Již od roku 1999 u nás existuje možnost požadovat po zaměstnancích „papíry na hlavu“, tedy osvědčení, že majitel tohoto osvědčení ovládá objektivní minimum znalostí (měřené nezávislým mezinárodním testem), které člověk potřebuje, aby mohl efektivně využívat informační technologie. Alespoň tolik zní stručná definice ECDL (European Computer Driving Licence), které se občas přezdívá „řidičák na počítač“. Jde o mezinárodní certifikát, který je používán v rámci států EU jako standard základní počítačové vzdělanosti. Oprávnění k šíření ECDL konceptu v České republice získala 2. 6. 1999 ČSKI (Česká společnost pro kybernetiku a informatiku). Stala se tak držitelkou ECDL licence a garantem kvality ECDL certifikátů pro ČR.
ECDL se zaměřuje na sedm oblastí znalostí:
1. Základní pojmy informačních technologií
2. Práce s počítačem a správa souborů
3. Textový editor
4. Tabulkový procesor
5. Databáze / systémy pro úschovu dat
6. Prezentace, programy pro kreslení
7. Služby informačních sítí
Sedmý modul Služby informačních sítí např. obnáší toto: (modul je rozdělen do dvou částí). První část – informace – požaduje, aby kandidát uměl pracovat se základními vyhledávacími nástroji v rámci webových prohlížečů a vyhledávacích programů, výsledky hledání označil záložkami, vytisknul webové stránky a výsledky hledání. Druhá část – komunikace – požaduje, aby byl kandidát schopen používat elektronickou poštu k odesílání a přijímání zpráv, připojovat dokumenty nebo soubory ke zprávě a organizovat a spravovat složky nebo adresáře zpráv v rámci SW elektronické pošty.
Vlastní testování probíhá ve střediscích, která splní kritéria stanovená ECDL. Testování může (ale nemusí) předcházet výukový kurz či přímo kurz rekvalifikační. Např. v počítačové škole Gopas je možné se nechat otestovat za 2.500,– Kč bez DPH. Sympatické je, že testy ECDL jsou vyhodnocovány manuálně. Testování je orientováno na úkoly a předpokládá splnění požadavků z 70 – 80% s ohledem na praktické dovednosti. Nejde tedy o testy, které známe z autoškoly, kde se předem stačí naučit k otázkám správné odpovědi a není přitom vůbec potřeba pochopit principy.
Podívejme se nyní na tabulku deseti zemí, která ukazuje počet ECDL indexů, řazena je podle jejich počtu na 1000 obyvatel:
TOP 10 v celkovém prodeji ECDL indexů (certifikátů)
Celkový prodej k 31. 12. 2000 | Počet obyvatel v tis. | Počet všech ECDL indexů na tis. obyvatel | |
Švédsko | 310196 | 8860 | 35,01 |
Dánsko | 149204 | 5303 | 28,14 |
Irsko | 98439 | 3647 | 26,99 |
Norsko | 70481 | 4429 | 15,91 |
Rakousko | 35454 | 8070 | 4,39 |
Maďarsko | 30122 | 10117 | 2,98 |
Velká Británie | 135400 | 59175 | 2,29 |
Nizozemí | 17456 | 14400 | 1,21 |
Německo | 43402 | 82148 | 0,53 |
Francie | 19200 | 58841 | 0,33 |
Celkem všech | 1015140 |
Zdroj: www.cski.cz
S dotazem na čísla pro Českou republiku jsem se obrátil na Prof. RNDr. Olgu Štěpánkovou, CSc., místopředsedkyni České společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI) a reprezentantku ECDL-CZ.
Podle jejích slov je již u nás přes tisíc držitelů tohoto osvědčení. Sama si je vědoma, že zatím nejde o nikterak oslnivé číslo. Vždyť v Evropě již existuje přes milión držitelů (jak je vidět z tabulky). Podle profesorky Štěpánkové je ale tendence vzestupná a některé úřady práce u nás prý již dokonce nabízejí, že při úspěšném složení ECDL uhradí nezaměstnaným i celý rekvalifikační kurz. Podle informací na stránkách www.ecdl.cz mají školící centra tuto podmínku „Minimální roční odběr je pro rok 2001 stanoven na 200 ECDL Indexů…“ Znamená to tedy, že středisko musí vyprodukovat za rok alespoň 200 absolventů – majitelů osvědčení (indexu). Při celkovém počtu držitelů indexu to jistě nebyl lehký úkol. Středisek, které certifikace provádějí, je také jako šafránu – alespoň se tak zdá podle odkazů v katalozích Atlasu (4 odkazy), Centra (3 odkazy) a Seznamu (4 odkazy).
Zkoušel jsem hledat např. na serveru Jobs.cz v databáze uchazečů o zaměstnání uchazeče, kteří se chlubí vlastnictvím ECDL certifikátu a našel jsem pouze jednoho držitele. Na výslovný požadavek vlastnictví ECDL ze strany zaměstnavatele jsem nenarazil.
Napadají mě dvě možnosti – buď zaměstnavatelé o ECDL nevědí, nebo jim je jedno, jak efektivně pracovníci jejich výpočetní techniku používají, případně jako střední cesta je zde možnost, že si každého uchazeče testují sami. Zažil jsem již případ, kdy v advokátní kanceláři koncipientka opisovala všechna jména a adresy ve smlouvě znovu a znovu ručně, neznajíc funkcí kopíruj/vlož. Rozpoznal jsem to, s údivem se zeptal, proč to dělá tak složitě a advokát mi odpustil placení za sepsání smlouvy, jestliže dotyčnou doučím pracovat s textovým editorem a zvýším produktivitu její práce. Jenže kolik času již klienti v této kanceláři museli zaplatit navíc za její nižší produktivitu?