Hlavní navigace

Jaroslav Kacer (Brno): Smart City je nové náboženství. Koledníci prodávají teplou vodu

Autor: Jan Sedlák
Jan Sedlák

Brněnský magistrát má plán, že vybuduje chytré město a že nabídne občanům přístup ke službám online bez nutnosti chodit na úřady.

Doba čtení: 9 minut

Jaroslav Kacer (TOP 09) zhruba rok dělá náměstka brněnského primátora pro Smart City. „Jsem takový snílek,“ říká v rozhovoru pro Lupu i s odkazem na to, proč například na Moravu láká Hyperloop a proč stál za brněnskou konferencí na toto téma (náš článek).

Kacer aktuálně dává dohromady to, jak by v Brně měla vypadat koncepce tzv. chytrého města. V případě Prahy by se mohlo zdát, že jde pouze o chytré lavičky, lampy či odpadkové koše, přesně tyto rychlé nákupy ale Kacer nevidí rád a mluví především o změně přístupu vedení města.

„Většina lidí chápe Smart City jako technologickou věc. Pravý princip je ovšem zcela mimo běžné chápání lidí, které se o město starají,“ říká pro Lupu designér Pavel Jílek, který magistrátu v Brně s chytrým městem pomáhá (viz také jeho přednáška).

„Brno je jediné město v Česku, které ví, kam v této oblasti jde. Nebo se to aspoň snaží zjistit,“ navazuje Jílek. Počátky prací brněnské samosprávy už v rozhovoru rozebírá Jaroslav Kacer:

Proč a jak se v Brně rozhodlo, že se zavede Smart City?

V roce 2014 byly volby do obecních zastupitelstev. Smart City mi přišlo jako dobré téma do komunálních voleb a s tím jsem také občas vystupoval. Po volbách jsme skončili v opozici. Z koalice přišel nápad, že by se Smart City hodilo, takže se založila komise a já se nakonec stal předsedou. Tak to celé začalo. Někteří lidé nejdříve začali mluvit o tom, že se nakoupí nějaké chytré lavičky, ale o tom to prostě není. Na tématu jsme hodně pracovali, připravili jsme koncept a hlavní motto je změna přístupu města. Není to tak, že když někam dáme senzory a budeme sbírat data, automaticky budeme chytří.

Jaroslav Kacer, náměstek brněnského primátora pro smart city
Autor: Jan Sedlák

Jaroslav Kacer, náměstek brněnského primátora pro smart city

Takže tendence zavádět chytré lavičky, koše a tak dále u vás byly také?

Někdy to vypadá, že jde o nové náboženství. A je zde plno vykladačů testamentu. Tématu Smart City se chytily převážně velké nadnárodní korporace. Pro ně je to dobrý prodejní „label“. Ale o tom to není. Pokud ty věci nebudou propojené, nebudou komunikovat, a hlavně nebudeme vědět, co nad nimi udělat, nikdy nebudeme chytré město.

Každopádně třeba u Janáčkova divadla chytrá popelnice je.

To je pilot, u kterého jsem ještě nebyl.

Takže další nebudou?

Mohly by být, ale musí to dávat hlavu a patu. To, že u Janáčkova divadla umístíme dvě nebo tři popelnice, nám v ničem nepomůže. A navíc je takový projekt nákladný. Když už by nějaké popelnice měly být, musí zlepšit svozové trasy odpadu, musí pomoci v plánování. Děláme na návrhu, jak by to mohlo fungovat pro městskou společnost SAKO. Ale jen o nákupu chytrých popelnic to není.

A co zatím ty popelnice dělají? Jsou pěkný vendor lock-in, jaké tedy s nimi máte zkušenosti?

Řekl jste to zcela správně, je to vendor lock-in. Na webu uvádím sedm principů, kterého by se město mělo držet. Jedním z nich je, že vše musí být otevřené a modulární, a hlavně se musí zabránit uzamčení jedním dodavatelem. Popelnice zatím sbírají data, kdy jsou a nejsou plné. Kdyby byla penetrace větší a byly dány dohromady svozové trasy, mohlo by to teprve dávat hlavu a patu.

Cestou vendor lock-in a „hotových řešení“ od různých dodavatelů tedy nepůjdete?

Měli jsme koaliční krizi a od loňského června jsem pátým náměstkem se zodpovědností za Smart City. Problematika mě velice baví a myslím, že velké společnosti pochopily, že to, že k nám přijdou a něco prodají, tady nefunguje. I firmy už začínají chápat, že uzavřenost není cesta. Musí to být jako lego. Základní plochou stavebnice je město Brno a na tom můžeme skládat jednotlivé kostičky od různých dodavatelů. A když jedna kostička nebude vyhovovat, vyměníme ji za druhou. To se snažíme dávat i do smluvních vztahů. Pode mnou je i odbor městské informatiky, takže i tam. Jsme majiteli dat. Když budeme během plnění smluvních podmínek potřebovat třeba export dat, dodavatel to musí zdarma zajistit. A stejně tak po ukončení smlouvy patří data nám. To teď dáváme všude.

Příkladem je to, co se nám podařilo se zdejším dopravním podnikem. U vás je to myslím lítačka, u nás šalinkarta. Nosičem předplacené jízdenky je bankovní karta. U e-shopu jsme majiteli zdrojových kódů a všech podkladů. Když se rozhodneme, že dodavatel není dobrý, můžeme vše předat někomu jinému. Je to základ a nejsme vázáni. Jednotlivé části systému jsme soutěžili zvlášť a dodavatelů je celkem osm. Plánujeme další rozvoj.

Pan primátor je s vámi na jedné lodi?

Myslím, že si rozumíme a dá na mé názory. Diskutujeme spolu o tom. Vzal si za své i to, že Smart City je změna přístupu města a není to o nakoupení několika technologií. Tlaků bylo hodně.

Jak velký byl příval nabídek od dodavatelů?

Byl obrovský. Tyto lidi nazývám koledníky. Přijdou s velkým řešením, ovšem narazí na mě. Nechceme kupovat obrovské dělo, které sestřelí raketu, když stačí vzduchovka. Je nutné si dát podrobnou práci se sepsáním toho, co vlastně chceme, a pak projekty postupně soutěžit. Když chceme senzorickou síť, tak aby pracovala na otevřených standardech a protokolech, aby existovala integrační platforma a tak dále.

Daří se dodavatelům na tento přístup reagovat?

Snaha zde je, i když některé kontrakty ještě nemáme dotaženy. Některé korporace s tím ztotožněny nejsou a snaží se to všelijak napadat. Jmenovat nebudu.

Každopádně chceme mít systém maximálně otevřený. Město má ve vlastnictví deset firem. Od nich chceme, aby si nadefinovaly, co přesně pro ně znamená být chytrý, a s tím jim také výrazně pomůže brněnská akademická sféra. Podle toho pak můžeme dát zadání do veřejných zakázek.

Ve funkci jsem rok a snažíme se jít krok za krokem. Od ledna běží elektronická šalinkarta, v květnu přibylo elektronické placení za komunální odpad, v srpnu přijde turistická karta, v listopadu bychom rádi částečně měnili čtenářské průkazy, kdy by nosičem opět byla bankovní karta.

V našem e-shopu máme registrováno asi 39 tisíc obyvatel města a rádi bychom vytvořili něco, co se zatím nedaří státu, tedy vytvoření Brno ID – jednotné identity pro obyvatele města, která by využívala všech možných služeb. Chceme vytvořit městkou identitu, díky které by lidé nemuseli chodit na úřad a věci by šly řešit online. Samozřejmě je kolem toho řada starostí, aktuálně se směrnicí GDPR. Když ministerstva vymýšlí, jak podpořit Smart City, neměla by sepisovat strategie, ale spíše pomoci městům s tím, jak tyto překážky zvládnout.

Chcete vybudovat jednotnou a otevřenou datovou platformu?

Rádi bychom a zatím s tím bojujeme. Rádi bychom si definovali standard pro data, která chceme mít. Část věcí si sbírá město, část městské společnosti. Byli bychom rádi, kdyby se za nějakých podmínek zapojily i komerční společnosti. To je velký záměr. V listopadu bychom rádi spustili něco jako datový portál, kde bychom zveřejnili jednotlivé datové sady. Zmapované je máme, teď specifikujeme, kdo a jak je má aktualizovat. Tento portál bude na bázi otevřených dat. Chceme k němu dát i nějaké naše představy a požadavky, co by nad těmito daty mělo vzniknout. Nad daty uděláme také městský hackathon.

Jak si představujte to zapojení soukromých firem?

Když jsem třeba developer nebo majitel výrobní haly a mám v areálu senzory, za nějakých podmínek a přes jasné rozhraní tyto informace poskytnu městu. Věci se mohou propojit a toho pak lze využít třeba při řízení dopravy, spotřeby a podobně. Nemusíme nutně chtít všechna data a je to na vzájemné domluvě a prospěšnosti.

Jak moc to, o co se snažíte, závisí na penězích a jak moc na vůli?

Primárně je to o selském rozumu. Naplánovat si jednotlivé kroky rozvoje a hlídat si provázání. Musí se definovat, co přesně lidé chtějí. Nesmí se nakupovat to, co přinesou nějaké firmy, a je nutné nevšímat si obchodníků s vodou. Nejsem ani moc příznivcem dotací. Nakoupíte za ně senzory, přístroje a tak dále. Pak skončí dotační období a menší město to může zruinovat. Zároveň si myslím, že Smart City nemusí být o obřích investicích. Je lepší si udělat pilotní projekty, věci změřit a vyzkoušet.

Jak se v případě Smart City projektů nastavují nějaká KPI – to, jak se úspěšnost a prospěch takových projektů bude měřit?

Bez definování KPI to nepůjde. Že bychom je v současné době měli definovány, to nemáme. Do toho chceme zapojit akademický sektor. Musíme říci, co je skutečně chytré.

U vás na patře tady na brněnském magistrátu máte pěkné nálepky, jak by Brno mělo vypadat v roce 2050. Jak by tedy mělo v budoucnu vypadat chytré Brno?

Smart City není žádná přihrádka vedle dopravy, životního prostředí a podobně. Je to deštník nad tím vším. Ideální by bylo, že si lidé odkudkoliv budou moci s městem vyřídit cokoliv. Neříkám jak, protože v roce 2050 asi budeme zase někde jinde.

Kolik se v Brně oblasti Smart City věnuje lidí?

Na to je dost složité odpovědět. Ne všichni lidé ve městě a městských společnostech se snaží dělat věci chytře. Jak jsem říkal, snažíme se zapojit univerzity a soukromé firmy. Podařilo se nám například s několika fakultami podat projekt do OPVV, v rámci čehož by v Brně vznikla senzorická laboratoř. Mohlo by to být v areálu brněnského výstaviště a jeho okolí. Tam je řada akcí, pohybu lidí, dopravy, jezdí zde tramvaj, je zde výjezd z tunelu.

Zmínil jste, že by brněnské Smart City mělo vypadat jako lego. Co to přesně znamená?

Data by měla být provázaná. A jednotlivá řešení spolu musí umět komunikovat. Nesmíme kupovat jednoúčelové věci, musí se provázat. Je to o jednotné komunikační platformě. Do konce roku bychom měli mít hotový takový základní krabicový 3D model Brna. Ten bude mít otevřené rozhraní. Developer tak může například vytvořit budovu, kterou staví, a ukázat, jak vše kolem bude fungovat co se týče dopravy, proudění větru, komunikace a tak dále. Jednou se možná dočkáme, že věci nebudeme muset testovat, ale vytvoříme si model a vše si namodelujeme. Řídící jednotkou bude město. Je našim záměrem mít jednotnou integrační platformu, kterou si bude primárně spravovat město s tím, že se bude moci připojit kdokoliv další. Přesnou podobu ještě nemáme zcela jasnou.

Kolik takové lego bude stát?

Čísla zatím neumím říci. Nemyslím si, že to bude něco závratného. Do rozpočtu jsme si například dali pět milionů korun na takzvané Smart City vouchery, které budou moci využívat městské společnosti pro spolupráci s akademickým sektorem a podobně. Chceme zapojit studenty včetně těch ze zahraničí, aby nám dělali jakési „benchmarky“. Chceme zapojit také startupy. Technologie mají nějakou životnost a půjdou dopředu. My nejdříve musíme nasadit změnu přístupu k celkovému budování.

TVCON 2018 Tip goNET

Jaké jsou největší překážky?

Je to nepochopení toho, že Smart City není nová věc. Není to o tom nakoupit něco, co má rádoby přidanou hodnotu a něco to řeší. Musí to zapadat do celku. Nesmí to být výstřelek a prostředek pro vyfocení se u chytré lavičky před volbami.

Našli jste v článku chybu?