Hlavní navigace

Jak funguje trh Internetu (20): Životní cyklus ISP

Michal Krsek

V dnešní, poslední části probereme klasický životní cyklus života běžného ISP. Tak jako každý, mají i vlastníci ISP nějaký podnikatelský záměr, který může jednak směřovat k dlouhodobému vybudování společnosti a jednak k finálnímu prodeji ISP kapitálově silnému zájemci. Zatímco první model je popsán v mnoha učebnicích klasické ekonomie, pro naše účely je zajímavější model druhý, model jednorázového získání peněz v budoucnu. Píše Michal Krsek.

V dnešní, poslední části probereme klasický životní cyklus života běžného ISP. Tak jako každý, mají i vlastníci ISP nějaký podnikatelský záměr, který může jednak směřovat k dlouhodobému vybudování společnosti a jednak k finálnímu prodeji ISP kapitálově silnému zájemci. Zatímco první model je popsán v mnoha učebnicích klasické ekonomie, pro naše účely je zajímavější model druhý, model jednorázového získání peněz v budoucnu. Píše Michal Krsek.

Vzhledem k překotnému vývoji, který nutí ISP do stálých investic (američané by dodali, že za účelem stálé inovace :-) ), je obvyklé, že se model dlouhodobého působení mění směrem k prodeji firmy. Příkladem mohou být prodeje komerčních internetových sítí vlastněných PVT či sdružením CESNET, které působily na trhu dlouhou dobu a které nebyly primárně budovány za účelem prodeje. Příkladem společnosti, která byla vedena od začátku směrem k prodeji, může být Czech On Line (Video On Line – VOL). Na VOL si také budeme demonstrovat jednotlivé kroky.

Při prodeji sítě bude hrát největší roli počet (v menší případě kvalita) zákazníků. Je proto třeba budovat infrastrukturu pouze s výhledem na nejbližší budoucnost. V případě nákupu ISP kupce příliš nezajímá, kolik kilometrů optických vláken má kupovaný subjekt v zemi.

Životní cyklus začneme klasicky, kdy se skupina lidí s relativně malým kapitálem rozhodne vybudovat firmu. Společně založí s.r.o. (lépe a.s.), které získá příslušná podnikatelská oprávnění (i zde záleží na kvalitních rozhodnutích – například webhosting můžete provozovat jako „automatizované zpracování dat“ s 5% DPH nebo jako „reklamní činnost“ s DPH ve výši 22%. Rozdíl v ceně pro koncového zákazníka je evidentní. Zaměstnance si kromě platu můžete udržet pomocí tzv. opcí na akcie. Princip je jednoduchý. Každý zaměstnanec dostane dle své smlouvy určité procento akcií v případě budoucího prodeje společnosti. Pokud se prodej povede, ze zaměstnanců mohou být milionáři – a i proto budou zaměstnanci motivováni k lepším výkonům. Tato společnost již dnes nebude pravděpodobně orientována na celý trh (viz. předchozí díly), ale na nějakou neobsazenou část. VOL založili pánové Renato Soru a Mariano Pireddu s podporou italského ISP se stejným názvem (který byl později spolknut italským telco operátorem).

Pokud společnost začne fungovat a získá renomé na trhu, je na čase přilákat investory. Investoři se v tuto chvíli budou rekrutovat ze dvou oblastí. Především to je rizikový kapitál, kde leží peníze v podstatě na ulici. Druhou variantou je nadnárodní ISP, který se snaží expandovat na zahraniční trhy (například za účelem lepších podmínek pro IPO – u nás byl CZCOM koupen World On Line nebo dříve proběhla akvizice firmy LUKO společností EuroWeb). Náš příklad VOL byl koupen honorací v oblasti rizikového kapitálu, fondem Deutsche Bank pro východní Evropu (DBGEE). Cena již tehdy byla zajímavá, 260 mil. korun, nicméně kupec se netajil tím, že hodlá především vzdělat na dalším prodeji. V této části života firmy ji vedou stále původní manažéři (dost často je to podmínka kupujícího) a majitel masivně investuje. Investice jdou především do rozšiřování klientely (což sice může být případ masivních reklamních kampaní, na druhou stranu je častější případ nabízení nových služeb – manažeři jsou totiž ještě plni nápadů, které předtím nemohli realizovat kvůli nedostatku peněz). U VOL šlo v této části o službu VOLNÝ – Internet zadarmo, ale i o další služby, které jsou s tímto typem zákazníků spojené – například freemail POST.CZ. Firma se dostává do provozního mínusu, který je vyvážen pumpováním peněz vlastníka.

Pokud došlo k příslušnému nárůstu ukazatelů, začne se majitel poohlížet o vhodném strategickém partnerovi, který by od něj příslušnou společnost odkoupil (pokud je vlastníkem fond rizikového kapitálu) či o možnostech umístění mateřské společnosti na burze (tzv. IPO) (pokud je vlastníkem nadnárodní ISP). V obou případech jde již o zajištění dlouhodobého fungování firmy. V případě nalezení strategického partnera jde takřka ve 100% případů o telekomunikační společnost, která hodlá rozvíjet svoje aktivity na území daného regionu. Toto období se vyznačuje konsolidací společnosti, společnost se začne více zabývat sama sebou a redukuje šíři svých aktivit, případně je rozšiřuje o speciální služby, které jsou však pouze přejímány ze strany vlastníka. Velmi často dochází k odchodu původních zakladatelů, neboť jak vůči strategickému partnerovi, tak via IPO uskuteční původní zakladatelé možnost uplatnění opcí na akcie, které potom prodají. Ovšem nejen financemi živ je člověk a zakladatelům obvykle dělá problém přizpůsobit kulturu společnosti požadavkům, které jsou na ně kladeny novými vlastníky (najednou jsou v pozici malého kolečka v telekomunikačním soukolí). V našem modelovém případě (VOL) je předělem hledání strategického partnera, jímž se nakonec stal Telekom Austria (zveřejněná částka 8,4 mld korun). Přestože je příliš brzy na hodnocení koupě a záměrů nakupujícího, po Renatovi Soru mizí z českého internetového trhu i Mariano Pireddu.

Pokračování? Tato tři období v životě ISP nedokáží pokrýt každý případ ISP, neboť může existovat i několik variant přechodů druhého a třetího stádia. V tuto chvíli je situace na našem trhu výrazně znepřehledněna několika dalšími faktory. Jednak je to blízká demonopolizace, která k nám láká další kupce, jednak nástup mobilního Internetu (i když mobilní operátoři mají dostatek zákazníků, možná by nepohrdli know-how technologické firmy) a jednak celosvětové fůze telekomunikačních operátorů.

Například již zmiňovaný Telekom Austria je poměrně malý hráč a může být pohlcen někým dalším (po odstátnění). Příklady přátelských (MCI a WorldCom), nepřátelských (Olivetti a Telecom Italia) převzetí nebo předisponování vkladů do společných podniků (Global One a France Télécom, Deutsche Telekom a Sprint) hovoří o tom, že dnes si nikdo není jist svým „životem“.

Tolik k tématu, jak funguje trh Internetu. Doufám, že laskavý PT čtenář promine zdlouhavost cyklu, autor se snažil v rámci reálného prostoru poskytnout co největší šíři informací. Dá se očekávat, že rozšíření jednotlivých dílů bude činěno na pozadí aktuálních témat, která na daném serveru napíší další autoři.

Content 2017 - tip Footshop

Pokud chcete načerpat podrobnější informace, koukněte na knížky Isp Survival Guide: Strategies for Running a Competitive Isp a ISP Marketing Survival Guide: Proven Strategies and Secrets for Outmaneuvering the Competition.

Michal Krsek

Našli jste v článku chybu?