Vím, že víte, co je to BitCoin. Ale stejně jej blíže představím – protože na tom mrňousovi je víc, než se zdá. BitCoin je měna, která představuje skutečné peníze, směnné tam i zpátky za dolary, eura, jeny či desítku dalších měn. Nejsou to nějaké „kredity z počítačové hry“. BitCoiny se skutečně používají – počet denních transakcí je okolo 60 000, meziroční nárůst je zhruba 300 %. To není málo a ukazuje to, že BitCoin funguje, slouží.
To hlavní teprve přichází. BitCoin nemá žádnou centrální banku, nikoho, kdo drží účty, kouká se na ně a převádí mezi nimi kredity. BitCoiny nikdo nevydává; poeticky řečeno, BitCoiny klíčí z Internetu tak jako hrášky razí z jarní půdy. (Fakticky vznikají dle komplikovaného a na výpočetní výkon náročného algoritmu, ale to přirovnání ke klíčení možná skutečnost vystihuje nejlépe.) BitCoinů je omezené množství, jejich přírůstek je pevně stanoven a v čase se zmenšuje, roku 2140 vyklíčí poslední BitCoin a žádný další už nevznikne. Nikdy. To zní doslova mysticky a fatálně, ale je to pravda.
To, že BitCoiny nemají žádnou centrální banku, je naprosto zásadní a revoluční věc. Jsme zvyklí na to, že to jinak nejde – že každé peníze prostě mají svou centrální autoritu, emitenta, že jsou nástrojem státu či banky (EB v případě Evropy). Že peníze vlastně nemají žádnou vnitřní hodnotu – tak jako ji měly v dávných dobách zlaté dukáty, jejichž vnitřní hodnota byla dána zlatem, a to uznávali Eskymáci i Masajci stejnou měrou a bylo jim celkem ukradené, kdo je ten strejda, jehož hlava je na minci vyražena – a že jsou to jen žetony vydané danou vládou či centrální bankou. BitCoiny – přesto, že ve fyzické podobě neexistují a existovat nikdy nebudou – nás vracejí do dávných dob: mají svou vnitřní hodnotu, danou právě tím, jak je měna postavena (její vzácnost, neregulovatelnost, pevná, nezneužitelná pravidla vznikání a fungování), takže co je to BitCoin, ví dobře i indický programátor, když si u něj ze Švédska objednáváte práci a platíte kybernetickou mincí.
Prosím, větu, že BitCoiny nemají žádnou centrální banku, žádnou instituci (státní či soukromou), která je vydává, kontroluje a řídí, si přečtěte ještě jednou a uvědomte si, jak zásadní věc to je. Jistěže jde také o to, že se na transakcích BitCoinu nikdo nepřiživuje, nestrhává si procenta a poplatky, nezpoplatňuje transakce a převody (a není to málo!), ale hlavně je to měna naprosto mimo kontrolu států, vlád, bank včetně komerčních. Ale také: žádné daně, žádné chamtivé ruce státu, žádné přerozdělování. Inflační tisk peněz, měnová reforma, progresivní zdanění – konfiskace účtů jako na Kypru, v budoucnu možná i kdekoli jinde? Vlastník BitCoinu se jenom směje. Ano, v situaci, kdy BitCoin ještě zrovna neovládá světovou ekonomiku, to je víceméně jedno. Ale kdyby taková měna zesílila, tak by to znamenalo skutečně nový řád světa, a v podstatě zánik států v té podobě, jak je známe.
Anarchie, která musí být zničena – nebo New World Order?
To právě nikdo neví. Je jasné – a ví se to – že BitCoin pomáhá financovat i nečisté aktivity: není sledovatelný, transakce jsou důsledně peer-to-peer. Je k něčemu podobnému (bohužel) velmi vhodný. Zásadní bezpečnostní hrozbu ale nepředstavuje – mocenskou ano. Pokud by zesiloval tak, že by se stal hrozbou tzv. ekonomické politiky, kterou provádějí primárně velmoci, ale v menší míře každý stát, zřejmě by velmi rychle vznikly zákony na jeho kontrolu a omezení. Jenomže kontrolovat není koho (ostatně v USA už BitCoin regulaci podléhá – ale účinné to není). BitCoin je kompletně peer-to-peer, nemá ani žádný centrální server. BitCoin je samozřejmě možné zakázat – se stejnou účinností jako se dá zakázat stahování hudby z Internetu. A navíc by to bylo právně vachrlaté: co může být proboha nelegálního na tom, že něco u někoho objednám a zaplatím mu za to nějakým internetovým žetonem, když s tím souhlasí on i já?
A mimochodem, „vzácnost“ BitCoinů, tedy jejich limitovaný počet, vůbec neomezuje jeho význam pro světovou ekonomiku. BitCoin je dělitelný na své desetinné části, tzv. satoshi (podle křestního jména poloanonymního vývojáře této měny), a jeden satoshi je stomilióntina BitCoinu. Pokud by po BitCoinech byla stále rostoucí poptávka, což se taky děje, rostl by jejich kurs proti ostatním měnám – to se s výkyvy děje také. BitCoin by v tom tvrdě limitovaném množství, v jakém jej „emituje Internet“, klidně zvládl obsloužit celou světovou ekonomiku.
Celková kapitalizace měny bitcoin: ukazuje na neracionální vystřelení nahoru před několika měsíci, zřejmě vlivem spekulačních investic do BitCoinu – následuje korekce. Celkový vzestupný trend je ale jasný – měna posiluje.
BitCoin asi ještě ne, ale džin je venku z lahve
BitCoin má samozřejmě řadu nevýhod, které jsou celkem známé. Některé jsou popsány výše, mezi další patří i technologické chyby (semtam se objevují hacky na „výrobu“ BitCoinů, semtam blbne burza zajišťující směnu mezi BitCoiny a ostatními měnami), potvrzení transakcí je komplikované a trvá značně dlouho, a vůbec celý koncept je skutečně geekovský, má daleko k tomu, aby byl snadno použitelný pro obyčejné lidi. Prudké kolísání směnného kurzu BitCoinu také nesvědčí. BitCoin samotný tedy zřejmě zůstane tam, kde je – typicky v programátorské a administrátorské komunitě, v jakémsi digitálním undergroundu.
Ale džin je venku z lahve, a jeho atraktivita pro svět, pro nás ostatní, je nesmírná. Je vlastně chytlavou odpovědí na problémy dneška: naprostou přebujelost a nekorespondující všemocnost finančních institucí, mocnějších než státy; na stále nevlídněji přijímané zásahy států do všeho možného (soukromí, daně atd.). BitCoin dokonale ztělesňuje světonázor mladé moderní generace „internetových světoobčanů“, kterým není nic vzdálenějšího než svět sedmdesátiletých politiků a otravných, nadutě se tvářících korporací a finančních institucí. Představuje pro ně revoluci bez kouřících pistolí v rukou, představuje vychechtání se systému, který se ostatně jeví jako dost porouchaný. Duševní souznění BitCoinu – nebo jeho nástupců, to je jedno – se západoevropskými Pirátskými stranami nemůže být větší.
Zdá se vám, že jsem do BitCoinu zamilovaný až příliš, a že jsem přespříliš optimistický, co se týká budoucnosti těchto alternativních měn? To druhé pravda není: moc, síla, setrvačnost a zavedenost tradičních měn je neskutečná, a vytvoření funkčního „ekosystému“ (plátci vs. příjemci peněz, tedy poskytovatelé služeb, zboží atd.), který by pak už umožnil spontánní rozvoj nové měny, je nesmírně obtížné. BitCoiny se nelíbí nikomu z mocných na dnešním Internetu – nečekejme, že by se za příští, uživatelsky přítulný bitcoin postavil třeba takový Google nebo jiná internetová síla.
Dnes existují na světě dvě skutečné moci: první je ekonomická, a to je ta silnější; druhá, slabší, představuje státy a jejich politické systémy. Alternativní měny, bitcoiny, jsou nepřítelem každé z nich a představa, jak nad nimi něco tak malého a spontánního zvítězí, vypadá nemožně. Dnes. Ale kdyby před pětadvaceti lety začal někdo do novin popisovat, co dokáže Internet, byl by za blázna právě jako ten, kdo tu dnes sní o úspěchu bitcoinů.