Michal Koch (Supraphon): Prodej hudby meziročně roste o 30 % a Werich prodává víc než Gott

Kde všude kromě Supraphonline.cz a iTunes prodává vydavatelství Supraphon hudbu v digitální podobě?

Na všech servisech po celém světě, na které si vzpomenete.  Například Amazon, Deezer, Spotify, Rdio, 24–7. Zrovna Spotify a Deezer nám dělají stále zajímavější čísla.

Liší se nějak jednotlivé servisy podle toho, jakou hudbu na nich uživatelé kupují?

Rozdělil bych interprety na tři skupiny. První se lépe prodává na Supraphonline. Jedná se o archivní nahrávky interpretů typu Jan Werich či Václav Neckář. Do druhé kategorie spadají interpreti, kteří se mnohem lépe prodávají na iTunes a podobných servisech. Mezi ně patří například skupina Nightwork. A konečně třetí je skupina interpretů, kteří se prodávají skvěle všude. Jejím představitelem je třeba Karel Gott.

Od začátku vidíme, že jednotlivé servisy mají jiné cílové skupiny zákazníků. Nejdříve jsme se trochu obávali konkurence iTunes. Byli jsme dva měsíce před spuštěním, když se v Česku začala přes iTunes prodávat hudba. Tehdy jsme zvažovali, zdali můžeme vedle takového kolosu fungovat.  Zjistili jsme, že jsou lidé, kteří Apple milují a ti hudbu jinde než na iTunes nekoupí. Existují ale i lidé, kterým Apple nesedí, a těm zase na iTunes nikdy nic neprodáte. Právě ti kupují hudbu na Supraphonline. Pak je ještě třetí skupina, které jde hodně o kvalitu zvuku, a ti k nám chodí kvůli možnosti koupit hudbu ve formátu FLAC.

Kolik hudby prodáte ve formátu FLAC?

Zhruba třetina prodaných hudebních nahrávek je ve formátu FLAC. Kupodivu asi deset procent mluveného slova se prodává také v tomto formátu. Je to něco, čemu úplně nerozumím.

Jak se liší cena nahrávek ve formátu FLAC od MP3?

FLAC je o 20 až 30 procent dražší.

Všiml jsem si, že za různé ceny prodáváte i na jednotlivých servisech. Za jinou cenu jsou skladby k mání na iTunes než na Supraphonline.

Je to tak. Mezi MP3 na Supraphonline a AAC na iTunes je cenový rozdíl mezi 20 a 25 procenty. Vychází to z toho, že iTunes si samozřejmě berou rovněž svoji provizi a navíc zákazníci iTunes cenu tak moc neřeší.

Kolik procent prodejů tvoří na Supraphonline mluvené slovo?

Z hlavy to přesně nevím. Máme ale tituly, které se prodávají opravdu velmi dobře. Dlouhodobě nejprodávanějším interpretem napříč všemi nahrávkami je Jan Werich. Prodává víc než Česká filharmonie nebo třeba Karel Gott.

Michal Koch

Pozorujete na Supraphonline nárůst prodejů?

Každý měsíc nám roste obrat meziročně zhruba o 30 procent. Překvapivě jsou tam sezónní výkyvy velmi podobné fyzickému světu. Listopad a prosinec naprosto přebije jakýkoliv jiný měsíc v roce. A červenec a srpen jsou absolutně nejslabší. Prodeje jsou velmi závislé také na počasí. Když například prší, tak je to pro Supraphonline ideální.

Souvisí to s tím, že máte v nabídce více interpretů, nebo roste i prodej jednotlivých alb?

Reálně roste i prodej. Začínali jsme s necelými třemi tisíci alby, teď jich máme přes pět tisíc. Nárůst obratů je ale vyšší než nárůst počtu alb.

Jak lidé u vás za hudbu nejčastěji platí?

Nabízíme možnost platby přes PayU, Mobito a mobilní operátory. Jednoznačně ale vedou platební karty.

Kolik skladeb prodáte přes iTunes?

Pokud budeme hovořit o České republice, tak iTunes a Supraphonline nám přinášejí zhruba stejné obraty. Celkově generují tyto dva prodejní kanály okolo 90 procent příjmů z prodejů digitálních nahrávek. V poslední době hodně rostou příjmy z YouTube. Z celosvětového pohledu máme nejvíce tržeb z iTunes, následuje YouTube, Supraphonline, Spotify a Deezer. Dohromady tyto servisy přinášejí vydavatelství 97 procent příjmů z digitálního prodeje.

Na kusy se toho ale na iTunes prodá asi méně než na Supraphonline?

Na kusy se to špatně počítá, protože na iTunes jdou více na odbyt jednotlivé skladby, kdežto na Supraphonline se dlouhodobě prodávají více celá alba.

Jak si vysvětlujete?

Zřejmě to souvisí se skladbou zákazníků. Na Supraphonline netáhne prodeje pět či šest hitových titulů, prodáváme obrovskou šíři katalogu. Velkou část z toho tvoří supraphonský archiv. Snažíme se digitálně zpřístupňovat věci, které už nejsou léta na trhu. Jsou to nahrávky, které by se nám nevyplatilo vydat na CD. Každý měsíc přidáváme do nabídky několik desítek archivních titulů. Zákazníci u těchto titulů preferují nákup celého alba.

Máte nějaký plán, podle kterého vybíráte archivní tituly pro digitalizaci?

Když vydáváme určitý titul fyzicky, snažíme danému interpretovi zajistit, aby jeho kompletní diskografie byla k dispozici i digitálně. Také vydáváme nahrávky v digitální podobě při příležitosti různých výročí.

Lidé nám často vyčítají, že jim v nabídce něco důležitého chybí. Neuvědomují si však, že nejde jen o digitalizaci.  Smlouvy z 60., 70. a 80. let samozřejmě nejsou na digitální prodej. Musíme proto s každým interpretem uzavírat nové smlouvy. Pokud máte kapelu o pěti lidech a neřkuli někdo z nich třeba zemřel, a domlouváte se s dalšími pěti dědici, tak to někdy není jednoduché.

Máme i řady, které jsou určeny pouze pro digitální prodej. Například řadu Historie psaná šelakem, která se zaměřuje na nahrávky z 20. až 40. let.

Jak je to s odměnami pro autory? Dostávají u digitálních nahrávek stejný podíl z prodeje jako v případě pevných nosičů?

Je potřeba rozlišovat autory a interprety. Odměny pro autory řeší Ochranný svaz autorský (OSA). Co se týče interpretů, podmínky jsou v zásadě individuální. A to jak ve fyzickém, tak digitálním světě. Karel Gott má například jiné podmínky než třeba Václav Neckář.

Mně šlo spíše o to, jestli Karel Gott má stejné podmínky pro digitál a klasický nosič?

Upřímně řečeno nevím. Smlouvy s interprety neuzavírám.

Dnes spouštíte na Supraphonline prodej hudby zahraničních interpretů. Jaké labely budete nabízet?

Ze začátku to bude Universal Music a několik nezávislých evropských vydavatelství. V digitální distribuci existují firmy, tak zvaní agregátoři, kteří se zabývají tím, že od nezávislých vydavatelů, kapel a umělců shromažďují obsah a distribuují ho do všech digitálních obchodů po celém světě.

Jsme domluveni s jedním z evropských agregátorů. Jednáme také s jedním americkým, abychom měli pokrytou co nejširším způsobem nezávislou scénu. Zároveň jednáme i s velkými hudebními vydavateli například s Warner Music, který má ve svém katalogu i Parlophone a český katalog EMI. Ale také se Sony Music. V případě Sony Music jsou jednání nejsložitější, protože toto vydavatelství velmi utlumuje činnost české pobočky. Digitální oddělení už bylo v Česku kompletně zrušeno a přešlo pod gesci polského Sony Music.

Jak dlouho trvala jednání s Universalem?

Bylo to poměrně rychlé, protože jsme se s nimi dohodli už loni na českém a slovenském katalogu. Vedly jsme jen určitou dobu debaty o tom, zdali je dobré, aby nahrávky Universalu měly stejnou cenu na iTunes i na Supraphonline.

Budete nabízet na Supraphonline kompletní katalog Universal Music nebo jste si vybrali jen část?

K dispozici bude celý katalog.

O jak velké množství skladeb se bude jednat?

Řádově by to mělo být zhruba 45 tisíc alb, což je asi 600 tisíc tracků. Oproti současnému stavu se nabídka na Supraphonline zvýší desetinásobně.

Za kolik se vlastně na Supraphonline prodávají jednotlivá alba?

Naše top interprety typu Karla Gotta, Lucie Bílé a jejich novinky prodáváme v mp3 za 199 Kč, ve formátu FLAC za 249 Kč. Drtivou většinu novinek máme za 149 Kč v mp3 a za 199 Kč ve FLACu. Starší nahrávky nabízíme podle kvality za 69 či 99 Kč za album. Jednotlivé skladby máme od 15 do maximálně 30 Kč. Je to myslím poměrně rozumná cenová politika.

Musíme odvádět DPH, platit autorům. Provoz e-shopu, digitalizace a čištění také něco stojí. Nižší ceny už nejsou možné. Supraphon je hudební vydavatelství, nikoliv příspěvková organizace. Jsme akciová společnost, která se musí každý rok zpovídat svým majitelům, a ti rozhodně nevlastní Supraphon proto, aby ho dotovali. Tím nechci říci, že neexistují nahrávky, které nedotujeme. Říkáme tomu kulturní počiny, ale jedná se výjimky.

O co konkrétně se jedná?

Většinou jsou to nové nahrávky klasické hudby.

Kolik vám tedy jako prodejci z koncové ceny zbude?

Záleží na smlouvě s interpretem. Nicméně daří se nám Supraphonline po celou dobu od spuštění držet lehounce v černých číslech.

Přes Deezer a Spotify nakupují hlavně lidé ze zahraničí. O jaké nahrávky je mezi nimi největší zájem?

V zahraničí prodáváme velmi dobře klasiku a hudební ikony jako je Karel Gott, Olympic, Marta Kubišová, Helena Vondráčková.

Máte přehled o tom, kolikrát se jednotlivé skladby na těchto službách přehrají?

Dostáváme každý měsíc reporty, ve kterých vidíme počet přehrání jednotlivých skladeb a jaké to přineslo výnosy.  

Víte, odkud jsou lidé, kteří vaše nahrávky na streamovacích službách poslouchají?

Ano. Na Google Maps se můžeme podívat dokonce až na ulici, ze které se ten člověk připojoval.

Odkud jsou tedy uživatelé v zahraničí, kteří na Spotify či Deezeru konzumují českou hudbu od Supraphonu?

U Spotify hlavně z Británie, Ameriky a severní Evropy. Co se týče Deezeru tak vede Francie a Anglie. Deezer ale začíná slušně fungovat i v Čechách. Oficiálně zde byl spuštěn letos v lednu. Problém je pouze v tom, že nedělají vůbec žádný marketing. Na rozdíl od Spotify, které když už někam vstoupí, tak v dané zemi marketing dělá.

Jak to funguje, když chci jako hudební vydavatel začít prodávat hudbu na službách typu Spotify či Deezer?

Serverů, na kterých máme náš obsah, je několik set po celém světě. Využíváme proto jednoho z agregátorů, o kterých jsem už hovořil. Ten má smlouvy se všemi servisy. Jde pochopitelně i o technickou stránku věci. Každý servis chce jiný formát, kvalitu či délku ukázek atd. Funguje to tak, že agregátorovi pošleme nahrávky v nejvyšší kvalitě a k tomu příslušná metadata. On to zpracuje a rozešle na jednotlivé servisy.

Můžete si vybrat, na kterých servisech agregátor nahrávky zveřejní?

Obecně to nejde. Můžeme ale u každé nahrávky nastavit teritoria, na která máme práva.  Je také možné si vyjednat dlouhodobou výjimku pro některý servis, ale agregátoři to pochopitelně nedělají rádi, protože s tím mají spoustu práce. Z praktických důvodů jsme si například vyjednali výjimku pro YouTube, který si spravujeme sami. YouTube je totiž pro nás jeden z nejdůležitějších partnerů. Supraphon má smlouvu přímo s Googlem, jsme prémiovým partnerem YouTube.

Na základě této smlouvy dostáváte podíl z reklamy.

Přesně tak. Dostáváme podíl z reklamy nejen u videí, která na YouTube nahrajeme, ale také z uživatelských videí, která obsahují náš obsah, a to jak audiovizuální, tak pouze audio. Když si například nahrajete na YouTube video z dovolené a bude vám pod ním hrát Půlnoční Václava Neckáře, tak se u něj začne objevovat reklama a nám jde z té reklamy podíl. Google nechce mít v Čechách desítky prémiových partnerů. Supraphon proto nabízí umělcům a malým labelům, že jim zajistí zpeněžení jejich obsahu na YouTube.

Kolik nezávislých interpretů takto zastupujete?

Kromě YouTube nabízíme digitální distribuci i jako takovou. Vydáte si desku, domluvíte se s námi a my ji dostaneme na české i zahraniční servisy a ošetříme příjmy z reklamy na YouTube. Co se týče vyloženě pouze YouTube, pracujeme v tuto chvíli pro jednoho partnera a jednáme s dalšími.

U digitální distribuce ale máme více než tři desítky smluv. Zastupujeme jednak malé labely, Animal Music, 100 Promotion, Championship Music, Best IA, Popron Music nebo jednotlivé umělce typu Nightwork, Toxic atd.

Jak se prodává hudba Supraphonu ve střední a východní Evropě?

Logicky nám nejlépe funguje Česká republika a Slovensko. Co se týče východní Evropy, tak hodně silné je ještě Polsko.

Supraphonline funguje zatím pouze v Česku. Plánujete expanzi na další trhy?

Máme v plánu Slovensko. Čekáme jen na to, až se rozšíří na Slovensko platební brána PayU. Mělo by to být v průběhu příštího roku.

Slovenské interprety ale v nabídce máte.

Ano a je o ně v Čechách velký zájem. Máme celý Opus, Forzu a několik nezávislých vydavatelů. Zejména za Opus jsme velmi rádi. Před rokem 1990 totiž existovali tři vydavatelé: Supraphon, Panton a Opus. Panton Supraphonu patří a tím že se nám podařilo na Supraphonline dostat i Opus, tak máme pokrytou celou československou tvorbu z éry socialismu, která je digitalizovaná a smluvně zajištěná k digitálnímu prodeji. 

Ptal jsem se na východní Evropu proto, že čím dál na východ jdete, tím více se začíná objevovat pseudolegálních distribucí digitální hudby.

Takových služeb je samozřejmě spousta. Myslíme si ale, že než věnovat energii a čas boji s pirátstvím, je lepší tutéž energii a čas věnovat tomu, abychom měli servisy, kde budou nahrávky legálně, kvalitně a za rozumné ceny. Všechna ta úložiště jsou pochopitelně velký problém, velmi nás to trápí. Řeší se to pravidelně i na platformě IFPI, ale není to něco, kam bychom upínali většinu své pozornosti.

Zaznamenali jste po spuštění Supraphonline snížení počtu vašich nahrávek na těchto úložištích?

Nikdo to v Čechách nezkoumal. Ve Švédsku ale loni dělali průzkum, jak dalece mělo Spotify vliv na snížení pirátství a dospěli tuším k tomu, že se snížilo o 25 procent. Domnívám se, že velkou budoucností v oblasti distribuce digitální hudby je předplacený streaming. Například na Deezeru je zhruba 16 milionů skladeb a další se tam objevují v den vydání. Ztrácí tedy smysl někde hledat, jestli už to někdo ripnul z CDčka a někam uložil.

Budete v oblasti hudebního streamingu něco podnikat i v rámci Supraphonline?

Uvidíme, zatím se soustředíme na mezinárodní katalog. V okamžiku, kdybychom měli kompletní nabídku srovnatelnou třeba s Deezerem, pak je ta úvaha na místě. Ale je to spíše hudba daleké budoucnosti.