Volný pohyb by se v EU neměl týkat jen osob, kapitálu a fyzického zboží, ale i elektronických služeb a digitálních výrobků. Pokud zbouráme hranice, které v digitální ekonomice existují mezi jednotlivými státy, stane se z Evropy lídr digitální revoluce a evropské HDP na tom ještě vydělá na 415 miliard eur ročně, tvrdí Evropská komise.
Z těchto předpokladů vychází strategie na zavedení Jednotného digitálního trhu (Digital Single Market), kterou dnes v Bruselu představili eurokomisaři Andrus Ansip a Günther Oettinger. Dvacetistránkový dokument představuje obecný rámec kroků, které mají Evropany k jednotnému digitálnímu trhu dovést.
Stáhněte si:
- Digital Single Market Strategy for Europe (PDF v angličtině)
- Digital Single Market Strategy – Staff Working Document (PDF v angličtině)
Na veřejnost už dříve uniklo několik variant pracovních verzí dokumentu – podrobněji viz Evropa couvá od reformy telekomunikací. A nová vize je plná otazníků. Finální materiál obsahuje návrhy změn v celkem šestnácti bodech:
1. Zjednodušení přeshraniční e-commerce
Aby se dařilo e-obchodování napříč státy EU, je potřeba sjednotit pravidla. Dnes mají jednotlivé státy různé zákony týkající se uzavírání smluv či reklamací, což je pro prodejce i zákazníky zásadní bariéra, říká Komise. Do konce roku 2015 proto navrhne jednotné úpravy smluvních podmínek pro online prodej zboží.
2. Posílení ochrany práv spotřebitelů
Komise navrhne úpravy příslušné směrnice, aby se zákazníci svých práv dovolali rychleji a efektivněji a aby kontrolní orgány mezi sebou lépe komunikovaly a mohly uživatele napříč Evropou včas varovat před případnými problémy.
3. Efektivnější a dostupnější přeshraniční doručování balíků
Přes 60 % firem prodávajících zboží do zahraničí si stěžuje na to, že ceny za doručení zásilek jsou příliš vysoké a odrazují zákazníky, říká EK. Dodávání je příliš složité a neefektivní, na dodání se většinou podílí více národních dopravců, za dodání balíků se platí zbytečně moc peněz. Zástupci dopravců by měli své návrhy řešení Komisi představit do letošního června. Pokud nebudou dostatečné, má Komise přijmout vlastní opatření.
4. Konec neopodstatněného geografického blokování
Kapitola o zrušení neopodstatněného geo-blockingu se drží hlavně blokování v rámci e-commerce. Třeba případů, kdy e-shopy v jedné zemi odmítají prodávat digitální zboží zákazníkům z jiné země EU, nebo je přesměrují na stránku s lokální nabídkou, která je třeba dražší. Někdy je ale podle EK geo-blocking v pořádku – například při omezování působnosti sázkařských webů. A v materiálu chybí to hlavní: definice toho, které blokování je vlastně „neopodstatněné“.
5. Antimonopolní šetření evropské e-commerce
Některé bariéry při přeshraničním e-prodeji zboží mají na svědomí sami prodejci, říká Evropská komise. Spustila proto vyšetřování, které má zjistit, jestli někteří hráči tímto způsobem neomezují konkurenci. Předběžný výsledek bude v půlce roku 2016, konečná zpráva v prvním kvartálu 2017.
6. Snazší přístup k obsahu chráněnému autorským právem
Hlavním tématem tohoto bodu je tzv. portabilita digitálního obsahu – tedy např. možnost dívat se v cizině na doma legálně zakoupené filmy, sledovat online televizní vysílání ze své rodné země nebo využívat online videoslužbu z jiného členského státu. Problém bývá v tom, že pokud chce služba „vysílat“ do jiné země, musí si pro ni zvlášť vyřídit vysílací práva. Komise se proto zavazuje, že do konce roku navrhne legislativu, která by měla „…zajistit přeshraniční přístup k legálně pořízenému digitálnímu obsahu a zároveň by respektovala hodnotu práv v audiovizuálním průmyslu.“
Pokud se těšíte, že služby jako Netflix budou automaticky přístupné ve všech zemích EU, trochu své nadšení zbrzděte. Názory na územní blokování obsahu se totiž liší i v rámci Komise. Zatímco eurokomisař Ansip nedávno řekl, že blokování nenávidí, jeho kolega Oettinger krátce poté dupl na brzdu: není podle něj možné s vaničkou vylít i dítě a nejdříve je potřeba prozkoumat, jak by zrušení blokování online obsahu dopadlo na filmový a televizní průmysl.
7. Revize směrnice o družicovém vysílání a kabelovém přenosu
Komise bude zkoumat, jestli není potřeba rozšířit působnost směrnice na online přenosy.
8. Zjednodušení platby DPH
Elektronické služby se od letošního ledna zdaňují v zemi, kde se nachází zákazník. V praxi ale obchodník zaplatí daň ve své domovské zemi přes jedno kontaktní místo a z toho se pak peníze rozešlou tam, kam patří. Komise teď chce jednotnou elektronickou registraci a kontaktní místo rozšířit i na fyzické (hmatatelné) zboží objednávané online jak v EU, tak mimo ni. První legislativní změny navrhne v roce 2016.
9. Ambiciózní změna regulace telekomunikací
Balíček Telecoms Single Market sice řeší síťovou neutralitu a částečně i roaming (byť hodně ustupuje z původních pozic – viz Rada EU chce místo propojeného spíš rozpojený kontinent), ale neřeší všechny problémy, s kterými se telekomunikace v Evropě potýkají, konstatuje Evropská komise. Volá proto po účinnější evropské koordinaci správy rádiového spektra (výtěžky z aukcí frekvencí by ale dále zůstaly jednotlivým státům). Komise chce nová opatření navrhnout k uvolnění pásma 700 MHz, které by mělo posloužit k pokrytí venkovských oblastí. Chce také podpořit stavbu vysokorychlostních sítí. A to není zdaleka všechno. Velkou reformu telekomunikačních pravidel plánuje Komise na rok 2016.
10. Revize audiovizuálních služeb
Nové video-on-demand služby jako je třeba Netflix konkurují zavedeným vysílatelům a v této oblasti se objevují i další nové obchodní modely. Komise proto uvažuje o tom, zda by neměly spadat pod stejná (tedy striktnější) regulační pravidla jako klasické televize.
11. Analýza role online platforem na trhu
Platformami Komise myslí velké služby jako jsou vyhledávače, sociální sítě nebo velké e-commerční portály, které sbírají a využívají velké množství dat o svých uživatelích. Řadí mezi ně mimochodem i nové disruptivní služby tzv. sdílené ekonomiky (Airbnb, Uber apod.). Některé platformy mají obrovskou sílu, kterou mohou zneužívat třeba ke zvýhodňování svých služeb na úkor konkurence, konstatuje Komise (a je docela jasné, o kom asi především mluví). Ještě letos se tak rozběhne šetření toho, jak jsou transparentní (například v řazení výsledků vyhledávání), jak využívají nasbíraná data o uživatelích nebo jak omezují možnost zákazníků přesouvat se ke konkurenci.
12. Ochrana osobních údajů platí i pro služby
Směrnice o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí se dočká změny. A nebudou to změny malé – Komise chce, aby se kromě klasických telekomunikačních operátorů nově vztahovala také na provozovatele komunikačních služeb. Skype, Facebook Messenger, WhatsApp, Viber a další se zřejmě dočkají nové regulace.
13. Kybernetická bezpečnost
Komise nastartuje jednání s firmami o lepším zabezpečení technologií.
14. Svobodný pohyb dat v cloudu
Aby trh mohl skutečně využít možnosti cloudových technologií, internetu věcí a velkých dat, musíme odstranit některé technologické a legislativní bariéry, konstatuje Komise. Má jít například o požadavky některých členských států, aby firmy ukládaly data na jejich území, nebo o odlišné zákony týkající se využití dat v různých zemích. EK proto v roce 2016 navrhne zrušení řady restrikcí tak, aby data mohla proudit mezi státy bez omezení (s výjimkou ochrany osobních údajů uvnitř EU).
15. Standardy pro ICT
Komise chce pomoci s rychlým definováním klíčových technologických standardů v oblastech jako je e-health, energetika, doprava atd. a jejich sladěním napříč členskými státy.
16. Podpora digitální společnosti
Současný Akční plán e-governmentu v letošním roce končí a Komise plánuje nový pro roky 2016 – 2020. A má velké plány. Patří k nim například propojení obchodních rejstříků napříč Evropou v roce 2017, prosazení principu „Jen jednou“ (One Only), podle kterého by se úřady neměly lidí ptát na údaje, které už o nich mají v databázích zaznamenané nebo vytvoření Single Digital Gateway, jakéhosi online portálu s informacemi týkajícími se jednotného digitálního trhu.
Tolik rychlý přehled, co digitální strategie Evropské komise obsahuje. Podrobnou analýzu chystá na pondělí Jiří Peterka.
