Hlavní navigace

Klaus soudcům povolen, zakázán a opět povolen

14. 1. 2010
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: 74287
Ministerstvo spravedlnosti na sebe nedávno upozornilo tím, že v justiční síti nechalo zablokovat stránky Václava Klause a Mirka Topolánka. Mimo pozornost blokujících ale (zatím) patří Jiří Paroubek. Ač asi nemá smysl podezřívat ministerstvo z politického ovlivňování soudců, problém poukazuje na některé problematické aspekty filtrování obsahu zaměstnavatelem, zvláště když je jím orgán státní správy.

Na úvod si stručně připomeňme, o co v celé kauze jde. Ministerstvo spravedlnosti se snaží ušetřit každý peníz a je poměrně pochopitelné, když se mu nelíbí, že jeho zaměstnanci v pracovní době stahují filmy či sledují pornografický materiál. Je zcela správné, že se státem placené ministerstvo snaží aby jeho zaměstnanci pracovali. Vždy je ale potřeba volit přiměřené a efektivní prostředky. Je zřejmě ještě daleko kontroverznější nainstalovat do každé kanceláře kameru a pročítat záznamy o navštívených stránkách každého soudce či jiného zaměstnance. Filtrování obsahu se tedy jeví jako relativně schůdná cesta.

V prvé řadě jde vždy o peníze. To uvádí také samo ministerstvo jako jeden z hlavních důvodů zavedení systému. Jednak se jedná o ušetřené finanční prostředky související s tím, že prozatím odpadla potřeba navýšit propustnost linek, i když elektronizace justice a datové schránky nabírají na síle. A za druhé jde o peníze na technickou údržbu počítačů napadených škodlivým kódem. K tomu uvádí tisková mluvčí ministerstva Jitka Zinke následující: Nedomníváme se, že by systém, jak je v současné době nastaven, byl nedokonalý. Opatření přijaté na začátku roku 2009 splnilo vložená očekávání, tj. zabránilo nejen bezpečnostním hrozbám (např. omezení dopadu virové nákazy CONFICKER a jeho mutacím), ale i uspořilo až 50 % nevhodného obsahu a datového zatížení. Navíc vzhledem k tomu, že ministerstvo spravedlnosti vynakládá na provoz datových linek v resortu justice ročně cca 90 mil. korun, byla tímto opatřením oddálena potřeba razantního navýšení průchodnosti datových linek v souvislosti se zaváděním nových projektů (datové schránky atd.). Tím byly prakticky ušetřeny na provozu datových linek prostředky v řádu desítek milionů korun ročně.

Mediální kauzu, kterou přede nedávnem zveřejnily například Lidovky, vysvětluje ministerstvo poměrně pochopitelným způsobem: Stránky www.klaus.cz a www.topolanek.cz jsou zařazeny v kategorii „Blogs/Personal Pages“ (která je blokovaná) a sekundárně v „Political/Activist Groups“. Stránka www.paroubek.cz zatím kategorizována nebyla, tudíž přístup na ni je prozatím bez omezení. Je nám samozřejmě jasné, že takováto situace může na první pohled svádět k různým spekulacím. Po technické stránce se však systém proxy serveru zachoval podle očekávání, pročež nevidíme důvod, proč stávající režim měnit. Ostatně jak již bylo uvedeno výše, pokud konkrétní kategorizace pro danou stránku někomu z resortu justice nevyhovuje, může vznést požadavek zprostředkovaný informatikem dané složky resortu směrem k helpdesku společnosti Corpus Solution, jež přístup k dané internetové stránce/serveru odblokuje. Vše má navíc poměrně zajímavý vývoj, neboť dle Hospodářských novin již soudci mohou na Klausovy stránky přistupovat. Aktivita tak byla vyvinuta přesně opačným směrem, než jak by to mohl nezainteresovaný pozorovatel předpokládat.

Podle tiskové mluvčí není problémem ani diskutovaná dostupnost některých stránek, které soudy k práci potřebují, jako je web amerického velvyslanectví. Je možné vznést námitku a požádat o změnu zařazení. Je ale možné, že tato změna nebude provedena v reálném čase a může způsobovat nejrůznější průtahy – nebo alespoň záminku pro ně.

A jaké že stránky jsou nechtěné a tedy blokované? Jednak jsou to weby s explicitním obsahem – pornografie, erotika, násilí, apod., dále pak ty weby, které by mohly představovat bezpečnostní hrozbu, veřejná úložiště dat, sociální sítě a IM, zábavný a multimediální obsah a stránky sloužící ke stahování nějakého obsahu. Technicky je vše řešeno přes proxy server, který konfiguruje společnost Corpus Solution, jejíž vyjádření se nepodařilo zatím získat ani nám, ani Lidovým novinám. Tento systém provádí jednak kontrolu přenášených dat na škodlivý kód, a zároveň hlídá, aby uživatelé nepřistupovali na stránky, které jsou nebezpečné nebo neslouží k pracovním účelům. K tomu obsahují integrovaný mechanismus kategorizace stránek, kdy každá internetová stránka je výrobcem technologie Blue Coat zařazena do jedné (případně dvou kategorií) podle svého obsahu. Tuto kategorizaci provádí výrobce technologie na základě své automatizované nebo i ruční analýzy, případně na základě podnětů zákazníků či jejich technologických partnerů, uvádí opět Jitka Zinke. Připomeňme, že blokování webů se netýká pouze soudů, ale celé justiční sítě, kterou obhospodařuje ministerstvo.

Ministerstvo zdůrazňuje, že blokování vybraných internetových stránek je legitimním a ekonomicky výhodným krokem, že případné nedostatky (stránka Jiřího Paroubka) jsou omylem a že v celé proceduře chtějí pokračovat i nadále. Je však pravdou, že některé kroky (odblokování stránek prezidenta republiky) ukazují, že si nejsou zcela jisti v tom, jak dál a co vlastně opravdu blokovat. U soukromého zaměstnavatele by se o žádný problém nejednalo, ale je potřeba mít na paměti, že podobné systémy by se mohly stát v globálu snadno zneužitelné pro propagaci jednoho politického subjektu či ideologie, za peníze daňových poplatníků. Množina státních zaměstnanců přitom není vůbec malá.

ebf - partner 1

Otázka zda a jak kontrolovat státní zaměstnance (a nejen je) je stále významná a otevřená. Ukazuje se však, že ne každé řešení musí být prosto kontroverzí a problémů. Ministerstvo se zatím na žádnou významnou měnu v systému nechystá. A zřejmě si to ani nemůže finančně dovolit. Kroky k filtrování obsahu jsou vždy problematické a bolestné, což se ukázalo i tentokráte.

 

Jaký přístup tedy zvolit? Osobně bych byl pro ručně budovaný katalog stránek s pornografickým materiálem a nelegálním obsahem. Množinu je pak možné dále rozšiřovat o sociální sítě a další oblasti. Ano, oproti automatickému indexování jistě nedosáhneme takové účinnosti, ale vyhneme se politicky nekorektním krokům. To co se dnes může jevit jako relativně nevinná legrace, může přerůst v zásadní problém, který bude mít rozměr boje za demokracii jako takovou. 

Vadila by vám cenzura přístupu na web ze strany zaměstnavatele?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je student PřF MU, publicista. Zajímá se o dění na Internetu, filosofii a fotografii.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).