Hlavní navigace

Kritické poznámky k chystanému přechodu na DVB-T2

Jan Brychta

V současné době začíná poměrně intenzivní diskuse o přechodu na DVB-T2, jeho nutnosti, otázce financování a možnosti zpoplatnění komerčních stanic v pozemním vysílání. Co ale tato změna přinese divákům?

Doba čtení: 4 minuty

Zejména poslední prohlášení Novy ovšem naznačují, že nad připravovanou Strategií nevládne všeobecná shoda všech subjektů na trhu televizního vysílání, jak bylo doposud většinou médií prezentováno. Nasvědčují i tomu argumenty, které připravili vybraní provozovatelé komerčního televizního vysílání na českém trhu a které vám přinášíme.

K TÉMATU: CME jde tvrdě proti pozemnímu lineárnímu vysílání

Druhá digitální dividenda a přechod na DVB-T2

Na základě rozhodnutí mezinárodní konference WRC-2015 budou kanály 49–60 (pásmo 694 až 790 MHz), které nyní slouží pro pozemní digitální televizní vysílání (DVB-T), mezi lety 2021–2024 uvolněny. Z tohoto důvodu se diskutuje o změně současné podoby DVB-T, protože ve zbylém prostoru už nebude místo pro současných čtyřicet televizních a rozhlasových kanálů.


Autor: EBU

Rozdělení kmitočtového spektra

PSALI JSME: Česká televize chce v DVB-T2 dva multiplexy, na Pařízka by zbyl jeden

Výstupy z této konference obsahuje návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a rady o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Unii.

Přípravné materiály při MPO

Expertní tým pro digitalizaci při Ministerstvu průmyslu a obchodu v současnosti dokončuje dokument s názvem Strategie rozvoje digitální terestrické platformy, který by se následně měl předložit vládě přibližně do konce června tohoto roku. Expertní skupina vznikla vloni v červnu a termín dokončení strategie byl již několikrát odložen. Předsedou této expertní skupiny při MPO je Pavel Dvořák, bývalý předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vymaže, nebo nevymaže DVB-T2 regionální televizní vysílání?

Problematická místa připravované strategie

Jsou dvě možnosti, jak tento problém vyřešit – buď omezit kapacitu DVB-T, nebo změnit DVB-T jako takové. Zmocněná komise zastupující českou vládu se rozhodla navrhnout druhou variantu, a proměnit tak DVB-T na DVB-T2.

DVB-T2 PODLE NOVY: „Zadarmo“ budou už jen programy České televize

Podle zmíněné analýzy, kterou připravily vybrané placené platformy operující na českém trhu, ale…

  • Upgrade z DVB-T na DVB-T2 je znatelně dražší než první varianta řešení.
  • S přechodem na DVB-T2 by došlo k signifikantní proměně trhu televizního vysílání a mohlo by tak dojít k porušení technologické neutrality.

Kdo to nakonec zaplatí?

  • Tento migrační krok jedné televizní platformy uhradí všichni občané ze svých „daní“, bez ohledu na to, zda ji využívají.
  • Správnější by bylo, aby uživatelé DVB-T měli možnost využít i jiné platformy. Je proto otázkou, proč expertní skupina pro digitalizaci při MPO nezvažuje i další alternativy v rámci Strategie rozvoje digitální terestrické platformy. Minimálně během přechodného období. Prozatím se expertní skupina tváří, že zde panuje shoda a je možná pouze jediná alternativa.

ČTĚTE TAKÉ: Přechod na DVB-T2/HEVC generuje další a další nevyřešené otázky

Argumenty, které by měla expertní skupina zvážit

  • Komerční vysílatelé televizních kanálů nevidí v pokračování bezplatného pozemního vysílání financovaného z reklamy budoucnost, viz několik posledních prohlášení Novy i CME. V tomto ohledu je zcela irelevantní, zda zůstane DVB-T či DVB-T2. Samotný fakt, že komerční vysílatelé reálně uvažují o budoucím zpoplatnění terestrické distribuce, zpochybňuje hlavní argument pro podporu přechodu na DVB-T2 jakožto jedinou bezplatnou televizní platformu. Terestrické televizní vysílání bude platformou, jako je kabel, satelit či IPTV. Není důvod se k ní chovat jinak. Proti přechodu na DVB-T2 nelze nic namítat, pokud jej zafinancují soukromé subjekty. Technologické vylepšení, které masivně rozšíří kapacitu terestrické platformy, by však nemělo být dotováno z veřejných prostředků.
  • Ve velmi podobné situaci jako Česko bylo před nějakou dobou i Španělsko. V roce 2005 se místní vláda rozhodla podpořit přechod na digitální vysílání v některých odlehlých a méně urbanizovaných regionech. Z veřejných peněz se dotoval provoz a údržba potřebné infrastruktury. Jenže tato podpora šla výhradně provozovatelům pozemního vysílání. Španělsko projekt dopředu neoznámilo Evropské komisi, která v roce 2010 zahájila hloubkové vyšetřování. V červnu 2013 Komise oznámila, že toto opatření upřednostňovalo operátory terestrického vysílání a tím porušilo princip technologické neutrality. Komise Španělsku uložila odebrat nepatřičnou podporu jejím příjemcům, což později potvrdil Evropský soud rozhodnutím komise ze dne 19. června 2013 o státní podpoře.
  • V současné době deset kanálů ze čtyřiceti existujících zastupuje devadesát procent sledovanosti. Otázka zní, zdali skutečně potřebujeme takto významné rozšíření pozemního vysílání, když by redukovaná kapacita stačila na vysílání 28 kanálů.
  • Přechod na DVB-T2 byl stál podle uváděných údajů 1,2 mld. Kč – a to jsou jenom státní náklady. Domácnosti jakožto příjemci pozemního vysílání totiž nadto budou muset investovat do nových set-top boxů a dalšího vybavení, které bude dohromady odhadem stát 4,7 mld. Kč. Přitom tyto změny divákům nepřinesou žádnou další přidanou hodnotu (více kanálů, HD rozlišení, …). První varianta řešení, redukce kapacity DVB-T platformy, by byla mnohem levnější a příjemci by si mohli ponechat stávající vybavení.
  • V České republice existuje kolem jednoho milionu domácností s neaktivní kabelovou přípojkou. Tyto domácnosti se tudíž mohou okamžitě připojit na kabelové vysílání.
  • Satelitní vysílání pokrývá sto procent území České republiky. Existuje zde půl milionu domácností s nepoužívanou satelitní anténou. Většina těchto domácností se může z DVB-T téměř okamžitě připojit na satelitní televizní vysílání.
  • Vláda/expertní skupina v původních materiálech uvádí, že „přechod z DVB-T na DVB-T2 je záležitostí veřejného zájmu“. Termín „veřejný zájem“ je ale obvykle spjat s tématy veřejné politiky z oblasti bezpečnosti, ekonomického růstu, sociální spravedlnosti nebo obecně s všeobecným blahem a sociálním blahobytem.
Našli jste v článku chybu?