetřena. Pochopitelně nejde o budování nějaké nové infrastruktury, ale o doplnění stávajících sítí o určitou přidanou hodnotu co nejjemnějším způsobem – s minimálními náklady a dopadem na stávající síťové prvky. Uzly FlexiNET mají být přitom řešeny nejen softwarově, ale používají i specifický hardware, který bude řešit zejména otázky rychlého přesměrování v sítích.
Jedním z hlavním záměrů je dostat z uzlů přenosové sítě různě uložená a strukturovaná i duplicitní data o zákaznících (pro autentizaci a autorizaci přístupu k síti a službám uloženým v HLR a AAA serverech) a sjednotit jejich definici a převést je do oddělených úložných sítí SAN (Storage Area Network). Typ SAN se v rámci projektu neřeší, používá se prostě Fibre Channel, ale IP SAN sítím vstup na scénu zapovězen není.
Aby nedošlo k omylu, FlexiNET je sice obecně určen pro paketové sítě, ale především se zaměřuje na mobilní a bezdrátové přístupové technologie (formální poznámka na okraj: svým charakterem FlexiNET do BB4A vlastně nepatří – pokud vůbec, měl by být řešen v rámci paralelního ICT programu, Mobile and Wireless Systems Beyond 3G). Jinými slovy, jde o architekturu, která má napomoci prakticky výhradně velkým mobilním provozovatelům sítí UMTS a veřejných sítí WLAN. Využitelnost konceptu pro propojení (UMTS/WLAN roaming) mezi více provozovateli, zejména menšími WISP a mobilními provozovateli, je značně sporná.
Síťová architektura FlexiNET
Jak už bylo řečeno, původní koncept Alcatelu se v rámci projektu začal naplňovat. Po dokončení vývoje programových složek je potřeba ověřit životaschopnost tohoto řešení v praxi, proto jsou v konsorciu zastoupeni dva mobilní provozovatelé z různých zemí: Vodafone (Řecko) a E-Plus. Měla by se otestovat možnost vzájemného propojení těchto sítí v souvislosti s roamingem UMTS/WLAN uživatelů přecházejících mezi těmito sítěmi. Vzhledem k tomu, že testy budou zřejmě používat běžnou internetovou komunikaci, nebudou jejich výsledky zcela průkazné, protože vlastní realizace by pak měla používat vyhrazené a zabezpečené cesty (tunely) Internetem.
Uspořádání testování FlexiNET
Cíle projektu
Projekt slibuje, že se díky architektuře FlexiNET uvolní přenosové sítě, protože režijní provoz související s vyhledáváním dat o zákaznících, poskytováním služeb oprávněným uživatelům a řízením (signalizací) půjde mimo vlastní mobilní síť. Přístup ke službám má být efektivně decentralizován (data o zákaznících ovšem centralizovaná budou). To by ovšem pro význam nové architektury nestačilo, na pozadí je samozřejmě snaha o zjednodušené nasazování nových služeb do mobilních sítí. Inteligence, aplikační data, přístupová rozhraní i funkce směrování/přepínání se mají díky FlexiNET realizovat na okrajích sítě, na hranici mezi páteřní a přístupovou sítí.
Brána FlexiNET propojující přístupové a páteřní sítě
Další informace
Technické podrobnosti o řešení FlexiNET lze nalézt na stránce projektu, a to zejména ve zprávách, které by měly být povětšinou veřejnosti volně k dispozici (první veřejné zprávy ovšem zatím projekt na webu nezpřístupnil, byť na to byl upozorněn), a v již zmíněných publikacích, na něž jsou na jejich webu také odkazy (vybrané odkazy najdete v části „související odkazy“). Na některé další dotazy se mohu pokusit odpovědět sama, protože jsem měla možnost do kuchyně projektu aspoň krátce nahlédnout, ale je potřeba si uvědomit, že některé informace nejsou veřejně dostupné – zatím, nebo nikdy… V každém případě jakýkoli zájem o projekt, jeho průběh a výsledky pochopitelně jeho řešitele potěší, takže ideální je obrátit se se specifickými dotazy přímo na ně.
