Ilustrace: Nenad Vitas
Krátce po vydání oné glosy jsem dostal několik inspirativních e-mailů poukazujících na některé kiksy související s tím, jak se ve světě softwaru hospodaří s časem. Pěkným příkladem by byla automatická pračka, jež dvě minuty před ukončením programu ukazuje čtvrt hodiny do konce, nebo výtah, který informuje o tom, že za deset sekund dorazíme do stanice, v níž již stojíme. Jsou to počítače z reálného světa a stejně jako v případě mého špatného odhadu minuty je jejich nepřesnost úsměvná. Nedávno jsem ovšem narazil na problém, který je, ač ze stejného soudku, potenciálně mnohem závažnější. A tak jsem se rozhodl o něj s vámi podělit.
Na počátku byl jeden widget a jeden gadget. V obou případech bychom to do češtiny přeložili jako „miniaplikaci“, jednou pro Mac OS, podruhé pro Vistu. Obě miniaplikace shodně odpočítávaly počet dnů zbývajících do zadaného data. Obě vypadaly prakticky úplně stejně, obě byly zadarmo. V obou bylo nastaveno stejné datum, ale ouha. Zatímco nakousnuté jablko ukazovalo 200 dnů do vypršení odpočtu, to na Vistě již 199. Drobný rozdíl, že ano?
Princip zdánlivé prkotiny je zřejmý. Zatímco jedna z desktopových hračiček dopočítává do konce dne udaného v nastavení, druhá do jeho začátku – závěrečné datum tak v jednom případě je a ve druhém není do odpočtu zahrnuto, a to je také jediné, čím se obě aplikace (vyjma platformy) liší.
U odpočtu na desktop je, jak jsem to nazval, problém koncového data, opravdu prkotina. Přitom ale jde o věc, která potenciálně dalece překračuje nebezpečí toho, že budeme na blížící se svátek nebo narozeniny čekat o den déle. Ani jedna z hračiček nespecifikovala, zda s koncovým datem pracuje, nebo ne. Formulace data od – do neobsahující včetně rovněž jednoznačně nespecifikuje statut koncového data. A rozsahy dat používá převeliké množství důležitých aplikací. Co třeba takové fakturační nástroje, které operují s pevně danými obdobími, která se nekryjí s kalendářními měsíci? Co třeba programy, které sbírají data do nejen s měsíci se nepřekrývajících, ale také nespojitých celků? Co marka a algoritmy pro třídění v tabulkových procesorech?
Domnívám se, že otázka nastíněná jedním drobným rozdílem mezi dvěma jinak stejnými hračičkami může doutnat pod kapotou mnoha zcela seriózních aplikací v tichém očekávání, kdy si jí někdo všimne, a identifikuje vražedný renonc. Renonc v podobě ne špatně odhadnuté minuty, ale ztraceného, případně přebývajícího dne, o nějž se softwarový kalendář posune proti realitě. Ovšem za zcela reálné peníze.
ČLÁNKY DO MAILU