Srovnávání pevné a mobilní telefonie není úplně korektní, protože některé vlastnosti těchto způsobů komunikace nejsou přímo souměřitelné (například samotná mobilita, která u pevné sítě nemá analogii). Přesto ale může být smysluplné srovnávat některé kvantitativní ukazatele pevné a mobilní telefonie a z nich vyvozovat určité závěry. Například z počtu uživatelů (resp. počtu mobilů a pevných přípojek), a hlavně pak z dynamiky jejich vývoje, vyplývá vcelku jednoznačný závěr: mobilní komunikace se zdravě rozvíjí (v poslední době dokonce „zdravěji“ než samotní operátoři očekávali, viz jejich kapacitní problémy s dodávkami na předvánoční trh), zatímco počty pevných telefonních přípojek vykazují téměř nulový růst. Lze si představit lepší praktickou ukázku důsledků konkurence (v mobilních komunikacích) a monopolu (v pevné telefonii)?
Kolik je u nás pevných telefonů?
Údaje o počtu pevných telefonů v ČR jsou poměrně snadno zjistitelnou veličinou, protože Český Telecom je pravidelně publikuje, například ve svých výročních zprávách. Konkrétní hodnoty ukazuje následující tabulka, a je z nich patrné, že k poměrně velkému nárůstu docházelo ještě do roku 1998, zatímco v poslední době je nárůst velmi malý až nulový.
| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 (2Q) |
| 2 815 000 | 3 274 000 | 3 734 000 | 3 839 000 | 3 851 000 |
Přitom původní plán, stanovený v roce 1994 v souvislosti s rozhodnutím zachovat Telecomu exkluzivitu a nechat do něj vstoupit strategického partnera, zněl: dosáhnout do konce roku zdvojnásobení tehdejšího počtu stanic, konkrétně počtu 4.150.000 HTS (viz například příloha k Národní telekomunikační politice). Dnes už je zřejmé, že tohoto cíle nebude dosaženo.
Ještě v polovině roku měl Telecom (podle tohoto zdroje) na čekací listině asi 46 tisíc nevyřízených žádostí, z toho 4000 starších pěti let – což zdůvodňuje tím, že „jde o oblasti, kde je zavedení telefonu finančně velmi náročné“.
Zapomínat bychom ale neměli na skutečnost, že Český Telecom neměl absolutní monopol na pevnou telefonii. V roce 1994 totiž vláda rozhodla o experimentu v podobě 16 místních sítí, jejichž provozovatelé mohli tehdejšímu SPT Telecomu přeci je určitým způsobem konkurovat. Konkrétní podmínky jim ale byly nastaveny tak, že neměli větší šanci na úspěch (například za každou zřízenou stanici museli skládat kauci ve výši 1.900,– Kč pro případ, že by nemohli dostát svým závazkům a musel je zastoupit sám SPT Telecom). Poněkud lepší podmínky získal Dattel v Praze a Kabel Plus v Liberci v rámci dvou pilotních projektů (nemuseli skládat kauce). Přesto počty zákazníků, které tito alternativní operátoři dokázali získat k 31. 12. 1999, jsou spíše na úrovni zaokrouhlovací chyby počtu uživatelů Českého Telecomu, viz následující tabulka.
| Dattel | Kabel Plus | Telecom 21 | Factcom |
| 3 900 | 3 800 | 3 800 | 1 500 |
Kolik je u nás mobilních telefonů?
Následující tabulky uvádí počty zákazníků Eurotelu vždy ke konci kalendářního období, resp. při dosažení určité kulaté cifry
| 12/1997 | 12/1998 | 6/1999 | 12/1999 | 6/2000 | 11–12/2000 |
| 355 000 | 588. 000 | 748 000 | 1 070 000 | 1 459 000 | 2 000 000 |
| 200 000 | březen 1997 |
| 300 000 | září 1997 |
| 450 000 | červenec 1998 |
| 500 000 | září 1998 |
| 600 000 | leden 1999 |
| 700 000 | květen 1999 |
| 750 000 | červenec 1999 |
| 860 000 | říjen 1999 |
| 900 000 | listopad 1999 |
| 1 000 000 | 18. prosince 1999 |
| 1 250 000 | březen 2000 |
| 1 500 000 | červenec 2000 |
| 1 650 000 | září 2000 |
Radiomobil je v uváděných údajích poněkud stručnější, na jeho webu lze nalézt následující údaje:
| 1997 | 1998 | 1999 | 6/2000 | 7/2000 |
| 173 000 | 373 000 | 875 000 | 1 272 000 | 1 350 000 |
Zdaleka nejstručnější pak je Oskar, který sám o sobě říká pouze to, že „Začátkem 4. čtvrtletí letošního roku měl Oskar více než 200.000 zákazníků.“
Jsou nás 4 miliony!
Souhrnné počty uživatelů mobilních telefonů a pevných linek, vycházející z výše uvedených údajů a doplněné ještě údaji z roku 1996 (ze statistické ročenky) a odhadem z poloviny roku, jsem vynesl do následujícího grafu. Z průběhu zelené křivky, vyjadřující počet mobilních uživatelů, je patrné to, co se jako odhad či prognóza objevuje již delší dobu – že počet mobilních uživatelů v ČR do konce roku 2000 dosáhne (asi spíše již dosáhl) hranice 4 miliónů! I s vědomím, že uváděné počty nemusí nutně znamenat počty skutečně aktivních uživatelů (ale třeba počty prodaných a ne nutně aktivovaných či „aktivních“ SIM karet, viz nedávné diskuse na Mobil serveru), je to stále úctyhodné číslo, které díky předvánoční mobilní euforii může být ještě překonáno.
Magický počet 4 milionů mobilních uživatelů ovšem znamená překonání další významné bariéry – pokud u nás skutečně jsou 4 miliony mobilních uživatelů, resp. mobilů, pak jich už je více než pevných linek (jejichž počet se víceméně ustálil citelně pod hranicí 4 milionů a dále moc neroste)!! To je na jedné straně dobrá vizitka pro náš mobilní trh, považovaný za jeden z nejprogresivnějších v Evropě i na světě, ale na druhé straně je to i špatná vizitka pro náš trh pevných hlasových služeb. Vysvětlení je nasnadě – kromě vyšší užitné hodnoty mobilních telefonů zde určitě hraje významnou roli skutečnost, že v mobilních komunikacích kvete konkurence, zatímco v pevných komunikacích nám stále ještě zahnívá monopol (a jak to tak vypadá, ani s formální liberalizací k 1.1.2001 zde nikdo jen tak brzy neprovětrá značně zatuchlé poměry).
