Zprávy o tom, že umělá inteligence bere lidem práci, se v posledních měsících hromadí. Americký výrobce elektroniky HP nedávno oznámil, že do roku 2028 propustí zhruba šest tisíc zaměstnanců, téměř 11 procent pracovní síly, a ušetří tím kolem miliardy dolarů ročně. Podobným směrem se vydaly i firmy jako Amazon, Salesforce nebo Lufthansa. Umělá inteligence – a zejména autonomní AI agenti – se v těchto oznámeních často objevují jako jeden z klíčových důvodů.
Jenže i když se mluví o takové globální AI apokalypse, občas se ukazuje, že umělá inteligence zas tak všemocná není. Část odborníků upozorňuje, že technologické firmy na umělou inteligenci svádějí, i když skutečné důvody leží jinde – v přebujelých týmech po covidu, zpomalení růstu, nebo tlaku investorů na efektivitu. Podle Fabiana Stephanyho z Oxfordského internetového institutu je tak AI v mnoha případech spíš obětním beránkem než hlavním viníkem.
A v Česku? Ptali jsme se technologických firem a podle jejich zástupců už reálně jsou oblasti, které AI agenti v některých případech ovládají. Přesto odpověď, která se opakuje napříč technologickým trhem, zní: AI agenti práci zatím masově neberou. Zato zásadně mění, komu se lidská práce vyplatí.
AI má 80 procent agendy
Pokud bychom český trh posuzovali podle počtu zrozených AI agentů a investic do nich, mohlo by se zdát, že už dávno přebírají významnou část digitální práce. Vznikají nové startupy, do existujících řešení proudí kapitál a firmy hlásí rychlé nasazování agentů do každodenních procesů.
Brněnský startup Aiviro nedávno získal 450 tisíc eur na vývoj vizuálních AI agentů, kteří, jak říká, „milují rutinní práci“. Sledují obrazovku a vykonávají pak kroky podobně jako člověk, který je to bezděky naučí: napodobují klikání, vyplňování či ověřování. Podle spoluzakladatele Filipa Unzeitiga se ale nejedná o náhradu lidí. Naopak: většina firem se potýká s nedostatkem zaměstnanců a agenti jim umožňují zvládat větší objem práce se stejným týmem.
Podobně mluví i další technologické firmy. Skupina Abugo využívá AI agenty v e-commerce na lokalizace, tvorbu obsahu, zákaznickou podporu nebo detekci podvodů. „Dopady jsou dnes velmi dobře měřitelné. Jen za poslední rok odhadujeme úsporu na lokalizacích na úrovni přibližně 5 milionů korun,“ uvádí <a>Boris Bošiak, CEO, Reservio a člen představenstva Abugo. Přičemž automatizace dnes odpovídá práci zhruba osmi plných úvazků. „Například v jedné firmě z portfolia Abugo dnes vyžaduje zásah člověka pouze přibližně 3 % zákaznických požadavků. Zbylých 97 procent je řešeno automatizovaně pomocí AI agentů napojených na znalostní bázi a interní systémy,“ popisuje Bošiak.
Nepřehlédnutelní jsou AI agenti v Kiwi.com. „Nejviditelnější dopad je dnes v zákaznické podpoře, kde automatizované AI systémy autonomně řeší přibližně 80 % všech interakcí,“ říká. Pro zákazníky to znamená rychlejší odpovědi a dostupnost 24/7, pro firmu mimo jiné vyšší zákaznickou spokojenost. „V této oblasti vzrostla zhruba o 30 %,“ hodnotí technologický ředitel Stanislav Komanec.
Myslí si, že z pohledu firmy AI agenti výrazně zvyšují efektivitu fungování týmů. „A umožňují zvládat další růst bez odpovídajícího nárůstu operativní zátěže,“ říká.
Kde agenti práci už vzali
Dopad agentů nicméně není neutrální. V některých oblastech už je vidět, že se lidé k ruční práci nevracejí.
Nejčastěji se to týká zákaznické podpory, helpdesku a jednoduchých administrativních rolí. Voiceboti, chatboti a automatizované systémy dnes zvládají velkou část rutinních dotazů rychleji a levněji než lidé. AI agenti se stávají jakousi podporou vývojářů a pracovníky pro odstranění „plevelné“ práce v administrativě.
„Z ekonomického hlediska by nedávalo smysl, aby firmy masivně investovaly do nasazení AI a zároveň si držely stejný počet operátorů. Tento trend je už dnes viditelný například u telefonických voicebotů nebo v tom, jak složité je dnes na webech velkých firem dohledat kontakt na živou podporu,“ vyjmenovává Marek Přibáň, CEO Ackee.
„Sami agenty používáme primárně ke zvýšení produktivity vývojářů a nebo třeba i na naší zákaznické lince, říká Jan Čurn, CEO a spoluzakladatel Apify. „Postupně se technologicky přibližujeme počátku agentní ekonomiky, v níž spolu budou stále více autonomně interagovat různé systémy bez zásahu člověka,“ věří. Ten podle něj ale zastane násobně víc práce než dnes.
Dále se v jejich předpovědích objevují obory jako marketing, HR, sales či back office. A třeba robotičtí pracovníci Aiviro se uplatňují u výrobních, logistických a obchodních společností – zpracovávají faktury, objednávky i nabídky, nebo také komunikují s různorodými systémy. Běžně totiž jednotlivé softwary, se kterými firmy potřebují pracovat, spolu nekomunikují. AI agenti jsou v tomto případě propojovacím prvkem. „Lidem uvolňují ruce pro práci s vyšší přidanou hodnotou,“ věří CEO firmy Aiviro Unzeitig.
V segmentu financování pro malé a střední podniky si je pochvaluje Malcom Finance, kde vyplňují klíčová pole pro nahrávání a zpracovávání faktur. Ve fintechu Frenkee samostatně analyzují finanční smlouvy, jako jsou ty na pojištění, úvěry i energie „Vyhledávají rizika, nesrovnalosti nebo neefektivní nastavení a navrhují další kroky. To jsou přesně ty činnosti, které by ideálně měl dělat špičkový finanční poradce, jít do hloubky, chápat souvislosti a dávat kvalitní, objektivní doporučení. Rozdíl je v tom, že člověk tohle nedokáže dělat rychle, konzistentně a škálovatelně pro tisíce klientů zároveň,“ myslí si Jiří Hluchý, zakladatel a CEO Frenkee.
Konec juniorům…
Nejcitelnější dopad AI agentů hlásí technologické firmy v úbytku juniorních příležitostí. Tyto role tradičně stály na opakujících se úkolech, které dnes zvládají automatizované systémy rychleji a levněji.
„Už teď vidíme útlum entry-level příležitostí tam, kde se dá práce rozbít na malé kroky,“ říká Adam Hamšík, CEO Labyrinth Labs. „Je to něco, co vidíme zhruba od roku 2022. Dříve bylo zhruba 55 či 56 procent pozic otevřených i pro juniory, teď jsme někde kolem 15 až 20 procent. Firmy juniory cíleně úplně nechtějí,“ popisuje Filip Mikschik, CEO a zakladatel StartupJobs, což je portál, který míří specificky na startupy a technologické firmy.
Podobně to vidí i Jan Čurn z Apify. „Je otázka, zda budou tímto znevýhodněni, anebo půjde o podobnou revoluci, jako když například účetnictví z papírových sešitů přešlo do účetních programů na počítači,“ zamýšlí se a popisuje, že ti junioři, kteří se naučí pracovat s agenty naplno, můžou naopak posun využít ve svůj prospěch.
Ostřeji vnímá změny se Petr Svoboda, CEO Stratox a spoluzakladatel platformy CodeNow. „Můžeme narušit ten systém vzdělávání a seniorního kódování, protože se ti lidé nebudou mít kde se to naučit,“ zamýšlí se.
Výjimkou v tomto pohledu je snad jen reakce Matúše Koperniecha, který vede iniciativu zaměřenou na AI platformu v českém jednorožci Productboard: „Osobně si myslím, že to má smysl, proto také nabíráme juniory. Bereme to jako strategický prvek, investici,“ uvádí.
…Nebo konec AI?
„Z našeho pohledu není hlavní otázkou, zda AI agenti nahrazují lidi. Skutečný problém je, že většina AI projektů v praxi vůbec nefunguje. Z našich zkušeností vyplývá, že zhruba 80–85 % pokusů o nasazení AI agentů selže ještě před stabilní produkcí. A pokud se do produkce dostanou, velmi často narazí na neudržitelný poměr mezi náklady a reálným přínosem,“ vnímá Lukáš Pour, technologický ředitel firmy Trustsoft. Vypráví, že firmy se do AI často vrhají po hlavě. Agenty spouštějí bez jasně definovaných procesů i bez kontroly. Nebo bez toho, aby měly jasno, jaký problém by vlastně měly řešit. „Výsledkem jsou drahé experimenty, které fungují na prezentaci, ale selhávají v reálném provozu,“ říká.
Myslí si, že úspěšné modely stojí na tom, že se AI stane exekuční vrstvou s jasně nastavenými limity a ekonomikou provozu. Lidé je budou kontrolovat. „Rozdíl mezi hype a skutečným přínosem AI dnes není v tom, kdo použije větší model, ale v tom, kdo dokáže AI provozovat dlouhodobě tak, aby dávala smysl i na faktuře,“ vysvětluje.
„Klíčem pro úspěšné využití takových nástrojů ve vývojovým týmu je, aby ten, kdo je používá, vždycky věděl, čeho chce dosáhnout tím, co právě zadal AI agentovi. Aby věděl, proč to dělá, co má být výstupem, k čemu to pomůže a v čem mu to přinese hodnotu,“ souhlasí Jan Papoušek z Flo.
AI agenti bez práce
Přesto odborníci stále opakují, že neplatí rovnice, že nějaký ten AI agent navíc znamená o jednoho pracovníka méně. „Nejde o plošné nahrazení celých profesí, spíš o převzetí velmi konkrétní, často expertní práce, kterou lidé dlouhodobě dělali neefektivně nebo v omezeném měřítku,“ myslí si Hluchý.
Další dodávají, že lidem umožňují vyšší produktivitu – a zároveň s tím menší potřebu najímat nové pracovníky. „Stávající tým jednoduše pokryje větší objem práce. Do budoucna očekávám, že agenti převezmou většinu rutinního kódu, jako jsou CRUD operace, boilerplaty nebo testy. Role vývojářů se tak posune více k revizi jejich práce a hlavně k tomu, aby jim dokázali správně dát kontext,“ popisuje zkušenosti ze svého oboru Filip Kirschner, COO a spoluzakladatel Applifting.
Kolik dnešních AI agentů ale bude reálně pracovat i za několik měsíců nebo dokonce let? Podstatnou část jich podle mnohých čeká nemilá budoucnost.
„Při hodnocení dopadu AI agentů musíme brát v úvahu i takzvaný hype. Analýzy společnosti Gartner naznačují, že do roku 2027 zanikne až 40 % dnes vznikajících AI agentů. Důvody jsou prosté: chybějící reálný use case, nejasný business case nebo neúměrně vysoké provozní náklady. Firmy nyní experimentují, ale u mnoha projektů se ukazuje, že udržet agenta v ostrém a bezchybném provozu je nákladnější, než se původně zdálo,“ říká Tomáš Lodňan, CEO vývojářské GoodRequest.
V IT nyní údajně takový hype utichá. Po něm ale nastupuje neúprosný tlak na efektivitu. Agenti místo lidí už nastupovat nemají – ale lidé s těmi stávajícími potřebují spolupracovat velmi úzce.
„U nás konkrétně se bavíme o tom, jak škálovat současnou kapacitu, abychom mohli růst maximálním tempem – dle našich odhadů je potenciál až dvojnásobek. Tato efektivita se však týká primárně seniorních vývojářů, kteří dokážou AI agenty řídit, úkolovat a kontrolovat. Někteří dokonce zvládnou tímto způsobem psát kód paralelně,“ říká Václav Svátek, generální ředitel cloudové a IT firmy ČMIS. „Každý šéf dnes rozmýšlí, jestli nabere nového zaměstnance, nebo dá do ruky vytrénovanou AI těm stávajícím. A volba je obvykle jasná,“ myslí si.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
