Zdeněk Bakala postupně oslabuje své české zázemí a na mediálním trhu se už pomalu začíná spekulovat, jestli po dolech a bytech nepůjde do prodeje i vydavatelství Economia. Takový krok by byl v logice věcí – mít vydavatelství jako „atomový kufřík“, jak tomu říkají v Pentě, tedy jako prevenci proti mediálním útokům na majitele, by už nemuselo být potřeba – mediální obraz Zdeňka Bakaly před veřejností nejspíš o moc lepší nebude a za chvíli možná ani nebude co bránit (ostatně, před týdnem napsal kritický článek o svém majiteli už i Respekt, což je v českých podmínkách napříč všemi mediahousy unikát). Proč si tedy nezaspekulovat ještě dál – nad tím, komu by podobný krok mohl na českém trhu dávat smysl?
Nejdřív si řekněme, co je ve hře. Economia má pořád silné značky médií v prestižních cílových skupinách a s nezanedbatelným vlivem. Na deníkovém trhu drží díky Hospodářským novinám cca 4 %, na týdeníkovém trhu působí především z hlediska vlivu klíčový Respekt, v online prostoru najdeme zpravodajské servery ihned.cz a aktualne.cz s některými specializovanými vertikálami a především e-mailovou službu a titulní stranu portálu Centrum.cz se stále ještě zajímavou skupinou pravidelných uživatelů a také slušnou databází obchodních kontaktů sdruženou pod Najisto.cz. K tomu moderní newsroom s řádkou výborných novinářů. Třešnička na dortu je v poslední době spolupráce s divácky výborně našláplou DVTV.
Na druhou stranu, vydavatelství je dlouhodobě ztrátové (byť hovoří o obratu v letošním roce), deníkový trh stabilně klesá, strategie dalšího rozvoje není příliš viditelná a výzvy jsou tedy pochopitelně velké.
Když se podíváme po mediálním trhu na potenciální kupce, záhy dojdeme k závěru, že zůstává jen relativně málo možností. Zájem nutně omezují finance, specifické zaměření firmy i otazníky nad deníkovým trhem jako takovým.
Televizní hráči jsou zaměřením úplně jinde, rozhlasové společnosti jakbysmet, vydavatelé v čistě časopisecké branži jako Bauer Media a Burda Praha nikdy nedávali najevo, že by o podobné rozšíření aktivit měli zájem.
Takže ve hře jsou de facto jen klasičtí vydavatelé celoplošných tištěných a elektronických médií v rukou velkých financí. MAFRA je s největší pravděpodobností mimo hru, protože vlastnictví tří deníků by jen těžko prošlo přes Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – i když v téhle zemi člověk nikdy neví.
O Czech News Center (bývalý Ringier) se už dlouho nese celým trhem, že usiluje o Mladou frontu (neplést s MAFRA), říká se, že už vlastně byla ruka v rukávě, ale na poslední chvíli to nevyšlo. Přesun Mladé fronty do rukou CNC z hlediska koncentrace zásahu dává smysl, cílové skupiny i produktové portfolio se vhodně doplňují (a lépe než s produkty Economie). Tento krok by ovšem prakticky vylučoval nákup Economie, protože s Mladou frontou se Economie tak významně překrývá, že je to buď a nebo. Pikantní by samozřejmě bylo, kdyby CNC z obou konkurenčních firem dala přednost karlínské Economii.
Hodně slibnou příležitostí by Economia mohla být pro Seznam. Ten je na poli online zpravodajství sice díky Novinkám největší, ale stále dost zdráhavý a zapojení autorů Hospodářských novin a Respektu by mohlo být nekomplikované. Seznam by asi ze všech hráčů na trhu nejlépe využil sílu uživatelské báze služeb Centra pro udržení pozic v oblasti e-mailu, firemních databází, vyhledávání nebo kontextové reklamy. A integrace Aktuálně.TV, potažmo spolupráce s DVTV, by pro produkčně rozjetý Stream.cz, navíc nedávno vyzvaný na souboj Playtvákem, mohlo být také přínosem.
A pak je tu Vltava-Labe-Press s čerstvým majitelem, společností Penta, v zádech. Deníky jsou stále velice silné v regionech, ale celoplošné zpravodajství není nijak silné. Hospodářské noviny by se s dosavadními tituly nepřekrývaly, online projekty Economie by byly taky de facto čistým rozvinutím porfolia online aktivit VLP. K silnému čtenářskému zásahu v tisku (VLP má 18% podíl na deníkovém trhu) by přibyly vlivové tituly. Pak už by šlo o skutečný atomový kufřík v rukou téhle finanční skupiny.
Je někde na obzoru ještě někdo další? Těžko říct, například PPF už jednu a nepříliš pozitivní zkušenost v médiích před lety udělala. Do hlav českých ani slovenských miliardářů ale nevidíme, navíc dynamika vzájemných vztahů může zamíchat kartami a předpoklady nečekaně.
Při všech těch úvahách nelze zapomenout ani na to, co by taková transakce způsobila v „nebyznysové“ rovině a co by z nákupu zbylo po nějaké době. Na Slovensku Penta vstoupila do vydavatelství Petit Press (deník SME), což klíčovou část novinářů přimělo k odchodu a založení nového zpravodajského projektu Denník N. Méně vyhroceně a mnohem pomaleji, nicméně zásadně, se personálně proměnila i společnost MAFRA pod vlastnictvím Andreje Babiše.
Ať už bude další vývoj české mediální scény jakýkoliv, i když nejvíc faktorů hovoří pro další konsolidaci velkých vydavatelství, jedna věc je jistá v každém případě – dobrodružná doba české mediální scény zdaleka nekončí.
