Hlavní navigace

Máme nevychované novináře nebo čtenáře?

17. 10. 2000
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Internet je v současné době především inkubátorem možných budoucích novinářů, spisovatelů, programátorů či různých dalších profesí. Vyjma těchto lidí se však na Internetu objevuje i druhá strana - čtenáři, která si vzniklou situaci neuvědomuje. Doslovný "hon na autory" na mnoha online titulech je toho typickým příkladem.

Možná si berou vzor z některých našich vrcholných pokleslých představitelů, možná je to prostě jen módní záležitost. V každém případě vstoupil před několika měsíci i český Internet do éry honu na čarodějnice. Ti, o nichž bude dnes psáno, to moc dobře vědí a zcela po jejich vzoru si není třeba bráti servítků. Jejich chování ovšem nemá vůbec nic společného s profesionalitou, slušností, vychovaností či oprávněnou kritikou. Online média si užívají nejvíce, papírová média si užívají vskrytu. Možnost vyzvrátit online ty nejprimitivnější projevy nahrává poněkud duševně méněcenným a sociálně chabým jedincům.

Pane Wagnere, fakt to nema cenu. Vyserte se na to a piste o HW, kteremu rozumite. Diky.

Zkusme si, pro začátek, uvědomit jednu zásadní maličkost. To, že někdo vyslovuje názor, nemusí nutně znamenat, že tento názor musí být přesně stejný jako ten náš. A už vůbec to neznamená, že pokud s tímto názorem nesouhlasíme, je to důvodem k psaní online zvratků. Nesouhlas s názorem lze projevovat kultivovaně, přiměřeně a s nadhledem. Pravidlem poslední doby ovšem je, že nesouhlas se projevuje vulgárně, nepřiměřeně a uboze. V mnoha případech také ovšem anonymně či pod zcela smyšleným jménem.

Zatímco autor nese kůži na trh pod svým jménem a plně si za svým názorem stojí, online ohlasy se hemží anonymy, tajemnými zkratkami a skrytými identitami. Čeho se vlastně tito samozvaní ochránci čistoty národa obávají?

to si strcte do prdele
Jsi kráva nablblá, odstěhuj se na Kubu.

Zkusme si uvědomit další zásadní maličkost. Svoboda projevu je jedním z velkých darů, které Internet přináší. Paradoxně lze samozřejmě svobodu projevu využívat i k podobným výkřikům, jako dva výše uvedené. Stručné a výstižné, bohužel, v prvním konkrétním citovaném příkladu opět zoufale anonymní. Autor se totiž jmenuje stejně, jako jeho hodnotný příspěvek, své jméno se opět bál uvést.

Je mi lito lidi, kteri berou vsechno tak vazne a nedokazou precist tenhle clanek s nadhledem a usmevem.

Dalším pravidlem, které se za posledních několik měsíců doslova napevno zabydlelo v čtenářské obci je toto – články se zásadně nečtou, pokud se náhodou přečtou, tak jen proto, aby písmenka hezky přeskákala do hlavinky, ale nevytvořila žádnou pointu. Názor se zpravidla vytvoří podle jednoho jediného odstavce, podstatná sdělení se přejdou, ke kritice a napadání se vybere pouze to nepodstatné. Zcela běžně se tak poukazuje na něco, co autor uvedl v některém z odstavců. Připomíná mi to situaci s mým synátorem, navštěvujícím druhou třídu. Každý den mají doma číst a rodiče se musí podepisovat do sešitu – běda, pokud se rodič nepodepíše, že dítě četlo. Dítě tedy čte den co den, ovšem pokud se ho zeptáte, o čem četlo, odpovědí je zpravidla pokrčení rameny. Je s podivem, kolik dospělých jedinců trpí stejným problémem – neumějí číst.

Skutečně typický profesionální článek. Skutečně novinářský.

Za čtyři roky existence Světa Namodro se, odvážné tvrzení, podařilo řadě začínajících autorů propracovat od neumělého a nedokonalého psaní v psaní kvalitní, profesionální a hodnotné. Na rozdíl od čtenářů, kteří se za čtyři roky dokázali v mnoha případech propracovat pouze v podrážděné, nerudné neurotiky. U mnoha lidí jsem doslova s potěšením sledoval, jak se jejich umění psaného projevu zlepšovalo měsíc od měsíce. Zcela určitě jim pomohla i řada ohlasů od lidí, kteří dokázali překonat vlastní zapšklost a malost a řekli jim objektivně (ale korektně), co si o jejich umění myslí. Poradili jim, navedli je na správnou cestu a ukázali jim, že má smysl v psaní pokračovat.

Internet je v tomto ohledu skvělým inkubátorem talentů. Dáva možnost schopným lidem propracovat se od slabých začátečníků k plným profesionálům. Něco, co by jim klasický papírový svět neumožnil. Něco, co by je psaní do šuplíku či pouze pro omezený okruh přátel zabilo hned v samém prvopočátku. Řadu začínajících autorů obdivuji v tom, že je první nechutné a nevychované ohlasy neodradí od jejich úsilí.

typicky clanek o ....., tohle vsechno uz zacatecnik asi vi a trochu pokrocily se nedozvi nic noveho

Paradoxně zapomínáme všichni na svoji minulost a tak online média utíkají stále dopředu a dopředu a jejich stávající čtenáři chtějí stále víc a víc. Zapomínají přitom na nově příchozí. Rok co rok dorůstá pro Internet nová generace, přicházejí noví lidé, nezkušení, hledají to, co nám všem po několika letech připadá samozřejmé. Nic ovšem nebrání hloupým rýpalům, aby svými výměšky zaneřáďovali online fóra, vždyť oni to přece již vědí a tím pádem to ví celý svět.

Naštěstí se podobnou filozofií neřídí na Internetu skoro nic, protože to by ani nemusely existovat vyhledávací stroje, vždyť nikdo nepotřebuje nic najít, všichni již všechno vědí.

Kouzlo Internetu je právě v zachování všech informací, těch pro nezkušené začátečníky, stejně tak jako těch pro profesionály.

Nejhorší jsou nedovzdělanci, neboť si myslí, že něco vědí a rozšiřují kolem sebe svou hloupost

Můžeme chtít po čtenářích, aby byli vzdělaní? Znali základní literární útvary? Třeba polemiku? Fejeton? Úvahu? Satiru? Ironii? Praktické zkušenosti ukazují, že existují vážné nedostatky v tomto základním vzdělání. Pravda, důkladně se těmto literárním útvarům věnují možná jen na vysoké škole, ale přesto by neuškodilo, kdyby podobné znalosti patřily k podobně základním znalostem, jako jsou nepraktické poučky typu „součet čtverců“. Čtenáři i autoři by si možná ušetřili frustrace.

cif 24 - early cena - média

proboha oni zde stale otravuji

Podobné prohlášení paradoxně najdete u článků autorů, kteří patří stále mezi nejčtenější. Jejich články ovšem nutno číst vcelku, přemýšlet o nich a nebrat je jako dogma. Roky, kdy jediná vládnoucí strana vnucovala závazný pohled na život jsou naštěstí dávno pryč, paradoxně si ale řada lidí možná nedokáže od onoho způsobu myšlení odvyknout. Bohužel i o takovýchto jedincích by se potom dalo říci, „proboha, oni zde stále otravují“…

A na závěr už jenom citace jednoho příspěvku ke krásnému článku věnovanému narození potomka:

Sakra, to vazne nemas neco lepsiho, o cem bys mohl psat?! Se asi vsichni pomineme z tveho urvaneho pochcaneho fakana,polovicka lidi to ma doma a malokdo se z toho muze podelat jako ty. Vsichni jsme se narodili, furt se nekdo rodi a ja se asi zblaznim radosti z toho, ze tvuj parchant blije a leze po brise.Mimochodem, Kristyna je teda dost blbe jmeno.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Konzultant a publicista, provozuje www.pooh.cz. Podle některých si myslí, že rozumí všemu, sám je však přesvědčen o pravém opaku a ani v 30+ letech nedokázal přijít na to, jak mít peníze a nepracovat.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).