Hlavní navigace

Internet ve veřejné správě: Dvě třetiny úřadů omezují přístup zaměstnanců na web

12. 12. 2012
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Kolik procent českých obcí má webové stránky? Jak moc obecních úřadů není připojeno k internetu? Kolik zaměstnanců veřejné správy tvoří IT odborníci? Mají všichni státní zaměstnanci svoji e-mailovou adresu? Český statistický úřad zveřejnil výsledky šetření o využívání informačních technologií ve veřejné správě.

Exkurz do světa technologií ve veřejné správě můžeme začít od píky. Jak je to vůbec s připojením českých úřadů k internetu? Ke konci roku 2011, což je datum, ke kterému Český statistický úřad průzkum Informační a telekomunikační technologie ve veřejné správě 2011 uskutečnil, mělo připojení k internetu 100 % krajských úřadů, 100 % organizačních složek státu a 99,8 % obecních úřadů. Z obcí, které odpověděly na dotazník, nebylo k internetu připojeno pouze patnáct.

Výzkumníci předpokládali, že vnitřní počítačovou síť (LAN) mají zavedenu větší organizace a obce s více zaměstnanci a rozsáhlejší agendou. Předpoklad potvrdila i data získaná ze šetření. Počítačovou síť mělo k 31.12.2011 zřízeno 99 % organizačních složek státu, 100 % krajských úřadů, ale pouze 59 % obecních úřadů. 

Se zmenšujícím se počtem obyvatel obce klesá podíl obecních úřadů vybavených LAN. U obcí s více než 5000 obyvateli ji mělo 100 % obecních úřadů, ve velikostní kategorii 1000 – 1999 obyvatel již bylo vybaveno vnitřní počítačovou sítí 88 % obcí a mezi obcemi s méně než 500 obyvateli mělo vnitřní počítačovou síť pouhých 41 %. Oproti roku 2007, ze kterého má ČSÚ dílčí data pro srovnání trendů, došlo k nárůstu podílu organizací s lokální počítačovou sítí ve všech sledovaných kategoriích.

Broadband i v malých obcích

Vysokorychlostně jsou v současné době připojeny všechny krajské úřady, tak tomu bylo už v roce 2005. U všech ostatních sledovaných kategorií došlo mezi lety 2005 a 2011 k nárůstu počtu organizací s vysokorychlostním připojením, k největšímu pak u obcí s méně než 500 obyvateli. Ke konci roku 2011 mělo vysokorychlostní připojení k internetu 98 % organizačních složek státu a 88 % obecních úřadů. 

O šest let dříve, v roce 2005 bylo vysokorychlostně připojeno 86 % organizačních složek státu a pouze 41 % obcí. Hranice 100 % s vysokorychlostním připojením dosáhly v roce 2011 obce s více než 5 000 obyvateli. 

Obce z ostatních velikostních kategorií se k této hranici však již také blíží. V roce 2011 bylo vysokorychlostně připojeno více jak 90 % obcí s 500 a více obyvateli a obcí z kategorie „méně než 500 obyvatel“ bylo ve stejném roce vysokorychlostně připojeno 84 %.

Přes internet na školení i do banky

K čemu úřady rychlý internet používají? Stále více například k telefonování. V roce 2011 využívalo internet k telefonování 7 krajských úřadů, 23 % organizačních složek státu a 14 % obcí. Oproti roku 2007 jde o mírný nárůst u všech velikostí obcí, největší byl u obcí s více než 20 tisíci obyvateli.

Úřady přes internet také školí své zaměstnance – v roce 2011 se online vzdělávali úředníci 12 krajských úřadů, 52 % organizačních složek státu a 26 % všech obcí. A úřady se naučily přes internet také spravovat své bankovní účty: v roce 2011 využívalo internet k elektronickému bankovnictví všech 13 krajských úřadů, 87 % organizačních složek státu a 90 % obecních úřadů. Internet k elektronickému bankovnictví využívalo 97 % obecních úřadů obcí s více jak 20 000 obyvateli a 86 % z obcí s méně než 500 obyvateli.

Antivir ano, firewall méně

Od roku 2007 statistice zjišťují, jaká zabezpečení informačních technologií a dat organizace veřejné správy používají. Antivirový software využívalo v roce 2011 99 % organizačních složek státu, všech 13 krajských úřadů a 98 % obcí, přičemž mezi velikostními kategoriemi obcí nebyly zaznamenány žádné rozdíly. 

Firewall používalo k ochraně svých informačních technologií 90 % organizačních složek státu, všechny krajské úřady, ale pouze 41 % obcí. Z obcí byl, podobně jako většina ostatních technologií, nejvíce tento způsob ochrany IT využíván mezi velkými obcemi, kdy ho používalo 99 % obcí s více jak 20 000 obyvateli a naopak nejméně byl využíván obcemi s méně než 500 obyvateli (34 %).

Webové stránky jsou už dnes pro orgány veřejné správy samozřejmostí. Ke konci loňského roku mělo vlastní webové stránky 95 % organizačních složek státu, 100 % krajů a 98 % všech obcí. 

Počet úřadů s webem od roku 2005 nejvíce narostl mezi obcemi, kde jejich podíl vzrostl o 25 procentních bodů. Všechny obce s více jak 2000 obyvateli měly vlastní webové stránky a podíl obcí s webovými stránkami v menších velikostních kategoriích se již významně k hranici 100 % blíží. Podíl obcí s méně než 500 obyvateli s vlastními webovými stránkami činil při posledním šetření 97 %.

Výzkumníky také zajímalo, zda jsou webové stránky organizace spravovány (vytvářeny či aktualizovány) externí firmou či zaměstnanci organizace, přičemž měly organizace možnost označit obě možnosti. 

Externí firmou bylo spravováno 8 webových stránek krajských úřadů, 46 % webových stránek organizačních složek státu a 58 % stránek obecních úřadů. Častěji jsou ale webové stránky organizací veřejné správy obhospodařovány vlastními zaměstnanci organizace. Zaměstnanci se starali o 12 stránek krajů (v dotazníku byla možnost označit zároveň obě možnosti), 90 % webových stránek organizačních složek státu a o 73 % stránek obecních úřadů.

S elektronickým podpisem na úřad

Elektronickou podatelnu, která umožňuje komunikaci s úřadem prostřednictvím zpráv podepsaných zaručeným elektronickým podpisem, mělo v roce 2011 stejně jako v roce 2005 všech 13 krajských úřadů. Z organizačních složek státu v roce 2011 e-podatelnu provozovalo 86 %, oproti roku 2005 se jedná o nárůst 30 procentních bodů. 

E-podatelnu provozuje také 52 % obcí. Takto nízký podíl je zapříčiněn malými obcemi – v kategorii s méně než 500 obyvateli jich elektronickou podatelnu provozovalo 39 %.

V roce 2011 umožňovalo přístup k internetu ve svých prostorách 39 organizačních složek státu (13 %), v roce 2005 jich bylo 114 (31 %). Přístup k internetu ve svých prostorách naopak umožňovalo 73 % obcí. V tomto případě platí, že menší obce tuto službu nabízejí častěji. Nejvyšší podíl obcí poskytujících občanům přístup na internet je u obcí ve velikostní kategorii 1000–1999 obyvatel (82 %). Dobře jsou na tom i nejmenší obce, těch umožňovalo občanům přístup k internetu 69 %, což je více než v případě obcí největších (54 %). 

Celkem 11 % obcí nabízelo občanům připojení k internetu přes WiFi zdarma. Jde většinou o základní službu s nízkou rychlostí umožňující čtení e-mailů a prohlížení webů. Rychlost připojení závisí na počtu připojených uživatelů, minimálně by však měla činit 64 kbps. U obcí s 20 000 a více obyvateli se s touto službou setkáte častěji (z 34 %), u obcí z menších velikostních kategorií byl podíl téměř vyrovnán (okolo 10 %).

Zakázané domény

V roce 2011 mělo v organizačních složkách státu 68 % osob v práci k dispozici osobní počítač s přístupem na internet a 67 % osob mělo k dispozici služební e-mailovou adresu. V případě krajských úřadů se jednalo o 83 % zaměstnanců s přístupem na internet a 83 % zaměstnanců se služební e-mailovou adresou. Zaměstnanců s přístupem na internet pracovalo v obcích 56 % a i vlastní e-mailovou adresu mělo k dispozici 56 % zaměstnanců obcí.

V roce 2011 absolvovalo počítačový kurz organizovaný, objednaný či placený organizací 8 % zaměstnanců organizačních složek státu, 78 % zaměstnanců krajů a 21 % zaměstnanců obecních úřadů.

Zajímavé také je, že skoro dvě třetiny (65 %) organizačních složek státu, 7 krajských úřadů a 13 % obcí v roce 2011 omezovalo svým zaměstnancům přístup na internet (například tak, že zakázaly přístup na některé domény). Omezení se týkaly nejčastěji měst s 20 000 a více obyvateli (70 %), naopak malé obce své zaměstnance v přístupu na internet téměř neomezují. Ve srovnání s rokem 2007, kdy se statistici na tento údaj poprvé ptali, se podíl organizací veřejné správy omezujících zaměstnancům přístup na internet o něco zvýšil.

Dvě procenta „ajťáků“

Organizace veřejné správy zaměstnávaly celkem 6605 odborníků na informační technologie,  jedná se o 2,4 % ze všech zaměstnanců veřejné správy. V organizačních složkách státu pracovalo ke zmíněnému datu 4964 IT odborníků, což je 2,7 % zaměstnaných v těchto organizacích a v průměru 17 IT odborníků na jednu organizaci. 

Kraje zaměstnávaly 170 odborníků, tedy 2,2 % zaměstnaných v krajích a 13 odborníků na jeden krajský úřad. V obcích pracovalo 1471 a na jednu obci tedy v průměru připadá cca jeden IT odborník a tvoří 1,7 % všech zaměstnanců obecních úřadů. 

V roce 2011 bylo ve veřejné správě mezi IT odborníky 10 % programátorů. Největší zastoupení měli programátoři mezi IT odborníky obecních úřadů, kde činil jejich podíl 17 %. Na krajských úřadech tvořili programátoři 10 % a v organizačních složkách státu 7,5 % IT odborníků.

Cif21-tip do clanku - temata - early cena

Pokud vás zajímá metodologie šetření, najdete ji zde (v pdf).

Autor článku

Autor je kromě jiného publicista, více informací najdete na LinkedIn. Na stránkách iNazor.net odkazuje na své články pro Lupu a další média. Ze všech vymožeností moderní doby má nejraději Twitter, zajímá ho historie a píše HistorieBlog.cz.