V nedávné době vyšel na Lupě článek, v němž se Marek Antoš věnoval zkušenostem s hostováním serverů u několika různých providerů. Zastavil se také u problému vzdáleného restartu serverů tam, kde není zásah obsluhy možný okamžitě. V diskusi jsem to komentoval poznámkou o možnosti řešení této situace svépomocí. Byl jsem požádán, abych svůj komentář trochu upřesnil. O jaký se tedy jedná problém?
Spoustu věcí lze na serveru dělat vzdáleně. Ale jen do chvíle, než přestane odpovídat na ping, případně vrátí pouze dvouřádkový hexkód apod. Je jasné, že by bylo dobré na vlastní oči vidět, „co to píše“, ale mnohdy je daleko důležitějí, aby server co nejrychleji zase běžel. Pak nezbývá než někoho donutit, aby šel a zmáčknul patřičný čudlík. Druhá možnost je zapojit některý ze vzdálených resetů. V tomto článku bych vám rád představil dva typy.
Prvním je MasterSwitch (detaily zde) od firmy APC. Jedná se o krabičku výšky 1U . Na zadní straně má osm vývodů napájení – stejné „trojkolíky“ jako mají některé zdroje. Vepředu má několik kontrolních LEDek, vstup pro seriový kabel a RJ-45 jack pro připojení do sítě.
Výhodou řešení je, že se vlastně jedná o black-box, který vybalíte, připojíte napájení, nastavíte síť, zapojíte servery a vše je hotovo. Vše další už se ovládá buď přes telnet nebo web. Celý vypínač se chová jako samostatný počítač. To (a značka výrobce) se projevuje v poměrně vysoké ceně, která činí přibližně 25 tisíc korun. Další nevýhodu vidím v tom, že se jedná o vypínač, tj. že dojde k přerušení napájení, což, jak víme, příliš počítačům neprospívá. A to i v případě, kdy se nastaví prodleva při zapnutí. Kladem je určitě fakt, že se jedná o specializované zařízení, takže samo o sobě je dostatečně spolehlivé.
Druhým řešením je využít skutečnost, že server většinou nebývá sám a navíc u něj bývají volné sériové porty. Proto lze použít třeba modul IO RS232 (detaily zde) firmy Papouch elektronika. Jedná se o obvod, který na základě signálů posílaných přes seriový port ovládá maximálně čtyři relé. Ty se připojují přímo na resety na základní desce. To je asi jediný zádrhel, protože je nutný zásah do serveru, ale ten je ve většině případů bezbolestný a skládá se z operace otevření krabice – odpojení stávajícího kablíku – připojení vzdáleného resetu – zavření krabice. A pak už jen pomocí jednoduchého prográmku přepínáme relé a tím resetujeme příslušný server bez nutnosti jeho vypínání. Pro zvýšení bezpečnosti lze buď použít ještě klasický watchdog, který hlídá počítač s resetem, nebo zapojit druhý modul do sousedního počítače. V případě, kdyby přestaly reagovat oba, už by se stejně jednalo o takový problém, že by osobní asistence byla nutná. Výhodou řešení je jeho nízká cena (kolem jednoho tisíce korun) a možnost vlastního rozšiřování funkcí (automatický reset ve spolupráci s nějakým monitorovacím softwarem, libovolné vlastní administrační prostředí apod.)
Pro naše servery provozující portál Xko.cz jsme použili druhé řešení v kombinaci s watchdogy. Ty byly na zakázku vyrobeny firmou Papouch. Jedná se o zařízení, které očekává v pravidelných intervalech signál na sériovém portu a pokud jej nedostane, tak sepne reset. Jak zpodění na začátku (kvůli čekání na start systému), tak i interval mezi kontrolami je programovatelný. Druhý možný typ resetu je takový, který nejdříve čeká na inicializaci, a teprve pak začne hlídat. Watchdogy lze řešit i jako ISA katru, ale díky trendu v návrhu moderních motherboardů, kdy se stále častěji ISA zcela vynechává, není toto řešení aktuální.
Při naší konfiguraci šesti serverů využíváme jeden vzdálený reset a dva watchdogy. Jeden je v „hlídacím“ počítači, ze kterého je možné resetovat čtyři další, a druhý je v samostatném pomocném serveru. Během ostrého provozu jsme od instalace na začátku roku naštěstí nepotřebovali reset použít, ale během testovaní fungovalo vše na 100 %, a tak jsme přesvědčeni, že už nebudeme muset kvůli restartování serverů volat na helpline.
Nejde pochopitelně o jediná možná řešení a podobných zařízení se na našem trhu prodává více, jejich cena však většinou výrazně překračuje částku, kterou jsou majitelé serverů do tohoto typu zařízení ochotni investovat. Proto jsou watchdogy v serverech stále spíše raritou než běžnou součástí. Tato situace se však s postupující dobou naštěstí výrazně mění k lepšímu. Možná se tak stanou watchdogy a s nimi spojená zařízení standardním vybavením serverů již velmi brzy.
