Hlavní navigace

Jak noví radní České televize a Českého rozhlasu ovlivní (nejen) digitalizaci

 Autor: Česká televize
Který kanál České televize byste zrušili? Má veřejnoprávní televize vysílat sport, nebo ne? A měl by z ní zmizet sponzoring, nebo naopak jeho možnosti vytěžuje málo? Přesně na tyto otázky může už brzy přijít řada.
Filip Rožánek 10. 2. 2020
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Na konci minulého týdne vybrali poslanci 18 lidí, kteří mají šanci obsadit šest volných míst v Radě České televize. Dalších šest lidí poslali do finále na doplnění Rady Českého rozhlasu, kde končí dva radní. Je to zatím předkolo – jména nových radních se dozvíme až po závěrečném březnovém hlasování ve sněmovně.

Možná si říkáte, že je to ve srovnání s druhou digitalizací nudná věc. Jenže ono to celé s digitálním vysíláním velmi blízce souvisí. Přesněji řečeno s tím, kolik se toho má vysílat a jakými cestami. Noví radní budou ve svých funkcích sedět do roku 2026. Rozhodnou tím pádem o tom, kdo povede Českou televizi, až v září 2023 skončí mandát Petru Dvořákovi. A jejich kolegové na Vinohradské 12 vyberou na přelomu let 2021 a 2022 nástupce Reného Zavorala.

Do funkčního období nových radních spadne také pokračování debat o digitálním rozhlasovém vysílání DAB+. Původně se počítalo s tím, že celý rozhlasový trh, ať už veřejnoprávní, nebo soukromý, do října 2025 přejde na digitální vysílání. Jenže na nějaký masový nákup digitálních přijímačů v českých domácnostech to stále nevypadá. Český rozhlas sice pokrývá svou sítí už naprostou většinu obyvatel, noví radní však mohou do budoucna klidně říct, že je paralelní digitální multiplex moc velkou zátěží pro rozpočet.

Hospodaření obou veřejnoprávních médií se totiž postupem času dostane do situace, kdy budou muset sáhnout ke zřetelným úsporám. Rozhlasový poplatek je stejný 15 let, televizní poplatek se nezměnil 12 let. Jejich reálná hodnota klesla, ale všechny náklady od té doby dramaticky stouply. Stačí se podívat jen na vývoj průměrné hrubé mzdy: v roce 2005 byla 18 344 Kč, na konci loňského roku přesahovala 33 600 Kč.

Přesto obě média produkují za stejné peníze víc obsahu a služeb než předtím. Ke zvýšení poplatků, byť by to mělo být třeba v případě rozhlasu o pět korun, ale není žádná politická vůle. Naopak, Česká televize poslouchá, že má najít úspory uvnitř a poradit si se současným balíkem peněz stůj co stůj.

Škrtejte! Kde? Někde

Při veřejném slyšení ve sněmovně byla nejtypičtější otázka poslanců na kandidáty do Rady České televize, kde vidí rezervy v nákladech a na čem by šetřili. Poslanec SPD Lubomír Španěl uvažoval, jestli je nutné celodenní vysílání zpravodajské stanice ČT24, s uchazeči také rozebíral, zda ČT potřebuje nezbytně šest kanálů.

Pokud sníte o tom, že Česká televize bude vysílat v Ultra HD a kouzlit s novými technologiemi od výroby po distribuci signálu, rovnou na to v takové atmosféře zapomeňte.

Skladba rozpočtu je neúprosná: buď se musí do budoucna škrtat investice, výroba, personálie, nebo technika. Současná sněmovna už dává najevo, kde se rozhodně šetřit nemá, například touží po ještě vyšším podílu regionálních studií na vysílání. Zároveň do finále volby radních posílá celou sestavu kritických ekonomů, kteří zpochybňují stávající výsledky hospodaření České televize – tvrdí, že není vyrovnané, jak vyplývá z výročních zpráv, ale reálně deficitní.

Jestliže jejich názor v obměněné radě převáží navzdory dlouholetým pravidlům sestavování ročního rozpočtu, bude management televize tlačen do toho, aby našel další peníze nad rámec už očekávaných úspor. Připomeňme, že současné složení televizní rady chce, aby rozpočet zůstal vyrovnaný až do roku 2024 a aby Petr Dvořák svému nástupci navíc odevzdal Kavčí hory s polštářem zhruba 700 milionů korun na účtech. Kritici současného vedení mají pocit, že by cíle měly být ambicióznější.

S posledním dnem roku 2021 zároveň přestane platit výjimka pro Českou televizi ohledně odpočtu DPH. Peníze, které díky tomu má, investuje do dokončení přechodu na DVB-T2 a do související obměny výrobního řetězce. Od ledna 2022 ale tento objem prostředků ve výši 350–400 milionů korun vypadne a rozpočet s ním už nemůže počítat.

Zrušit sport, nebo ho vytěžit?

A kde vlastně prostor k šetření vidí ti, kteří se dostali do finále volby budoucích radních České televize?

Třeba auditor Stanislav Staněk by začal u personálních nákladů. Jak řekl poslancům, na televizi se nedívá a nemá představu, co by měla vysílat, považuje to ale za svou výhodu při hodnocení rozpočtu. Slibuje hlubší dotazy na strukturu hospodaření a chtěl by dosáhnout toho, aby se o ekonomice České televize mluvilo na zasedáních Rady ČT mnohem častěji.

Ekonom Jiří Schwarz natvrdo řekl, že kandiduje kvůli tomu, jak část poslanců na podzim roku 2019 zpochybňovala výroční zprávy České televize. Hospodaření televize bylo tehdy pod palbou ze strany některých poslanců ANO, SPD a KSČM. „Se mzdovými náklady se nic zásadního nedá dělat, leda by měl někdo odvahu přistoupit na radikální snížení počtu zaměstnanců, ale k tomu nevidím vážný důvod. A co se týče výroby, záleží na definici veřejnoprávnosti. Není to bible ani talmud, mění se v čase,“ řekl ve sněmovně s důrazem na to, aby ČT nesoutěžila s komerčními stanicemi a posílila zprávy z regionů.

Naopak komentátor Martin Schmarcz nastínil možnost ukončit vysílání sportovního kanálu ČT, redukovat vlastní tvorbu televize nebo ořezat brněnské a ostravské studio.

Ekonom Vladimír Pikora avizoval, že by se v televizi měla udělat analýza efektivity vynaložených nákladů, například na vybavení štábů. „Problém není v tom, kolik peněz do ČT přitéká, problém je spíš na straně výdajů,“ poznamenal před poslanci. Srovnával z vlastní zkušenosti, že za ním jezdily tříčlenné zpravodajské štáby České televize, zatímco ze soukromého sektoru jen dvoučlenné. Také jeho ke kandidatuře inspirovaly podzimní diskuse ve sněmovně.

Podobné možnosti provozních úspor nastínil i moderátor Luboš Xaver Veselý, kterého před lety při natáčení talk show v brněnském studiu České televize zarazilo, jak se na natáčení vozili hosté. Z Brna vyrazil řidič pro hosta do Prahy, odvezl ho na natáčení v Brně, poté ho odvezl do Prahy a zase se sám vracel do Brna. Noční talk show Café X se natáčela v prvním pololetí roku 2008, tedy ještě v éře Jiřího Janečka.

Novinář a šachista Pavel Matocha by strukturu rozpočtu pozměnil tak, aby v něm byl větší prostor pro zahraniční zpravodaje a cestovní náklady na původní reportáže z různých koutů světa. Jinými slovy, peníze investované do této oblasti by se musely vzít na úkor něčeho jiného. „Důležitý je nejen kvalitní obsah, tedy kvalitní novináři a tvůrci, ale i rozpočet ČT. Žádný subjekt si nemůže dovolit dlouhodobě mít vyšší výdaje než příjmy. Pokud budu zvolen, na oba tyto aspekty bych upínal pozornost,“ podotkl.

Ekonomka Hana Lipovská by neškrtala ve mzdových nákladech, tlačila by ale na větší efektivitu při vysílání z různých mistrovství nebo v olympijském programu. Jako jedna z mála mluvila také o digitalizaci. „Kde lze šetřit, jsou kapitálové výdaje a investice. Už nebudou doufejme sněmovnou schválené další vlny digitalizace. Takže velkých kapitálových výdajů jsme se snad už zbavili,“ doufá kandidátka. Pochybovala také, jestli je nutné, aby měla Česká televize fyzické studio v každém kraji. „Pro člověka mé generace mají audiovizuální média mnohem menší význam než pro generaci starší,“ podotkla ekonomka narozená necelý rok po Sametové revoluci. „Je-li ohroženo financování České televize, je ohrožena svoboda a demokracie v České republice,“ zdůraznila před poslanci.

Dlouholetý mediální manažer Michal Klíma poznamenal, že pokud se má šetřit, musí být nejdřív jasné, co televize má a nemá dělat. On sám by rozšířil internetové aktivity České televize.

Asistent poslance Radka Rozvorala (SPD) Petr Jedinák, který na Policejní akademii vyučuje management, by zkoumal, jak je Česká televize řízena. „Já bych podporoval management, aby se usměrnil a organizace byla připravená na využívání poplatků jako řádný hospodář,“ naznačil.

Bývalý ředitel České spořitelny Pavel Kysilka míní, že se současnou příjmovou stránkou se dá žít dlouhá léta a s velmi kvalitním výstupem. „ČT nemá nastavený princip řízení efektivity nákladů. Za prvé to chce mít efektivní metriku, perfektní měření a vykazování, co nás co stojí,“ představil své priority. Do budoucna by se přikláněl k úplnému zrušení reklamy, sponzoringu a product placementu ve vysílání. „I z vlastní osobní zkušenosti a veřejných dokumentů jsem přesvědčen, že hospodaření ČT se zase může zlepšit. Hospodaří s obrovskou rezervou,“ zmínil.

Také podle bývalé dlouholeté ekonomky České televize Evy Hubkové by mělo veřejnoprávní médium hledat zdroje a úspory ve svých vlastních řadách. Rovněž zpochybňuje, že by rozpočet byl vyrovnaný, jak v auditovaných výročních zprávách setrvale tvrdí vedení televize i Rada ČT. Jak naznačila, do vysílání ČT by se měly vrátit některé sportovní přenosy, zachovala by vysílání olympiád a rozpočet by podle ní mohlo vylepšit i natáčení a posléze prodávání studiových pohádek, po nichž se jí stýská. V Radě ČT by začala analýzou nákladů.

Děkan FAMU Zdeněk Holý naopak zapochyboval, jestli má Česká televize nadále usilovat o čím dál dražší práva na vysílání velkých událostí. Ačkoliv současnou podobu veřejnoprávního média hodnotil v zásadě pozitivně, kritický byl k nadměrnému množství kriminálních seriálů.

CIF20-tip-firmy

A bývalý ředitel zpravodajství České televize Roman Bradáč, který byl protikandidátem Petra Dvořáka při volbě generálního ředitele v roce 2011, prohlásil, že Rada ČT nefunguje, jak má. Česká televize podle něj občas až příliš akcentuje bavení a sledovanost. Na druhou stranu obchodně vidí nevyužitý potenciál sponzoringu na ČT Sport a dalších komerčních činností. Zpochybňuje, jak se využívá finanční rezerva v ČT. „Jiří Janeček tam nechal 3,8 miliardy korun, kdyby si každý rok brali 100 milionů, vydrží 38 let. Mluví o výstavbě studia v Brně, ale tu plánoval už Janeček,“ tvrdí. Současný management plány na nové brněnské televizní studio předělal a zlevnil.

O šesti nových radních rozhodnou poslanci zřejmě 4. nebo 11. března 2020. Dalším pěti radním České televize končí mandáty příští rok. Letošní a budoucí volby radních tedy obmění celkově 11 míst v Radě ČT, která má 15 členů.