Národní okruh Český rozhlas Region?
Radikální proměnu regionálního vysílání Českého rozhlasu připravuje management Petra Duhana. Po zániku speciálních stanic Rádio Česko, Leonardo a Český rozhlas 6 hrozí krajským studiím výrazné omezení samostatného vysílání i redukce počtu zaměstnanců. Český rozhlas chce v příštím roce spustit takzvaný „národní okruh“, do jehož celostátního vysílání by se regiony nově připojovaly tak, jako do konce roku 2011 vstupovaly vybrané regionální televize do centrálního programu televize Prima. To znamená, že krajská studia už nebudou zajišťovat vlastní vysílání po celý den, jako je tomu nyní.
Vedení rozhlasu myslí změnu vážně, od tohoto týdne je v nejužším managementu ČRo nový náměstek pro regionální vysílání, jímž se stal dosavadní šéf programu ČRo Jan Menger. Ten má s regionálním vysíláním dlouholeté zkušenosti, ještě za bývalého generálního ředitele Václava Kasíka se stal ředitelem Českého rozhlasu Region Střední Čechy, který se vyčlenil z pražské Reginy (obě studia sídlí ve stejné budově v pražském Karlíně). Menger má být koordinátorem příprav národního okruhu i způsobu, jakým do něj budou vstupovat nynější krajská studia ČRo. Zatím však není jasné, kolik prostoru dostanou.
Klíčovým člověkem, který bude naplňovat vizi národního okruhu a nové podoby regionálního vysílání Českého rozhlasu, je nový náměstek generálního ředitele pro regiony Jan Menger. Do konce března vedl ředitelství programu.
Silné regiony posílí, slabé oslabí
„Projekt národního okruhu Českého rozhlasu počítá se třemi segmenty programu. Jedním bude centrální program, který bude pro všechny regiony stejný, druhým sdílené pořady, jako třeba kulinářské magazíny, které si dnes vyrábí téměř každé krajské studio Českého rozhlasu samo. Je to zbytečné, stačí, když je vyrobí dvě tři studia a ta ostatní je od nich budou odebírat. Třetí, nejpodstatnější segment bude vlastní regionální vysílání zaměřené skutečně jen na regionální problematiku,“ vysvětlil šéf ČRo Peter Duhan v nedávném rozhovoru pro DigiZone.cz. „Zda to budou dvakrát čtyři hodiny denně, nebo dvakrát tři či dvakrát pět hodin, v tuto chvíli nevím,“ dodal.
Právě budoucí rozsah vysílání nynějších regionálních studií je klíčovou informací, podle níž lze předvídat, zda je bude chtít Duhanovo vedení utlumit, nebo zachovat provoz v jejich současné podobě. Především jde o počty zaměstnanců. Jestliže nyní drtivá většina regionálních studií vysílá po celý den samostatně a jen v noci šíří společný program, pro omezené vysílání několika málo hodin denně by jistě nepotřebovala tolik redaktorů, nemluvě o „nenovinářských“ profesích. Podle Duhana je zjevné, že nejsilnější regionální studia jako Brno, České Budějovice a Plzeň budou mít i v nové hierarchii v rámci národního okruhu výsadní postavení a dostanou větší prostor pro vlastní vysílání než ostatní.
Regionální studia Českého rozhlasu poskytovala zajímavý přívýdělek různým celebritám, které pro ně připravovaly většinou magazíny o vaření.Tuhle poněkud drahou praxi chce vedení rozhlasu výrazně omezit.
Centralizace krajských studií už probíhá
Už dnes jsou ale regionální studia do značné míry centralizovaná. Všichni krajští redaktoři už spadají pod centrum zpravodajství v Praze, ředitelům regionálních studií podléhají jen moderátoři, editoři, obchodníci, marketigoví pracovníci či technici. Od Nového roku to tedy v praxi vypadá tak, že například redaktor studia v Olomouci vyráží do terénu zpracovat téma, které mu může zadat buď editor centra zpravodajství nebo editor olomouckého studia. Vždy o tom ale musí vědět někdo z centra zpravodajství. Redaktoři už nejsou zaměstnanci regionálních studií, ale zpravodajského centra v Praze. Na Vinohradské tak mají docela dobrý přehled vytíženosti jednotlivých regionálních zpravodajů i témat, která zpracovávají.
Od centra zpravodajství si objednávají regionální příspěvky i celostátní okruhy, tedy Radiožurnál, Dvojka a Vltava. Redaktoři tak nejsou úplně závislí na zachování celodenního vysílání krajského studia, pod které spadají, na druhou stranu redukce regionálního vysílání v tom kterém kraji by se mohla podepsat na snížení jejich stavů. Zcela určitě by pak redukovaná studia musela propouštět lidi z nenovinářských oborů. Zvlášť pokud by management Petra Duhana přistoupil ke slučování či propojování některých regionů. Duhan se netají tím, že se mu líbí model „velké matky“ a menšího regionu, který funguje v případě Brna a Zlína, ale také Ústí nad Labem a Liberce a rovněž Plzně a Karlových Varů.
Bývalá loga některých z regionálních stanic Českého rozhlasu. Přechodem na jednotné korporátní logo se vizuální roztříštěnost odstranila, nikoli rozdílný způsob tvorby názvu. Vedle krajských měst bývají v názvu i celé kraje či světová strana.
Dojde ke slučování některých studií?
První jmenovaná studia fungují jako plnohodnotné regionálního stanice s celodenním vysíláním, druhá se připojují do jejich programu na vybraných frekvencích pokrývajících daný kraj a vysílají jen několik hodin denně. Finančně i provozně je to mnohem méně náročné než budovat další tři plnohodnotná studia. Vedení rozhlasu se nyní rozhoduje, zda tento model nenaroubovat také na Hradec Králové a Pardubice. „Skutečně to vypadá tak, že budeme uvažovat o propojení nebo spojení Hradce Králové a Pardubic, protože Pardubice vykazují mimořádně nízkou poslechovost. Bohužel obecně musím brát vždy v úvahu i poslechovost toho kterého regionálního studia,“ říká Peter Duhan.
Ředitel rozhlasu jedním dechem dodává, že není nadšen ani z poslechovosti studia v Jihlavě: „Není efektivní, aby vysílalo 18 až 24 hodin vlastního programu denně při tom počtu posluchačů, které jím oslovuje. Lepší je vysílat tři hodiny skutečně regionálního programu speciálně zaměřeného na Vysočinu a o zbylý čas se postarají sdílené pořady a centrální program.“ Národní okruh, který by se měl jmenovat Český rozhlas Region (před opuštěním číslic v názvu celoplošných stanic to měl být Český rozhlas 5), tedy bude takovou směsicí regionálního, nadregionálního, multiregionálního a celostátního vysílání, v němž dostanou jednotlivá studia prostor podle toho, kolik dosud oslovovala posluchačů.
Peter Duhan slibuje, že Český rozhlas představí novou koncepci regionálního vysílání nejpozději letos v květnu
Zákon řeší regionální studia vágně
Silné regiony jako Brno, České Budějovice a Plzeň získají nejen největší počet odpojovaných hodin vlastního regionálního vysílání, ale budou také dodávat nejvíc pořadů pro celoplošné vysílání národního okruhu nebo pro magazínové výplně regionálního vysílání v jiných krajích. Menší regiony se smrsknou v podstatě jen na jakési krajské redakce, které pokryjí jen to nejnutnější formou zpravodajství a sem tam nějaké aktuální publicistiky. Zákon takovou změnu rozhlasu umožňuje. Sice říká, že ČRo má mít v každém kraji svoje regionální studio, ale zda má jít o samostanou stanici s celodenním vysíláním a stovkou zaměstnanců, nebo pětičlennou redakci s několika málo zpravodajskými vstupy denně, už neurčuje.
Právě na nejasném výkladu zákona staví projekt národního okruhu. Rozhlas ho vystaví na současných frekvencích všech krajských studií, bude moci odstranit zbytečné duality, kdy na jednom území vysílá hned několik krajských studií, a přebytečné frekvence může použít pro jiné účely. Třeba pro Český rozhlas Plus, stanici mluveného slova, která odstartovala v okleštěné podobě na středních vlnách, nebo pro novou stanici zaměřenou na mladé posluchače. V tomto případě bude „bé“ správně, protože novou celoplošnou stanici pro mladé slibuje Peter Duhan ve svém projektu Český rozhlas 2014. Nemá jít o žádné rozšíření Rádia Wave, ale úplně nový program.
Bude jedním z cílů reorganizace regionů i plánované propouštění zaměstnanců Českého rozhlasu? A odejde jich víc v regionech, nebo v pražské centrále?
Celoplošná stanice, nebo regionální síť?
Aby rozhlas mohl takou stanici pro mladé spustit, potřebuje posvěcení zákonodárců, protože ze zákona smí provozovat zatím jen tři celoplošné okruhy (Radiožurnál, Dvojku a Vltavu). Novelu zákona, která by tento počet měnila na čtyři, už rozhlas delší dobu projednává s poslanci. Podle Petra Duhana je v návrhu výslovně napsáno, že by tím rozhlasu nevznikal nárok na nové frekvence. Pro čtvrtý okruh by si je sehnal sám buď revizí kmitočtů pro regiony, tedy přebytky po vytvoření národního okruhu, nebo i žádostmi o koordinaci nových kmitočtů od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). I tak chce ale další frekvence i pro Český rozhlas Plus.
„Jde nám o jednu síť, která by byla schopna pokrýt alespoň 40 nebo 45 procent území pro tak cenný projekt, jakým je zpravodajská stanice,“ říká Peter Duhan. Sečteno a podtrženo, na Vinohradské nyní plánují spustit hned tři nové stanice v FM pásmu, které by měly být buď celoplošné, nebo alespoň městské (národní okruh, stanice pro mladé a ČRo Plus v FM pásmu). Otázkou zůstává, zda by se národní okruh považoval za celoplošný okruh nebo síť regionálních studií. Pokud by značnou část dne vysílal společný program, šlo by spíš o celostátní stanici, ale to by rozhlas musel svůj návrh na novelu zákona přepsat a žádat ne o čtyři, ale rovnou o pět celoplošných okruhů.
„Jak to dopadne, se dozvíte v dubnu nebo v květnu, až bude představena naše nová koncepce regionálního vysílání a kroky, které povedou k jejímu naplnění. Teď se okolo ní vedou velice vášnivé a dělné diskuse,“ říká Peter Duhan. Jedno je jisté: ať to dopadne jakkoli, reorganizace regionálního vysílání je velkou šancí pro naplnění té části ředitelova kandidátského projektu, která slibuje zeštíhlení rozhlasu o 300 zaměstnanců. Regiony bude propouštění bolet méně než Prahu, kde by měl Peter Duhan protesty odborů a dalších nespokojenců z první ruky.