Hlavní navigace

Kdo jsou a co slíbili finalisté do Rady ČT? Shrnutí jejich vystoupení

18. 3. 2021
Doba čtení: 20 minut

Sdílet

 Autor: Česká televize
Volební výbor sněmovny určil 12 finalistů, z nichž poslanci vyberou čtyři členy Rady České televize s mandátem od konce května 2021. Přečtěte si jejich stručné medailonky.

Výběr finalistů i samotná volba nových radních tradičně probíhají formou tajného hlasování. U každého finalisty je uveden celkový počet hlasů, které obdržel od členů volebního výboru sněmovny. V něm zasedá celkem 18 poslanců, hlasování se zúčastnili všichni z nich. Volba čtyř radních by měla proběhnout na dubnové schůzi sněmovny. Rada České televize má celkem 15 členů, jejichž mandát trvá vždy po dobu šesti let.

Mgr. Karel Novák – 15 hlasů
Nominován Nadačním fondem Filantia

Novinář a mediální manažer, značná část jeho profesní kariéry byla spojena s Českou televizí. V té působil postupně jako redaktor, zástupce šéfredaktora a šéfredaktor zpravodajství. Byl aktivním účastníkem televizní krize na přelomu let 2000 a 2001. V televizi skončil v roce 2017, kdy také neúspěšně kandidoval na generálního ředitele. V konkurzu tehdy podruhé zvítězil stávající generální ředitel Petr Dvořák. V poslední době se Karel Novák podílel na přebudování soukromého zpravodajského Rádia Zet, kde jeho angažmá skončilo v únoru 2021. Své vystoupení před poslanci zahájil facebookovým citátem, který údajně publikoval redaktor České televize a urážel v něm lidi čekající ve frontě na dětské oblečení v prosinci. „Nepamatuji si, že bychom za mého působení kdy uráželi diváky,“ podotkl. Tvrdí, že důvěra v Českou televizi klesá a narůstá nedůvěra publika v mainstreamová média. „Mainstreamoví novináři odsunuli příliš velkou část společnosti za okrajovou mez a média se stala aktivistickými,“ hledal Novák důvody podryté autority v média. „Vyváženost je pro mě vytváření otevřeného prostoru pro svobodné sdílení informací, názorů a idejí a jejich konfrontaci,“ pokračuje. ČT vidí jako národního vysílatele, který bude normotvorný nejen v jazykové rovině, ale má uchovávat také kulturní odkaz a být součástí státnosti České republiky. Koronavirové informování bylo z jeho pohledu přepálené. „Chtělo to maličko ubrat, aby ve společnosti nevznikal pesimismus. Já v té době působil na Rádiu Zet a diskutovali jsme, jestli toho není moc a nemáme ubrat,“ vrátil se k vysílání ČT24. Má výhrady k názorovosti aktuální publicistiky. „To se dá řešit s generálním ředitelem na pracovních seminářích. Jsem celoživotní zpravodaj. Ani po televizní krizi jsme neudělali to, že bychom šli proti těm, kteří nás chtěli odvolat, protože jsme respektovali rozložení politických sil ve sněmovně. A já nechci nikoho ostrakizovat.“ Celý problém je podle něj v tom, když si zaměstnanci České televize myslí, že zachraňují svět.

Karel Novák
Autor: Repro z videopřenosu Poslanecké sněmovny

Karel Novák

Jefim Fištejn – 13 hlasů
Nominován Hospodářskou komorou ČR

Novinář známý kvůli působení v Rádiu Svobodná Evropa. Nejprve se živil jako překladatel, po podpisu Charty 77 byl nuceně vystěhován do Vídně. Býval také poradcem někdejší předsedkyně Senátu Libuše Benešové (ODS) a bývalého premiéra Jana Fischera. „Nejsem součástí žádných názorových ani politických bublin v naší společnosti. Může to být prvek zaručující objektivitu, ale také může být brán útrpně, jako že nemám žádnou tlačenku,“ představil se poslancům. „Mohl bych, zdá se mi, zklidnit svou přítomností rozbouřené vody Rady České televize,“ poznamenal a dodal, že nemá vyhrocené názory, ale jistou konzervativní kotvu ano. „Pokládám sám sebe za člověka dostatečně zkušeného, abych hledal nějakou pravdu života, a ne pravdu okamžiku, vteřinovou dnešní pravdu,“ dodal. „Mám určité výtky v tomto směru na adresu stávajícího stavu České televize.“ Poslancům sdělil, že se už neobjevuje ve vysílání. „Občas jsem ještě v ČT vystupoval, pak jsem dostal zaracha. Názor vybočoval. Do ČT se nedostane člověk, který nesdílí skupinový názor. Anebo z toho prakticky vypadne jako já. Nebudou si zvát někoho, na jehož názory nebudou umět reagovat. Moderátor by vypadal hloupě, že na to neumí nic říct. Je potřeba najít správné manažery, kteří budou chápat, že jejich názor není povinný pro všechny ostatní. To mi velice schází v dnešní době. Ráno ze zvyku čtu monitor tisku, obzvlášť bedlivě u amerického tisku. Vím předem, co dostanu na stůl ze zpravodajství ČT. Bude tam úvodník New York Times a bude tam i stejné výrazivo. Na to by měla Rada ČT aspoň jedním aspektem své činnosti dbát. Neměla by nařizovat redakcím nebo se zabývat správou ČT,“ prohlásil. Podle údajů, které zveřejnil zástupce šéfredaktora zpravodajství František Lutonský na Twitteru, byl Jefim Fištejn v posledních dvou letech na ČT24 hostem ve 28 případech. „Oficiálně mi nikdo žádnou stopku nedal,“ připustil při veřejném slyšení Fištejn. „Ale mám velmi dobré vztahy se zpravodajskou posádkou a odmítám sdílet ten hurá svazácký názor. Buď vyhledávají pro mě méně konfliktní plochy, nebo mě nezvou. Ne, že by mi někdo něco, chraň bůh, oficiálně sdělil.“

Jefim Fištejn
Autor: Repro z videopřenosu Poslanecké sněmovny

Jefim Fištejn

Jiří Grund – 11 hlasů
Nominován Anglo-americkou vysokou školou

Je známý z Asociace provozovatelů mobilních sítí, v minulosti řídil marketing Microsoftu. Pražská šachová společnost současného předsedy Rady ČT Pavla Matochy píše na svém webu, že právě inzerce Microsoftu jí pomohla ke vzniku Šachového týdeníku. Jiří Grund poslancům řekl, že poznal mnoho úspěšných firem. „Dodnes si cením toho, čeho jsem se od nich naučil. Poznal jsem ale také mnoho neúspěšných. A víte, co měly společného? Nesnášely kritiku, konstruktivní kritiku. Naopak ty úspěšné firmy se mnohdy kritizovaly až moc,“ řekl při veřejném slyšení. Instituce musí mít schopnost o sobě kriticky pochybovat, sebereflexe vede ke zlepšení. Česká televize se podle něj konstruktivní kritice obrovsky brání. Místo plodné debaty o pořadech a zvaní hostů, která by vedla ke vzájemnému pochopení, je hned oheň na střeše. „Pokud má Rada ČT odpovědně plnit svou kontrolní funkci, musí klást kritické otázky a management na ně věcně odpovídat. Nečekám od managementu, že bude v novinách napadat orgán, který vy poslanci volíte kvůli kontrole,“ pokračoval. „Všichni chceme, aby naše Česká televize byla lepší a lepší. Tím současně netvrdím, že dnes není dobrá, ale každý můžeme být ještě lepší.“ Nabízí svou kvalifikaci v řešení problémů, to ho baví. „Poslední měsíce čteme na různých serverech kvanta dehonestujících článků o vámi zvolených radních. Ty přitom přebíjejí hlavní debatu o tom, jak kvalitní budeme mít zpravodajství, jak kvalitní pořady budeme produkovat, jakými prioritami se budeme zabývat z pohledu financování. Živím se komunikací, mohu přispět ke zklidnění a racionalizaci debaty. Jsem inspirátor, dokážu přicházet s kreativními přístupy k řešení problémů a výzev. Jsem vnitřně svobodný člověk, nekamarádím se se skupinami napojenými na Českou televizi, ale ani s těmi, kdo ji chtějí vymazat z povrchu zemského.“ Jako ekonom se chce zaměřit na hospodaření. „To, co poslední rok vidíme, jsou samé negativní zprávy a žádná východiska. Veřejnoprávní médium by mělo být světlem na konci tunelu a nepřistupovat na zkratkovité bulvarizující přístupy. Od toho ji máme. Čekal bych, že debata bude možná ne vyváženější, ale hledající nějaké východisko, ne se předhánět, která zpráva je horší. Stálo by za to v tomto směru vykročit jinou cestou,“ řekl k fungování České televize v době pandemie.

Jiří Grund
Autor: Repro z videopřenosu Poslanecké sněmovny

Jiří Grund

JUDr. Jaroslav Kravka – 11 hlasů
Nominován Pétanque clubem Brněnští Draci

Vystudovaný právník působil 25 let jako dramaturg v brněnském studiu České televize. Podílel se třeba na Manéži Bolka Polívky. V televizi skončil v květnu 2012. Poté kandidoval do zastupitelstva Jihomoravského kraje za LEV 21. Ve stejném roce neúspěšně kandidoval i do Rady Českého rozhlasu. O místa v různých mediálních radách se uchází často, v roce 2017 ho KSČM mimo jiné navrhovala do „velké“ Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. O České televizi se podle něj mluví jako o černé díře na peníze. „Rada ČT jako kontrolní orgán by měla udělat jasná pravidla. Když pustíte na hřiště 15 lidí na každé straně a dáte mezi ně šišatý míč, tak se servou. Když jim dáte pravidla, vznikne moje milované ragby, které jsem také hrál,“ sdělil při veřejném slyšení. Za vzor dává Chartu BBC, smlouvu mezi veřejnoprávní institucí a těmi, kterým má sloužit a kteří ji platí. Dokument je kontrolovatelný v různých časových obdobích. „Na jedné straně smlouvy by byla Česká televize. A na té straně druhé? Měli by tam být volení zástupci. Nedovedu si představit, kolik práce máte ve sněmovně, ale dovedu si představit, že veřejnost by začala vykřikovat, že se prosazují politické záměry a ztrácí se volnost a nezávislost České televize. Mohlo by se udělat takové ústavodárné shromáždění, kam by se nanominovali zástupci různých organizací, ale bylo by to i finančně náročné. Radní by měli vystupovat jako zástupci veřejnosti, ne jako přívažek managementu České televize. V tom je mé místo, pokud byste mě zvolili, tlačil bych na to, aby se takový jasný dokument vytvořil, jak má Česká televize pracovat. Transparentnost je to, co chybí,“ uzavřel Kravka.

Jaroslav Kravka
Autor: Repro z videopřenosu Poslanecké sněmovny

Jaroslav Kravka

Pavel Černocký – 10 hlasů
Nominován spolkem Šance na návrat

Novinář a muzikant, první diskžokej v Československu, zakladatel diskoték. Zpíval ve skupině Donald, poté v New Rogers Bandu Františka Ringo Čecha. „Jsem novinář, ale to jsem dělal jen v druhé polovině svého života. V té první jsem se mohl věnovat jen hudbě, protože jsem odmítl udělat některé ústupky, jako například vstup do KSČ,“ představil se poslancům. Po listopadu 1989 začínal na Radiožurnálu jako parlamentní zpravodaj, vedl politické debaty. Kromě toho fungoval jako komentátor různých periodik (Metropolitan, Fórum, Český deník, Telegraf). „To mě bavilo nesmírně, dělal jsem to s velkou láskou,“ řekl. Býval tajemníkem Klubu angažovaných nestraníků. Z Radiožurnálu si ho vytáhl ministr Vladimír Dlouhý, tomu dělal mediálního poradce. Odtamtud přešel na federální ministerstvo zahraničního obchodu. Chystal komentáře pro noční vysílání České televize. „Kandidoval jsem na místo generálního ředitele v roce 1992, ale to je spíše úsměvné,“ připomněl. Nějaký čas dělal ředitele Radia Bonton, poté mediálního ředitele v cestovní kanceláři Čedok. Následně šest let podnikal. Často chodil do ranního vysílání České televize se vzpomínkovými pořady. „V poslední době už tam nejsem, udělal jsem si vlastní pořad, domácí vysílání na Facebooku, do něhož si zvu lidi, kterých si vážím. Měl jsem tam třeba Petra Robejška, Andora Šándora nebo Stanislava Novotného, bývalého policejního ředitele. To dělám s velkou láskou a stále se věnuji i muzice,“ uvedl. Vymezuje se vůči mainstreamovým médiím, v minulosti se například o zpravodajství ČT vyjádřil, že „pluje na vlně levicového liberalismu“. Kritizuje generálního ředitele ČT Petra Dvořáka. „Těším se na dobu, kdy nové vedení televize vyrazí lidi jako Fridrichová, Šámal, Wollner a Rosí,“ řekl v loňském rozhovoru pro Parlamentní listy. Skladbu programů České televize ale při veřejném slyšení jinak chválil, vyzdvihl rovněž práci zahraničního zpravodaje Davida Borka. „Kdybych se dostal do rady, věnoval bych se především politické vyváženosti. Do parlamentu byly zvolené různé strany, společnost je rozdělená, strašně bych se zajímal o to, aby to bylo vyvážené, nikdo nebyl preferován ani ostrakizován, aby byl poměr času úměrný volebním výsledkům. Nejenom v reportážích z parlamentu, ale i v diskusních pořadech,“ uzavřel.

Pavel Černocký
Autor: Repro z videopřenosu Poslanecké sněmovny

Pavel Černocký

RSDr. Zdeněk Pernes – 10 hlasů
Nominován Radou seniorů

Předseda Rady seniorů na veřejném slyšení zaujal prohlášením, že si kompetence Rady ČT nenastudoval. Příjemci starobních penzí, kterých je 2,5 milionu, by ale podle něj měli mít svého zástupce. „S řadou věcí nejsme spokojeni, tak proto mě Rada seniorů do Rady ČT vysílá. Naším hlavním požadavkem je prosazovat seniorská témata do zpravodajských a diskusních pořadů ČT, a to jak z hlediska obsahu, tak intenzity, a také do filmové tvorby,“ prohlásil. „Jde nám o utváření mediálního obrazu seniorské osobnosti. Před sedmi lety byl mediální obraz seniora neschopný dědeček nebo babička. A tak to vůbec není! Proto žádáme Českou televizi, aby obraz seniora odpovídal objektivní realitě. Český senior je počítačově gramotný, je aktivní, navštěvuje univerzity třetího věku a slaví Mezinárodní den seniorů. To nikdo v té Radě ČT nezná!“ řekl poslancům. „A další prioritou je nějak ovlivnit hospodaření České televize. Děkujeme ČT a jejímu generálnímu řediteli za to, že během 14 dnů zavedla televizi třetího věku ČT3. A teď jde o to ji udržet, protože máme signály, že by měla z důvodu nedostatku zdrojů skončit. To naprosto odmítáme. Zvýšení poplatků je pro seniorskou populaci naprosto nepřijatelné, chceme tedy změnit finanční toky, aby k tomu nedošlo.“ Úspornější by měla být filmová tvorba, podle Pernese je prý velkorysejší a dražší než v okolních zemích. Podle Zdeňka Pernese by se měla Česká televize věnovat znovu problematice tzv. šmejdů, dále násilí na seniorech nebo očkování proti covidu. „Je v tom bordel, nelíbí se nám ta černá očkování. Česká televize by se o tom měla bavit,“ poznamenal. Poslance ujistil, že už třicet let není členem žádné strany.

Zdeněk Pernes
Autor: Repro z videopřenosu Poslanecké sněmovny

Zdeněk Pernes

PhDr. Ing. Daniel Váňa, PhD. – 10 hlasů
Nominován Vysokou školou ekonomickou

Ekonom, historik a vysokoškolský pedagog, který přednáší na VŠE v Praze. Obhajuje mandát v Radě České televize, který mu vyprší v květnu. V minulosti radil s mediálním obrazem KDU-ČSL a hnutí ANO, kde vedl mediální sekci. V Radě ČT se zabýval například reportážemi pořadu Reportéři ČT o tom, že jedna z lidických žen údajně udala svou židovskou podnájemnici, která poté zahynula v koncentračním táboře. Jak řekl při veřejném slyšení, hlásí se ke konzervativním hodnotám. „Zákony se mají dodržovat, a ne obcházet,“ zdůraznil. Irituje ho povinné nařizování ekologických automobilů místo toho, aby se při nákupu zvýhodnily, zavádění genderových kvót a progresivismus. „Jsem odpůrcem novinářského aktivismu. Nezajímá mě osobní názor nebo hodnocení informací moderátorem diskusního pořadu,“ pokračoval. V radě má na starosti hodnocení veřejné služby a vzdělávání. „Tradičně jsem se také vyjadřoval ke konkrétním nedostatečnostem v práci zpravodajství a publicistiky. Snažil jsem se být věcný a nezávislý, mým cílem bylo zlepšení profesionálního přístupu.“ Práce novináře není jednoduchá, ale tradiční kritéria profesionality by měla být v České televizi nepřekročitelná. Vzpomínal, jak inicioval na konci roku 2019 společně s dalším radním Jaroslavem Dědičem přepracování dlouhodobých plánů České televize. „Chtěl bych dokončit, na čem jsem se podílel,“ avizoval. „Vyváženost vysílání ČT se měří vnější agenturou, čísla jsou daná a upřímně řečeno, jsou tam nedostatky, na které upozorňujeme i v poslední výroční zprávě,“ tvrdil Váňa s poukazem na zastoupení parlamentních stran ve vysílání podle volebních výsledků. „Vyplývají z toho evidentní nedostatky, které jsou založené na číslech,“ uvedl. V zastoupení stran je nutné respektovat hierarchii zastupitelských sborů. „Jinak bych otevřel nekonečnou diskusi, co do toho průměru počítat,“ poukázal s dodatkem, že nejdůležitější je zastoupení stran ve sněmovně. „Výsledek voleb je výsledek voleb.“ Řadí se ke kritikům stávajícího hospodaření ČT, je podle něj potřeba brzdit růst nákladů, aby nenásledoval pád do propasti.

Daniel Váňa
Autor: Repro z videopřenosu Poslanecké sněmovny

Daniel Váňa

Ing. Radek Žádník – 10 hlasů
Nominován Muzejním spolkem Dobříšska

Manažer a ekonom nekandiduje do Rady ČT poprvé, poslancům se představil už v letech 2014 a 2020. V České televizi pracoval v letech 2009–2011. Nejprve jako externí poradce, který vedl ekonomické projekty pod hlavičkou firmy Deloitte. V roce 2010 dostal od Jiřího Janečka nabídku do managementu ČT. Nastoupil jako ředitel programových okruhů, pod kterého spadali intendanti jednotlivých kanálů. „Vytvořili jsme rozpočty programových okruhů a začali jsme ČT řídit více přes peníze. Po volbě nového generálního ředitele, kterým se stal Petr Dvořák, jsem Českou televizi den před jeho nástupem dobrovolně opustil,“ vzpomínal při veřejném slyšení. Jeho názory a názory Petra Dvořáka se totiž zásadně lišily, zejména v ekonomické oblasti. V roce 2017 vystupoval Radek Žádník v Senátu s přednáškou, zda je vyrovnané hospodaření ČT pravda, nebo jen fikce. „Byl jsem jeden z prvních, který upozornil, že ČT hospodaří s deficitem a ubývají jí finanční prostředky. K dnešnímu dni o těchto informacích už myslím nikdo nepochybuje, tehdy jsem působil trošku jako bílá vrána,“ konstatoval Žádník. „Za devět let ČT ze svých zdrojů utratila, nebo jí ubylo, 2,8 miliardy korun v majetku. Pokud bude pokračovat takto dále, bude se v nejbližších letech řešit situace, jak dál, protože za rok nebo dva finanční prostředky dojdou,“ uvedl. „Ekonomický dopad pandemie je ohromný na celý svět, rozpočet České republiky, domácnosti i občany,“ upozornil Žádník, podle něhož není tedy správnou cestou otevírat otázku zvýšení poplatků. ČT navíc má nadstandardní vratku DPH čítající zhruba půl miliardy korun ročně. „A je otázka, zda tuto výjimku prodlužovat, protože jí nepožívají ani nemocnice nebo domovy pro seniory,“ řekl. ČT musí hledat efektivitu uvnitř. Radka Žádníka na podzim navrhoval člen Rady ČT Roman Bradáč do nové Dozorčí komise Rady ČT, ale těsně neprošel.

Radek Žádník
Autor: Repro z videopřenosu Poslanecké sněmovny

Radek Žádník

Ing. Petr Brozda – 9 hlasů
Nominován spolkem pro studium duchovní hudby Musica Templi

Třinecký podnikatel v oblasti ready-made společností. Po studiu žurnalistiky založil a vydával regionální týdeník. Je přísedícím soudu ve Frýdku-Místku. Chtěl by se zaměřit na rozpočet, regionální vysílání a zpětnou vazbu od diváků. Rozpočet by měl být jasný a přehledný, aby bylo jasné, kolik pořadů se bude vyrábět. „Je třeba věnovat větší pozornost dlouhodobým plánům, jejich současná podoba není realistická ani srozumitelná, protože není jasné, kolik a čeho se bude v jednotlivých letech vyrábět,“ míní Brozda. Upozornil, že se stále více využívá video na vyžádání, což by mohl být nový zdroj tržeb. „Česká televize na to zatím příliš nereaguje a tyto příjmy jí utíkají,“ tvrdil při veřejném slyšení. Výběr poplatků podle něj bude klesat, zná spoustu lidí, kteří nemají televizor a vystačí si s počítačem. „A pokud nenajdou, co je zajímá, tak si to zaplatí na internetu, ale ne do rozpočtu ČT.“ V regionálním vysílání Česká televize podle něj selhává, prostor pro něj je nedostatečný. Mělo by představovat tradice, vzory pro mládež a místní politiku. Dává za příklad regionální studia v Polsku nebo Rakousku. „Regionální zprávy ORF mají stopáž 23 minut, celostátní 21 minut. U nás mají regionální 25 a celostátní 47–55 minut,“ argumentoval. Rada by také měla pořádat sociologické průzkumy, aby sbírala ohlasy od diváků. V HbbTV anebo v internetovém iVysílání by mělo být hodnocení kvality odvysílaného pořadu jako při hodnocení kvality služeb v prodejnách nebo na úřadech. Televize by měla hledat úspory ve výrobě. Většinu premiér podle něj tvoří zpravodajství a sport. „Kolik hodin denně zpravodajství je ale člověk denně schopen zhlédnout a jaká je přidaná hodnota? Cena je to, co platíme, a hodnota je to, co dostáváme, jak říká jeden investor. Nesmíme spoléhat na to, že za rok za dva se nějaké příjmy najdou,“ sdělil poslancům.

Petr Brozda
Autor: Repro z videopřenosu Poslanecké sněmovny

Petr Brozda

Mgr. Pavel Černý – 9 hlasů
Nominován spolkem Liga Libe

Podplukovník ve výslužbě, organizátor petice za ústavní právo na zbraň, bývalý policejní instruktor. S Českou televizí je momentálně v právním sporu kvůli tomu, že použila ve zpravodajství ilustrační záběry z jeho videokanálu v souvislosti se zákrokem americké policie proti Georgi Floydovi. Vadilo mu, že se jeho materiály objevily s titulkem „Policejní technika, která zabíjela“ a ČT neshledala důvod k omluvě. Spor popisoval mj. v rozhovoru s Janou Bobošíkovou, jeho stížnost na Radě ČT vyřizuje radní Hana Lipovská. Ve svém vystoupení před poslanci řekl, že Česká televize by měla respektovat názorovou rozmanitost obyvatel země, kteří se povinnými poplatky podílejí na financování její činnosti. „Myslím, že je dobře, že se uhájila myšlenka nezávislého média spjatého s naším státem,“ řekl. V Radě ČT by chtěl na naplňování těchto povinností dohlížet, stejně jako na kvalitu vedení. Zaměřil by se na Kodex ČT, aby vedení ČT dbalo nejvyšší měrou u všech pracovníků na soulad s touto normou. „Třeba jednou nebude prostřednictvím ČT zase hlásán jen názor jen jedné strany, upřednostňován jeden proud, nebude nástrojem hlásání jedné jediné pravdy. To jsme zažili a nechceme to zažívat znova,“ podotkl. Právní spor s televizí vidí jako výhodu, neboť by pak mohl přispět k tomu, aby vylepšila své odpovědi na stížnosti. Nestrannost a nezávislost podle jeho slov v České televizi pokulhává, což bylo vidět třeba při amerických volbách v roce 2016. Veřejnoprávní televizi pochválil za dětský program a stanici ČT3 pro seniory. „Občané jsou ti, kdo to platí a měli by říct, co chtějí vidět. Měli by mít televizi takovou, jakou by ji chtěli. Na stížnosti bych nejvíce dal,“ podotkl. V informování o koronavirové situaci viděl znaky bulvárnosti. „Nedovím se, jak to vypadá v Rakousku nebo ve Francii, kde to kolikrát o moc lepší není, situace je tam častokrát horší než v České republice, ale to se z ČT1 nedovíme,“ dodal.

Tip do článku - EBF21 tematické bloky

Pavel Černý
Autor: Repro z videopřenosu Poslanecké sněmovny

Pavel Černý

Jiří Kratochvíl – 9 hlasů
Nominován Libereckou sportovní a tělovýchovnou organizací a Sdružením pro obnovu hasičských tradic

Dlouholetý radní České televize, v kontrolním orgánu zasedá nepřetržitě 12 let. Na návrh ČSSD v něm byl i zhruba tři čtvrtě roku před televizní krizí, kdy radní ještě přímo nominovaly politické strany. Většinu profesního života strávil v Československé a České televizi, kam nastoupil už v roce 1967. „Vedl jsem jeden z největších úseků v televizi, realizaci, výrobu. Celý život jsem se pohyboval na Barrandově, měl jsem na starosti herce z celé republiky,“ představil se mimo jiné při veřejném slyšení s tím, že řídil 400 lidí. Generálního ředitele Petra Dvořáka označil za nejhoršího ředitele v historii. Vyčetl mu stav hospodaření i snahu o změnu skladby základního platu a nárokových odměn. „Pan ředitel si v této současné době řekne o padesát tisíc měsíčně navíc! Má k dispozici dvě auta, nevím proč!“ řekl mimo jiné. Po naprostou většinu mandátu se ale nijak kriticky neprojevoval a hlasoval shodně s ostatními. Poslancům to vysvětlil tak, že celou dobu mlčel, protože by šel hlavou proti zdi. „Do loňského léta tam nebyla atmosféra k jakékoliv kritice, k diskusi. Tam se nemohlo nic říct,“ prohlásil. Prý by od ostatních radních jinak „dostal po čenichu“, údajně mu hrozili, že dosáhnou jeho vyloučení z rady. Poslancům sdělil, že Petra Dvořáka nevolil, ten ale přitom v roce 2017 obdržel všech 15 hlasů. „Tam jsou i další věci. Kdybyste o nich věděli, budou se vám točit oči! Já bych rád pokračoval v započaté práci. Chtěl bych nasměrovat kontrolní činnost do koutků, kam málokdo vidí a já o nich za ta léta už vím,“ slíbil. Vadí mu, že se točí pořady podle zahraničních licencí. „Dokonce i manažerskou smlouvu si Dvořák vzal k sobě, vrátil ji zpátky, a potom tam byly začerněné věci! To považuji za naprostou nehoráznost. To jsou peníze koncesionářů, to není Dvořákova televize!“ zdůraznil.

Jiří Kratochvíl
Autor: Repro z videopřenosu Poslanecké sněmovny

Jiří Kratochvíl

Milada Richterová – 9 hlasů
Nominována Českým velkopřevorstvím suverénního řádu maltézských rytířů

Dlouholetá rozhlasová novinářka. Byla také členkou a místopředsedkyní Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kam ji v roce 2012 nominoval poslanecký klub TOP 09 a STAN. Mandát jí vypršel v roce 2018. Většinu profesního života ovšem působila ve zpravodajství. „Nabídku v rozhlase po roce 1989 jsem přijala proto, že jsem chtěla být u zdroje všech překotných změn, které se vyvíjely,“ vzpomínala při veřejném slyšení na působení v domácí redakci. V letech 1993–1995 pracovala externě pro televizi Premiéra jako moderátorka hlavní zpravodajské relace a odpolední publicistiky. Také pracovala jako vedoucí domácí redakce soukromého rádia Alfa. „To měla být konkurence v rychlosti zpráv a zpravodajství pro stanici Československo,“ vylíčila Richterová. Soukromá stanice ale neměla nakonec potřebné zázemí. „Byla to však cenná zkušenost, protože jsem se tam mohla etablovat v roli vedoucí redaktorky. Po dvou letech přišla nabídka, abych se vrátila do veřejnoprávního rozhlasu jako moderátorka na stanici Radiožurnál,“ pokračovala. Kandidovat se rozhodla, protože ji mediální sféra zajímá a zajímá ji i vývoj České televize. „Zkušenosti z velké mediální rady bych mohla využít i v Radě ČT, přestože tu existuje určitá rozdílnost v zákonných kompetencích.“ Chtěla by zjistit, v jaké kondici ČT je, a zda je nutné, jak tvrdí velcí a hlasití kritici, změnit její směřování a další záležitosti. „Veřejnoprávní televize má v naší společnosti důležité místo a má v podobě poplatků zajištěný dostatek financí, aby se mohla věnovat programům a tématům, po nichž by soukromí vysílatelé zřejmě nesáhli, například časosběrná témata Heleny Třeštíkové,“ nastínila. Jako babičku tří vnoučat ji zajímají dětské programy České televize. Ráda by se zaměřila na vyřizování stížností. „Byla jsem v rozhlase ráda, když jsme měli ohlasy posluchačů a mohla jsem přizpůsobit objektivitu a vyváženost, na které jsem vždycky kladla důraz,“ uzavřela.

Milada Richterová
Autor: Repro z videopřenosu Poslanecké sněmovny

Milada Richterová

Anketa

Kdo by dostal váš hlas? Můžete zvolit čtyři jména.

Autor článku

Novinář, mediální analytik a lektor digitální komunikace. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.