Loewe nikdy nebylo nejlevnější a nikdy nebylo pro každého. A nejspíše ani nikdy nebude. Nyní ale překonává magickou hranici tisíc euro, a jak se tak dívám, stále si zachovává vytříbenost, kvalitu a neopakovatelný styl.
One je novou startovní řadou značky. Přichází ve dvou úhlopříčkách (doufejme, že se časem objeví ještě další), ale rozhodně není žádnou Popelkou. Vedle základního nábytkového stojanu, který je kovový a který dostanete v ceně, můžete dokoupit čtyři varianty hliníkových nebo nerezových stojanů podlahových a dvě varianty televizních skříněk ve třech barvách. To pro dokreslení příslušenství, které je u Loewe obsáhlé i v tomto případě.
K TÉMATU: Loewe aktualizovalo. Má i certifikaci serveru Tidal pro bezztrátové streamování hudby
Pokud si uděláme malé srovnání, dnes TV s úhlopříčkou 102 cm a rozlišením Full HD pořídíte od nějakých sedmi tisíc. Rozumně vybavené přístroje pak kolem deseti tisíc a jdou do zhruba 18 000. One 40 přijde na 30 000 Kč.
Je to málo? Je to hodně?
Posuďte sami…
V každém případě ale na vás už při instalaci dýchnou kvalitní materiály, dílenské zpracování na úrovni i solidní vnější design. Televizor si nehraje na nějakou extra útlou hračku a od pohledu nabídne solidnost a serióznost. Výrobce navíc zvolil k řadě One postavené na stejné platformě jako vyšší modely (NetRange) jiný přístup, než bývá obvyklé. Zmiňované dvě uvedené úhlopříčky, Full HD One 40 (102 cm) a Ultra HD (4K) One 55 (140 cm, 52 000 Kč), se totiž od sebe liší i jiným šasi (podpora HEVC je u obou). Nedá se tak říci, že to, co platí u testovaného One 40, bude platit i u rozměrnějšího One 55.
Kvalitní podstavec, instalace tradičně svá
Začíná to už tím, že na další krok nepřejdete OK, ale tlačítkem pro převíjení vpravo. Bohužel některé možnosti tu chybí, ale to není jen problém řady One.
Na router se tak nenapojíte tlačítkem WPS a musíte vždy zadat heslo, což sice jde velice komfortně, ale zdržuje to, i když si někdo správně může podotknout, že to stejně děláte jen párkrát a navíc je to bezpečnější.
A bude mít pravdu.
Škoda je ovšem toho, a tady je to jednoznačné, že Loewe stále není schopno zařadit do instalačního procesu dotaz, zda chcete u stanic zobrazovat skryté titulky z teletextu. Ty tak musíte po instalaci manuálně vypnout a není jednoduché volbu najít.
Instalace jako taková je však dělána velice dobře a například po výběru jazyka se vám rovnou „přednastaví“ i země a tak by to mělo být.
I možností třídění naladěných kanálů je více, než je zvykem.
Montáž solidně těžkého stojanu jde poměrně pomalu, protože šrouby jsou jednak dvojí, jednak mají speciální provedení, takže jdou do podstavce dosti ztuha. Patřičné nářadí ale dostanete a tady se vyplatí strávit něco málo času navíc a vše mít pořádně smontované. Obrazovka přece jen váží 16,3 kg.
Pokud jde o setřídění kanálů, nabízejí se možnosti, jaké hned tak někde neuvidíte. Oblíbené položky dovolují třeba i přesunutí bloku stanic a stačí se podívat na fotografii výše. Vytvořit jde také několik seznamů, je tu zvláštní seznam pro rozhlasové stanice a mezi oblíbené kanály můžete kdykoli velice jednoduše přidat další.
Jejich vyvolání je pak jednoduché – stačí zmáčknout Home.
Pohodlné ovládání s pár specifiky
Začněme univerzálním dálkovým ovladačem, který je stejný jako u vyšších řad a který umí řídit např. i set-top box či videopřehrávač (foto v galerii výše). Je bytelný, přiměřeně těžký a je i přehledný. Kolem kurzorového kříže je soustředěno prakticky vše důležité. Pouze ztlumení hlasitosti je vedle tlačítka pro zapnutí a vypnutí zcela nahoře. V horní části ovladače také vidíte tlačítko Web, které si můžete naprogramovat podle svého třeba na přímé vyvolání internetového rozhlasu.
Důležité je tlačítko Back kombinované s End (delší podržení) a také Home, přes které se vstupuje nejen do oblíbených položek, chytrých funkcí či prohlížení multimédií, ale také do menu nastavení. Tlačítko Menu je pak určeno pro aktuální kontextovou nabídku a přes něj například také v tuneru vyvoláte rozšířený seznam naladěných kanálů, který vidíte na fotografii.
Vyvolat lze i přehledný celoobrazovkový seznam naladěných stanic. Překlad je opět chybně označuje jako „vysílače“.
V menu nastavení (viz galerie výše) můžete kolovat, což jde prakticky všude, třeba i v nabídce na tlačítku Home a v multimediálním souborovém manageru. Ovládání má svá specifika, ale zvyknete si rychle a pak přijdete na to, že je v některých částech propracovanější a příjemnější. Například přístupem k oblíbeným položkám, důsledným umístěním funkcí do nabídky Home a třeba i schopností pohotově vypnout obrazovku při poslechu internetového rádia. Co chybí, je sjednocení pohybu v menu tlačítky Back, resp. šipka vlevo.
Tlačítko OK vyvolá v tuneru seznam stanic, v multimédiích pak spouští patřičnou operaci, kterou vidíte na tlačítku na obrazovce. Například opakování nahrávky či skok na příslušné místo ve videu.
Kvalitní devítidenní EPG bez zvukových výpadků
Pokud vás u moderních Smart TV postavených na unixovém základu štve zvuková prodleva při vstupu a odchodu z programové nabídky EPG, tady budete potěšeni. Žádná tu totiž není a vše jde tak nějak hladce a přirozeně. Loewe One tak nabídne naprosto dokonalý přechod do a z EPG a tohle je vysloveně radost sledovat.
Po programové nabídce se můžete libovolně pohybovat, dokud nezmáčknete OK. Pak jste na danou stanici přepnuti. V základu vidíte pořady pro pět stanic, u každého i čas začátku a konce. Podrobnější nabídku vyvoláte tlačítkem Info, kde je vidět například i seznam časovačů.
Programová nabídka je stahována na pozadí, takže je jedno, na kterém multiplexu se právě nacházíte, a televizor si ji pamatuje i po vypnutí. EPG je to nejlepší, jaké můžete momentálně najít, a samozřejmě se z něj dá i nahrávat. Jediné, co jsem nenašel, je upozornění na pořad. Nejspíše ale někde, mezi tou spoustou časovačů, které máte k dispozici, bude.
Regulérní internetové rádio, stále ale bez lokálních aplikací
Pokud zmáčknete tlačítko Home, uvidíte na prvním místě seznam všech možných oblíbených položek. Ty mohou zahrnovat jak televizní, tak rozhlasové stanice (DVB i internetové), a také nějaké aplikace, jako například přednastavený Tidal (streamování muziky), který bohužel nejde vyzkoušet bez přihlášení, či známý iConcerts. Uvidíte ale také volbu Audio/Rádio, v níž se vám nabídnou, vedle rozhlasových stanic na DVB, tedy např. na pozemním DVB-T, i stanice ryze internetové. A to včetně perfektního členění podle regionů či žánrů a také s vyhledáváním podle jména stanice, i když nikoli podle vysílací kvality. To ale nenabízí snad nikdo. V každém případě Radio Caroline 259 Gold s 320 kb/s v MP3 hrálo velice slušně a dvacetiwattový zesilovač (sinusový výkon) se činil. I když rezervy byly slyšitelné, nemůžeme chtít u základní řady zázraky.
V seznamu aplikací na volbě Home a Web (viz galerie) najdete celou řadu serverů, YouTube a například Tidal už ale jsou v úvodní nabídce, kterou vidíte hned po zmáčknutí Home. YouTube pracovalo bezproblémově a i tady se ukazovalo, že kvalitní, nebo alespoň kvalitnější obsah televizor zpracovává lépe než ten průměrný, resp. podprůměrný.
HbbTV pracuje hned po instalaci a bez potíží fungovalo jak na kanálech ČT, tak na FTV Prima. Kvalita byla v obou případech solidní.
Televizor s hodně lesklou obrazovkou (škoda, matná by mu slušela mnohem víc) je bez Bluetooth, i když ho v sobě má. Abyste ho ale zprovoznili, potřebujete tzv. Feature Drive USB/DR+, který se kupuje dodatečně za 2800 Kč (ve standardu ho má až řada Reference). Ten pak zprovozní nejen možnost bezdrátového streamování z mobilu na televizor a propracovanější nahrávání, včetně toho vzdáleného, ale také obousměrné streamování přes Bluetooth. V tomto okamžiku lze televizor využít jako zdroj i jako cíl a napojit tak například bezdrátový reproduktor nebo naopak z mobilu streamovat hudbu a využít jeho audio systém.
Ty z vás, kteří si u Loewe One přečtou něco o funkci PiP, musím zklamat. Loewe by něco takového v souvislosti s tímto přístrojem vůbec nemělo používat, protože jde o jednotunerový stroj, a tudíž opravdový obraz v obraze (PiP) tu možný není. Jde vždy pouze o kombinace tuner a HDMI rozhraní.
Po připojení pevného disku nebo flash paměti, a to buď vašeho, nebo speciálního od Loewe, se zpřístupní základní nahrávání a je tu i TimeShift (max. 3 hod.), tedy přehrávání živého TV vysílání s časovým posunem. Zmiňovaný Feature Drive USB/DR+ pak nahrávací možnosti ještě více rozšíří. Ten jsem však zapůjčen neměl.
Pokud v tuneru zmáčknete tlačítko Info, vyjede vám takováto nápověda. Povšimněte si například zeleného teletextového tlačítka, kterým kdykoli jednoduše a operativně vypnete obraz a necháte běžet pouze zvuk. Bohužel i tady si překlad plete pojem „vysílač“ a „stanice/kanál“.
Spousta možností nastavení
Loewe se širokou paletou dodatečných funkcí a obrazových a dalších nastavení pyšní a ani u základní modelové řady tomu není jinak. K dispozici je tak prakticky všechno, na co si vzpomenete, a další možnosti jsou v servisním menu. Vedle celé řady časovačů pro vypnutí či spuštění TV za určitých okolností tu byla i úprava formátu pseudoprostorového obrazu (automatika, obrazy na výšku či na šířku), byť není oficiálně podporován (měl jsem jeden z prvních kusů), a také nastavení titulků a dodatečného audiodoprovodu pro špatně slyšící či naopak nevidící. Mě hodně potěšilo zejména operativní vypnutí obrazovky zeleným teletextovým tlačítkem, což bohužel dnes už nikdo nedělá.
U zvuku upravíte basy i výšky a možnosti jsou na úrovni Connect 32, takže odkazuji tam.
Souborový manager je výborný a mnozí by si z něj mohli vzít příklad.
Multimédia opět bez podpory externích titulků
Ty nefungují a televizor se chová, jakoby vůbec nebyly. Jinak ale v drtivé většině případů způsobně oznámí, že to či ono nepodporuje. Třeba v okamžiku, kdy například spustíte obsah se zvukem v DTS nebo video s rozlišením Ultra HD (4K).
Přes rozhraní USB se přehrála celá řada formátů a kodeků, včetně MKV, AVCHD, čistého MPEG-4 či moderního H.265/HEVC, který nechybí ani na tunerech. Jediné, s čím jsem měl problém, bylo to, že televizor poměrně často odmítal zachovávat poměry stran a přehrávané video „běhalo“ z obrazovky, což se snad urychleně napraví, protože nejinak tomu bylo i u řady Connect.
Multimédia jsou rozdělena podle druhů, zvlášť se tak spouští video, zvlášť audio a jinde zase foto. Souborový manager je však vynikající s výbornými informacemi a možností ve výpisech kolovat, což urychluje operace zejména při napojení média s vysokou kapacitou. A protože ani Loewe One nepodporuje SSD flash disk (napojoval jsem Freecom Tough Drive USB 3.0 256 GB SSD), testoval jsem s běžnou flash pamětí a terabajtovým Freecom Mobile Drive Sq TV. S ním si televizor rozuměl naprosto bez potíží a adresářový náhled okamžitě nabíhal stejně, jako například fotografie v JPG či v PNG (3D snímky v MPO podporovány nejsou).
Jen je třeba si zvyknout na to, že na další snímek nepřejdete šipkou vpravo, jak je obvyklé, nýbrž tlačítkem rychloposuvu vpravo, kterým odklepáváte i nabídky v instalaci TV.
V části Audio televizor přehrával i hudbu ve FLAC, DTS ale ani zde nepodporoval.
Při přehrávání multimédií máte k dispozici buď zkrácenou nabídku z menu nastavení, nebo se – po chvíli „entrování a šipkování“ – dostanete do nabídky kompletní.
One 40 oficiálně nepodporuje 3D (nedostanete ani žádné brýle), ale v mém případě bylo menu nastavení jeho typu dostupné a televizor se také správně na režim 3D přepínal.
V kontextové nabídce (tlačítko Menu) chybí volba pro odpojení USB média, není ani ve výpisu možností a funkcí na tlačítku Info a nenašel jsem ji ani v kompletní nabídce pro úpravu nastavení. Jasně je tak vidět, že část Multimédia ještě není dotažená. Výrobce o problému ví a předpokládám, že urychleně zjedná nápravu.
HbbTV není třeba nikde povolovat a je po instalaci okamžitě funkční.
Přirozené barvy a regulérní internetové rádio
Zvuk sice neohromí, ale je odpovídající s vysloveně nadbytečným výkonem zesilovače a hudebních 2× 20 wattů je opravdu znát. Výšek je někdy až příliš a při vytažení jsou někdy až zvonivé, středů je už tradičně méně a basů bych čekal přece jen více a zdálo se, že zabudovaný bassreflex, ani jejich vytažení, příliš nepomáhá.
U obrazu jsou limity přístroje vidět na DVB-T stanicích vysílajících méně kvalitní materiály, u ČT 24 pak i při vysílání ze studia, ale tady mají potíže i mnohem dražší přístroje vyšších tříd. Do obrazu se pak vkrádá elektronický šum a tančí po tvářích moderátorů i při bližších záběrech. Pokud ale televizor dostane kvalitnější video vstup, skokově se vylepší, což je vidět i u multimédií promítaných přes USB. Příjemný je pozorovatelný sklon k přirozeným barvám, solidní resamplování i ze slabších zdrojů, vynikající pohledové úhly, robustní konstrukce, spolehlivé funkce a například i vynikající programová nabídka EPG. Za pozornost však stojí i plnohodnotné internetové rádio a vynikající možnosti doplňkové výbavy.
Přimlouval bych se jen za pořádný překlad menu, protože u takto drahé značky nepůsobí dobře, když se například na místo slova „stanice“ hovoří o „vysílači“ a namísto OK/Enter používá zvláštní Převzít. To se ale, doufejme, rychle vylepší stejně, jako se odstraní absence podpory externích titulků.
Hodnocení
pro: často příjemně přirozené barvy, možnosti a volby, které jinde neuvidíte, extra kvalitní a robustní provedení panelu i podstavce, vysoce kvalitní EPG, v ceně plnohodnotné internetové rádio, možnost pohotově vypnout obrazovku a ponechat pouze zvuk
proti: překlad (!), chybí lokální aplikace, nutnost vypínat po instalaci titulky pro neslyšící, absence podpory externích titulků u multimédií
Balení obsahuje
- dálkový ovladač
- 2× mikrotužkové baterie (AAA)
- natáčitelný podstavec
- napájecí kabel (běžný, dvoužilový)
- záruka: 24 měsíců
