Hlavní navigace

GÉANT2 – co se chystá

27. 10. 2005
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Zhruba před rokem jsme vás informovali o projektu GN2, v jehož rámci má vzniknout nová generace evropské akademické páteře, síť GÉANT2. Představy o ní se během té doby upřesnily a síť se nyní dostává do realizační fáze. Nastal čas podívat se podrobněji na vlastnosti a služby, které by měla svým uživatelům přinést.

Velmi stručně připomenu historii evropské akademické páteře. Vznikla v polovině 90. let díky projektu TEN-34, který měl snahu především emancipovat Evropu vůči USA. Zatímco v Americe tehdy páteřní trasy běžely na rychlosti 45 Mbit/s, Evropské ceny byly vlivem monopolních telekomunikačních operátorů velmi vysoké, takže typickou špičkovou rychlostí byly 2 Mbit/s.

Síť TEN-34 tedy srovnala krok s USA vybudováním páteře propojující evropské sítě pro vědu, výzkum a vzdělávání rychlostí 34 Mbit/s. Demonopolizace evropského telekomunikačního trhu zároveň usnadnila její další rozvoj, takže se při vynaložení podobných prostředků dařilo dosahovat lepších a lepších parametrů. Na TEN-34 navázaly projekty QUANTUM (síť TEN-155), GÉANT a nejnověji GN2.

Z hlediska technologického se v jednotlivých generacích evropské páteře odrážel aktuální stav špičkových síťových technologií. Zatímco sítě TEN-34 a TEN-155 byly ve znamení ATM, GÉANT byl čistě IP sítí a vznikající GÉANT2 bude hybridní. Měl by poskytnout společnou infrastrukturu pro směrované IP i pro přepínané optické okruhy.

V této změně se odráží snaha o pokrytí požadavků co nejširšího spektra uživatelů. Jejich valná většina má celkem krotké nároky na komunikaci, odpovídající běžné výměně informací s okolím. Existují však projekty a uživatelé, jejichž požadavky na komunikační infrastrukturu jsou enormní a jejich realizace běžnými metodami by mohla vést k zahlcení sítě či k extrémnímu zvýšení nákladů.

Jako nejefektivnější se v současnosti jeví využívat k uspokojení těchto nároků vyhrazených optických tras budovaných podle potřeby uživatelů. Tuto schopnost má právě nabídnout GÉANT2.

Jádro sítě budou tvořit trasy nabízející vždy několik kanálů s kapacitou 10 Gbit/s. Některé z nich ponesou běžný IP provoz, ostatní bude možné pružně přidělovat extrémně náročným aplikacím. Těchto aplikací (alespoň zatím) je poměrně málo a jejich datové toky jsou poměrně konzervativní. Proto je tato koncepce myslitelná i v situaci, kdy prostředky a technologie k dynamickému sestavování optických tras teprve vznikají. A jejich vznik rozhodně není bezproblémový.

Je k dispozici předpokládaná topologie sítě [PDF, 692 kB] s vyznačenými počty kanálů. Je potěšitelné, že Česká republika je – stejně jako u první generace GÉANTu – součástí jádra sítě. Je to potvrzením nejen její dobré geografické polohy, ale především dostatečné nabídky optických vláken a přenosových tras, jež propojují Česko se zahraničím.

Z hlediska kvantitativního má síť GÉANT2 propojit 34 zemí prostřednictvím 30 národních sítí pro vědu a výzkum (severské země jsou připojeny společnou sítí NORDUnet). Své služby bude poskytovat více než třem milionům uživatelů, zaměstnancům a studentům 3500 institucí.

Přechod ze stávající sítě GÉANT na GÉANT2 bude postupný. Plné funkčnosti by GÉANT2 měl dosáhnout v prvním pololetí příštího roku. Vedle vzájemného propojení účastníků nabídne i globální spojení do řady světových sítí pro vědu a výzkum.

Služby sítě

Nejvýznamnější novinkou ve službách bude nepochybně poskytování optických tras na žádost. To však, přinejmenším zpočátku, bude probíhat na experimentální bázi, a proto je v oficiálním výčtu služeb nenajdete.

Největší objem konzumentů bude pochopitelně využívat směrování IP provozu. GÉANT2 je budován jako plně duální síť s nativní podporou protokolů IPv4 i IPv6. Pro IPv4 je navíc k dispozici kategorizace provozu, která umožní zařadit datagramy do jedné ze tří tříd:

Best effort

je základní služba, určená pro normální provoz.

Premium IP (PIP)

představuje dopravu s lepší kvalitou. Datagramy spadající do této třídy jsou dopravovány přednostně, mají nižší zpoždění, rozptyl i ztrátovost. Premium IP je určeno především pro data přepravovaná v reálném čase, jichž nejsou velké objemy, ale vyžadují kvalitní přepravní službu. Příkladem aplikací s takovými požadavky jsou videokonference, IP telefonie či dálkové řízení.

Less than best effort (LBE)

je naopak služba horších parametrů než základní best effort. Je určena pro případy, kdy se přenášejí velké objemy dat, ale doba přenosu nehraje velkou roli. Typickým příkladem je třeba zrcadlení FTP archivů či zálohování dat. Pokud v síti dojde k zahlcení, datagramy označené jako LBE se zahazují přednostně. Díky tomu lze přenášet značné objemy dat, aniž by utrpěla průchodnost sítě pro ostatní uživatele. (Viz též starší článek.)

Stejně jako její předchůdkyně bude i síť GÉANT2 přepravovat skupinově adresované datagramy (multicast). Oficiálně je tato služba sice stále ještě ve vývoji, ale její stabilita už je na takové úrovni, že ji lze označit za produkční.

Neustále roste zájem o virtuální privátní sítě, VPN. Tuto službu poskytuje i stávající GÉANT, ale její implementace je statická a vytvoření VPN je nepružné a pracné. Mechanismus poskytování VPN by měl být pro GÉANT2 od základu přepracován, aby měli uživatelé lepší kontrolu nad vznikem a parametry virtuálních sítí. Ideálem je zcela automatizovaný mechanismus, kdy by si uživatelé vytvářeli VPN podle svých potřeb sami.

wt100 2024 EARLY

Značná pozornost je věnována uživatelům. Vedle obvyklé podpory mají k dispozici například Performance Enhancement and Response Team (PERT) pro řešení problémů s výkonností sítě. Zkrátka kvalitní služby od jednoho koncového zařízení až ke druhému představují hlavní prioritu v síti nové generace.

Chcete-li se dozvědět víc, navštivte www.geant2.net.

Autor článku

Autor dělá nepořádek v příslovích, protože sítě nejen dělá, ale i učí a dokonce také řídí. Působí na Ústavu nových technologií a aplikované informatiky na Technické univerzitě v Liberci. Píše knihy.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).