Hlavní navigace

Jak se povedl restart map na Atlasu?

13. 11. 2006
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: 29
Kolbištěm, které si české portály vybraly pro letošní souboj inovací, jsou online mapy. Do Česka tak s tradičním zpožděním doběhla vlna ze zahraničí, kde se právě mapy staly klíčovou službou, do jejichž vývoje byly investovány velké peníze. Jak úspěšný je Atlas při překonávání technologické propasti, která se v této oblasti vytvořila? Ustojí jeho vylepšené mapy srovnání s úspěšnou novou verzí map na Seznamu?

Když jsem v březnu psal o vylepšených mapách na Seznamu (Nové Mapy.cz: kopie lepší než originál), příliš jsem nevěřil, že jakýkoliv jiný český portál najde dostatek finančních i lidských zdrojů pro vyvinutí obdobně komplikované aplikace. Zdá se, že vývoj českého internetového trhu postupně směřuje k souboji Seznam – Google a marginalizaci všech menších hráčů. Statistiky NetMonitoru ukazují, že bezprecedentní postavení Seznamu se i nadále jen upevňuje. Význam Googlu není možné nijak exaktně vyjádřit, nicméně ve vyhledávání je jasnou dvojkou a dá se pozorovat, jak si postupně čeští uživatelé nacházejí svou cestu ke službám jako je Gmail, Google Earth, Google Skupiny a další.

Restart pro Centrum

Zapomenout za této situace na menší portály je tedy jednoduché, nikoliv však správné. Ani ony ještě neřekly své poslední slovo a stále se s nimi musí počítat. Nové mapy od Atlasu jsou zvláště pikantní v rámci vyhlášené strategie „restartu“ a snahy dohnat a předehnat Centrum. Ačkoliv již dnes je Atlas v jedné veličině formální českou dvojkou, je tomu tak jen díky silně spornému započtení jízdních řádů IDOS do svých statistik a při podrobnější pohledu na pozici Atlasu v jednotlivých klíčových segmentech je na míle daleko od Centra a jeho služeb. Jedinou výjimkou jsou jeho mapy, které měly vždy velmi dobrou pověst a přes postupně klesající trend se udržely před Centrem. Není proto až tak překvapující, že se v dalším kroku Atlas zaměřil na vylepšení právě této služby, přes jistě vysokou nákladnost a zatím stále pochybný obchodní model online map.

Náklady

Atlas prozatím odmítl poskytnout odhad nákladů na vytvoření nových map. Seznam tuto částku pro svoje mapy odhaduje na čtyři milióny bez započítání nákladů na zakoupení mapových podkladů. Jejich cena se prý pohybuje v řádu jednotek miliónů a byla na mapách tou nejdražší položkou, přesnou cenu však ze smluvních důvodů Seznam nemohl poskytnout. Celkově tak můžeme odhadovat investici o něco převyšující deset miliónů a těžko předpokládat, že by byl Atlas někde výrazně pod touto sumou. Navíc Seznam do své kalkulace zahrnul pouze vývoj do spuštění nové verze letos v březnu, od té doby se však jeho mapy dočkaly dalších novinek. Prý se tak tedy jedná o největší produktovou investici v historii Seznamu vůbec.

Výzva pro Centrum

Podle informací pocházejících od Atlasu probíhal vývoj nových map tři měsíce, což považuji za slušné tempo. Produktovou manažerkou této služby je Veronika Vajdiaková – hořkou pilulkou pro Centrum musí být, že z něj do Atlasu přešla před pouhými třemi měsíci. Na přímý dotaz, jestli plánuje nějakou odpověď na Seznam s Atlasem, Centrum neposkytlo podrobnější odpověď. Jeho Supermapy se prý stejně jako ostatní klíčové služby Centra kompletní inovace dočkají, jestli však již jejich vývoj začal a kdy bychom se jich mohli dočkat, není zřejmé. V nedávné době Centrum přišlo s několika menšími novinkami včetně mobilní verze map, nicméně podobná vylepšení nejsou srovnatelná s revoluční změnou pojetí online map, kterou přinesl Seznam s Atlasem.

Originalita

Atlas mapy 1

Atlas mapy vás vítají

Při hodnocení Atlasích map se není možné ubránit srovnávání Seznamem – s touto alternativou jej také budou srovnávat jejich uživatelé. Atlas má přitom opravdu obtížnou pozici – Seznam do značné míry okopíroval celé uživatelské rozhraní i většinu funkcí skvělých Google Maps, navíc jich ještě pár vlastních přidal a dal dohromady téměř ideální aplikaci, jež lze jen obtížně v jakémkoliv ohledu překonat. První pohled na Atlas mapy je však příjemným překvapením. Jejich uživatelské rozhraní je překvapivě originální a člověk nemá pocit, že přišel jen na nějakou přeloženou verzi amerického portálu. Škoda, že to samé nelze říci o titulní stránce Atlasu ve vztahu k designu Yahoo. Nicméně pokud zůstaneme u map, zde žádná inspirace blížící se tupému plagiátu skutečně vidět není.

Ačkoliv jistý koncepční vliv Windows Live Local a částečně možná i Google Earth by možná bylo možné vystopovat, rozhodně nepřekračuje hranice dobrého vkusu a míra podobnosti mezi Atlasem a jinou mapovací aplikací není rozhodně vyšší, než třeba podobnost zmiňovaných Google Maps a Windows Live Local. Tato vlastnost, která by ve skutečnosti měla být samozřejmou, je v Česku stále spíše výjimkou, proto je správné Atlas v tomto případě pochválit. Uspěl podobně i po funkční stránce? Na tuto otázku asi nejde odpovědět jednoznačně – tak napůl. Je však potřeba zmínit, že se zatím jedná o betaverzi a řada nedostatků může být v příštích týdnech vyřešena. Nebo také ne.

Uživatelské rozhraní

Začněme hodnocením uživatelského rozhraní a ovládání map. Atlas přišel se zajímavým, přestože ne úplně jedinečným, konceptem map přes celé okno prohlížeče. Vyhledávání a odkazy na některé funkce (plánovač trasy apod.) jsou umístěny nahoře, zbytek prohlížeče již zaujímá mapa, na níž jsou také umístěny veškeré další volby a ovládací prvky. To je obrovský rozdíl zvláště při srovnání v původními mapami na Atlasu, které se zobrazují pouze v malém vyříznutém okně. Ani Seznam mapám takový prostor neposkytuje, přestože u něj existuje i maximalizovaný mód, který však znamená schování všech dodatečných informací a možností. Osobně na řešení, které zvolil Atlas, nevidím z hlediska použitelnosti map žádnou výhodu, ba naopak, ale subjektivní pocit z map je lepší. Zvláště na monitoru s vysokým rozlišením musejí mapy Atlasu působit úžasně vzdušně. Většinu ovládacích prvků překrývajících mapu lze navíc úplně schovat, či alespoň přesunout na libovolné jiné místo. Ani tato funkce určitě nemá příliš velký vliv na použitelnost map pro většinu uživatelů, dost možná se spíše jedná o jakousi hračku pro recenzenty. Přesto umocňuje dojem z map Atlasu jako webové aplikace, jejíž ovládání se snaží přibližovat ovládání desktopových programů.

Ovládání

Samotný způsob ovládání mapy se již pomalu stává oním známým průmyslovým standardem, až na detaily všechny významné mapovací servery používají prakticky identické prvky. I mapy na Atlasu mají základní vlastnost všech moderních online map – pohybujete se na nich pomocí tahání myší, což je velmi intuitivní a trochu se tím webové mapy snaží přiblížit k papírovým. Standardní jsou i ovládací tlačítka fungující jako šipky pro posunování mapy a pro přibližování a oddalování. Fungují i další obvyklé metody práce s mapou – klávesové zkratky +/- (stejně jako na Seznamu by měly fungovat i kurzorové šipky, z jakéhosi důvodu mi však tato možnost zůstala odepřena), přiblížení poklikem či zobrazení výřezu při označení oblasti se stisknutou klávesou Ctrl. Atlas navíc umí zoomování kolečkem. Specifický význam má kliknutí pravým tlačítkem myši, v takovém případě se zobrazí kontextová nabídka s možnostmi jako přiblížit, oddálit, najít trasu nebo zapíchnout špendlík.

Kromě toho jsou při příchodu na mapě utevřeny odstranitelné prvky – miniaturní navigační okénko a seznam objektů na mapě. Navigační okénko funguje poněkud zvláštně. Jeho smyslem je umožnit uživatelům rychlejší pohyb po mapě o větší vzdálenost. Ve výřezu by se tedy měla objevit malá mapa ve v menším rozlišení, tak to například bez problémů funguje na Seznamu. U Atlasu je podoba tohoto okénka (respektive jeho obsahu) v každém rozlišení jiná. Při velkém přiblížení funguje, jak má, jinak se zde však často objevuje pouze malý výřez aktuální mapy ve stejném rozlišení, takže je vlastně úplně na nic. To pravděpodobně nemá žádný hlubší důvod, takže do ostré verze tato zjevná chyba snad bude ostraněna.

Kvalita map

Atlas mapy 2

Prosluněný Pražský hrad

Pro hodnocení kvality (tedy především aktuálnosti) map – tedy vlastně toho nejdůležitějšího – bychom museli provést důkladnější testování, které by bylo poměrně náročné, pokud by mělo být skutečně vypovídající. Proto jej v tomto článku nenaleznete, můžete si však přečíst starší články Kam nás (ne)zavedou mapy na portálech a Cestujeme s internetovými mapami, přestože od jejich publikace již uplynulo poměrně dost času. Já si vystačím s hodnocením vnější podoby map. Jejich grafická úprava rozhodně prošla výrazným vylepšením, stará podoba byla značně ošklivá a nepřehledná. Atlas na mapách zobrazuje i vrstevnice, tuto funkcionalitu obsahují i Supermapy od Centra, mapy Seznamu ji postrádají. Poněkud kuriózní je, že při jisté úrovni přiblížení (nízké) jsou zobrazovány popisky bez diakritiky. Rozlišení leteckých snímků je oproti Seznamu menší i při maximální přiblížení, což je rozhodně hendikepem, Atlas však slibuje nápravu. Oba portály využívají služeb jiných společností, letecké snímky se proto liší. Některé ohlasy tvrdí, že snímky Atlasu jsou aktuálnější, pravděpodobně se to však bude lišit místo od místa. Každopádně si však Atlas připisuje body k dobru za vizuálně hezčí fotky, zdají se být ostřejší a s živějšími barvami. To je možná důvod, proč Atlas pro nové mapy změnil původního dodavatele ortomap, který je i nadále dodává pro Seznam.

Plánovač

Z dalších funkcí je samozřejmostí plánovač trasy, který dokonce umí pracovat se souřadnicově zadanými místy (ovšem pouze při použití kontextové nabídky pravého tlačítka, tudíž většina uživatelů tuto funkci pravděpodobně nikdy neobjeví), zajímavé je také plánování při použití více míst (tedy nejen z a do, ale i přes; maximálně šest), v plánovači Seznamu můžete takto nastavit nejvýše tři místa. Stinnou stránkou plánovače – ostatně stejně jako celých map Atlasu – je značná míra chybovosti. Samozřejmě částečně to je jistě dané onou nálepkou beta, trochu však pochybuji, že se Atlasu skutečně do spuštění ostré verze podaří vše odladit. Ve svém pokusu jsem si zkusil vyhledat trasu Krč (Praha) – Jílové u Prahy. Nejprve Atlas nebyl schopen ani jedno místo vůbec nalézt. To se mu povedlo až při dostatečně velkém přiblížení. Ani v tom případě mi však nebyl schopen trasu vytvořit. Rezignoval jsem tedy a zkusil alespoň Praha – Jílové. To už se Atlas chytil, zase však grafické vyznačení trasy zmizelo při větší oddálení mapy, což je opravdu zvláštní.

Vyhledávání

Atlas mapy 3

„Obec Olomouc“ – inteligentní vyhledávač Atlasu

Největší slabinou map Atlasu je ovšem vyhledávání obecně, což se jistě uvědomuje tým jejich tvůrců. Nejde třeba jen o chybnou identifikaci správné lokace na dotaz „Zlín“, ale zejména o naprostou nepřítomnost jakékoliv inteligence při dešifrování dotazů. V tom tkví největší síla Googlu (ale i ostatních amerických portálů), z českých map se alespoň snaží Seznam. Pokud do něj napíšete „lékárna Praha“, pochopí, co chcete, Atlas je bez šance. Důležité přitom asi je, že Seznam mapy propojil se svou databází firem, takže disponuje velký zdrojem informací. Atlas – přestože jistou integraci s katalogem bez dalších poskytnutých údajů také plánuje – jde trochu jinou cestou a řadu informací získává od třetích stran. I tento přístup dává do jisté míry smysl, na druhou stranu je počet firem menší a omezen jen na vybrané oblasti zájmu. K celé řadě objektů navíc Atlas poskytuje pouze název a adresu, což je například u restaurací velký problém. Seznam díky napojení na databázi firem vždy nabídne alespoň odkaz na stránky onoho zařízení (pokud existují) a často i některé doplňkové informace. K dobru lze Atlasu přičíst, že i část restaurací na jeho mapách disponuje podrobnějším popisem, respektive odkazem na server zaměřený na gastronomii Crest. Obecně však jeho řešení zatím jasně prohrává a je otázka, jestli vůbec Atlas někdy může nabídnout tak obsáhlý seznam firem a objektů.

Atlas mapy 4

Restaurace na Újezdě. Bez podrobnějších informací

Co nás ještě čeká?

Zajímavou funkcí specifickou pro Atlas je „špendlíkování“, tedy možnost umístit si na mapu různé symboly a později si takto označená místa znovu vyvolat. Zatím je tato funkce vázaná na registraci (která však není spojena s účtem na Atlasu), ale tato nutnost by měla být nahrazena využitím cookies. Podle informací, které nám Atlas poskytl, je v plánu i celá řada dalších vylepšení, většinou však bez jakéhokoliv časového horizontu, takže si teprve budeme muset počkat, jestli a kdy se sny promění v realitu. Téměř jisté je již prý API, tedy zpřístupnění aplikace pro použití třetích stran. Pokud by skutečně Atlas s API brzy přišel, jak slibuje (údajně by se mohly objevit již ve finální verzi, která je otázkou maximálně týdnů), mohl by tím získat velkou výhodu. API Google Maps se na anglickém Internetu stalo mimořádně oblíbené a rozšířené a právě ekosystém nejrůznějších služeb, které v sobě mapy od Googlu integrují, jsou možná jeho největší výhodou v souboji s konkurencí. Přestože je zatím obchodní využití API v nedohlednu, dobrá pozice vybudovaná v této oblasti jednou může mít velký význam. Ani Seznam však nespí a připravuje testovací verzi této funkce, ke které však potřebuje úpravu smluvních podmínek s dodavateli mapových podkladů (jelikož je Seznam pomocí API bude de facto předávat dál). Podle všeho se tedy máme na co těšit.

V plánu jsou i hybridní mapy, tedy mapy, které na podklad leteckých snímků umisťují vrstvu s popisky ulic a objektů, v tomto případě je však termín těžké určit, ostatně Seznamu jejich implementace také trvala delší dobu a stále s nimi má jisté potíže týkající se přesnosti. Pro operisty a safaristy je v tomto článku určitě nezbytné říci, že i pro tyto prohlížeče budou mapy Atlasu v brzké době funkční. V poslední aktualizaci se již také objevilo získávání GPS souřadnic. V žádném plánu bohužel naopak není zkvalitnění map mimo Česko, Atlas dokonce ani neplánuje použít nyní tuto aplikaci pro svůj slovenský portál. Na rozdíl od Seznamu také Atlas nenabízí žádné dopravní zpravodajství. Přitom méně známé mezinárodní online mapy Map24.cz dokonce umí podle aktuální situace spočítat nejvýhodnější tra­su.

BRAND24

Verdikt

Vzhledem k tomu, že mapy na Atlasu jsou stále v beta stádiu a obsahují celou řadu evidentně dočasných chyb, je vyslovit konečný verdikt velmi obtížné, jelikož se musí odvíjet od jakéhosi odhadnutého stavu, v němž by se mapy mohly ve „finální“ verzi nacházet. Z technologického hlediska se Atlas opravdu vytáhl, jeho mapy patří vedle map Seznamu a GigaCentra k tomu nejpokročilejšímu, čeho nějaká česká společnost v oblasti webových aplikací dosáhla. Atlas se tak dostal do příjemné společnosti naprostých špiček online map. Druhý pohled je už o mnoho rozpornější. Vybudovat pěknou aplikaci nestačí, zapotřebí je především obsah. A tento problém zatím Atlas příliš nevyřešil. Pokud k tomu přidáme žalostně neinteligentní vyhledávání, můžeme konstatovat, že se Seznam zatím svého prvenství mezi online mapami z hlediska použitelnosti nemusí obávat. Atlasu stále ještě hodně chybí a naopak přináší jen málo navíc.

Pokud však všechny jeho restarty budou podobně povedené jako tento, je Atlas dobře nastartován k udržení a vylepšení své pozice, naopak dnes poněkud tápající Centrum se dostává pod tlak. Jeho celkový náskok před Atlasem je však natolik výrazný, že má ještě dost času na konsolidaci. Každopádně je však pozitivní sledovat, jak tlak Googlu nutí české portály k zesílené aktivitě. Konečným vítězem je uživatel.

Začnete používat mapy od Atlasu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je bývalým redaktorem Lupa.cz, nyní pracuje jako konzultant v BCG. Vystudoval ekonomii a právo. Občas bloguje: jilm.cz a často tweetuje: @jilm.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).