Hlavní navigace

Google a Čína

19. 1. 2010
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: 21971
Google dává ultimátum Číně. Proč zrovna nyní, a co to znamená pro zbytek světa? Na rozepři jedné americké firmy s jednou světovou velmocí nalezneme mnoho zajímavého.

Poprvé vůbec. Budou následovat další?

V nedávné historii to je první případ, kdy se zahraniční firma takto vzepřela Číně – ne nějaké čínské firmě kopírující její nápady, ale přímo čínské vládě. Každá zahraniční firma má v Číně problémy, a každá si je nechává pro sebe; s věcmi, se kterými by šla v jiné zemi k soudu (a ten by snadno a rychle vyhrála), v Číně skloní hlavu. Google je první, která o tom dala vědět. Budou následovat další? Myslím, že i ostatní firmy čekají, kdy by mohly vztyčit svoje trochu skloněné hlavy – mají v Číně už jakési pozice a Čína potřebuje je stejně jako je tomu naopak. Pryč jsou doby, kdy se pouze ony potřebovaly dostat do této země; bez pokračujícího přílivu zahraničních investic a zakázek by se čínský stroj zadrhl. Zahraniční firmy ale určitě ještě vyčkají, jak spor těchto dvou „gigantů“ dopadne.

Jde o cenzuru nebo o vládní hacking?

O incidentu Google vs Čína toho více víme než nevíme. Google krátce po vstup na trh povolil bez reptání cenzuru svého vyhledávače (google.cn – jeho .com verze ostatně není v Číně ani dostupná, stejně jako třeba Facebook nebo Twitter) a vyvolal pohoršení v demokratických zemích. Nyní firma hrozí odchodem, pokud nebude povolena necenzurovaná verze, ale jako hlavní důvod svého rozhořčení uvádí kyber-útok na svou infrastrukturu, který identifikuje jako organizovaný útok ze strany čínského státu, nikoli individuálních, „nezávislých“ útočníků. (Google mimo jiné přiznává „loss of intellectual property“, tj. útok byl přinejmenším zčásti úspěšný.).

Proč Google spojuje cenzuru a hacking, a proč až nyní, 4 roky po spuštění svého (cenzurovaného) vyhledávače v Číně? Protože získal aspoň jakousi tržní pozici – pokud by se vzepřel hned ze začátku, při vstupu, čínské úřady by jej zablokovaly rovnou a v Číně by po něm pes neštěkl. Dnes má v Číně cca třetinový vyhledávací podíl (vede lokální firma Baidu) a 600 mil. USD tržeb – takže pro čínské úřady už není tak lehké říci „nepodvolíte-li se, od zítřka vás blokujem“. Nezapomeňme také, že Google v Číně investuje stovky miliónů dolarů ročně, má zde velké vývojové centrum a stále najímá zaměstnance jako na běžícím pásu; čínští komunisté se od těch ze sovětského bloku liší především tím, že umějí dobře počítat.

Kyber-útok přišel Googlu vhod

Je to, jako když vedete se sousedem letitý spor o kus cesty; nevede to nikam, dokud nespadne jeho hruška na vaši králíkárnu a nezboří ji. Díky tomuto novému příkoří máte náhle jakýsi nový „morální mandát“ vyjednávat o třech metrech polňačky. Pokud by ke kyber-útoku nedošlo, nevypadalo by moc přesvědčivě, kdyby se Google po čtyřech letech najednou probudil a řekl „tak stop s tou cenzurou, nebo odejdeme“. Nyní má nejen záminku, ale i skutečný silný důvod. A vůbec není nezajímavé, že Google – obecně, řekněme, apolitická firma – postupuje v souladu s americkou vládou, která ústy ministryně zahraničí ve stejnou dobu vydává vůči čínskému vládnímu hackingu silná varování.

Nekonat zlo nebo jen marketing?

Nerad bych Googlu křivdil, protože pořád to je firma z těch sympatičtějších. Její vyhledávač je v Číně druhý v pořadí a poměry jsou tam zajímavě podobné jako u nás (Baidu vs Google zhruba 2:1). Baidu je čínský a poctivě cenzuru dodržuje… u tohoto poskytovatele si zřejmě žádný odpůrce režimu e-mail nezřídí. Pokud by se Googlu podařilo v Číně zůstat a nepodléhat cenzuře, měl by proti Baidu silnou konkurenční výhodu. (Bloomberg uvádí, že po oznámení záměru (!) necenzurovat vyhledávání se stal termín „Pravda o Tian-an-menu“ druhým nejrychleji rostoucím vyhledávacím dotazem v historii google.cn. Dle téže zprávy se před kancelářemi Googlu v Pekingu shromáždily stovky lidí, které firmě provolávaly podporu).

BRAND24

Myslím ale, že považovat tyto googlí tanečky jen za chytrý marketing by bylo příliš přísné. Google, řekněme, spojuje příjemné s užitečným. Firma nemůže svoje heslo „Dont be evil“ dodržovat stejně nekompromisně jako (řekněme) osamělý disident; přesto ale patří k těm slušnějším, seznam dobročinných aktivit firmy není krátký a nevýznamný (viz například zde v New York Times). Google si tak vysloužil potlesk na otevřené scéně, vyspravil si pošramocenou reputaci a současně to je pro něj marketingově a obchodně výhodné.

A že by firma skutečně z Číny odešla, zavřela zde své weby a vývojové laboratoře? Tomu přece nikdo nevěří.

Jak dopadne Google v Číně?

  • Zvítězí, bude dál působit na území Číny, a to bez cenzury.
    12 %
  • Nakonec v Číně zůstane a s cenzurou se smíří - když to šlo doposud...
    54 %
  • Odejde z Číny, protože se konec cenzury nepodaří prosadit.
    31 %
  • Odejde z Číny, ale z jiných důvodů.
    3 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je zakladatel společností Computer Press a InternetShops, novinář a autor odborných publikací, v současné době soukromý investor (mj. Fayn Telecommunications.). Jeho další materiály naleznete na www.bloc.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).