Hlavní navigace

Martin Ondráček: Nova by měla dostat metál za to, že přivedla lidi k internetu

11. 8. 2009
Doba čtení: 21 minut

Sdílet

Autor: 115393
Televize Nova se rozhodla postupně sloučit redakce zpravodajství a internetového zpravodajského portálu tn.cz. Reportéři Novy by měli napříště umět napsat zprávu pro web a internetoví redaktoři natočit příspěvek pro Televizní noviny. „Jde o jednu z dvou podstatných změn, kterými teď zpravodajství na Nově prochází,“ říká v rozhovoru pro server DigiZone.cz ředitel sekce zpravodajství a publicistiky TV Nova Martin Ondráček. Tou druhou je upgrade systému pro odbavování zpráv, který potřeboval zvýšit kapacitu.

Nova nedávno představovala podzimní programové novinky, ale na zpravodajství a publicistiku příliš nepřišla řeč. Chystáte vůbec něco nového?

Nemluvili jsme o nich záměrně. Zpravodajství se aktuálně týkají hned dvě důležité události. Jednou z nich je upgrade našeho odbavovacího systému, kvůli kterému jsme museli přejít přibližně na dva týdny od bezpáskového provozu zpravodajství na práci s kazetami. A také začal proces slučování redakce Televizních novin s redakcí zpravodajského portálu tn.cz. Napříště by měly obě redakce fungovat dohromady.

Martin Ondráček - 1

Jako že redaktor z internetu natočí příspěvek pro Televizní noviny a televizní reportér na web?

Ano. Je to poměrně unikátní spojení, nebo alespoň nevím o tom, v jakém dalším elektronickém médiu u nás by to tak fungovalo. Začali jsme se na to připravovat už před odchodem šéfredaktora internetového zpravodajství Novy Zdeňka Šámala. Cílem je, abychom měli novináře, kteří budou umět obojí: připravovat zprávy pro internet i pro televizi.

Jak jim to jde?

Zatím je to trošku problém, protože televizní novináři nejsou příliš zvyklí psát texty do psaných médií. Text pro televizní zprávu je úplně jiný, pracuje se v něm s emocemi, jde přímo k věci. Takže to zatím zkoušíme a uvidíme, jak se nám to povede.

Říkal jste, že jste teď znovu přešli k systému práce s kazetami. Proč? Poměrně nedávno jste otevřeli nové zpravodajské centrum a přešli na bezpáskové odbavování zpráv.

Museli jsme upgradovat systém, zvýšit jeho kapacitu. Kvůli tomu jsme ho museli celý vypnout a přejít na nějaký čas na starý systém práce s kazetami. Prostor jsme navýšili na nějakých 22 pentabitů a už je znovu v provozu. Přiletěli k nám kvůli tomu specialisté z Kanady. Upgrade nám usnadní práci, nahrávání nových příspěvků a hledání v systému bude rychlejší než dřív.

Jiné než technické a organizační změny ve zpravodajství nechystáte? Třeba úpravu grafiky Televizních novin?

Říká se, že to, co funguje, by se nemělo měnit. Děláme dílčí změny, které nejsou moc vidět, a to je moc dobře. Jsme graficky správně usazení.

Ono teď asi není nazbyt utrácet peníze za novou grafiku, když je finanční krize, která se dotýká i inzerentů a zisků Novy. Jak se krize dotkla redakce zpravodajství?

Ani moc ne. Na začátku jsme udělali nezbytné škrty, propustili část lidí jak ve zpravodajství, tak v redakci tn.cz, a udělali další opatření, kterými jsme začali výrazně šetřit. Třeba na služebních cestách do zahraničí. Rozpočet, který máme, nám ale pořád umožňuje dělat velmi kvalitní zprávy.

Takže vás už nečeká žádné propouštění?

Nikdo není doma prorokem. Kdyby jednatelé Novy přišli a řekli mi, že musím dál šetřit, mám samozřejmě plán, jak bych to udělal. Ale nedá se šetřit donekonečna. Musíte produkovat nějaký obsah a ten vás stojí nějaké peníze. Ve chvíli, kdy teď zjistíme, že někde na druhém konci republiky umřelo patnáct lidí při nehodě vlaku, utratíme 300 tisíc korun za to, že tam pojede několik štábů, dva přenosové vozy a uděláme z toho mnoho zpráv a dalšího obsahu. Když budou povodně, taky utratíme spoustu peněz, protože naší snahou je dělat aktuální zpravodajství, které pokrývá všechno. Ve chvíli, kdy mi někdo řekne, že mám škrtnout dalších 50 procent rozpočtu, můžu to udělat, ale už nebudu mít peníze na to, abych něco vysílal. Myslím si, že naši šéfové jsou docela osvícení a moudří v tom, že ví, že v krizi je prostor nejen pro šetření, ale taky pro investování. Investovat v době krize je velmi dobré.

Šetřit na neúspěšnějším pořadu, který táhne sledovanost celé televize, se asi opravdu moc nedá.

Ani to nikdo nechce.

Na jaře jste provedli několik změn u moderátorů zpráv. V květnu se vrátila do Televizních novin Lucie Borhyová, zatímco Michaela Ochotská, která za ní zaskakovala v době mateřské dovolené, přešla do Odpoledních Televizních novin. V těch teď máte i moderátorskou dvojici složenou ze dvou žen: Renáty Czadernové a Kristiny Bastienové-Kloubkové. Jak se vám osvědčila?

Velmi dobře. Neměl bych to moc říkat, ale nejskalnějšími diváky televize jsou ženy, a ty spíš přijmou moderátorkou dvojici složenou ze dvou žen, než kdyby moderovali dva muži. A ve světe to zase není tak neobvyklé, stejným způsobem moderují dvě ženy třeba na televizi Sky.

Dva muže jste už ale také kdysi v Televizních novinách zkoušeli.

Když jsme opouštěli staré studio, a stěhovali se se zpravodajstvím do nového studiového domu, vyzkoušeli jsme si to na jeden večer. Nebylo to špatné, ale nastálo se nám to nehodí. Je to příliš tvrdé a brutální, když moderují dva chlapi.

Martin Ondráček - 2

Chystáte nějaké další změny mezi moderátory zpravodajství?

Ne, a ani bych je nedělal.

Vychováváte si alespoň jejich nástupce? Lucie Borhyová byla nedávno na mateřské dovolené, a to samé se může stát kdykoli s další moderátorkou.

Jedním z důvodů, proč jsme postavili čtvrtou moderátorskou dvojici z dvou žen, byla i snaha mít určitou zálohu. Abychom měli pro případ, že se něco stane, a může to být nemoc nebo úraz, možnost záskoku. Proto jsme moderátorské dvojice vlastně naddimenzovali. Jinak je ale velký problém vychovávat nástupce, protože moderátoři jsou nedostatkové zboží.

Čím to je? Není jich dost v České televizi? Mohli byste nějaké přeplatit.

Ale to přece není tak, že všichni, kdo čtou zprávy, jsou moderátoři. Chápu, že Milan Fridrich (ředitel zpravodajství ČT, pozn. red.) má nějaké parametry pro své moderátory, ale u nás jsou ty parametry jiné. V České televizi stačí, když ti lidé čtou zprávy, je jim rozumět a vypadají u toho, že ví, o čem mluví. U nás to je samozřejmostí, ale k tomu, aby byl člověk dobrým moderátorem, je potřeba, aby se stal pro televizního diváka partnerem.

Musí být osobností, celebritou?

Nemyslím si, že by musel být přímo celebritou, že by to bylo osobností. Existuje řada osobností, kteří skrze televizní obrazovku „neprolézají“. Pak jsou lidé, kteří tou obrazovkou „prolézají“. Potkal jsem za život spoustu lidí, o kterých jsem si myslel, že když je posadím před kameru, bude to fungovat, a spletl jsem se. Některým lidem kamera sluší a některým ne. Je to o řadě dalších věcí, schopnosti očního kontaktu, vyzařování energie. To je něco, co se houpe někde ve vzduchu a co vás žádná škola nikdy nenaučí. Musíme k tomu mít nadání.

Když zůstaneme u personálních změn, Nova letos vyměnila dlouholeté moderátory Sportovních novin za mladé moderátorky z Galaxie sport, dnešní Novy Sport. Proč?

Chtěli jsme trochu omladit tým, vnést do něj hodně ženského prvku, a budu se o to snažit dál, protože si myslím, že to je hodně atraktivní. Dělá to tak hodně světových televizí. Vytvořili jsme tak Ivu Vavřínovou, která moderovala na Nově Sport přenosy MotoGP. Přišlo nám vhodné spojit značku MotoGP se značkou Sportovních novin a vytvořit novou, sexy inteligentní holku, u které není pochyb o tom, že má ke sportu blízko a není jenom nějaká čtečka zpráv.

Proč museli původní moderátoři Sportovních novin z Novy úplně odejít? Nenašlo se pro ně místo ani na Nově Sport?

Je to složité. S Pavlem Poulíčkem jsme se domluvili, že odejde. Jana Nováková požádala o prodloužení mateřské dovolené, protože má dvě děti, a já se jí ani nedivím. Rytmus, který je teď na Nově, by s nimi šel skloubit velmi těžko.

Žádné jiné uplatnění pro Pavla Poulíčka se nenašlo?

Hledalo by se strašně obtížně, protože tito lidé svým způsobem vystoupali na vrchol. Co jiného jim můžeme nabídnout? Práci v kanceláři? Vzali by ji? Hrozně špatně se pokračuje někam dál z postu moderátora nejsledovanější televize.

Další citelnou změnou byl postupný rozpad původního týmu investigativního pořadu Na vlastní oči. Po Janku Kroupovi musel kvůli svým podnikatelským aktivitám odejít Radek John, brzy ho následoval Josef Klíma. Nova poté Na vlastní oči stáhla a slíbila, že se na obrazovku vrátí v pozměněné podobě. Co s nimi děje teď?

Hledáme jejich novou podobu. Zkoušeli jsme mnoho různých cest. Před časem jsme se domluvili s Jankem Kroupou, a dávali jsme tomu poměrně velké naděje, že pro nás bude produkovat ve vlastní produkci pořady určené jenom pro Novu. Platili jsme za ně dost peněz a vysílali je v dobrém čase. Vytvořil pro nás dvě nebo tři komponované reportáže pro cyklus Naostro. Byly to docela dobré věci, které měly neuvěřitelnou propagaci v dalších médiích, ale výsledky, které udělaly, nebyly příliš dobré.

Myslíte výsledky sledovanosti?

Ano. Když máte materiál, za který dáte hromadu peněz, nasadíte ho jako speciál po týdenní mediální masáži, kterou vám zajistí kolegové novináři z ostatních médií, odvysíláte ho v prime time deset minut před devátou, a v cílové skupině, na kterou tím pořadem míříte, oslovíte 45 procent diváků, tak to není úplně ideální výsledek. Potřebujete, aby jich bylo alespoň 55 procent. Na vlastní oči byly ve velmi špatném postavení kvůli svému nasazení ve středu večer, kdy proti nim občas běžel fotbal. Ale přesto se nemůžu zbavit pocitu, že investigativní žurnalistika je jako televizní žánr už trochu vybydlená. Že prostě lidi moc nezajímá. A když to řeknu lidově, diváci po tom všem, co sami přes den zažijí, kdy absorbují obrovské množství informací, které moc nepřispívají k přesvědčení, že žijí v nějakém právním státě a že je tu všechno v pořádku, nemají moc chuť se nechat o tom znovu přesvědčovat v pořadu, který jim naservírujete večer v televizi na ploše čtyřiceti minut.

Martin Ondráček - 4

Ale Občanské judo taky řeší problémy, a to na Nově zůstává.

Ale to je trošku jiné kafe. Občanské judo je o tom, že ten problém vyřešíte. Končí dobře. Když se podíváte na razantní nástup obliby pořadů typu Koření nebo Víkend, a taky Střepin, dojdete k závěru, že tento typ žurnalistiky, který je bezkonfliktní a uzavřený, jasný a čistý…

… mazlivý…

… ano; že je pro lidi daleko „zkousnutelnější“. Vůbec si nedělám patent na to, abych říkal, že to tak opravdu je. Ale jsem povinován vykazovat svým nadřízeným určité výsledky. S pořadem Na vlastní oči jsme provedli řadu změn a provádíme je dál. Teď testujeme dva různé nové modely a uvidíme.

S kým je testujete?

S nikým, jsou to normální focus groups, průzkum na respondentech. Natočili jsme pilotní díly, které jsou od sebe naprosto odlišné pojetím a tím, jak by měl ten pořad vypadat. Za týden se na ně podívají vybraní lidé v průzkumu a pak budeme pokračovat dál.

A kdo točil ty pilotní díly, když se vám redakce Očí rozpadla?

Janek Kroupa není na Nově déle než rok, Radek John toho za poslední tři roky moc nenatočil, Josef Klíma odešel kvůli zdravotním problémům. Zůstala Marcela Sobotková, Standa Motl, a sháníme další lidi. Ale to je taky velmi obtížné, protože ti, co už investigativní novinařinu dělají nebo dělali, chtějí po patnácti letech dělat něco jiného. Můžeme zkusit najít lidi, kteří to budou dělat jinak. Doposud jsme byli zvyklí na to – a je to trochu nadsázka -, že reportér pořád někam chodil a kamera ho ukazovala, jak jde, někam dojde a tam něco zjistí. Myslím, že tenhle model už vyčpěl. Uvidíme, co bude dál.

Budou snad jezdit?

Uvidíme.

Kdy se tedy Na vlastní oči vrátí na obrazovku? Příští rok?

Nevím. V té nejoptimističtější variantě, v době, kdy jsme Oči stahovali z vysílání a dohadovali se na tom, že provedeme nějaké změny, jsme si říkali, že by to mohlo být teď v září. Teď už je jasné, že to tak nebude. Zatím nevznikl model, za který bychom dali ruku do ohně.

Nepřichází ta změna taky proto, že Na vlastní oči obsahovaly konfliktní témata, která mohla Nově dělat potíže? U politiků, ale taky u inzerentů?

Ne, já jsem se nepotkal s tím, že bychom řešili takový problém. Řešili jsme jednotlivé reportáže, u kterých jsme si nebyli jisti, že formulace, které jsou v nich použité, jsou správné, a dělali jsme to s ohledem na to, abychom potom nebyli právně napadnutelní. Říkáte konfliktní, kontroverzní témata. Já si opravdu myslím, že tento druh žurnalistiky už lidi tolik nezajímá. Když se podíváte na časopisy, které se kdysi profilovaly jako investigativní, o čem píšou dnes, máte jasnou odpověď. Lidi investigativní žurnalistika nebaví. Jsou jí strašně přesycení, a já se jim nedivím.

Ona baví jen určitou část diváků, není to produkt pro masového diváka.

Je to naprosto nekompromisní záležitost. Musíme produkovat pořady, které budou mít sledovanost aspoň takovou, jaká je průměrná sledovanost celé stanice. Všechno, co nedosáhne průměrných čísel celé stanice v časech, kam to bylo nasazeno, by mělo být určeno k odstřelu. Ve chvíli, kdy vám nějaký produkt dlouhodobě neplní takové zadání, musíte se zamýšlet nad tím, jestli je nasazený správně.

Pak je taky otázka, zda se nevyplatí pořad s nižší sledovaností, ale unikátnější cílovou skupinou, na kterou se mohou nabalit inzerenti.

Právě. Myslím si, že bychom spočítali na prstech jedné ruky klienty, kteří by chtěli mít reklamu okolo Očí. Ale já se jim nedivím, má to svoji logiku.

Když se podíváte na pořady Na vlastní oči a na Reportéry ČT, čemu by se měl ten inovovaný pořad spíš blížit? Bude jemnější než Reportéři?

Nechci o tom mluvit. Jsou dva koncepty, které spolu vnitřně soutěží a nechci vůbec prozrazovat, jak by to mělo být.

Proč vlastně z Novy odešel reportér Janek Kroupa? Původně byl zaměstnancem Novy, potom pro Novu pracoval jako externista prostřednictvím vlastní firmy a teď pro vás nedělá vůbec. Přitom jeho kauzy byly dost medializované.

Měli jsme spolu uzavřenou smlouvu na dodávku nějakého množství děl. Potom jsme se dohodli, že v této spolupráci nebudeme pokračovat. Je to jednoduché. Výkony, které ty pořady dělaly, vypadaly navenek slušně, ale poměr výkon – cena zase až tak dobrý nebyl. Nesplňovaly naše představy.

Martin Ondráček - 5

V květnu Nova vyhodila redaktora zpravodajství Jiřího Dlabaju za „chrochtající“ video, parodující prasečí chřipku, umístěné na webu tn.cz. Opravdu to by tak závažný důvod, pro který musel odcházet, nebo Nova počítala s tím, že bude snižovat stavy redaktorů a Dlabajův vtípek se jí hodil jako záminka?

Stavy redaktorů jsem snižoval, ale Jiřího Dlabaju, s nímž jsem měl dobrou zkušenost, bych kvůli tomu nikdy nevyhodil. Opravdu si myslím, že jeho vtípek přesáhl únosné meze a dobrý vkus. Prostě to přehnal. Osobně mi to bylo líto, protože ho mám dodnes za velmi dobrého a šikovného novináře, ale myslím si, že to byla tak nešťastná věc, že odchod z Novy byl jediným možným řešením.

Kdyby tu kazu nerozmáznul bulvár, zůstal by Dlabaja na Nově?

Kdyby jsou chyby, nedokážu vám na to odpovědět.

Sám Dlabaja tvrdil, že za jeho vynuceným odchodem stojí Blesk, který chrochtajícímu videu věnoval několik titulních stran.

Nevím. Musel jsem to řešit v určité situaci, v určité chvíli, a nemohl jsem si modelovat situaci, jak bych to řešil, kdyby se to stalo jindy. Prostě se to stalo takhle a bylo to řešení, které bylo nepřijatelnější.

Chybou bylo samotné video, nebo to, že ho Dlabaja umístil na web Novy?

Mně ani nevadilo, že bylo umístěné na stránkách Novy. Bylo na jeho blogu, kam vedl nějaký odkaz. Mně vadí, že lidé, kteří v tom videu vystupovali, a dodnes jim to vyčítám, nedomysleli, co dělají. Když pracují jako reportéři na Nově, nesmějí se nechat vyfotit, jak někde zvrací u hospody, nesmějí jezdit opilí autem a měli by se chovat tak, jak se patří na zaměstnance velké nadnárodní firmy, která má nějakou pověst. Ve chvíli, kdy to ti lidé nedělají, a ještě to poruší tak neuvěřitelným způsobem, zjistíte, že to, co jste těm lidem roky říkal, jste jim říkal špatně a že se pohybují někde jinde. Pokud je jejich snem točit taková videa a dávat je na web a zvracet u hospod a jezdit opilí autem, tak ať to dělají, ale ne na Nově.

Ale vy jste zábavní televize, a oni jsou ta generace, která velmi dobře chápe, co lidi nejvíc zajímá a baví.

Ano, jsme zábavní televize, ale zpravodajství je věc, která je přeci velmi citlivá a jeho redaktoři by měli být seriózní. Míra důvěry v naše zpravodajství je poměrně velká a já o ni nechci přicházet takovými blbostmi.

Myslíte si, že pověst zpravodajství Novy tím videem utrpěla?

Samozřejmě. To byl důvod, proč musel Jiří Dlabaja odejít. Zpravodajství Novy má přecenějakou pověst, lidé se v něm nějak chovají proto, aby to zpravodajství bylo seriózní, a tohle pro něj byla hrozná rána.

Jak dopadli ostatní redaktoři na tom videu?

Dostali nějaké tresty.

Pokuty?

Prostě tresty, které byly podle zákoníku práce.

Jiří Dlabaja nedávno nastoupil jako tiskový mluvčí do železniční společnosti AŽD Praha, o které v minulosti točil příspěvky do Televizních novin. Co si o tom myslíte?

Šel na druhou stranu barikády. Každá barikáda má dvě strany. Ať se mu daří.

Nezpochybňuje to trochu jeho nestrannost v těch dřívějších reportážích pro Novu?

Nevím. My jsme ho hodně hlídali, protože jsme věděli, že má velmi dobré kontakty na lidi kolem drah, a na kritiky současného i bývalého vedení ČD. Za každou jeho reportáž, která leží v našem archivu, bych dal ruku do ohně, že byla vyvážená a v pořádku.

Nebyla celá ta kauza spíš jednou velkou reklamou na váš zpravodajský web tn.cz?

Velkou reklamu na tn.cz bych si představoval jinak.

Mimochodem, nezdá se vám, že těch odkazů na tn.cz v Televizních novinách je až příliš?

Chceme z tn.cz vytvořit kompaktní sestřičku a doplněk Televizních novin. Někdy se nám to hodně daří a jsem rád, že můžeme po odvysílání Televizních novin dělat online rozhovor s lidmi, kteří hrají hlavní roli v nějakých velkých kauzách, zmiňovaných v našem zpravodajství. Někdy je těch odkazů moc, to je pravda. Snažíme se tam lidi vodit ve chvíli, kdy je na webu něco, co je skutečně rozšířením původní televizní zprávy.

Jak moc se vlastně překrývá cílová skupina diváků Televizních novin s návštěvníky webu tn.cz?

Hrozně nerad mluvím o cílové skupině Televizních novin, protože to jsou všichni diváci. Ve chvíli, kdy Televizní noviny měly tuto neděli ve skupině diváků od 15 do 54 let podíl 70 procent, a ve skupině diváků starších 55 let dokonce 71 procent, tak o jaké cílové skupině se máme bavit? To je naprostá většina lidí v této zemi, a pak už si jenom udělejte sociologické zrcadlo, kolik z nich má vysokoškolské vzdělání, kolik je žen a kolik dětí. To se nedá takto porovnávat.

Martin Ondráček - 3

Na tn.cz ale budou chodit spíš ti mladí, protože starší diváci moc internet nemají.

Nova by měla dostat metál za to, že jsme hodně lidí přivedli k internetu. Protože věřím, že ve chvíli, kdy jsme do toho začali šlapat, hodně lidí, kteří zatím internet neměli, si ho pořídilo právě kvůli tn.cz. Byli zvědaví, co tam bude.

Tak za to možná dostanete zase nějakou anticenu (Nova loni obdržela za projekt tn.cz anticenu Křišťálová Lupa 2008 za nejhorší internetový projekt roku, pozn. red.).

Mně to nevadí, já mám takové ceny rád a rád si pro ně chodím.

Kvůli propagaci tn.cz v Televizních novinách s vámi dokonce svého času vedla správní řízení Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Jak tenhle spor dopadl?

V době, kdy jsme s tím v Televizních novinách začali, to od nás velice rychle okopírovala Česká televize a začala ve zprávách propagovat svůj vlastní zpravodajský web. Ve světě je taková propagace vlastních zpravodajských webů naprosto běžná. Když se podíváte na velké televize typu Sky News nebo CNN, uvidíte to tam taky. Jsem rád, že i naše Rada konstatovala, že to je v pořádku.

Na začátku jsme se zmínili o Zdeňku Šámalovi, který koncem června odešel z Novy řídit komerční zpravodajskou televizi Z1. Co si téhle televizi myslíte?

Zdeněk to bude mít velmi těžké. Naše vztahy jsou, řekl bych, nadstandardní, jsme, myslím, kamarádi. Z toho, co vím, ho čeká velmi nelehký úkol. Ve chvíli, kdy má operovat na trhu, a proti němu stojí jeho vlastní „dítě“, které vystavěl (ČT 24, pozn. red.), a vystavěl ho do velmi slušné podoby a kvality, která setrvává, jeho pozice nebude vůbec jednoduchá. Zpravodajská televize je strašně drahá záležitost. Vím, kolik nás stojí naše zprávy, a to trvají jen jednu hodinu denně.

Nova taky před lety uvažovala o vlastním zpravodajském kanálu.

Zpravodajský kanál by se vám velmi dobře dělal ve chvíli, kdy byste měl stejný studiový dům, jaký máme my. Včetně lidí a čtrnácti pointů v regionech, napojených internetem a v HD kvalitě. Tento studiový dům je postavený tak, že by se odtud dala dělat zpravodajská televize.

Tak proč ji neděláte?

Nejdřív si musíte položit otázku, co na tom vyděláte. A pak vzít tužku a papír a spočítat, kolik vás bude stát vysílání, distribuce signálu, navýšení personálu a jakého jste schopen dosáhnout tržního podílu. Když si to spočítáte, vyjde vám, že když budete šikovný, dosáhnete jednoprocentního podílu na trhu. Pak přijdete za obchodníky a zeptáte se jich, kolik reklam prodají na programu s jednoprocentním podílem na trhu. Vyjde vám nějaká cifra a zjistíte, že budete nějakých 50 až 70 milionů korun ročně ve ztrátě. Takovou televizi samozřejmě dělat nebudete. Nejde vůbec o žádné ideje, ale o byznys. Myslím si, že teď je čas na to, aby Zdeněk Šámal ukázal, co dokáže. Dva zpravodajské kanály pro tuto zemi stačí, ale nikde není napsáno, že se neodhodláme k tomu také něco takového postavit.

Takže ten projekt úplně nespadl pod stůl?

Ne.

Z1 nemusí existovat věčně…

Třeba.

Taky ji může Nova koupit.

Nevím, jestli to je tak jednoduché. Mám pocit, že to není z legislativního pohledu moc snadné. Zvlášť u nás v Česku.

Pojďme zpátky k velké Nově. Před třemi lety jste zrušili diskusní pořad Sedmička. Je reálné, že by se někdy v dohledné době vrátila na obrazovku?

To je úplně stejný problém jako s pořadem Na vlastní oči. Když vyvstane obrovská potřeba ve společnosti, že by ho lidi chtěli, možná ho uděláme. Ale podívejte se na Václava Moravce. Myslím si, že to dělá moc dobře, ale jaká má čísla sledovanosti? 23 procent diváků. Je 23 procent číslo, kterého potřebujete dosáhnout na komerční televizi? Dejme tomu, že u nás by to bylo o 10 procent víc…

Nemůžete říkat, že by Moravce na Nově sledoval stejný počet lidí jako na ČT. Určitě by to bylo mnohem více.

Ano, bylo by to třeba o těch 10 procent víc, protože máme silnou značku a dělali bychom to jinak. Ale 33 procent je málo. Navíc tu nemám stohy dopisů od diváků, kteří by mě žádali, abychom tu měli debatní kroužek, do kterého by chodili politici.

Martin Ondráček - 6

Dlouho se mluví o vzájemným námluvách Novy a Václava Moravce.

Aktuálně o tom nic nevím.

Takže žádné snahy ze strany Novy nikdy nebyly?

Nevím o nich. Možná někdy byly, ale teď ne.

Krátce ke konkurenci. Zpravodajství Primy letos opustilo několik přeběhlíků z Novy, především Pavel Zuna a Jan Tuna. Co si o jejich angažmá na Primě, namířené proti Televizním novinám, myslíte?

Zkusili to. Jsem rád, že to dopadlo tak, jak to dopadlo.

V čem podle vás udělali největší chybu?

Neřeknu to, nechám si to pro sebe. Je to moje know-how. Myslím si, že vím, v čem udělali chybu. Asi bych byl špatný ředitel zpravodajství, kdybych nevěděl, jak porazit sám sebe, ne? Myslím, že to vím, ale nemám potřebu to říkat veřejně.

Zunu od srpna nahradila ve funkci šéfredaktorky zpravodajství a publicistiky Primy Jitka Obzinová. Bude podle vás úspěšnější než její předchůdce? A co si myslíte o změnách, které v hlavní zpravodajské relaci chce provést vedení Primy?

O tom můžeme vést dlouhé teoretické úvahy, ale je to tak, že Prima má nějakého vlastníka a ten dává nějaká zadání a Jitka Obzinová je plní. Teprve čas ukáže, jestli se to nějak projevilo na tržním podílu jejich zpráv.

Je zajímavé, že když se Zprávy TV Prima vrátily zpátky na sedmou hodinu večer, velmi obstojně konkurovaly Událostem České televize a někdy je dokázaly i porazit.

Ale když se podíváte na čísla z doby, než vyzkoušeli útok na Televizní noviny, zjistíte, že oproti té době ztratili 200 tisíc diváků, kteří se k nim už potom nevrátili a nikdy se nevrátí. To je tragédie. Kdyby to nechali tak, jak to bylo, a nedělali žádné změny, byli by na tom dnes lépe. Rozhodně lépe než po těch všech změnách, které je stály spousty peněz.

Vy se osobně znáte s Jitkou Obzinovou?

Pracovali jsme spolu začátkem devadesátých let v Československém rozhlase.

Ptám se proto, že když byl Zdeněk Šámal ředitelem zpravodajství České televize a zpravodajství na Primě vedl Jiří Závozda, všichni tři jsme se moc dobře znali a často se scházeli. Teď už to tak růžově nevypadá.

S Milanem Fridrichem se občas vídáme. Před čtrnácti dny jsme se náhodou potkali cestou na nějakou večeři – každý jsme tehdy šli jinam a s jinou dívkou, tak jsme spolu hovořili asi jenom deset minut. S Jitkou se asi brzy někde taky potkáme.

Když se podíváte na vývoj Událostí České televize a obecně zpravodajství ČT poté, co Zdeněk Šámal odešel k vám na Novu a na Kavčích horách ho nahradil Milan Fridrich, vidíte tam nějakou citelnou změnu? Třeba vůči vám?

CIF24

Přiznám se, že se na jejich zprávy moc nedívám, jenom čtu ze svodek, jaká témata v nich měli. Nemám na to moc čas. Myslím si, že Milan Fridrich dělá všechno pro to, aby vytvářel takové zpravodajství, o kterém by se dalo říct, že je veřejnoprávní. Co to vlastně znamená a co by tam mělo být, to je otázka na dalších patnáct hodin debaty.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Souhlasíte s Martinem Ondráčkem, že investigativní žurnalistika zajímá stále méně diváků?

Seriál: Rozhovory
ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).