Hlavní navigace

Jsou všechny ty věci na Internetu zdarma k něčemu?

11. 11. 2003
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Že jsou na českém i světovém Internetu zdarma služby, které vesměs tvoří samou podstatu Internetu, na to jsme si zvykli. Řada freemailů, freehostingů, freewarů, vyhledávačů a databází nabitých informacemi všeho druhu (slovníků, map a dalších) se sice nadále rozrůstá, ale rozhodně už ne tak utěšeně jako dříve.

Pravda, na Internetu je k sehnání zdarma spousta věcí. Když jsem se však vydal po jejich stopách, předem vyloučil ty nelegální a pokusil se zaměřit zejména na služby, které mají praktický význam pro větší množství než jen pro internetové profesionály nebo nadšence, musel jsem svůj úvodní předpoklad poněkud poupravit. Na Internetu seženete legálně leccos zdarma. Pokud to ale má aspoň za něco stát, buď obětujete čas a energii, nebo nepočítejte s komfortem.

Je to vlastně stejné, jako když jdeme do obchodu, kde nás už od vchodu atakuje velká tabule s nápisem „sleva“. Než k ní dojdeme, naházíme do vozíku velké množství toho, co na cestě potkáme a co rozhodně zlevněné není.

Přitom specializovaných rozcestníků, které se zabývají shromažďováním odkazů na stránky poskytující něco zdarma, je nepočítaně. Například Free.com obsahuje více než 9000 odkazů, velké množství jich lze nalézt na freestuff.com, freestuffplace­.com, thefreesite.com či freebees.com – a to jsou jen některé. Bohužel všechny obtěžují reklamou. A bohužel ne vždycky odkazují na věci, které jsou opravdu zdarma.

Náplň většiny takových rozcestníků tvoří záležitosti notoricky užívané. Za prvé jsou to informace všeho druhu (to je vlastně většina Internetu, takže tato kategorie je bezednou studnicí odkazů). Například Apple.com údajně nabízí informace o applech rovnou od výrobce. Pokud nejdete za jasně identifikovaným zdrojem, jako je v případě počítačů s jablky v logu Apple.com, cesta k informaci může být zdlouhavá a někdy také bez úspěchu, takže sice to zdarma je, ale s obtížemi. Za druhé pak tvoří velkou část free odkazů internetové služby, které jsou sice zdarma, ale to buď přestává platit, alespoň u přidaných služeb, nebo je to podezřelé. Jsou to všechny ty emaily, webhostingy, slovníky, mapy, pohlednice, chaty atd. Za třetí – nejvýznamnější oblastí je software, PC utility (včetně her), hudba a další libé i nelibé zvuky.

Získat se dají také všelijaké věcičky, většinou naprosto nepotřebné, případně ne příliš praktické (jako třeba průvodce Texasem, které vám zašlou tamní informační centra, CD se čtenou Biblí od nějaké křesťanské organizace aj.), nebo jako součást nějakého balíku, za který už zaplatit musíte. Podpora prodeje totiž pronikla i sem, takže mezi předměty zdarma je nabízena například kniha, kterou získáte za to, že zaplatíte za čtyři jiné. Je zde i náznak zajímavých obchodních modelů – zaradoval jsem se, když jsem se dostal k možnosti stáhnout si namluveného Robinsona Crusoe, když jsem však slyšel, v jaké je MP3 kvalitě, došlo mi, proč mi server nabízel zaplatit za kvalitu vyšší. Zkrátka MP3 na zkoušku. Tentýž model praktikují podobně stavěné stránky s nabídkou slevových kuponů nebo bezplatných vzorků čehokoli (coolsavings.com, samples4u.com apod.). S jistými omezeními se dá prostřednictvím Internetu studovat třeba francouzština, poslat komukoli tištěná pohlednice nebo plánovat svatba (sice ne příliš masová záležitost, ale téměř na všechny jednou dojde!). A dost často jsou omezení takového rázu, že nemá smysl se tím ani zabývat.

Českých stránek, které by nabízely něco zdarma, je pochopitelně menší množství. Rozcestníků, jež na ně odkazují, je však také poměrně dost – např. vsezdarma.wz.cz, anglicky dělaný prospector.cz (věnovaný internetu a IT) nebo zadarmo.cz. I tady platí, že většina odkazů se točí kolem klasických internetových služeb. Čeští uživatelé rádi hledají loga a SMS zdarma – alespoň podle žebříčku vyhledávače Jyxo. To první je pochopitelné vzhledem k módní vlně, to druhé vzhledem k náhlé smrti volných SMS jednoho operátora a totální nespolehlivosti volných SMS druhého.

Specifickou oblastí služeb zdarma jsou poradny, které mohou (a velmi často také fungují) jako propagace nejen samotného specialisty, jenž odbornost poradny garantuje, ale také webu, který ji nabízí a který díky tomu vytváří kolem sebe pevnější komunitu. Své rozsáhlé poradny mají (proč asi?) například Žena-in a Dáma, poradnami z trochu jiného soudku jsou spotřebitelská (velmi praktické, mohlo by se hodit!) na www.spotrebitel­.cz, „radiologická“ nebo češtinářská, kterou poskytuje Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR. Najdete jich samozřejmě celou řadu, ať už více či méně kvalitních. Každopádně taková dobře vedená poradna může sloužit oběma stranám – provozovateli, jenž poskytne prostřednictvím rady uživateli „vzorek zdarma“, i uživateli, kterému, je-li garant poradny erudovaný, pomůže tam, kde se nezorientuje ve změti mnoha často i protichůdných informací vyhledaných pomocí vyhledávače.

Při hledání bezplatných službiček na Internetu narazíte na skvosty, resp. na takové unikáty, které berou dech. Například na této adrese si můžete nechat libovolný text přeložit z/do 25 jazyků. I když jsem se s podobnými automaty už několikrát setkal, opětovně jsem zůstal paf z poeticky přeloženého Hamletova dilematu („Až k být či rozcházet se v názorech být.“ ). Díky překladači internetových stránek, když jsem kliknul neznámo kam, jsem se dozvěděl, že můj minulý článek na Lupě byl řinčením.

BRAND24

A protože své dnešní řinčení chci zakončit v lehčím duchu, předávám odkaz na tvůrce, který je připraven vytvořit internetovou stránku – komukoli a zadarmo. Pokud však chcete stránku s javascripty (konkrétně ty, které autor nikde nestáhne), CGI nebo ASP a další podobné složité věci, obraťte se podle slov tvůrce na někoho zkušenějšího.

Svět věcí zdarma na Internetu je prostě svět sám pro sebe. Strávíte spoustu času, než najdete to, co opravdu hledáte, abyste zjistili, že vás kvalita získaného stejně nemůže uspokojit. Naštěstí to v tuto chvíli neplatí pro některé masově rozšířené služby, ale to myslím platí pouze dočasně.

Používáte nějaké online služby zadarmo?

  • Ano.
    91 %
  • Ne.
    5 %
  • Nevím.
    4 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je absolventem oboru masová komunikace na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Do srpna 2003 působil jako produktový ředitel portálu Centrum.cz.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).