Hlavní navigace

Komu bude patřit Internet?

6. 10. 2005
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Přednedávnem jsme se zaměřili na otázky „vlastnictví“ jádra Internetu tvořeného kořenovými DNS servery a na význam (mezi)národních správ nad nimi. Popudem bylo rozhodnutí USA udržet kořenové servery pod dohledem i v budoucnu prostřednictvím ICANN. Situace se ale vyvíjí dál: nejen Evropa protestuje.

Komu připadá název článku nějak povědomý, není divu. Před měsícem jsme si zde položili otázku Komu patří Internet?, která souvisela s prohlášením americké administrativy z počátku léta. Americké ministerstvo obchodu totiž vydalo jednostranné prohlášení, že USA nehodlá pustit ze svých rukou správu kořenových DNS serverů v příštím roce, kdy se má jejich správa podle původní dohody předat. Svět celkem oprávněně v té době popudila slova o tom, že americká vláda si hodlá „udržet historickou roli při autorizaci změn v autoritativním root zone file.“

Jak může USA mít takovou moc, když nad kořenovými servery má ve skutečnosti dohled internetová (tedy zákonitě mezinárodní) nezisková organizace ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers; viz též články ICANN a uživatelé? a ICANN a…reformy?)? Důvod je prostý: ICANN prostě není tak nezávislá organizace, jak by měla být. Od svého vzniku v roce 1998 totiž pracuje na základě vládního kontraktu USA, který podle MoU (Memorandum of Understanding) vyprší v září 2006. A tehdy by se měla právě předat správa nad kořenovými servery.

Zejména Evropa měla s jednoznačným postojem USA značný problém, proto rada evropských ccTLD CENTR (Council of European National Top-level domain Registries) zdůraznila potřebu depolitizace role centrálních serverů a zvýšení významu lokálních internetových registrátorů, aby se minimalizovala potřeba procedurálních zásahů z dalších stran. Principem, který zastává CENTR podobně jako většina internetové komunity, je neutrální správa kořenových serverů, tedy na výlučně technické bázi.

Současný systém mapování doménových jmen a IP adres funguje dobře, ale existují možnosti, jak jej obejít či řešit věci jinak (alternate roots, local TLDs atd.). Nicméně nejednotný doménový systém by mohl znamenat také nejednotný (neuniverzální?) Internet.

Vývoj posledních dní

Uplynulé dva týdny se v Ženevě usilovně jednalo ve výboru PrepCom3 o tom, jak to tedy bude dál. Celé právě skončené „přípravné“ jednání se samozřejmě neslo v duchu odporu nad dalším trváním „správy Internetu“ v rukou USA a jejich zjevné neochoty o čemkoli jednat (všichni si aspoň pochvalovali, že je postoj USA velice zřejmý). Ale Evropa byla poměrně důrazná ve svých protinávrzích.

Velká Británie jako zástupce EU přišla s jasným návrhem, který znamená konec internetové infrastruktury, jejíž základy položily Spojené státy. Tento nový model kooperace by se nejen staral o záležitosti veřejné politiky, ale také o postupy pro změny v internetovém kořenovém zónovém souboru a postupy pro správce národních domén. ICANN by měl podle návrhu projít další změnou tak, aby se stal skutečným dohlížecím orgánem bez vládního vlivu (USA).

Americké straně se návrh nelíbí, protože podle nich za ním stojí zase vlády evropských zemí, které chtějí dostat pod kontrolu technické aspekty Internetu, což „není politikou USA“. Američané jsou překvapeni náhlou změnou na evropské straně, která podle nich znamená přenos regulace Internetu ze soukromého sektoru na vlády (shora dolů).

Podle euro-návrhu by ICANN jako principiálně otevřená mezinárodní organizace neměl být pod ničí správou. Jinými slovy, organizace by měla změnit především svůj legislativní základ a fungovat pod mezinárodním, nikoli americkým právem. Podle evropského delegáta na jednání je poněkud zvláštní, pokud nějaká vláda radí apolitické organizaci, navíc zodpovědné za funkce pro celý svět. Cílem nového návrhu tedy nemá být rozšířit vládní dohled nad ICANN a celým Internetem, ale naopak vyloučit z toho vlády úplně (až na výjimečné případy absolutní nutnosti).

Internetový svět ale není pouze Evropa a USA, jak se vzápětí na jednání ukázalo. Pro rozvojové země je totiž Internet mimořádně důležitý nástroj pro fungování státní správy, ekonomiky, zdravotnictví i školství – možná ještě více než pro státy s rozvinutou infrastrukturou. Mimoevropské státy jako Brazílie, Irán, Čína a třeba Kuba předložily na jednání proto jakýsi překlenovací návrh. Tento návrh samozřejmě opět volá po jasných, otevřených, demokratických principech dohledu, z něhož by neměl být a priori vyloučen nikdo.

Role Spojených národů

Pracovní skupina Spojených národů (UN) Working Group on Internet Governance (WGIG), složená za 40 zástupců vlád, soukromého sektoru a veřejnosti, nedávno předložila svůj návrh reformy Internetu (Report of the Working Group on Internet Governance [PDF, 122 kB]). Pro upřesnění, podle této zprávy je „vláda Internetu“ definovaná následovně:

“Internet governance is the development and application by governments, the private sector and civil society, in their respective roles, of shared principles, norms, rules, decision-making procedures, and programmes that shape the evolution and use of the Internet.”

Zpráva nabízí čtyři varianty realizace “Internet governance“, ve stručnosti (žádná nepočítá s ponecháním ICANN ‚as is‘):

  • ICANN zůstane, ale jeho role se změní prostřednictvím nové rady Governmental Internet Council (GIC), která má nahradit současnou roli Ministerstva obchodu USA, privátní sektor by měl poradní roli;
  • silnější pozice ICANN Governmental Advisory Committee (GAC) a vytvoření mezinárodního diskusního fora pro otázky Internetu;
  • vytvoření rady International Internet Council (IIC), která by převzala zodpovědnost za správu záležitostí vznikajících na národní úrovni a přitom nebyla součástí UN, změněný mandát ICANN (zrušení GAC a zaměření na technické otázky);
  • zcela nové tři orgány: World Internet Corporation for Assigned Names and Numbers (WICANN) jako obdoba ICANN pro technické otázky (s vazbami na UN), Global Internet Policy Council (GIPC) a Global Internet Governance Forum (GIGF).

Souhrn komentářů k této zprávě Compilation of Comments received on the Report of the WGIG pro PrepCom3 je k dispozici [PDF, 618 kB].

Američané jsou ovšem rozhodně proti tomu, aby správu nad Internetem převzaly Spojené národy. Protože ty představují mezivládní orgán, znamenalo by to vložit osud Internetu výhradně do rukou vlád. V tomto bodě se shodují s Evropany, zástupci Austrálie, Nového Zélandu, Mexika a Japonska, kteří nejsou ve skutečnosti na straně UN. Je to právě alternativní brazilský návrh, který podporuje Čína, Kuba, část Afriky, Jižní Amerika a který jde směrem do náruče UN. Jen málo prosté veřejnosti by si asi skutečně přálo, aby Spojené národy převzaly roli vrchního dohlížitele nad Internetem. PrepCom3 ovšem jednal na půdě UN a jednání mělo styl spíše vládních diskusí za zavřenými dveřmi (zástupci soukromého sektoru, asociací i tisku měli mnohdy problém dovnitř se vůbec dostat, natož promluvit).

BRAND24

Co bude dál?

Celé právě ukončené jednání PrepCom3 je pouhou přípravou na druhou fázi World Summit on the Information Society (WSIS), který začal už koncem roku 2003 v Ženevě a jehož závěrečné kolo se uskuteční v Tunisku 16.-18. listopadu. Management Internetu je na pořadí jednání, vedle otázek boje proti spamu, vícejazyčnosti Internetu, ochrany soukromí apod. Ženevská přípravná schůzka měla za cíl po dvou letech debat dospět k nějakému návrhu přijatelnému pro všechny strany, který by mohl být na WSIS definitivně schválen. Výsledek ale není potěšující: momentálně jsou to do značné míry Spojené státy versus zbytek světa. Takže několik zbývajících týdnů do WSIS bude naplněno usilovným vyjednáváním.

Poznámka na závěr: Současné dění nenechává chladným nikoho z internetové komunity. Zajímavé jsou nedávné příspěvky na mailing list ietf@ietf.org, kde se stále rozrůstá diskuse na témata UN plans to take over our job a a new DNS root for the world.

Kolika novým výborům a organizacím reforma podle Spojených národů pomůže na svět?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA je nezávislá síťová specialistka. Okusila český, španělský i kanadský vzdělávací systém. Vedla kurzy v 7 zemích a ve 4 jazycích, školila on-line pro UCLA.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).