Exkurz do světa technologií ve veřejné správě můžeme začít od píky. Jak je to vůbec s připojením českých úřadů k internetu? Ke konci roku 2011, což je datum, ke kterému Český statistický úřad průzkum Informační a telekomunikační technologie ve veřejné správě 2011 uskutečnil, mělo připojení k internetu 100 % krajských úřadů, 100 % organizačních složek státu a 99,8 % obecních úřadů. Z obcí, které odpověděly na dotazník, nebylo k internetu připojeno pouze patnáct.
Výzkumníci předpokládali, že vnitřní počítačovou síť (LAN) mají zavedenu větší organizace a obce s více zaměstnanci a rozsáhlejší agendou. Předpoklad potvrdila i data získaná ze šetření. Počítačovou síť mělo k 31.12.2011 zřízeno 99 % organizačních složek státu, 100 % krajských úřadů, ale pouze 59 % obecních úřadů.
Se zmenšujícím se počtem obyvatel obce klesá podíl obecních úřadů vybavených LAN. U obcí s více než 5000 obyvateli ji mělo 100 % obecních úřadů, ve velikostní kategorii 1000 – 1999 obyvatel již bylo vybaveno vnitřní počítačovou sítí 88 % obcí a mezi obcemi s méně než 500 obyvateli mělo vnitřní počítačovou síť pouhých 41 %. Oproti roku 2007, ze kterého má ČSÚ dílčí data pro srovnání trendů, došlo k nárůstu podílu organizací s lokální počítačovou sítí ve všech sledovaných kategoriích.
Broadband i v malých obcích
Vysokorychlostně jsou v současné době připojeny všechny krajské úřady, tak tomu bylo už v roce 2005. U všech ostatních sledovaných kategorií došlo mezi lety 2005 a 2011 k nárůstu počtu organizací s vysokorychlostním připojením, k největšímu pak u obcí s méně než 500 obyvateli. Ke konci roku 2011 mělo vysokorychlostní připojení k internetu 98 % organizačních složek státu a 88 % obecních úřadů.
O šest let dříve, v roce 2005 bylo vysokorychlostně připojeno 86 % organizačních složek státu a pouze 41 % obcí. Hranice 100 % s vysokorychlostním připojením dosáhly v roce 2011 obce s více než 5 000 obyvateli.
Obce z ostatních velikostních kategorií se k této hranici však již také blíží. V roce 2011 bylo vysokorychlostně připojeno více jak 90 % obcí s 500 a více obyvateli a obcí z kategorie „méně než 500 obyvatel“ bylo ve stejném roce vysokorychlostně připojeno 84 %.
Přes internet na školení i do banky
K čemu úřady rychlý internet používají? Stále více například k telefonování. V roce 2011 využívalo internet k telefonování 7 krajských úřadů, 23 % organizačních složek státu a 14 % obcí. Oproti roku 2007 jde o mírný nárůst u všech velikostí obcí, největší byl u obcí s více než 20 tisíci obyvateli.
Úřady přes internet také školí své zaměstnance – v roce 2011 se online vzdělávali úředníci 12 krajských úřadů, 52 % organizačních složek státu a 26 % všech obcí. A úřady se naučily přes internet také spravovat své bankovní účty: v roce 2011 využívalo internet k elektronickému bankovnictví všech 13 krajských úřadů, 87 % organizačních složek státu a 90 % obecních úřadů. Internet k elektronickému bankovnictví využívalo 97 % obecních úřadů obcí s více jak 20 000 obyvateli a 86 % z obcí s méně než 500 obyvateli.
Antivir ano, firewall méně
Od roku 2007 statistice zjišťují, jaká zabezpečení informačních technologií a dat organizace veřejné správy používají. Antivirový software využívalo v roce 2011 99 % organizačních složek státu, všech 13 krajských úřadů a 98 % obcí, přičemž mezi velikostními kategoriemi obcí nebyly zaznamenány žádné rozdíly.
Firewall používalo k ochraně svých informačních technologií 90 % organizačních složek státu, všechny krajské úřady, ale pouze 41 % obcí. Z obcí byl, podobně jako většina ostatních technologií, nejvíce tento způsob ochrany IT využíván mezi velkými obcemi, kdy ho používalo 99 % obcí s více jak 20 000 obyvateli a naopak nejméně byl využíván obcemi s méně než 500 obyvateli (34 %).
Webové stránky jsou už dnes pro orgány veřejné správy samozřejmostí. Ke konci loňského roku mělo vlastní webové stránky 95 % organizačních složek státu, 100 % krajů a 98 % všech obcí.
Počet úřadů s webem od roku 2005 nejvíce narostl mezi obcemi, kde jejich podíl vzrostl o 25 procentních bodů. Všechny obce s více jak 2000 obyvateli měly vlastní webové stránky a podíl obcí s webovými stránkami v menších velikostních kategoriích se již významně k hranici 100 % blíží. Podíl obcí s méně než 500 obyvateli s vlastními webovými stránkami činil při posledním šetření 97 %.
Výzkumníky také zajímalo, zda jsou webové stránky organizace spravovány (vytvářeny či aktualizovány) externí firmou či zaměstnanci organizace, přičemž měly organizace možnost označit obě možnosti.
Externí firmou bylo spravováno 8 webových stránek krajských úřadů, 46 % webových stránek organizačních složek státu a 58 % stránek obecních úřadů. Častěji jsou ale webové stránky organizací veřejné správy obhospodařovány vlastními zaměstnanci organizace. Zaměstnanci se starali o 12 stránek krajů (v dotazníku byla možnost označit zároveň obě možnosti), 90 % webových stránek organizačních složek státu a o 73 % stránek obecních úřadů.
S elektronickým podpisem na úřad
Elektronickou podatelnu, která umožňuje komunikaci s úřadem prostřednictvím zpráv podepsaných zaručeným elektronickým podpisem, mělo v roce 2011 stejně jako v roce 2005 všech 13 krajských úřadů. Z organizačních složek státu v roce 2011 e-podatelnu provozovalo 86 %, oproti roku 2005 se jedná o nárůst 30 procentních bodů.
E-podatelnu provozuje také 52 % obcí. Takto nízký podíl je zapříčiněn malými obcemi – v kategorii s méně než 500 obyvateli jich elektronickou podatelnu provozovalo 39 %.
V roce 2011 umožňovalo přístup k internetu ve svých prostorách 39 organizačních složek státu (13 %), v roce 2005 jich bylo 114 (31 %). Přístup k internetu ve svých prostorách naopak umožňovalo 73 % obcí. V tomto případě platí, že menší obce tuto službu nabízejí častěji. Nejvyšší podíl obcí poskytujících občanům přístup na internet je u obcí ve velikostní kategorii 1000–1999 obyvatel (82 %). Dobře jsou na tom i nejmenší obce, těch umožňovalo občanům přístup k internetu 69 %, což je více než v případě obcí největších (54 %).
Celkem 11 % obcí nabízelo občanům připojení k internetu přes WiFi zdarma. Jde většinou o základní službu s nízkou rychlostí umožňující čtení e-mailů a prohlížení webů. Rychlost připojení závisí na počtu připojených uživatelů, minimálně by však měla činit 64 kbps. U obcí s 20 000 a více obyvateli se s touto službou setkáte častěji (z 34 %), u obcí z menších velikostních kategorií byl podíl téměř vyrovnán (okolo 10 %).
Zakázané domény
V roce 2011 mělo v organizačních složkách státu 68 % osob v práci k dispozici osobní počítač s přístupem na internet a 67 % osob mělo k dispozici služební e-mailovou adresu. V případě krajských úřadů se jednalo o 83 % zaměstnanců s přístupem na internet a 83 % zaměstnanců se služební e-mailovou adresou. Zaměstnanců s přístupem na internet pracovalo v obcích 56 % a i vlastní e-mailovou adresu mělo k dispozici 56 % zaměstnanců obcí.
V roce 2011 absolvovalo počítačový kurz organizovaný, objednaný či placený organizací 8 % zaměstnanců organizačních složek státu, 78 % zaměstnanců krajů a 21 % zaměstnanců obecních úřadů.
Zajímavé také je, že skoro dvě třetiny (65 %) organizačních složek státu, 7 krajských úřadů a 13 % obcí v roce 2011 omezovalo svým zaměstnancům přístup na internet (například tak, že zakázaly přístup na některé domény). Omezení se týkaly nejčastěji měst s 20 000 a více obyvateli (70 %), naopak malé obce své zaměstnance v přístupu na internet téměř neomezují. Ve srovnání s rokem 2007, kdy se statistici na tento údaj poprvé ptali, se podíl organizací veřejné správy omezujících zaměstnancům přístup na internet o něco zvýšil.
Dvě procenta „ajťáků“
Organizace veřejné správy zaměstnávaly celkem 6605 odborníků na informační technologie, jedná se o 2,4 % ze všech zaměstnanců veřejné správy. V organizačních složkách státu pracovalo ke zmíněnému datu 4964 IT odborníků, což je 2,7 % zaměstnaných v těchto organizacích a v průměru 17 IT odborníků na jednu organizaci.
Kraje zaměstnávaly 170 odborníků, tedy 2,2 % zaměstnaných v krajích a 13 odborníků na jeden krajský úřad. V obcích pracovalo 1471 a na jednu obci tedy v průměru připadá cca jeden IT odborník a tvoří 1,7 % všech zaměstnanců obecních úřadů.
V roce 2011 bylo ve veřejné správě mezi IT odborníky 10 % programátorů. Největší zastoupení měli programátoři mezi IT odborníky obecních úřadů, kde činil jejich podíl 17 %. Na krajských úřadech tvořili programátoři 10 % a v organizačních složkách státu 7,5 % IT odborníků.
Pokud vás zajímá metodologie šetření, najdete ji zde (v pdf).
