EY, společnost spadající do „velké čtyřky“ účetních firem pro enterprise segment, spustila začátkem listopadu vlastní implementaci Zero-Knowledge Proof transakcí nad veřejným blockchainem Etherea.
Proč to může být pro vztah firemní sféry a veřejného blockchainu velká věc, ale také třeba o tom, proč až dosud chybělo pořádné řešení digitalizující byznysové procesy, jsme mluvili s Lukášem Mikeskou, koordinátorem blockchainových iniciativ EY pro Česko.
Jak byste nezasvěcenému čtenáři co nejstručněji představil, co se skrývá za trochu záhadným názvem EY Ops Chain Public Edition, který o sobě tvrdí, že je první Zero-Knowledge Proof implementací na veřejné blockchainové platformě?
EY Ops Chain Public Edition je marketingové označení pro jeden poměrně zajímavý výsledek celé řady aktivit, které EY podniká v oblasti blockchainu a možná obecně digitálních technologií. V praxi je to sada open source nástrojů, které umožňují vytvářet řešení pro privátní transakce nad Ethereum blockchainem.
EY technologii veřejného blockchainu poměrně věří a investuje relativně velké částky jak do akvizice zajímavých startupů, tak, což je možná zajímavější, také do vlastního výzkumu. Jsme sice primárně konzultační firma, ale máme v logu heslo „building a better working world“, takže se snažíme nacházet taková řešení, která pomáhají byznysu fungovat tak, aby přinášel větší hodnotu všem zúčastněným.
Blockchain má z našeho pohledu dvě strany. Jednu tvoří samotné kryptoměny, ke kterým EY poskytuje poradenství z hlediska daňového, právního, transakčního, compliance atd., ale do nich samotných se pouštět nechce. Nicméně je tady ještě druhá strana, a to praktické byznysové využití technologií, které s kryptoměnami a (především veřejným) blockchainem přicházejí.
My jsme se zaměřili na řešení problému, který v současnosti řeší všichni, a to je privátnost transakcí na veřejných blockchainových platformách. Bez této zdánlivě drobné vlastnosti například prakticky neexistuje šance velké hráče, typicky průmysl a korporace, přesvědčit, aby veřejný blockchain začaly brát vážně a využívat jej. Dalo by se říci, že bez privátnosti transakcí není možné v byznys světě na otevřeném blockchainu postavit prakticky žádný rozumný use case. Ops Chain Public Edition se právě tento problém snaží eliminovat.
Jakým způsobem to přesně funguje?
Je to řešení postavené na platformě Etherea, které se snaží umožnit situaci, kdy je dva a více uživatelů schopno prostřednictvím smart kontraktů realizovat mezi sebou obchody a platit za ně, aniž by došlo ke kompromitaci některé ze zúčastněných stran. To znamená, že vidím, že transakce probíhají, ale ne za kolik a mezi kým.
Technicky zaměření čtenáři se mohou podívat na EY stránky na Git Hubu, kde je vedle kódu zveřejněna také výzva pro lidi, kteří se kolem Etherea pohybují, aby se na to, co jsme realizovali, podívali a případně pomohli odhalit díry, která tam ještě mohou být.
My sice věříme, že tam nejsou, ale snažíme se být zcela transparentní a dali jsme k dispozici vedle kódu i kompletní technický popis samotných transakcí i toho, jakým způsobem jsou naše smart kontrakty postavené. Nechybí ani dokumentace živé ukázky, kdy jsme nasimulovali obchodní situaci a na reálném veřejném blockchainu Etherea provedli prostřednictvím smart kontraktu výměnu zboží mezi čtyřmi stranami. Komunita tak má možnost podívat se na transakce a pokusit se reverzním inženýringem zjistit, jestli dokážou odhalit, kdo komu co poslal.
Mohl byste zkusit laickým čtenářům nějak přiblížit, v čem spočívá princip Zero-Knowledge Proof?
Zero-Knowledge Proof (ZKP) je koncept, ve kterém je umožněno dvěma stranám si potvrdit znalost nějakého tajemství, aniž by muselo dojít k jeho vyzrazení protistraně. Způsobů, jak se k takovému výsledku dostat, je mnoho. Většinou se to vysvětluje pomocí nějaké teoretické analogie nebo jednoduchého modelového případu z reálného světa.
Klasický příklad je třeba s čokoládovými tyčinkami od rodičů. S bráchou dostanete čokoládové tyčinky a potřebujete si ověřit, jestli je rodiče mezi vás rozdělili spravedlivě. Vezmete proto čtyři kasičky, na každou napíšete číslo a u tří, kde jsou čísla nereprezentující váš počet tyčinek, zahodíte klíče. Následně vám má brácha do kasičky, která by měla označovat počet tyčinek shodný s jeho, vhodit papírek s plus a do ostatních mínus. Předáte kasičky, ale protistrana netuší, od které z nich držíte klíč. Následně kasičky vyberete a ověříte, jestli v té s klíčem leží skutečně plus.
V byznysovém světě nalezne mechanismus ZKP uplatnění v případě potvrzování řady transakcí, placení a v dalších případech, kdy si nechceme sdílet některá tajemství, ale potřebujeme ověřit, že je protistrana zná. V Ops Chainu je tento mechanismus implementovaný hned na několika úrovních. Jde například o situaci generování tokenů, jejich potvrzování nebo potvrzování počtu převedených tokenů. Tokeny přitom v našem případě vůbec nemusí reprezentovat pouze peníze, ale například díly u auta v auto-moto průmyslu. Kompletní tokenizací a převedením na blockchain pak můžeme automaticky řídit jakkoli složité hierarchické procesy. ZKP zde pak zajišťuje, že transakce budou vyhovovat průmyslovým standardům.
Zaujalo mě, že na rozdíl od velké části byznysového světa neadorujete privátní blockchainy, nebo jak se dnes módně říká distributed ledger technologie (DLT), ale zkoušíte stavět na otevřeném veřejném blockchainu. Co vás k tomu vedlo?
Myslím se, že privátní blockchainy a DLT jsou použitelné jen v několika málo scénářích a také u nich hrozí riziko, že by dlouhodobě mohly vést k vytvoření monopolistických vlastnických struktur (jaké známe z jiných oblastí IT světa), a to určitě není svět, který chceme budovat.
Jsme přesvědčeni, že cesta vede spíše skrze platformy, které jsou otevřené a veřejné, něco jako například nadstavba internetu v podobě webu, který také nereguluje jedna entita. Jsme přesvědčeni, že hlavní důvod, proč se velké firmy dnes dívají na veřejné blockchainové platformy s nedůvěrou, je právě absence privátních transakcí. V momentě, kdy tento problém odpadne, otevírá se úplně nové pole možností využití blockchainu v korporátním světě.
Dalo by se to shrnout také tak, že ty výhody, které dosud společnosti vedly k využívání privátních DLT technologií, přenášíme zpátky na veřejný blockchain se všemi jeho benefity. Je to podle nás první krok k tomu, aby velcí hráči začali veřejné blockchainové platformy jako Ethereum brát vážně a skutečně je využívat. Dosud to pro ně totiž nedávalo vůbec žádný smysl.
Sázíte tedy čistě na veřejný blockchain?
Co se týče privátního blockchainu, nemohu říci, že bychom se mu zatím vyhýbali úplně. Pracujeme s ním ale pouze u projektů, kde to skutečně dává smysl. Máme například hotový proof of concept s Microsoftem na prodej her pro Xbox, kdy hlavním problémem Microsoftu je, že vyrovnání trvá příliš dlouho.
Jde tam především o to, že smlouvy na hry pro Xbox jsou extrémně komplexní a je jich strašně moc. Než se pak v praxi zjistí, kterým partnerům z prodaného blu-raye má plynout kolik peněz a komu všemu je potřeba zaplatit, tak vyrovnání trvá klidně i desítky dnů. Peníze k vývojářům a dalším spoluautorům her tak ve finále putují klidně až devět měsíců, což je z pohledu jak Microsoftu, tak jeho partnerů poměrně neúnosné.
Udělali jsme proto proof of concept na privátním distributed ledgeru, kde se všechny vazby kontrolují a vykonávají automaticky prostřednictvím smart kontraktů. Tím se nám ve finále podařilo stáhnout celý proces vyúčtování na čtyři vteřiny.
Využili jste k tomu Hyperledger, nebo jinou technologii?
Jednalo se o fork Quorum Blockchainu, který je odvozen právě od Etherea. Pro nás je to ideální situace, neboť se můžeme soustředit na dvě technologie, které mají společný základ a jsou si v mnoha ohledech velmi podobné.
Hyperledger jsme si vyzkoušeli také, a to v oblasti logistiky, kdy jsme dělali proof of concept s Maerskem. V tuto chvíli se nicméně soustředíme jen na Quorum, na kterém jsme dělali už několik pilotů s JP Morgan, a pak samozřejmě na originální Ethereum coby veřejný blockchain. Výhoda je mimo jiné ta, že pak můžeme snadno portovat kontrakty napsané pro Quorum zpět na Ethereum.
Myslíte si, že dávají privátní DLT technologie vůbec smysl? Přeci jenom základní výhoda veřejného (PoW) blockchainu spočívá hlavně v tom, že je odolný proti cenzuře a eliminuje z transakčního procesu prostředníka. DLT ale tyto výhody z principu nabídnout nemůže.
Pořád zatím ještě vidíme nějaké možnosti využití, kdy to možná dává nějaký smysl. Narazili jsme třeba na problém privátních transakcí, další případ je omezení počtu stran, které do transakcí vidí. Je ale pravda, že u spousty případů nakonec dojdete k závěru, že blockchainovou technologii – a ještě v takto ořezané formě – nestojí za to vůbec používat, protože to samé zvládnete levněji standardními prostředky.
Proč jste si zvolili zrovna Ethereum?
Jednak je to dnes jedna z největších blockchainových platforem s množstvím vývojářů a i kapitálová struktura je dostatečně široká na to, aby ji nehrozila alespoň v nějakém viditelném horizontu monopolizace. Protože nás tolik nezajímají platby, ale byznysové transakce jako takové, je pro nás také klíčové využití smart kontraktů a snadná tvorba dalších digitálních tokenů. Pokud bychom chtěli stejným způsobem využít třeba Bitcoin, byla by implementace v současnosti velmi náročná a nepohodlná, což nám nedává příliš smysl z pohledu potřeb byznysu.
Veřejný blockchain představuje především trustless transakční systém, je něco takového pro obchodní a firemní procesy vůbec potřeba?
Ano, základní otázkou před pokusem nasadit blockchain je zeptat se, zda-li to samé nemůžeme zvládnout i s mnohem pružnější relační databází. Zrovna v případě integrace firemních procesů vás ale překvapí, že na trhu podobné řešení do dneška neexistuje. Oproti tomu na blockchainu už máme pro tento případ funkční proof of concept. Mezi výrobci softwaru dnes neexistuje nikdo, kdo by něco podobného nabízel. Integrace procesů napříč firmami, a už vůbec napříč odvětvími, není dodnes z pohledu IT vyřešená otázka.
Další věc je otevřenost a nezávislost na jednom dominantním komerčním hráči. Někdy též říkáme, že je také velmi těžké vybudovat distribuovanou SQL databázi, která by nikomu nepatřila. Veřejný blockchain toto všechno přitom už má. To samé platí pro vývoj a deployment aplikací. Problémy se škálováním vnímáme jako dočasné.
Tvrdíte, že jde o první Zero-Knowledge Proof technologii na veřejném blockchainu, princip už ale využívají některé anonymní kryptoměny, jmenovitě třeba Zcash nebo Monero, a dokonce i některé méně významné. V čem je tedy to prvenství?
Je to jednoduché, všechny tyto technologie jsou jednoúčelové a řeší především soukromou povahu transakcí při výměně kryptoměn coby nositele nějaké finanční hodnoty. My ale jako první přicházíme s něčím podobným na blockchainu, který slouží jako plnohodnotná platforma. Schopnost provádět privátní transakce na takové veřejné blockchainové síti dává této technologii šanci stát se univerzálním nástrojem externí procesní integrace v rámci složitých ekosystémů odběratelů, dodavatelů a dalších partnerů.
Myslíte si, že vysoká volatilita Etherea a dalších digitálních tokenů může představovat překážku adopce veřejného blockchainu průmyslovou a firemní sférou?
Volatilita kryptoměn skutečně představuje určitý problém a je i důvodem, proč se některé firmy pořád pohlížejí po privátních blockchainech, ale je to především problém ve vnímání, spíše než něco, co by omezovalo funkčnost takového řešení. Volatilita z principu bude u kryptoměn vždycky, ale řekněme v horizontu deseti let už by mohla být mnohem menší než dnes, kdy stojíme pořád na začátku. Také si myslíme, že do budoucna se naučí trh volatilitu mnohem lépe predikovat a bude s ní umět pracovat (například hedgeováním), takže nebude představovat prakticky žádný velký problém.
ČLÁNKY DO MAILU