Proč České radiokomunikace spustily vysílací síť A v Brně jenom na Invex a nenechají ji vysílat nastálo?
Z jednoduchého důvodu, protože do konce roku musíme vybudovat a připravit anténní systémy. Vysílací technologii tam budeme navážet během ledna, máme dvě vysílací místa. Současné vysílání souvisí pouze s Invexem. Využíváme pro něj stejný anténní systém, který používáme pokaždé pro Invex, technologie je testovací. Takže je to samozřejmě neplacená služba. Do konce roku bychom chtěli obě lokality – Hády i Barvičovu – vybavit novým anténním systémem a od ledna technologií tak, abychom v únoru mohli začít se standardním vysíláním a pokrytím, které nám umožňuje licence od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Teď je to pokrytí zaměřeno na 110. stupeň směrem na Výstaviště, ale vysílač by měl pokrývat většinu Brna. Naše monitoringy hlásí, že signál byl zachycen dokonce i na vysílači Kojál.
Německý rozhlas chce v příštím roce posílit digitální vysílání v příhraničí s Českou republikou a podle předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu Davida Stádníka hrozí, že televize Nova přijde o značné pokrytí severních Čech analogovým signálem. Neuspíší to spuštění řádného vysílání multiplexu A v Ústí nad Labem?
Tuto věc jsem slyšel takto intenzivně poprvé na čtvrtečním semináři v Senátu. Pravdou je, že zhruba před dvěma lety jsme společně s ČTÚ a Novou řešili otázku rušení Bukové hory digitálním rozhlasem z Německa. Deutsche Telekom vyjel s digitálním rozhlasem T-DAB na 12. kanále a my jsme dělali určité úpravy jak anténního systému na Bukové hoře, tak celé řady převaděčů. V dané míře jsme vyřešili maximum možného. Otázka teď nestojí tak, do jaké míry nastane zarušení, ale zda z toho náš zákazník vyvodí nějaké reakce. Takže záleží na tom, co bude chtít televize Nova. Ona vlastní licenci a měla by vyhodnotit situaci.
Takže budete čekat, zda vás Nova osloví.
Určitě. Zareagujeme, jakmile to bude možné, ale k tomu potřebujeme poptávku od našeho zákazníka. Nemůžeme nic předjímat.
Na páteční tiskové konferenci jste zmínili, že vysílací síť A je nastavena na pět televizních programů. Teď jsou v ní čtyři. Pokud v ní bude pátý, nezhorší se kvalita vysílání?
V současné době vysíláme na technologii, s níž jsme startovali náš experiment v roce 2000. Postupně ji obnovujeme, od února chceme přijít s úplně novou. Dosavadní rozdělení datového toku multiplexu A bude stejné do ledna 2006. Předpokládáme, že úroveň nových kodérů nám umožní zařadit pátý televizní kanál. Kvalita kodérů se zlepšila, o tom víme. Nicméně je pravda, že v součtu se musíme vejít do celkového datového toku 22,12 Mbit/s.
Mapa pokrytí multiplexu A
Chcete vědět, jestli se nacházíte v dosahu vysílací sítě A, která jako první v České republice zahájila řádné digitální vysílání? Nabízíme vám mapu pokrytí Prahy a středních Čech a také mapy předpokládaného pokrytí Brna a Ostravska, kam se tato vysílací síť rozšíří v prvním čtvrtletí příštího roku. Seznam plánovaných vysílačů a celkové pokrytí sítě A naleznete v mapách jednotlivých sítí.Podle čeho budete vybírat, komu přidělíte menší a komu větší část datového toku?
Budou formáty, a o těch s našimi zákazníky jednáme, které jsou více statické nebo více dynamické, a datové toky přizpůsobíme právě s ohledem na charakter programů. Průběžně budeme samozřejmě také testovat kvalitu vysílání. Na tiskové konferenci padla otázka na HDTV a širokoúhlé obrazovky. To jsou přirozeně věci, které vyplynou z reality. Já to zatím po jednáních s klienty vidím tak, že je to otázka maximalistické kvality, kterou prosazují příslušní technici jednotlivých provozovatelů a oproti tomu je požadavek na maximální počet kanálů, ať už televizních nebo rozhlasových, který prosazují zase manažeři těchto společností. My chceme umožnit odbavení co možná největšího počtu programů s kvalitou, na které se dohodneme s našimi zákazníky. Bude na nich, jak velký prostor a jak budou chtít využít. Přirozeně s větším počtem kanálů bude kvalita vysílání klesat, ale budou tu kanály, které jsou předurčeny pro menší část datového toku. Na jedné straně tedy budou programy, které dostanou 4 Mbit/s, a na druhé takové, kterým bude pro video kanál, audio, EPG a teletext stačit jen 2,5 Mbit/s.
Máte už zájemce o pátou programovou pozici? Česká televize už deklarovala zájem o šíření sportovního kanálu, na druhou stranu Nova vlastní Galaxii sport…
Jednáme s oběma provozovateli. Ukázalo se, že je velmi dobré v jednání se všemi stávajícími i novými subjekty, které mají zájem o digitální vysílání, aby kromě toho, že připravují svoje formáty a všechny náležitosti, které vyžaduje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), počítali s technickými možnostmi jednotlivých sítí. Na jednání s RRTV by měli chodit maximálně připraveni. V případě multiplexu A jsme zažili čtyři měsíce intenzivního vyjednávání. Objevila se celá řada problémů, kvůli kterým jsme si museli dát oddych, abychom mohli pokračovat v jednání. Nebylo to úplně jednoduché, i když jsme jednali s velmi sofistikovanými partnery. Obě televize mají zájem nějakým způsobem rozšiřovat počet svých kanálů. Nemůžu říci, kdo to definitivně bude, ale myslím, že to bylo už anoncováno. Česká televize chce v příštím roce přijít s novým sportovním kanálem. Myslím si, že to je správný tip na pátou programovou pozici.
Ozval se nějaký další zájemce kromě ČT a Novy? Pokud vím, o vysílání v multiplexu A měla zájem také televize Óčko, byť zatím nemá terestrickou licenci.
Nechtěl bych je vyjmenovávat všechny, ale na druhou stranu musím říct, že to byla celá řada subjektů, protože ta síť má velmi dobré parametry. A doufám, že i naše erudice a zkušenosti přispěly k tomu, že s námi jednala celá řada dalších partnerů. Nicméně v současné době je datový tok úplně naplněn. Čekáme jenom, jak na RRTV dopadne žádost Frekvence 1. Proto jsme také potlačili ambice našich zákazníků, do jaké míry využít zbytkový datový tok pro interaktivní služby a další projekty. V tuto chvíli jsme opravdu plní.
Na tiskové konferenci také padla informace o devíti rozhlasových programech. Teď jich šíříte pět. Jaké budou ty další, kromě Frekvence 1?
Český rozhlas má velké ambice. Na druhé straně se domníváme, že by bylo správné a objektivní, když se nacházíme v jakési přechodné fázi a nejde o veřejnoprávní multiplex, aby v něm byla zastoupena i komerční rádia. Toto číslo padlo jako určité technické maximum. Do jaké míry se o tento prostor podělí Český rozhlas, který anoncuje už nyní osm stanic, a do jaké míry soukromý sektor, uvidíme v únoru. Budeme o tom intenzívně jednat. V současné době ale plánujeme, že by tam nemělo být více než devět rozhlasových stanic.
Takže zatím nejednáte třeba s Evropou 2 nebo Radiem Impuls?
Jednání probíhají velmi intenzivně. Frekvence 1 by tam měla být určitě, čekáme na vyjádření RRTV. Žádost už je podána. Zájem má celá EDCR (Europe Développement Czech Republic, a.s.), tedy nejen Frekvence 1, ale také Evropa 2. Ale také Impuls. Snažili jsme se udělat aspoň takovou věc, když se v tuto chvíli na Impuls a Evropu 2 nedostalo, abychom během listopadového zasedání World DAB Fora v Praze využili naše vysílače v L bandu a ozkoušeli třetí stanoviště pro digitální vysílání na Strahově, na kterém bychom vyzkoušeli T-DAB. V něm bychom rádi vysílali tyto tři programy, tedy Evropu 2, Frekvenci 1 a Radio Impuls. Jednání s regulátory jsme už zahájili. Stejnou službu jsme nabídli i Českému rozhlasu, ale on má v tuto chvíli dojednaného jiného partnera.
Od kdy předpokládáte, že by tento experiment zahájil vysílání? Valná hromada World DAB Fora začíná už 2. listopadu.
Oficiálně můžeme požádat čtyři dny před zahájením vysílání. Samozřejmě předjímáme, že všechna ta oprávnění dostaneme. Rádi bychom ho nastavili na zahájení toho fora a vysílali po maximální dobu platnosti licence, tedy jeden měsíc.
Digitální rozhlas
Na rozdíl od televizí nemusí rozhlas při přechodu na pozemní digitální vysílání vypínat analogové vysílače. Oba způsoby šíření signálu mohou fungovat paralelně vedle sebe. Rádia lze pozemně přijímat ve třech základních digitálních formátech: televizním DVB-T a rozhlasových T-DAB a DRM. Česká republika se rozhoduje mezi prvními dvěma způsoby. Více v článku Rozhlas – popelka digitálního vysílání?.Český rozhlas spouští experiment T-DAB ve středu 26. října. Vy s ním přijdete dřív, nebo později?
V tuto chvíli si myslím, že později (České radikomunikace už provádějí testy v L bandu, pozn. DigiZone.cz).
Mají České radiokomunikace nějaký časový harmonogram spouštění jednotlivých jednofrekvenčních sítí multiplexu A? O Brnu a Ostravě se už ví, že budou v únoru, ale jak to bude s ostatními regiony?
To je otázka pro naše zákazníky. My jsme si ta jednání rozdělili do několika etap. Nejdříve přišlo na řadu překlopení pražského experimentu do řádného vysílání. Během posledního čtvrtletí tohoto roku dotáhneme všechna jednání, která směřují ke spuštění Brna a Ostravy v únoru 2006. Tam už by byl ten provoz stoprocentně redundován, byly by tam úplně standardní komerční podmínky. Další etapa nastane po vyhodnocení stavu a na základě zájmu zákazníků. Zatím jsme ukončili jednání se všemi subjekty s tím, že mají zájem o lokality, o kterých jsme se teď bavili.
Máte už nějaký pevný termín pro Brno a Ostravu?
Je pevný pracovní termín, ale dohodli jsme se, že ho přesně nebudeme říkat, protože ho použijeme jako správně načasované PR. Takže naše pracovní verze je první čtvrtletí, a když říkám únor, dopustil jsem se už něčeho, co jsme si řekli, že nebudeme zveřejňovat.
