Hlavní navigace

K.O. koncesionářským poplatkům. Ale co potom?

31. 5. 2009
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: 115393
Téměř čtyřicet tisíc lidí se už na internetu přidalo k iniciativě K.O. koncesionářským poplatkům, předvolební akci kandidáta do Evropského parlamentu Edvarda Kožušníka (ODS). Ředitel sekretariátu předsedy Senátu Přemysla Sobotky (rovněž ODS) předložil do Senátu návrh zákona na zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Zamyslel se ale někdo z příznivců Kožušníkovy kampaně nad tím, jak by se měl financovat provoz České televize a Českého rozhlasu, kdyby jeho návrh Parlamentem prošel?

páteční anketě DigiZone.cz na stejné téma odpovídalo mnoho osobností z oboru shodně: samostatné poplatky by se měly zrušit, ať televizi a rozhlas veřejné služby financuje přímo stát ze svého rozpočtu. Co by se tím ale změnilo pro prostého koncesionáře? Zhola nic. Jenom by na Českou televizi a Český rozhlas nepřispíval přímo. Neviděl by položku koncesionářských poplatků na výpisu inkasa, nemusel by platit složenky. Ale neznamenalo by to, že by poplatky zmizely ze světa. Naopak. Zmizely by úlevy pro ty, co koncesionářské poplatky dnes neplatí – ať je to z hlediska zákona „čisté“, nebo ne.

Jakmile by se Česká televize a Český rozhlas staly položkou státního rozpočtu, nikdo by už neřešil úlevu pro různé sociální skupiny, ani čestná prohlášení o tom, že dotyčný nevlastní rozhlasový nebo televizní přijímač. Právě čestné prohlášení společně s faktem, že veřejnoprávní média nemají právo vstupovat do domácností a kontrolovat, zda tato čestná prohlášení odpovídají skutečnosti, dnes dává mnoha lidem možnost se placení koncesionářských poplatků vyhnout. Daně však platíme všichni, a ze společné kupy peněz by pak část šla na provoz veřejnoprávního rozhlasu a televize.

Pro samotná média veřejné služby by změna financování znamenala přímé ohrožení jejich nezávislosti. Jestliže už dnes čelí Kavčí hory kritice, že netočí příliš investigativních reportáží a jdou politikům „na ruku“, jak by to asi vypadalo ve chvíli, kdy by o rozpočtu rozhodovala vláda a poté Parlament? Ono stačí vidět ty tanečky, co se odehrávají jednou za čas, kdy je potřeba zákonem zvýšit koncesionářský poplatek. Není náhodou, že poslanci dodnes nenavrhli a neschválili automatické zvyšování poplatku v závislosti na vývoji inflace. Proč by se sami zbavovali moci nad oběma médii?

Reklama do veřejnoprávních médií nepatří, na tom se už politici s vedením ČT a ČRo shodli. Málokdo (nevyjímaje některé kandidáty na funkci generálního ředitele ČT) tuší, že ČT už reklamní zisky pro svůj provoz nepoužívá, že všechny peníze vydělané z reklamy putují na zvláštní fond a z něj se financuje rozvoj veřejnoprávního multiplexu, státní informační kampaň k přechodu na digitální vysílání a také Státní fond na podporu kinematografie. To všechno jen dočasně, do ukončení analogového televizního vysílání a přijetí zákona o kinematografii, který by měl konečně vyřešit vztah státu k filmařům a jejich finanční podporu.

Někdy v roce 2012 tedy z ČT a ČRo zmizí reklama a obě média budou plně závislá na veřejných penězích. Buď na koncesionářských poplatcích, jako je tomu dnes, nebo na přímém rozhodnutí vlády, kolik peněz jim usype ze státního rozpočtu. Spíš než usypávání ze společné pokladnice by ale bylo zajímavější zachovat koncesionářské poplatky tak, jak existují dnes, vymýtit ze zákona nesmyslné povinnosti právnických osob (např. placení rozhlasového poplatku za každý mobil s rádiem a za každé autorádio) a část takto vybraných peněz dávat i jiným provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání.

BRAND24

Koncesionářské poplatky by nemusela vybírat přímo ČT a ČRo, ale nějaká společná instituce, která by ze zákona většinu těchto prostředků posílala na Kavčí hory a do Vinohradské. Menší část by připadla na veřejně vypisované projekty, kterých by se mohla zúčastnit jakákoli televize nebo rádio. Například regionální televizní studia by mohla dostávat příspěvky na pořady o menšinách v té které oblasti. Nebo na regionální politické debaty. Prostě na to, co Česká televize se svou sítí regionálních zpravodajů a tří mimopražských studií nezvládne.

A proč bychom si měli platit takovou službu? Jednoduše proto, že ji od médií typu Novy nebo Rádia Impuls nemůžeme očekávat. Že ji vůbec nechceme? Ruku na srdce: komu z nás se chtělo chodit do školy a učit se číst a psát? Nebýt povinné školní docházky, možná byste si nepřečetli ani tuto glosu. Superstar nebo Futurama jsou sice fajn, ale při rozhodování, komu hodit hlas do volební urny, vám neporadí. Kdežto televizní a rozhlasové debaty ano. Nebo vás alespoň donutí přečíst si volební programy jednotlivých stran a zamyslet se.

Jak měla být financována veřejnoprávní média?

  • Z koncesionářských poplatků.
    24 %
  • Ze státního rozpočtu.
    52 %
  • Z prodeje reklamních časů.
    4 %
  • Kombinovaně z několika zdrojů.
    11 %
  • Veřejnoprávní média by měla být zrušena.
    9 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).