Hlavní navigace

K soudu za post na Facebooku? Může to být jednodušší, než se zdá

3. 9. 2015
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Isifa
Poslední dva roky proměnily sociální sítě a obecně internetové diskuse v bojiště, kde se místo idejí střetávají emoce. Občas už ale překročí hranu.

Martin Konvička tvrdí, že napsal přes padesát tisíc postů na Facebook. V rozhovoru s Martinem Veselovským na DVTV tím vysvětloval příspěvky ohledně využívání plynových komor a mletí lidí do masokostní moučky

Vymyšlená zpráva o krvavé lázni, kterou provedli uprchlíci na jihočeské farmě, oběhla sociální sítě a doputovala až na policejní stanici. Autorka tvrdí, že nešlo o úmysl.

Za posty, ve kterých schvaloval loňský atentát na české vojáky v Afghánistánu, dostal komunistický funkcionář Michal Kesudis od soudu jeden rok vězení s třicetiměsíční podmínkou.

A to je pravděpodobně jen začátek. Soudy i policie se totiž kromě zločinů v offline světě musí zaobírat i problémy online. Kromě spamerství, phishingu a podobných podvodných akcí se totiž stále častěji objevují trestní oznámení za šíření poplašné zprávy, schvalování trestných činů a podobně. 

Témata jsou žhavá – uprchlíci, islám nebo válka na Ukrajině. A hranice mezi tím, co ještě zákon považuje za svobodný názor, a postem, který už se může dostat do hledáčku policie, je velmi tenká. „Z hlediska soukromoprávních sporů je třeba zdůraznit, že české soudy při posuzování ‚internetových kauz‘ postupují přísně,“ říká Ivan Chalupa z advokátní kanceláře Squire Patton Boggs. 

Odpověděl i na další otázky, které by mohly vnést do diskusního chaosu jasno.

Jaké znaky musí splňovat můj status na sociální síti, aby mě za něj mohl někdo zažalovat?

Pokud status zasáhne do práv nebo do právem chráněných zájmů třetích osob (bez ohledu na to, zda jsou to fyzické nebo právnické osoby), může být postižitelný buď soukromoprávní žalobou, nebo případně trestněprávním postihem.

Je to proto, že obecně platí, že jakékoli informace, které se na internetu sdělují, musí být jednak pravdivé a také by měly být formulované slušným způsobem. Pokud se od tohoto obecného pravidla odchýlíte, může dojít k problémům.

Jaká je praxe při posuzování postů na internetu a sociálních sítích?

Praxe při posuzování (ať už orgány činnými v trestním řízení, případně osobami, do jejichž práv bylo zasaženo) se významně neliší od posuzování jiných zásahů do osobnostních (nebo jiných) práv. Internet přeci jen už chvíli existuje a není už vnímán jako speciální „hrací pole“.

Mohu se dostat k soudu za schvalování trestného činu na webu?

Ano, schvalování závažných trestných činů je samo o sobě trestným činem. Trestné je schvalování takového činu i vychvalování pachatele za to, že jej spáchal. Dokonce není důležité ani to, zda byl za takto schvalovaný zločin již pachatel odsouzen.

Lze se v případě obvinění ze šíření poplašné zprávy bránit tím, že jsem nevěděl o tom, že to není pravda?

Pro trestnost se vyžaduje, aby si pachatel byl vědom toho, že je zpráva nepravdivá. Pokud se obžalovaný skutečně domníval, že je zpráva pravdivá, pak jejím šířením trestný čin spáchat nemůže.

Co spadá pod “podněcování nenávisti ke skupině obyvatel”? Do jakého momentu je to ještě názor a kdy se mění v trestný čin?

Podněcování se od vyjádření názoru liší důvodem, pro který je uskutečňováno. Důvodem sdělování názoru je to, aby ostatní věděli, co si dotyčný myslí. Podněcování je naopak takový projev, kterým pachatel zamýšlí vzbudit u ostatních nenávist. Například v momentě, kdy se snaží, byť skrytě či nepřímo, aby příjemci jeho zprávy danou skupinu lidí nenáviděli, nejedná se už o svobodný projev názoru, ale o trestný čin.

Je internet v něčem specifický při posuzování podobných kauz?

KL24

Fakt, že byl názor vyjádřen na internetu, může být důležitým při posuzování trestnosti činu. Ke spáchání některých trestných činů, jako je například výše zmíněné schvalování trestného činu, je nutné, aby byly spáchány veřejně. Při přispívání do internetových diskuzí či psaní příspěvků na sociálních sítích je tato podmínka automaticky splněna. Dokonce ani nezáleží na tom, zda si uvedenou informaci někdo skutečně přečetl. 

Oproti tomu ke spáchání takového trestného činu ve světě mimo internet je nutné, aby byl projev pronesen nejméně před třemi osobami. Pokud tedy ústně sdělíme určitou závadnou zprávu jen jedné osobě, nemůžeme takový trestný čin spáchat. Nicméně stejná zpráva vyjádřená na internetové diskuzi již ke spáchání trestného činu vést může.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Po klasickém desetiletém novinářském kolečku (on-line, papír, televize) se vrátil zase na web a je mu dobře. Více na LinkedIn.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).