Hlavní navigace

Jak je to s přenositelnými čísly

15. 2. 2000
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Poslední dobou se vedou diskuse o tom, zda je či není v možnostech Českého Telecomu zajistit přenositelnost telefonních čísel mezi různými operátory. Hlavním argumentem bývá technická stránka věci. Jak je to ale doopravdy?

V neděli v televizi proběhla debata na téma přenositelných telefonních čísel, totiž možnosti ponechat si své telefonní číslo i po změně operátora. Tentokrát se prý sešli skuteční odborníci (např. p. Čupa), jediným laikem v oboru telekomunikací byl zřejmě Ondřej Neff a moderátor, což ovšem nemohu posoudit, neboť jsem zmíněnou debatu neviděl. Zajímavá je sama podstata problému, totiž, že přenositelnost telefonních čísel nebude zaručena dříve než začátkem roku 2003. Ještě pozoruhodnější jsou ovšem argumenty, které Český Telecom používá k obhájení tohoto faktického prodloužení svého monopolu. Jedním z nich je třeba jakási statistika, kolik zemí Evropské unie přenositelná čísla nabízí. Ponechme stranou, je-li jich sedm, jak tvrdí náměstkyně ministra spojů Marcela Gürlichová, či deset, jak včera dokazoval Ondřej Neff na Neviditelném psovi, to je otázka víceméně podružná. Důležité je, co skutečně brání jejich zavedení. Český Telecom podle svých slov údajně není technologicky připraven.

Skutečnost je ovšem poněkud jiná. Všeobecně není příliš známo, jakým způsobem se opravdu směrují telefonní hovory v rámci UTO. Původně opravdu začátek telefonního čísla pevně určoval skupinu (100 telefonních stanic), na kterou byl hovor směrován, a podobně se hierarchicky postupovalo vzhůru. Skutečně tedy nebylo technicky možné, aby jedna stanice ze skupiny byla umístěna na jiné ústředně. Nově zavedené digitální ústředny ovšem mimo jiné umožňují nastavit pro každé jedno číslo jiná pravidla směrování. Přitom JTS je u nás již digitalizována ve větším rozsahu než v některých jiných zemích v době, kdy umožnily přenositelnost telefonního čísla k jinému operátorovi. Mimoto zcela neřešitelný je tento problém pouze u nejstaršího typu analogových ústředen, které se pravděpodobně (nebo spíš doufám) v naší síti již nevyskytují. Už u poloelektro­nických ústředen by se teoreticky dal určitý omezený počet čísel směrovat k jinému operátorovi, u novějších ústředen s procesorem (neplést si s mikroprocesorem) by to měl být jen problém software – i když dnes asi neexistuje takový, který by skutečně zavedení přenositelných čísel umožňoval.

Sečteno, podtrženo, podle mého názoru není problém ani tak v technické nepřipravenosti jako spíš v nepřipravenosti organizační. Pokud by Telecom například tvrdil, že není schopen zařídit aktualizaci nastavení ústředen, snad bych mu to i věřil… Nikdo samozřejmě netvrdí, že organizační problémy jsou snáze překonatelné než ty technikcké, jde jen o to, že se nezlepší časem. Jinými slovy, za dva roky bude Telecom úplně stejně nepřipravený jako dnes, po celou tu dobu ovšem bude nadále těžit ze svého postavení na trhu. Vzhledem k tomu, že ani ministerstvo spojů ani ČTÚ nejsou schopni vyvinout na Telecom dostatečný tlak, nedovedu si představit, co by jej donutilo, aby své přípravě věnoval potřebné úsilí. Na závěr mě jenom napadá, jakou konkurenční výhodu si Český Telecom prosadí na konci onoho roku 2002?

Cloud23

Petr Tesařík


Starší, související články:

Autor článku

Autor je spoluzakladatelem firmy Internet Info. V minulosti se zabýval testy poskytovatelů, v současné době studuje překladatelství a tlumočnictví na FFUK.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).