Hlavní navigace

Komu patří Internet?

Rita Pužmanová

Myslíte si, že Internet nepatří nikomu, že je všech? Pak vás asi velice překvapí, že je někdo schopen si jej přivlastnit a trvat na tom, že jej bude účinně, k obrazu svému, ovládat. Že to není možné? Ale je, právě teď, a ten někdo je skupina kolem amerického prezidenta. Nedělají si nárok na Internet obecně, ale na kořenové DNS servery.

Internet je zvláštní (vý)tvor (v angličtině by asi výstižněji řekli beast), nedá se dost dobře uchopit a vydělit od zbytku světa, takže se zákonitě nedá ani vlastnit, ani prodat či vyvlastnit (neobstojí analogie s dírou v zemi, o které se hovoří v cimrmanovském Vizionáři a která se vzít majiteli opravdu dá). Američané ale mají na vše svůj názor, nebo alespoň některé skupiny Američanů, a jejich názory jsou pro zbytek světa (i Američany mimo danou skupinu) nepochopitelné až nepřijatelné.

Když Al Gore prohlásil, že Internet je jeho výtvor, mnozí se jen usmívali naivitě tohoto výroku (nebo se mohli utěšovat, že mu asi docela nerozumí). Když však George W. Bush dnes začne tvrdit, že Internet je v jeho vlastnictví, jde do tuhého. Internet, byť jeho poměrně nedlouhá historie začíná někde u amerických projektů obrany a souvisí s přísunem finančních zdrojů americké vlády, se do dnešního dne rozrostl a hlavně velice změnil charakter. Není to už dávno americká výzkumná síť, ale opravdu mezinárodní, pro každého, a zejména nemá takové vlastnosti, které by opravňovaly někoho tvrdit, že jej vlastní, a tím pádem jej může ovládat.

Podle zprávy What to Do About ICANN: A Proposal for Structural Reform [PDF, 55 kB], vypracovanou Internet Governance Project (IGP), která se zabývá (kolikátou už) reformou ICANN, je unilaterální role USA uplatňovaná vůči Internetu na škodu… právě Internetu.

Aparát kolem amerického prezidenta to ale vidí zřejmě zcela jinak: ministerstvo obchodu vzápětí po obdržení této zprávy vydalo prohlášení, že USA nehodlá pustit ze svých rukou správu kořenových DNS serverů (viz též článek Srdce Internetu = root servers?) v příštím roce, jak bylo původně dojednáno. Ze 13 kořenových serverů je jich plných deset ve Spojených státech. Podle nejvyšších politických špiček americká vláda hodlá „udržet si historickou roli při autorizaci změn v autoritativním root zone file.“

Autoritativní dohled USA

Prezentaci jednostranného rozhodnutí USA z počátku léta U.S. Principles on the Internet’s Domain Name and Addressing System odvedl zástupce NTIA (National Telecommunications and Information Administration). A je to docela zábavná prezentace, kde na prakticky každém snímku najdete citaci výroku nebo dokonce obrázek samotného prezidenta…

Hlavní uváděný důvod pro oznámený další postup americké vlády, který leccos obrací vniveč, je tradiční zaklínadlo posledních let: bezpečnost. Jenže to asi neobstojí v situaci, kdy bezpečnost je chápána jako jedno z důležitých hledisek v mnoha končinách světa a rozhodně není privilegiem ani hlavním úkolem pro jednu zemi osobovat si právo na řešení bezpečnosti (navíc primárně bezpečnosti daného státu, nikoli celosvětové bezpečnosti).

Šokující záměr držet nadále dohled nad Internetem argumentem o udržení bezpečnosti a stability DNS (což podle prezentace ne zcela přesně znamená Domain Name and Addressing System) rozhodně podložen není. Zajímavější jako potenciální důvod je jiná zmíněná vlastnost Internetu: jeho vliv na ekonomiku (světovou). Prohlášení NTIA připouští, že vlády jednotlivých zemí mají legitimní zájem o správu svých národních domén ccTLD (country code Top Level Domains), proto s nimi USA hodlá spolupracovat na dosažení již zmíněné bezpečnosti a stability (o méně důležitých doménách jako .com prohlášení decentně mlčí).

Červencové prohlášení Ministerstva obchodu přišlo před tím, než se zveřejní objektivnější zpráva Spojených národů (UN Working Group on Internet Governance, WGIG) – jak jinak než s doporučením pro předání části správy Internetu orgánu UN (nejpravděpodobněji právě ITU).

Svět je znepokojen tím, jak se USA snaží prosadit svoji politiku ohledně správy Internetu a brání se jakýmkoli změnám v této oblasti. A je skutečně sporné, že by zrovna americká vláda věděla, co je pro Internet nejlepší.

ICANN

V této kauze jde samozřejmě o ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers; viz též články ICANN a uživatelé? a ICANN a … reformy?), která je oficiálně mezinárodní neziskovou organizací se zodpovědností ohledně přidělování adresového prostoru a správy doménových jmen. Nicméně od jejího vzniku se na jejím určení hodně změnilo, takže ve skutečnosti je stále ovlivňována americkou vládou na základě vládního kontraktu, který vyprší v roce 2006. Tehdy by se měl předat také dohled nad kořenovými servery.

Původně zamýšlené podstatné zapojení mezinárodní komunity do dění v ICANN, a potažmo v celém Internetu, se poněkud vytratilo. ICANN se tak rázem dostává mezi mlýnské kameny (za dobu své existence si na to ale organizace mohla celkem zvyknout), protože jako orgán založený vládou USA v roce 1998 se postupně, pomalu a bolavě snaží stát se mezinárodní organizací.

Nezávisle doporučené změny

Doporučení Internet Governance Project a konsorcia akademiků ze Syracuse University, Georgia Institute of Technology a Universität Zürich zní jednoznačně: dosáhnout mezinárodní dohody definující role a pravomoci ICANN a nahradit dohled nad její činností prováděný vládou USA skutečně mezinárodním dohledem. Další doporučení se týká znovuustavení a zejména upevnění členství v ICANN z řad uživatelů (at-large membership), které také rychle zašlo na úbytě (a nemělo čas a prostor přinést kýžený účinek) po svém zavedení před několika lety. IGP také doporučuje sdílení zodpovědností mezi ICANN a ITU (International Telecommunications Union). Hesly doporučení IGP pro změny v ICANN jsou tedy ve stručnosti: internacionalizace správy, demokratizace procesů a koordinovaná konkurence (rozdělení úloh mezi ICANN a např. ITU).

ICANN jako správní orgán Internetu nemůže být v područí vlád/y, protože Internet je vskutku globální síť a její správa tomu musí odpovídat. Širokospektrální dohled spolu se zodpovědností mohou zajistit, aby se Internet, jeho obsah a využívání nemohly stát prostředkem pro některou zemi pro realizaci jejích dílčích záměrů a prosazování názorů její vlády.

Co na to CENTR a Evropa

CENTR (Council of European National Top-level domain Registries), organizace reprezentující značný počet národních domén, samozřejmě reagovala na toto prohlášení americké vlády. Na jednu stranu poněkud opatrně, souhlasně s potřebou správy kořenových serverů neutrálním způsobem, za podpory ICANN (soustředěné přitom na své klíčové funkce). Podle CENTR se má depolitizovat role centrálních serverů a zvýšit význam lokálních internetových registrátorů, což má minimalizovat potřebu procedurálních zásahů z dalších stran. Jinými slovy: pro CENTR není důležité, kdo kořenové servery spravuje, pokud to bude na neutrálně a plně technické bázi.

Evropští registrátoři se velmi brzy po prohlášení americké vlády shodli na vybudování, testování a instalaci nového automatizovaného systému, který by mohl omezit uplatňovanou autoritativní správu ze strany americké vlády. V čele celé akce stojí právě CENTR, který upozorňuje na podstatný rozdíl mezi potřebným dohledem nad kořenovými servery a nově vyhlášenou politikou autorizace ze strany americké vlády, která se samozřejmě nesetkala s přílišným pochopením ani u evropských vlád. Vlastníci vrcholových domén chtějí mít možnost provádět změny ve svých doménách sami, a to samozřejmě bez jakékoli autorizace od americké vlády.

EBF17 Mayer

Cílem tohoto „evropského“ kroku je depolitizovat kořenové servery a věnovat se výhradně technickým otázkám s nimi spojeným. Nová automatizovaná služba se má začít testovat od října a do jejího testovacího provozu se zapojí 23 registrátorů. Vše má být odzkoušeno do doby, kdy vyprší kontrakt ICANN na správu kořenových souborů.

Správa (nadvláda) nad Internetem není sice jenom ICANN, ale ICANN je dnes jedním z nejdůležitějších prvků v dnešním uspořádání. Proto je potřeba něco dělat.

Anketa

Jak se Vám líbí postoj americké vlády?

Našli jste v článku chybu?