Hlavní navigace

Jak pokračuje spor IPB Leasing vs. Snisnet?

Mirek Zeman

Před dvěma roky jsme se na Lupě zabývali sporem společností IPB Leasing a Snisnet. Druhá jmenovaná si od první jmenované vzala na leasing komponenty bezdrátové sítě a vyjma toho, ze neplatila splátky, odmítala bezdrátová pojítka po vypovězení smlouvy IPB Leasing vrátit. Nyní je na světě první rozsudek jménem republiky.

Doba čtení: 3 minuty

Před necelými dvěma lety zažilo několik uživatelů bezdrátové sítě Eridan, provozované ostravskou společností Snisnet, lehký šok. To když u jejich dveří zazvonili pracovníci detektivní kanceláře M.I.B. a žádali je o vydání fyzické podstaty jejich internetového připojení – totiž bezdrátového pojítka, které podle jimi předkládaných dokladů patřilo firmě IPB Leasing. Později se ukázalo, že Snisnet neplatila sjednané splátky vyplývající z leasingových smluv, takže jí je IPB Leasing v souladu s podmínkami vypověděla. (Dlužno poznamenat, že platební podmínky byly pro Snisnet mimořádně výhodné, protože před přechodem pod křídla ČSOB počítala IPB Leasing s financováním celého projektu.) Snisnet ovšem odmítla bezdrátová pojítka vydat.

Mezi společnostmi IPB Leasing a Snisnet posléze proběhlo několik jednání, v jejichž rámci bylo dosaženo dohody, ve které se IPB Leasing zavázala uzavřít se Snisnet smlouvu a odprodat jí předměty z vypovězených leasingových smluv za cenu 46.728.808 korun. Podmínkou odprodeje byla úhrada závazků Snisnet vůči IPB Leasing ve výši 2.394.460,40 ko­runy. Tak se také stalo, ale k následnému uzavření smlouvy přesto nedošlo. Snisnet se proto obrátila na soud, aby uzavření smlouvy nařídil. Situaci jsme opustili v okamžiku, kdy soud neuznal vlastnické právo Snisnet zamítnutím její žádosti o předběžné opatření, ani právo IPB Leasing zařízení zabavit, protože její žádost o předběžné opatření zamítl taktéž.

IPB Leasing neuzavření smlouvy zdůvodňuje takto: Je nesporné, že mezi oběma firmami byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí a že Snisnet doplatila dluh na leasingových splátkách (2.394.460,40 ko­runy). Ovšem Snisnet neakceptovala cenu (46.728.808 korun) a neprokázala schopnost zaplatit požadovanou částku – nedožadovala se rovněž prodeje za cenu předem dohodnutou, ale za cenu, která měla být stanovena znaleckým posudkem. Současně Snisnet chtěla, aby byla splatnost odložena o 120 dnů od podpisu kupní smlouvy. Prodej „na sekeru“ byl přitom pro IPB Leasing nepřijatelný (patrně vzhledem ke zkušenostem s dodržováním splátkového kalendáře). Snisnet poté předložila návrh kupní smlouvy, kterou IPB Leasing odmítl podepsat.

Rozsudek jménem republiky v tomto případě padl až 20. února letošního roku. Žaloba na splnění povinnosti IPB Leasing uzavřít se Snisnet kupní smlouvu byla zamítnuta (1) a Snisnet je povinna vydat IPB Leasing 134 kusů přístupových bodů, a to do tří dnů od nabytí právní moci rozsudku (2). Ve stejném termínu má Snisnet zaplatit IPB Leasing náhradu nákladů soudního řízení 197.257 korun (3). „Soud (…) neshledal žalobce [Snisnet] jako stranu oprávněnou k výzvě uzavření budoucí smlouvy a žalobě na stanovení povinnosti k uzavření takové kupní smlouvy nevyhověl. Soud shledal důvodným vzájemný návrh žalovaného, kterým se domáhá vydání 134 ks přístupových jednotek (…).“

Snisnet se již odvolal proti výroku 1 a výroku 3: „(…) Současně soud konstatuje, že žalobce splnil veškeré podmínky stanovené touto dohodou, které byly předpokladem pro uzavření kupní smlouvy, a že tedy oprávněně vyzval žalovaného k uzavření kupní smlouvy. V tomto momentě však soud, aniž by přihlédl k ustanovení § 292 Obchodního zákoníku, vzal za prokázaná tvrzení žalovaného, že žalobce je tou stranou, která odmítla uzavřít kupní smlouvu a současně konstatuje, že stranou oprávněnou k výzvě k uzavření kupní smlouvy a podání žaloby byla strana žalovaná, ačkoliv tento závěr nijak neodůvodňuje a žalobce má za to, že není podložen ani důkazy ani nevyplývá z ustanovení § 289 a násl. Obchodního zákoníku.“

Czech Internet Forum 2018 Tip s tlačítkem

Přiznám se, že chování Snisnet je úsměv vzbuzující (napsal bych překvapivé, ale v českém podnikatelském prostředí asi sotva…). Snisnet si vzala na leasing od IPB Leasing přístupové body za padesát milionů korun, neplatila leasingové splátky a následně se začala rozčilovat, když jí IPB Leasing vypověděl leasingové smlouvy. Možnost odprodeje za zbytkovou cenu 46.728.808 korun se Snisnet nelíbila a snažila se prosadit prodej za cenu stanovenou soudním znalcem a odložení splatnosti o 120 dnů, ačkoli v minulosti jasně prokázala svoji nesolventnost. Dosažení těchto podmínek se přitom domáhá soudní žalobou. Celé ty roky přitom samozřejmě používá veškerý hardware gratis.

Snisnet se k celém problému odmítla vyjádřit až do konečného rozsudku, což může ovšem trvat dalších několik let…

Anketa

Připadá vám chování Snisnet korektní?

Našli jste v článku chybu?