Ilustrace: Nenad Vitas
Rozhodl jsem se, že udělám něco pro své zdraví. Naučím se sedět správně u počítače. Našel jsem si návod i s obrázkem (nedalo to žádnou práci, je jich k nalezení spousta), našteloval si židli, monitor, upravil úhel nohou a rukou, srovnal záda, prostě všechno tak, jak má podle návodů být. Když jsem se dostal do toho správného rozpoložení a polohy, přišlo mi, že sedím hrozně nepřirozeně, špatně se mi koukalo na monitor a vůbec se mi nechtělo spát (to bude asi účel). Prostě taková zvláštní náročná poloha, u níž dalo největší práci ji dodržovat, na ostatní už jaksi nezbývala energie.
Sedět u počítače tak, jak je v návodu, je nadmíru pracné a i reakce kolegů ukázala, že ani na pohled zvenčí nepůsobí tato poloha přirozeně. Člověk, který tak sedí, vypadá, jako kdyby seděl modelem pro fotografa, který má zachytit právě onu ukázkovou polohu pro odbornou knihu. Abych to jenom nezlehčoval, tak zcela určitě je správný posez u počítače důležitý, hlavně pro nás, co u něj sedíme osm a více hodin za den. Ale řízení se podle univerzálních pravidel nemusí být vždy dobrý nápad. Pokud se do polohy nastavíte a za deset minut vás začne bolet celý člověk, je něco špatně. Přitom sezení (a lékaři odpustí, i ležení) u počítače je asi nejenom pro mě silně individuální záležitost. Léta praxe odhalila, že se mi nejlépe sedí jinak, než předepisují odborníci.
Pokud se podívám okolo sebe, tak předpisově nesedí prakticky nikdo, většina lidí se kroutí do poloh více než nepřirozených, připomínajících spíše alkojógu (soubor poloh usnuvších opilců). Neuškodilo by, kdybychom se všichni pokusili na chvilku posadit podle doporučení lékařů, třeba by se to někomu mohlo i líbit a udělal by něco pro své zdraví. Polohy,které pozoruji ve svém okolí, vypadají někdy vyloženě nezdravě. Jak někdo může sedět na židli s nohama pod sebou a ještě se při tom soustředit na práci na počítači?
Co pomáhá mně? Minimálně jednou za hodinu se protahuji, nebo ještě lépe se projdu po kanceláři. Vyhovuje mi často měnit při psaní polohu, natahovat nohy, posunovat se na židli. Prostě abych se nepřeseděl, hýbu se. Rozhodně se nesnažím dodržovat jednu ze základních pouček, a to udržovat končetiny v pravých úhlech. To bych toho moc neudělal. Myš i klávesnici mám asi jako drtivá většina ostatních ve stejné rovině. Toto doporučení působí divně a mělo by být samozřejmostí, ale není prý nic horšího, než mít ruce dlouhodobě různě vysoko. Horní hranu monitoru mám pod úrovní očí, takže se hrbím a skláním hlavu, to bych mohl zlepšit. Jak sedíme u počítače je důležité a není to radno podceňovat. Uděláte dobře, když se svému posezu budete věnovat a vylepšíte ho. Je to zdánlivá maličkost, ale může dost pomoci k pracovní pohodě.
ČLÁNKY DO MAILU