Jsou české portály skutečně pro každého?

Mezi webové stránky, které se snaží zasáhnout co nejširší cílovou skupinu, zcela určitě patří portály. Navíc, vzhledem k obrovské návštěvnosti, i malé procento uživatelů je v absolutních číslech vysoký počet. Proto mě zajímalo, jak moc svůj potenciál dokáží využít a zdali náhodou vinou nevhodně aplikovaných technologií nepřicházejí o značné množství uživatelů.

Redakce Lupy mě požádala, abych provedl malý test přístupnosti titulních stránek největších českých portálů. Pro svůj malý test jsem si vybral několik základních pravidel přístupného webu. Jedná se čistě o můj výběr a jiný autor by třeba zvolil pravidla jiná. Konkrétně se jedná o následující body:

1. Je stránka dostupná a použitelná i bez funkčního skriptování?
2. Lze stránku ovládat i bez použití myši?
3. Mají všechny netextové prvky správné alternativní textové popisky?
4. Je stránka použitelná i bez funkčních kaskádových stylů?
5. Jsou ve zdrojovém kódu stránky správně vyznačeny logické nadpisy a seznamy?
6. Je možné zvětšit na stránce text?
7. Jsou všechny informace nesené barvou dostupné i bez barevného rozlišení?
8. Je jasně nadefinován cíl každého odkazu?

Pod optikou těchto zásad jsem se pak podíval na titulní stránky tří nějvětších portálů – Seznamu, Centra a Atlasu. A protože je testovaných pravidel málo a jsou to ta nejdůležitější, byl jsem hodně přísný.

Výsledky testu

1. Použitelnost bez funkčního Javascriptu

Existuje celá řada uživatelů, kteří nepoužívají Javascript. A nejsou to pochopitelně jen ti, kteří jej používat nechtějí. Jedná se o mnoho uživatelů, kteří jej zkrátka používat nemohou.

Ve svém prohlížeči jsem si tedy vypnul JavaScript a navštívil titulní stránky zmiňovaných portálů. Dále jsem pro jistotu zkusil ještě textový prohlížeč Lynx.

Seznam

ANO: Stránka je normálně dostupná a všechny ovládací prvky na ní jsou funkční.

Centrum

ANO: Centrum sice nabízí uživatelům bez JS jinou stránku, ale tato cílová stránka je zcela funkční (byť na ní přesměrovává ne zcela ideální metodou  META Refresh).

Atlas

ANO: Stránka je normálně dostupná a všechny ovládací prvky na ní jsou funkční.

2. Ovládání bez myši

Stránka nesmí být závisla pouze na jednom typu vstupního zařízení. Pakliže je možné ovládat funkcionalitu stránky pouze myší, je to chyba, která diskriminuje všechny, kdo nemohou trvale či jen dočasně používat horní končetiny.

Proto jsem vyzkoušel, zdali je možné ovládat testované stránky např. klávesnicí.

Seznam

ANO: Všechny prvky na stránce jsou ovladatelné i klávesnicí.

Centrum

ANO: Všechny prvky na stránce jsou ovladatelné i klávesnicí.

Atlas

ANO: Všechny prvky na stránce jsou ovladatelné i klávesnicí.

3. Správné alternativní popisky

Uvedení adekvátních alternativních popisků u všech netextových prvků, které nesou významovou informaci, je jednou z nejdůležitějších zásad přístupného webu. Podíval jsem se tedy na textové popisky všech obrázků na testovaných stránkách.

Seznam

NE: Všechny obrázky sice mají atribut ALT uvedený, ale ve dvou případech je uveden nesprávně. Zaprvé je to text idot u neviditelného obrázku měřícího systému iDot. Vzhledem k tomu, že tento obrázek nenese žádnou významovou informaci, měl být atribut ALT prázdný ( alt=""). Za druhé, obrázek pejska ve vyhledávacím formuláři se mění podle toho, jaký druh vyhledávání je zvolen (Internet, Firmy, Mapy, Slovník). Alternativní popisek obrázku však stále zůstává stejný (Hledání v internetu).

Centrum

NE: Některé obrázky nemají uvedený alternativní popisek vůbec (např. reklama EduCity, selfreklama na Centrum Turbo, obrázek domečku pro nastavení Centra jako homepage nebo submit button Vyhledat), nebo ho mají uvedený špatně (např. obrázek v tipech, kde je v popisku uveden nesmyslný text klikněte zde).

Atlas

ANO: Atlas má v obrázcích pouze své logo a seflreklamu na svůj modul Spolužáci, ostatní dekorační obrázky má nadefinované v kaskádových stylech. Všechny obrázky, uvedené ve zdrojovém kódu, mají správně uvedené alternativní popisky v atributu  ALT.

4. Použitelnost bez stylů

Ačkoliv moderní prohlížeče kaskádové styly (CSS) bez problémů podporují, je tu stále ještě velká skupina uživatelů, kteří je nemohou používat vůbec nebo mohou jen omezeně. Proto jsem si ve svém prohlížeči vypnul podporu stylů a navštívil testované stránky.

Seznam

ANO: Ačkoliv Seznam používá definici vzhledu v kaskádových stylech velmi intenzivně, je stránka bez jejich podpory naprosto použitelná.

Centrum

ANO: I Centrum používá CSS v hojné míře a titulní stránka je dobře použitelná i bez jejich podpory.

Atlas

ANO: Atlas také využívá kaskádové styly pro definici vzhledu dokumentu poměrně intenzivně (kromě rozvržení prvků na stránce) a rovněž je stránka použitelná dobře i bez podpory CSS.

5. Sémantika dokumentu

V rámci tohoto bodu se zaměříme jen na tu nejdůležitější část sémantiky dokumentu, a to na prvky nadpisů a seznamů. Je velmi důležité, aby každý významový nadpis či seznam byl jako nadpis či seznam uveden i ve zdrojovém kódu pomocí adekvátních značek ( <Hn>, <ul>, <ol> apod.), protože mnoho pomocných technologií na prohlížení internetových stránek tyto značky využívá pro prezentaci obsahu stránky (např. předčítání pouze nadpisů na stránce apod.).

Podíval jsem se tedy do zdrojového kódu, zdali jsou správně označeny všechny významové nadpisy a seznamy.

Seznam

ANO: Seznam na většině míst skutečně používá označení nadpisů i seznamů (byť by mohl být samozřejmě důslednější.

Centrum

NE: Centrum používá nadpisy a seznamy jen velmi omezeně a přitom se to u některých částí obsahu přímo nabízí (např. seznam zpráv v pravém sloupci, nadpisy boxů v pravém sloupci apod.)

Atlas

NE: Atlas nepoužívá nadpisy a seznamy vůbec, ačkoli na stránce je několik prvků, které si o to říkají.

6. Zvětšitelnost textu

Možnost zvětšit si text patří také k nejzásadnějším prvkům přístupnosti webových stránek. Každá stránka by tudíž měla mít velikost písma nadefinovanou tak, aby si ji mohl uživatel jednoduše zvětšit podle svých potřeb. Zkusil jsem tedy zvětšit písmo na testovaných stránkách.

Seznam

ANO: Seznam svým uživatelům dovoluje změnit si velikost písma podle jejich potřeb.

Centrum

ANO: Centrum svým uživatelům dovoluje změnit si velikost písma podle jejich potřeb.

Atlas

ANO: Atlas svým uživatelům dovoluje změnit si velikost písma podle jejich potřeb.

7. Použitelnost bez barev

Ne všichni uživatelé mají stejně kvalitní monitory, někteří dokonce používají černobílé zobrazení. Proto není dobré při prezentaci nějaké informace spoléhat pouze na barevné vyjádření. Zkusil jsem si tedy stránku zobrazit v černobílém provedení a při kontrastním barevném nastavení ve Windows (funkce Vysoký kontrast).

Seznam

ANO: Titulní stránka Seznamu je dobře použitelná při vypnuté barvě i při kontrastním barevném nastavení Windows.

Centrum

ANO: Titulní stránka Centra je dobře použitelná při vypnuté barvě i při kontrastním barevném nastavení Windows.

Atlas

NE: Při kontrastním barevném nastavení Windows není možné používat formulářové pole (např. pro vyhledávání), protože je v tomto případě chybně nadefinováno tak, že má černé písmo na černém pozadí.

8. Jasný cíl každého odkazu

Každý odkaz by měl vyjadřovat svůj cíl, a to pomocí svého textu nebo případně i pomocí atributu title. Dále platí, že by text neměl být u více odkazů stejný, pakliže vede na různé cíle. Tyto zásady platí nejen proto, že to pomůže uživatelům pomocných technologií, které umějí zobrazovat nebo předčítat pouze odkazy, ale také proto, že to pomůže všem, kteří se chtějí na stránce rychle zorientovat.

Prohlédl jsem si tedy texty všech odkazů na testovaných stránkách:

Seznam

NE: Většina odkazů je formulována správně. Výhrady mám však k odkazu Nyní se na Lidé.cz v boxíku Chat nebo k odkazům firmu a odkaz v patičce stránky.

Centrum

ANO: Všechny odkazy na titulce Centra jsou správně napsané.

Atlas

ANO: Všechny odkazy na titulce Atlasu jsou správně napsané.

Závěr

Pakliže bychom za každé ANO, přidělili portálu jeden bod, získaly by všechny shodně šest bodů, což by mělo implikovat, že na tom jsou všechny titulky těchto tří portálů stejně. Stejné ale určitě nejsou, každá má své slabé a silné stránky.

• Seznam mě mile překvapil masivním používáním kaskádových stylů a celkem důsledným používáním strukturálních nadpisů a seznamů. Zklamáním pro mě byly nesprávné textové alternativy obrázků, což je zcela zbytečná a přitom zásadní chyba.
• Centrum mě trochu zmátlo poněkud složitým přesměrováváním na různé verze svých stránek a zklamalo naprosto fatálními chybami u obrázků (chybějící či špatně napsané atributy  alt).
• Atlas mile překvapil správnou prací s obrázky a jejich textovými popisky, ale zklamal v sémantice dokumentu a špatné barevné definici formulářových polí.

A jak celkově zhodnotit tento malý testík?

V konkrétním případě dané stránky se vždy našly malé chyby, které by nebylo obtížné opravit a jejichž oprava by přístupnosti znatelně pomohla. Pakliže se ale na výsledky podíváme v kontextu ostatních webových stránek, které vídáme na českém Internetu, vycházejí titulky portálů jednoznačně vysoko nad průměr. Kdybych podobnému testu podrobil například weby velkých korporací, pohořely by pravděpodobně v drtivé většině testovaných kritérií, a to nemluvím o veřejné správě, o jejíž hrozivých výsledcích jsem na Lupě již obšírně psal.

Je ale třeba si uvědomit, že tento článek není žádným auditem přístupnosti. To bych musel testovat mnohem více parametrů a především nejen na titulní stránce. Je jasné, že pakliže bych zvolil jiná testovací kritéria, mohl by tento test dopadnou trochu jinak. Já se ale snažil vybrat ta nejdůležitější, která se přitom dají poměrně snadno ověřit.

Obecně mě ale výsledky velmi potěšily. Je vidět, že se portály skutečně snaží. Ještě vychytat pár mušek a bude to perfektní.