Stejně jako každý rok, i letos se musí internet a byznys přizpůsobit novým pravidlům, které nastavili tuzemští a evropští zákonodárci. Tentokrát půjde především o bezpečnost, ale nenápadně se zjevil i nový evropský model placení DPH zaměřený na celý internetový svět, včetně operátorů.
1. Evropské DPH pro internet
Právní a daňové komplikace vznikající při poskytování on-line služeb po celém světě se od ledna snaží řešit nová evropská směrnice. Podle ní se telekomunikační služby, služby rozhlasového a TV vysílání a všechny elektronicky poskytované služby zdaňují v zemích, kde mají trvalý pobyt jejich zákazníci.
Týká se to i prodeje digitálního zboží a služeb jako jsou e-knihy, mobilní aplikace či hudba. Změna se netýká prodeje fyzického zboží zahraničním zákazníkům, i když probíhá prostřednictvím elektronické komunikace v e-shopu.
„V praxi ale může být obtížné zjistit, kde je fakticky zákazník usazen. EU proto připravila řadu dokumentů, které by měly plátcům pomoci s touto identifikací. Tyto materiály jsou však až tak rozsáhlé a vzájemně provázané, že bez pomoci daňového poradce se v nich podnikatelé pravděpodobně jen obtížně zorientují,“ upozorňuje daňový konzultant Tomáš Brandejs z Deloitte.
Zjednodušeně řečeno: placení DPH od 1. ledna funguje tak, že firma z EU zaplatí DPH ve své domovské zemi a následně se část daně rozešle tam, kam podle nového principu patří. V Česku je pro takové případy připraveno jedno kontaktní místo (tzv. Mini One Stop Shop – MOSS) v budově finančního úřadu v Brně. Podrobný popis, jak si poradit se změnou místa plnění u elektronických služeb, najdete na serveru Podnikatel.cz. EU také publikovala vlastní příručku k zjednodušenému jednomu správnímu místu pro DPH.
Změna se týká například i amerických firem, které by měly platit DPH v těch evropských zemích, ve kterých působí a mají zákazníky. „Je to způsob, jak získat další peníze od firem z USA a ze zemí mimo EU. Komplikace to ale přinese i těm evropským, a to kvůli zvýšené administrativě,“ říká Martin Diviš z PwC s tím, že na novinku se nejvíce připravovali především operátoři.
2. Zákon o kybernetické bezpečnosti
Od prvního ledna platí i zákon o kybernetické bezpečnosti, který přináší do byznysu ale i státní správy mnohem vyšší bezpečnostní nároky. Smyslem nových pravidel stanovených zákonem je předcházení závažným bezpečnostním hrozbám a možnost jejich řešení v reálném čase. Tuzemské firmy se na novou normu připravovaly, ale ještě loni na podzim přiznávaly, že novinka přinese i zvýšené náklady.
„Firmy se musí na nový zákon připravit a vedle nástrojů na ochranu dat mají velké mezery také v oblasti Identity Access Managementu. To jsou v České republice tradičně zanedbávané oblasti, jejichž důležitost stoupá v souladu s tím, jak si firmy cení svých informací,“ komentoval novinku Pavel Krátký, technologický ředitel společnosti Safetica Technologies.
Zákon úkoluje i Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ, který má přijímat hlášení kontaktních údajů a incidentů. CZ.NIC už proto rozjel zvláštní formulář pro oznamování situací, kterých se zákon týká.
3. Datové schránky opět o něco povinnější
Nový rok přinesl povinnost komunikovat se státní správou elektronicky pro další firmy. Finanční úřad totiž očekává daňová přiznání prostřednictvím datových / daňových schránek od všech majitelů datových schránek a těch, kteří musí mít ze zákona auditovanou účetní závěrku. A to povinně.
Zároveň ale mizí povinnost přihlašování pomocí elektronického podpisu. Nově je možné se k daňové informační schránce přihlašovat i „skrze“ datové schránky, ve stejném smyslu, jako je tomu u ePortálu ČSSZ.
Správa sociálního zabezpečení totiž na rozdíl od finančních úřadů povinnost elektronické komunikace zrušila. “Smyslem elektronické komunikace s úřadem na bázi dobrovolnosti je reagovat na zjištěné potřeby některých zaměstnavatelů, živnostníků i lékařů, kterým by mohlo zavedení její povinnosti způsobovat nepřekonatelné překážky,“ říká ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení Vilém Kahoun.
4. Oklešťovací novela
Už na konci roku začala platit i kontroverzní novela telekomunikačního zákona, která umožnila operátorům zpřísnit své podmínky pro odstoupení od smlouvy. Po tlaku i ze strany ČTÚ novela prošla parlamentem, senátem a bez připomínek ji podepsal i prezident.
Dva ze tří velký operátorů (nejdříve O2, poté i Vodafone) stihli už do Silvestra změnit své obchodní podmínky. Od nového roku tak mohou „ne-spotřebitelům“, tedy především živnostníkům, účtovat při odstoupení od smlouvy smluvní pokuty za každý zbývající měsíc v plné výši místo dosavadní pětiny. T-Mobile zatím nechává vše při starém.
ČLÁNKY DO MAILU