Tajemnicí nově založené Asociace komerčních televizí je Marie Fianová, dříve známá jako PR zástupkyně Českých Radiokomunikací a televizních skupin Nova nebo Prima. V představenstvu asociace je televizní skupina Nova reprezentována jejím obchodním ředitelem Janem Vlčkem a vedoucím právního oddělení Štěpánem Peichlem. Televizi Prima zastupuje generální ředitel Marek Singer a provozní ředitel Vladimír Pořízek. Posledním ze zakládajících členů je televize Óčko, která do představenstva vyslala svého ředitele Štěpána Woldeho.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Fotogalerie z tiskové konference k založení Asociace komerčních televizí
Nejefektivnější a stále efektivnější
Na úvod tiskové konference představil novou asociaci její první prezident Jan Vlček. Prezident AKTV je volen vždy na období jednoho roku. Vlček zdůraznil, že podobné asociace fungují po celé Evropě a někteří ze zakládajících členů AKTV působí i v rámci evropských organizací tohoto typu, jakými jsou třeba ACT nebo EGTA. Mezi klíčová témata, kterými se chce asociace zabývat, je mediální legislativa na tuzemské i evropské úrovni, ochrana autorských práv a zákony související s chráněnou distribucí televizního signálu. V oblasti technologií pak zástupce asociace zajímá přechod na DVB-T2 a standardizace HbbTV. Chceme zdůrazňovat roli televize jako nejefektivnějšího média, jehož efektivita navíc neustále roste,
shrnul úlohu nové asociace Vlček.
V centru pozornosti Asociace komerčních televizí je revize evropské směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Její stávající podoba je platná od roku 2007, její znění ale vznikalo i deset let před tímto datem. V roce 2013 se Evropská komise shodla na nutnosti revize této direktivy, jejímž hlavním těžištěm by mělo být sblížení úrovně regulace u lineárního a internetového vysílání. Hlavním smyslem novelizovaného znění směrnice by mělo být sjednocení pravidel pro reklamní sdělení, ochrana uživatelů a nezletilých napříč audiovizuálními službami a podpora vzniku lokálního obsahu,
vyjmenoval Vlček.
Představenstvo Asociace komerčních televizí. Zleva Vladimír Pořízek, Jan Vlček, Marie Fianová, Marek Singer, Štěpán Wolde a Štěpán Peichl.
V dubnu nastane evropská bitva o podobu médií
Letos v dubnu by se mělo na půdě Evropského parlamentu hlasovat o novém znění audiovizuální směrnice, aktuálně probíhají připomínková řízení a schvalují se jednotlivé pozměňovací návrhy. Některé z těchto pozměňovacích návrhů považujeme za natolik nebezpečné, že nás nutí chopit se iniciativy, i když z evropského pohledu patříme v oblasti regulace médií mezi konzervativní regiony. Jedna poslankyně například navrhuje zákaz reklamy na výrobky obsahující kofein u pořadů se zvýšenou koncentrací dětských diváků, která nastává de facto kdykoli. Další z návrhů chce zakázat reklamu na dětských kanálech, což by pro mnohé z nich mohlo být likvidační,
myslí si Vlček.
K TÉMATU: Už v březnu bude Evropský parlament rozhodovat o normách regulujících televizní reklamu
Za další důležitá témata považuje Vlček třeba sjednocení právních pojmů, kterým by bylo možné odbourat možnosti pro lokální interpretaci. Jejím typickým důsledkem je třeba pravidlo o nadměrném zdůraznění u product placementu, jehož nejednoznačnost způsobuje v některých regionech minimální investice do této formy komerční komunikace, která patří k těm nejprogresivnějším a nejzajímavějším,
uvedl Vlček. Nezbytným požadavkem pak podle něj je odbourání zastaralých pravidel z původního znění direktivy, za které považuje například zákaz izolovaných spotů. Obecně kvantitativní pravidla na množství reklamy ztrácí v dnešní době smysl,
deklaroval Vlček.
Česká legislativa? Mnoho psů, zajícova smrt…
Oblasti české legislativy se bude v rámci asociace věnovat vedoucí právního oddělení skupiny Nova Štěpán Peichl. Ten shrnul situaci lapidárně, čeští zákonodárci sice přicházejí se spoustou návrhů, ty ale nabízejí jen málo reálných benefitů. V legislativním procesu je třeba návrh novely mediálního zákona. Podle našeho názoru je ale nesmysl v roce 2017 schvalovat pravidla české regulace, když nás za rok nebo za dva čeká implementace evropské směrnice upravující stejnou oblast. Navrhujeme proto počkat s novelou vysílacího zákona aspoň do doby, kdy bude jasné, jak bude vypadat evropská legislativa,
shrnul Peichl.
Jako příklad nefunkční regulace uvedl Peichl zákaz vysílání reklamy na potravinové doplňky podporující erekci před 22. hodinou. Smyslem zákazu byla logicky ochrana dětí před reklamou na tyto přípravky. Reálným výsledkem ale byl její přesun mimo televize a zároveň její zadavatelé hledali jiné cesty, jak se na televizní obrazovky dostat. Začali tak inzerovat přípravky pro lepší funkci prostaty. Podle nás toto opatření nesplnilo původní zadání a věřím, že i my jako televizní stanice dokážeme v rámci diskuse zadavatele kultivovat, což pokládám za mnohem efektivnější formu regulace,
dodal Peichl.
Tisková konference Asociace komerčních televizí.
Online je předimenzovaný a škodí televizím
Generální ředitel Primy Marek Singer dostal v rámci asociace na starost marketingové a edukativní aktivity, což sice nezní jako nejdůležitější oblast, ale toto zdání údajně klame. Do televize si každý rád kopne, jak je stará, a naopak nová média, jak jsou cool. Televize k těmto obviněním dlouho mlčely, ale k tomu přece není vůbec žádný důvod. Jako asociace chceme umožnit divákům a zadavatelům, aby si díky objektivním údajům mohli sami udělat obrázek, kdy je televize efektivnějším médiem než internet a jaká je vlastně role internetu. Myslíme si totiž, že online je předimenzovaný a snaží se televize poškodit,
netajil se velkými plány Singer.
Singer citoval aktuální výzkumy, podle nichž už ve Spojených státech některé velké firmy částečně přesunuly peníze z reklamy na sociálních médiích zpátky do televize. Chceme nastartovat objektivní srovnání výhod a nevýhod hlavně těchto dvou mediatypů a rozhodnutí nechat na zadavatelích. Chceme uvádět na pravou míru některá tvrzení kolující trhem, protože komerční televize mají potřebnou sílu náladu na trhu změnit a nepotřebují k tomu využívat nějaké zmanipulované průzkumy,
zdůraznil Singer.
Zájmem Novy je bezbolestný přechod na DVB-T2
Technické otázky pak do své gesce dostal provozní ředitel TV Prima Vladimír Pořízek. Tím hlavním tématem je přechod na DVB-T2, kdy asociaci zajímá takřka vše – od souběhu přes harmonogram a financování celého procesu až po státní infokampaň. Toto všechno nás zajímá a ovlivňuje náš byznys,
uvedl Pořízek. Z technologického pohledu pak komerční televize sledují, jaké bude použité kódování, a probírají možnosti dalších poskytovaných služeb napojených na datový tok, jako jsou teletext a titulky, konkrétně otázku, zda zůstane teletext, nebo bude nahrazen DVB titulky.
Ohledně absence skupiny Nova ve včera spuštěné přechodové DVB-T2 síti Českých Radiokomunikací se Peichl vyjádřil jen obecně. Naším zájmem je bezbolestný přechod na nový formát DVB-T2 a po jeho ukončení očekáváme otevření množství obchodních modelů. Ty pak budou vysílatelé ve spolupráci s operátory zavádět. Jako AKTV ale nebudeme řešit jednotlivé obchodní modely, to je věc každé televize. Co se týče účasti kanálů TV Nova v přechodové DVB-T2 síti, tak naše stanovisko oznámíme nejprve Českým Radiokomunikacím a pak teprve novinářům,
odpověděl Peichl.
PSALI JSME: V přechodové síti Českých Radiokomunikací chybí kanály Novy, Prima připravuje obchodní model
V centru pozornosti asociace bude také oblast HbbTV. Kromě základních otázek ohledně fungování této technologie se chceme soustředit na jakousi standardizaci směrem k divákům, tedy aby užívání hybridních služeb mělo u komerčních televizí jednotnou podobu a nedocházelo k matení diváků,
shrnul Pořízek. Ohledně zavedení standardu HbbTV 2.0 se ale Pořízek nevyjádřil.
Menší vysílatelé versus internet? Boj na život a na smrt
Malé vysílatele zastupuje na půdě asociace generální ředitel Óčka Štěpán Wolde, který také rovnou uvedl, že radši slyší termín tematičtí vysílatelé. Ti aktuálně tvoří okolo deseti procent tuzemského televizního trhu. Podle Woldeho se jich také zdaleka nejvíce dotýká boj s internetovými vysílateli. Je to doslova boj o život, protože internetové pořady většinou cílí na vyhraněné divácké skupiny. My musíme nabízet stejné reklamní formáty jako internet, nebo nás zadavatelé opustí, musíme disponovat stejnou penetrací, stejnými obchodními modely a nabídkou dalších služeb. Proto je naše pozice v současnosti mnohem křehčí, než bývala. A nejde jen o peníze, ale také o formáty, které si můžeme v televizi dovolit. Pro nás jsou konkurenty YouTubeři, ale pokud ti mohou nabízet reklamní možnosti, které my si nemůžeme dovolit, tak ten souboj logicky prohrajeme,
zrekapituloval Wolde vyhlídky tematických stanic.
Asociace při svém vzniku oslovila celoplošné vysílatele včetně televize Barrandov, která ale na nabídku zapojení nereflektovala. Zástupce O2 TV pak asociace neoslovila vůbec. Vlček se také jasně vymezil k Asociaci televizních organizací a jí garantovaným peoplemetrovým měřením. My se jako Asociace komerčních televizí chceme věnovat komerčnímu vysílání. A chceme, aby problematika, která se řeší pod hlavičkou ATO, pod ním také zůstala,
ukončil představení nového subjektu Vlček.
