Těsně před začátkem roku 2014 změnilo majitele vydavatelství Ringier Axel Springer. Koupili ho podnikatelé Daniel Křetínský a Patrik Tkáč a přejmenovali ho na Czech News Center. Nového vlastníka tak získal další z velkých vydavatelských domů – Mafru už v roce 2013 převzal Agrofert Andreje Babiše a třetinu v Borgisu, vydavateli deníku Právo, ve stejném roce odkoupil Seznam.cz. V roce 2014 se schylovalo k prodeji i dvou zbylých zavedených mediálních domů – jednání o osudu Vltava-Labe-Pressu i Mladé fronty ale zřejmě prozatím ztroskotala na ceně. V roce 2014 jsme tak spíše sklízeli ovoce předloňského nového kolíkování hřiště.
Když se drolí obři
Vlastnické změny (hlavně v Mafře) vyvolaly postupný exodus zkušených novinářů jak z redakcí Lidových novin, tak z MF DNES. Kamínky strhly lavinu, která zasáhla i další newsroomy. V tirážích tak místy nezůstal kámen na kameni. A část žurnalistů na parcelování trhu mezi zdejší miliardáře zareagovala založením nových projektů.
V březnu se tak na webu objevilo Echo24. Online deník postavený zpočátku na jménech komentátorů Lidových novin dostal hned zpočátku dar z nebes v podobě reklamy od samotného ministra financí Andreje Babiše, který na ně v přímém přenosu chtěl poslat kontrolu z finančního úřadu:
Echo24 má na svědomí Dalibor Balšínek, autor výroku, že internet je médium plebsu. Teď obrátil: "V onlinu je pořád růstový potenciál. V printovém světě jde v posledních třech, čtyřech letech všechno dolů. Bojuje se už jen o to, jestli to někomu padá o šest, jinému sedm nebo deset procent, a to je smutný souboj,” říkal v rozhovoru pro Lupa.cz.
Balšínkův plán získat do konce roku sto tisíc čtenářů se podařilo splnit – v prosinci ukázal NetMonitor necelých 154 tisíc unikátních návštěvníků (o návštěvnosti přitom Balšínek celý rok vede zábavné spory s Danielem Dočekalem). Jak se nakonec ukázalo, jen online návštěvnost na ekomickou soběstačnost nestačila a Echo24 nakonec zachraňuje vydávání tištěného týdeníku.
Se zajímavým ekonomickým modelem přišel v září další nový projekt – měsíčník Reportér bývalého šéfredaktora MF DNES Roberta Čásenského, který z Mafry odešel po převzetí firmy Agrofertem. “Nechtěl jsem dělat noviny pro žádného oligarchu. Druhý den ráno potom, co jsme byli prodáni, jsem se s majitelem domluvil. Myslel jsem, že by mě to nebavilo, a to si myslím i po roce,“ tvrdil na záříjovém NetClubu. Postupně za ním odešli i Michal Musil, Jaroslav Kmenta či Adéla Dražanová.
Reportér staví na tištěném měsíčníku, web má spíše jako doplněk. "Pokud člověk zná poměry na inzertním trhu, tak tuší, že při současných cenách online reklamy je to tam výrazně krutější. V okamžiku, kdy má časopis našeho typu 25 – 30 tisíc čtenářů, tak už se s tím dá pracovat, ale na webu by to bylo pořád nic. Takže je za tím v podstatě chladná matematika,“ argumentoval Čásenský. Svůj byznysmodel navíc rozšířil o partnery, kteří magazín za zlevněnou cenu kupují a pak jej jako benefit rozdávají svým klientům.
I na Slovensku vznikl z touhy po svobodném zpravodajství bez miliardářských peněz v zádech nový projekt. Z největšího deníku SME, který koupila finanční skupina Penta, odešlo v rámci akce “Nedáme se opentať” vedení redakce i s částí redaktorů a založili nový zpravodajský Denník N. I v tomto případě zabrala sázka na risk a od kromě fanoušků, kteří si předplatili noviny ještě předtím, než začaly vycházet, získal tým i přibližně jeden milion eur od zakladatelů bezpečnostní firmy Eset.
Koncem roku se naplno rozjel i projekt Hlídacípes.org, který plní především zakladatel Ondřej Neumann a doplňuje ho Robert Břešťan. Oba mají za sebou historii ve vydavatelství Economia, respektive v týdeníku Ekonom. Provoz serveru i souvisejícího Ústavu nezávislé žurnalistiky zajiš'tují dary a granty. Rozjezd podpořil i Nadační fond českých průmyslníků.
Z televize na web
K největším experimentům roku 2014 patří i přechod zavedených veřejnoprávních televizních moderátorů na internet. Duo Daniela Drtinová a Martin Veselovský si z České televize odvedli realizační tým večerního pořadu Události komentáře a na konci května rozjeli vlastní internetovou televizi DVTV, založenou na aktuálních rozhovorech.
Domluvili se s vydavatelstvím Economia a oficiálně jsou jejich videa pod hlavičkou serveru Aktuálně.cz. Přes nejasné startovní vyhlídky to po prvních sedmi měsících vypadá, že se projektu docela daří. „Startovací náklady splacené nejsou. Ale v inzertně silných měsících, to znamená v říjnu a listopadu, bylo DVTV provozně v plusu. A k tomu, aby bylo provozně v plusu po celý rok, už nezbývá moc,“ řekl Lupě na konci roku odcházející produktový šéf Economie Pavel Vopařil.
DVTV přišla na trh v příhodnou chvíli, kdy se začalo dařit online videoreklamě. Pomohla tomu hlavně kamikaze politika TV Nova, která v roce 2013 zdražila ceny a zahnala řadu inzerentů na konkurenční Primu a na internet. A i když se Nova loni začala chovat opět logicky, část klientů si mezitím ověřila, že dokáže přežít i bez ní a že online videoreklama může fungovat. Výdaje (ovšem ty ceníkové a bez YouTube) na videospoty podle AdMonitoringu vyskočily v tradičně nejbohatším listopadu meziročně skoro na dvojnásobek (z 40,7 milionu na 77,9 milionu Kč). A v roce 2015 mají dál růst.
Na oživení videoreklamního trhu má zřejmě velký podíl Google, který začal v roce 2013 lákat inzerenty a poprvé zveřejnil čísla návštěvnosti YouTube. A i když to v loňském roce s jejich interpretací poněkud kreativně marketingově přehnal, jeho roli není možné podceňovat.
Pozadu nezůstal ani Seznam.cz. Po velké změně v roce 2013, provázené poklesem návštěvnosti, se v loňském roce jeho videoserver Stream.cz dostal z „údolí smrti“ a zabodoval hlavně původním obsahem – například seriálem Kancelář Blaník. Svůj videoobsah najednou chce mít každý – svou Euro E15 TV tak začala na začátku roku 2015 spustila i Mladá fronta.
Po letech opatrných tanečků se také začalo opravdu schylovat k vytvoření velkého crossmediálního měření, které by dokázalo porovnat zásah napříč mediatypy, hlavně onlinem a televizí. Vlastně vzniknou možná hned dvě – po velké společné debatě svoji pracovní skupinu pro přípravu projektu ohlásilo jak Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR), tak Asociace televizních organizací (ATO).
Boj o streaming
S prolínáním světa televizí a internetu se také čím dál tím více ukazuje se, že klasické lineární vysílání prostě divákům přestává stačit. V Česku se to projevuje přibývajícími střety televizních stanic s novými službami, které chtějí přenášet jejich obsah do online světa.
V boji o streaming zatím klasické televize vedou nejméně 2:0. K poslednímu dni roku na příkaz soudu skončila se zablokovanou doménou služba TV4you.cz, za kterou stojí sdružení bývalého ředitele České televize Jiřího Balvína. Služba nabízela internetový streamimg vysílání některých televizních stanic. A v listopadu zavřela také služba Grabuj.cz, kterou její tvůrci označovali za online videorekordér televizního vysílání.
České placené televize si navíc najaly člověka, který si má jejich jménem došlápnout na lokální operátory a poskytovatele připojení. Ti totiž údajně často beze smluv nabízejí šíření televizního vysílání přes internet.
Vedle kontroverzních služeb začali streamovaný televizní obsah na internetu nabízet i další poskytovatelé. UPC v listopadu spustilo službu Horizon Go, která předplatitelům umožnila pouštět si televizní vysílání i na počítači, v tabletu nebo v mobilu. Ve stejnou dobu O2 oznámil rozšíření své O2TV Go i na zákazníky, kteří nejsou jeho klienty. Pak se přidal i T-Mobile. A HBO pod tlakem Netflixu oznámilo, že plánuje spuštění streamovaného internetového vysílání.
První velká cihla do placené zdi
Vydavatelství Economia loni vyměnilo generální ředitele a přetáhlo dlouholetého člena představenstva smíchovského domu MAFRA Romana Latuskeho. Už pod jeho velením se firma pustila do odvážného kroku – zavedení paywallu.
První pokus velkého tuzemského vydavatele o placený obsah byl nastaven na deset textů měsíčně zdarma s tím, že za další se platí. Po měsíci provozu získal iHNED 3800 nových předplatitelů.
Číslo je ale třeba brát s velkou rezervou, protože se většina z nich rekrutovala mezi abonenty tištěných novin, kteří dostali digitální předplatné za příplatek 200 Kč. Výsledky nasazení digitální hradby se pravděpodobně projeví až po vyhodnocení velké fakturace, kdy se budou řešit předplatná na nový rok.
Provozování placeného mediálního serveru se tak v Česku dál vyplácelo jen ve výjimečných případech. Motejlek.com vykázal za rok 2013 tržby 11 milionů Kč a zisk před zdaněním 6,2 milionu Kč. Zisková byla i Patria Online a v plusu byl po prvním roce podle tvrzení svého provozovatele i Borovan.cz. Čtrnáctideník 067.cz publicisty Petra Koubského si po prvním roce provozu začal vydělávat na provoz. SPIR k tématu vydal studii Monetizace obsahu (PDF).
Kam kráčí reklama
Souhrnná čísla za rok 2014 ještě nejsou k dispozici, budou až tak koncem února. Podle těch dílčích to ale vypadá, že loňský rok v online reklamě nepřinesl žádné revoluční skoky. Snad jen jeden nostalgický: po šestnácti letech skončil legendární výměnný bannerový systém Billboard.
Kromě výše zmiňovaného růstu videoreklamy – a také už několik let pokračujícícho nárůstu mobilní reklamy – pokračoval také růst RTB. K vydavatelům, kteří programatické nakupování nabízejí, se v únoru přidal také i Seznam.cz, což výrazně navýšilo celkovou nabízenou inventory. Podíly RTB na reklamních příjmech z displejové reklamy se ale u jednotlivých vydavatelů dále pohybují v jednotkách procent.
Sdružení CPEx, ve kterém figurují Astrosat Media, Czech News Center, Economia, Mafra a Mladá fronta, také začalo využívat nasbíraná data a nabízet kampaně cílené na přesně definované skupiny uživatelů.
Tématem roku v cizině se stala viditelnost (viewability) bannerů. Google vypracoval studii, podle které se přes 56 % reklam v systému DoubleClick na webech zobrazí, aniž by je někdo viděl.
Interactive Advertising Bureau (IAB) po měsících debat došlo k definici průmyslového standardu: minimálně 50 % pixelů banneru musí být viditelných po dobu nejméně jedné sekundy. Proč ne rovnou všechny? Na konci roku IAB muselo přiznat, že 100% viditelnosti bannerů zatím není možné dosáhnout – viditelnost totiž zatím není možné zcela přesně měřit. Semínko už ale bylo zaseto a agentura GroupM se už v USA dohodla s vydavatelem Condé Nast, že bude platit jen za imprese bannerů, které budou viditelné celé.
Obchodní ředitel digitální reklamy britského deníku The Financial Times Jon Slade a generální ředitel analytické agentury Chartbeat Tony Haile přijeli na Czech Internet Forum 2014 popsat, jak se snaží zavést novou metriku pro prodej reklamy – tzv. Cost per Hour (CpH), tedy cenu za hodinu času, kterou aktivní čtenáři stráví na stránce s reklamou.
Ožily i odborné weby
Změny se v roce 2014 dotkly i odborných serverů, za kterými stojí bývalí redaktoři celostátních deníků. Médiář.cz Ondřeje Austa získal na podzim strategického partnera v podobě rodinné firmy Global Marketing. "Díky investorovi můžeme plánovat rozšíření obsahového záběru Médiáře a také redakčního týmu. Zpravodajsky a informačně se zaměříme na další oblasti, které jsme zatím neměli kapacitu sledovat,“ vysvětloval Aust, který se stal majitelem polovičního podílu v nové firmě, která vydávání Médiáře zaštítila. Kromě uvolnění Austových rukou prošel web i redesignem.
Na startupy zaměřený projekt Tyinternety vyklidil pole a Vojta Bednář s Jakubem Svobodou svůj pětiletý server prodali v srpnu Martinu Kuderovi a jeho agentuře Bargency. “Tyinternety nám daly obrovskou spoustu kontaktů a přivedly nás k tomu rozjet i vlastní věci – začali jsme dělat agenturní byznys v nejrůznějších podobách a nakonec došlo i na online podnikání. Tím si ale samy pod sebou začaly podřezávat větev,” vysvětlil Bednář v rozlučkovém článku důvody, proč se jejich pozornost rozptýlila a samotný web se dostal na okraj zájmu svých zakladatelů.
Po nástupu nového vedení magazín opustil startupové vody se začal nově věnovat především internetovému marketingu a “čtení pro agentury”. Tvrdého jádra startupové komunity se v květnu ujal server postavený na rychlých zprávách - Czechcrunch, za kterým kromě zakladatele Michala Ptáčka stály i peníze a podpora Robina Raszky. Stejná dvojice aktuálně připravuje i nový bulvární web na doméně Bomba.cz.
Vládce webu je pořád stejný
V oblasti všeobecného online zpravodajství vládne tuzemskému internetu pořád Seznam a jeho Novinky. Podle NetMonitoru mají prakticky dvakrát tolik než iDNES.cz a ještě větší náskok před webem televize Nova nebo Aktuálně.cz. První pětku pak uzavírá Deník.cz.
S odstupem se v první desítce drží Blesk.cz, Lidovky.cz, IHNED.cz a Parlamentní listy, které jako jediné loni výrazněji rostly.
“Z první desítky každopádně plyne několik poučení – seriózním médiím se na internetu (ale nakonec ani na papíře) nijak zvlášť nedaří. Čtenářům je jedno, kdo lže, manipuluje, vymýšlí si. Nakonec: vše, co dostávají, mají zadarmo. A co především, chtějí se bavit, bavit a jenom bavit. A čím bulvárnější médium je, čím více infotainmentu a lákavých titulků nabídne, tím lépe na tom bude,” tvrdí ve své analýze Daniel Dočekal.
