V Bruselu proběhl tento týden workshop na vysoké úrovni s názvem 5G autorizace. Komise má zájem zjistit pokrok členských států při přidělování spektra pro 5G sítě a samozřejmě věnuje čas i prezentaci svého doporučení o zajištění kybernetické bezpečnosti v 5G sítích. Komise uvádí, že jakákoli slabá místa sítí 5G nebo jakýkoli kybernetický útok, který by byl zaměřen na budoucí sítě v jednom členském státě, by měly dopad na celou Unii. Proto je třeba zajistit vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti přijetím soudržných opatření na úrovni Unie i jednotlivých členských států.
O důležitosti tohoto doporučení svědčí i to, že je Komise stihla vydat v předvolebním čase, kdy ostatní agendy spíše utlumuje a nechává už na rozhodnutí nové administrativy.
Podle doporučení by členské státy měly dokončit svá vnitrostátní posouzení rizik do 30. června 2019 a aktualizovat nezbytná bezpečnostní opatření. Vnitrostátní posouzení rizik by měla být předána Komisi a Evropské agentuře pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) do 15. července 2019. Souběžně s tím Komise a členské státy zahájí koordinaci se skupinou pro spolupráci, ustavenou podle směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů. Agentura ENISA dokončí přehled hrozeb pro sítě 5G, který členským státům pomůže při dokončení celounijního posouzení rizik do 1. října 2019. Hlavní gesci k tomuto doporučení v ČR má (a je tedy hlavním nositelem úkolů) NÚKIB, spolugesci hrdě přijal ČTÚ.
Do 31. prosince 2019 se skupina pro spolupráci ustavená podle směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů dohodne na souboru opatření, jimiž je třeba řešit rizika pro kybernetickou bezpečnost zjištěná na úrovni Unie i na úrovni členských států.
Současně, jakmile v následujících týdnech vstoupí v platnost akt o kybernetické bezpečnosti, který nedávno schválil Evropský parlament, vytvoří Komise a ENISA celounijní certifikační rámec. Členské státy by měly s Komisí a agenturou ENISA spolupracovat na přednostním vytvoření certifikačních systémů pro sítě 5G a související vybavení.
A teď z Bruselu zase domů. Jsem rád, že vláda na svém jednání 8. dubna 2019 vzala na vědomí (což v úřední řeči znamená, že je projednala a posoudila) základní principy a postup na přípravu aukce na uvolněné kmitočty z pásma 700 MHz, tedy materiál, který připravil ČTÚ. Současně požádala ČTÚ o předložení návrhu finálních podmínek aukce.
Krátká informace, která zazněla v médiích, má pro nás velký dopad – finalizujeme konkrétní podmínky, aukční řád a připravujeme veřejnou konzultaci ve smyslu zákona. Pokud nám přijdou stejně kvalitní připomínky, jako přišly k návrhu regulace velkoobchodního mobilního trhu, nemám o aukci obavu.
Kdy jsem o aukci obavu měl? Když se po trhu a po různých orgánech státní správy začal šířit pamflet, který říkal, že stát má vytvořit státního operátora. Že má založit joint venture s… kým vlastně?
Proč říkám pamflet? Jeden PR odborník mi vysvětlil, že ta stránka s pseudořešením přidělení kmitočtů v pásmu 700 MHz je ideální post-faktický produkt: jednoduché řešení složitého problému. Co na tom, že je to směs nesmyslů, polopravd a amatérismu?
Co na tom, že tahle nepodepsaná A4 absolutně nectí rozhodovací praxi Evropské komise týkající se nedovolené veřejné podpory? Co na tom, že návrh je proti platnému zákonu o elektronických komunikacích? Co na tom, že návrh je proti autorizační směrnici i proti její již platné novele, tedy proti Evropskému kodexu elektronických komunikací, ze kterého musí český zákon vycházet? Co na tom, že návrh nerespektuje technické vlastnosti sítí? Co na tom, že návrh neumožňuje uložit povinnost národního roamingu? Co na tom, že jediný výsledek, který by přinesl, by bylo technologické zpoždění ČR v řádech let? A to bych mohl pokračovat do nekonečna. No, přesvědčte se sami:
Chtěl bych věřit, že jsme se přes tento diletantský návrh dostali. Jak říká klasik, doufat se smí.