Článek je součástí speciálu k 20. výročí založení serveru Lupa.cz – Jak bude internet vypadat za 20 let?
Ačkoliv by 20. výročí vzniku Lupy slušel výhled na dalších 20 let, vzhledem k dynamice tohoto odvětví se ho nelze s čistým svědomím dopustit. Vždyť v roce 1998 si při představování počítače iMac každý myslel, že to, co se do deseti let musí změnit, je outfit Steva Jobse. Černý rolák, modré „levisky“ a bílé tenisky ale vydržely až do Jobsovy smrti a zažily i uvedení iPhonu v roce 2007, který přinesl telekomunikačnímu trhu změny, jaké nikdo nečekal.
Když ve stejném roce začínala Lupa.cz, vypadal český mobilní trh úplně jinak, než jak ho známe dnes. Anketu Mobil roku ovládla ve všech třech kategoriích Nokia. Legendární model 5110 zvítězil mezi low-endy, 6110 mezi manažerskými telefony a 8810 mezi high-tech přístroji. Operátoři byli v České republice dva. Jednička trhu Eurotel držel s více než 587 tisíci zákazníky – z nichž 230 tisíc získal právě v tomto roce – zhruba 60procentní podíl a zažíval rekordní rok, když utržil 14,6 miliardy korun a dosáhl čistého zisku 3,33 miliardy.
Generální partner speciálu Jak bude internet vypadat za 20 let
ACTIVE 24 registruje domény a poskytuje webhostingové služby. Malým a středním podnikům, živnostníkům i jednotlivcům nabízí registraci více než 250 doménových koncovek, hosting, redakční systémy pro tvorbu a správu webu nebo e-shopu, e-maily a online kancelář i serverová řešení pro robustnější online projekty. Jde o firmu s prověřenou historií a v oboru působí více než 20 let. Sledování trendů technického vývoje jí umožňuje nabízet služby v nejvyšší dostupné kvalitě.
Jeho vyzyvatel RadioMobil, jehož síť byla známá jako Paegas, zase sklízel mezinárodní úspěchy se zaváděním služeb založených na technologii SIM Toolkit, která umožňovala třeba ovládat své bankovní konto. Předchůdce dnešního T-Mobilu byl průkopníkem a některé produkty inovace sám vyvíjel a zaváděl do komerčního provozu jako první na světě. Následně si za to vysloužil nominaci od světové operátorské asociace GSM MoU Association (dnes známé jako GSMA) v kategorii technická inovace pro GSM pro rok 1999.
Ceny tarifů se tehdy pohybovaly kolem pětistovky, jejich nabídka se však pod silným konkurenčním tlakem často měnila. S těmi současnými se ale ty z roku slavného vítězství českého hokejového mužstva na olympiádě v Naganu nedají vůbec srovnávat. Z dnešního pohledu totiž nejenže obsahovaly naprosto titěrné množství volných jednotek, ale dokonce rozlišovaly mezi voláním ve špičce a mimo špičku.
5G je málo
Menší predikce ale možná je, když se omezíme na příštích pět, maximálně deset let. Jak ukázal nedávno skončený Světový mobilní kongres v Barceloně, ani v takto krátké době nebude o zábavu nouze. Ústředním tématem přitom budou sítě páté generace. Za pět let totiž už 5G bude mít pevně vyhrazené spektrum a stanovené technologické standardy, takže jeho skutečnému rozvoji nebude nic bránit.
„Na úrovni technologií pravděpodobně nedojde k žádným ‚revolučním změnám‘, spíše evolučním. Budou se budovat 5G sítě, tedy bude se využívat a spojovat více spektra. Nutností bude mít optiku až ke konkrétnímu vysílači, poroste počet „malých vysílačů“ (small cell) a budou se virtualizovat core technologie a funkce,“ vysvětluje bývalý šéf českého O2 a dnes nezávislý telekomunikační expert Tomáš Budník.
Testy 5G nebo k němu vedoucích technologií v současnosti provádí 77 operátorů ve 49 zemích světa, včetně tuzemského O2 a T-Mobilu. Pětačtyřicet operátorů ze 32 zemí už dokonce oznámilo plány na komerční spuštění 5G služeb. Nejnověji přispěl k této mánii Český telekomunikační úřad, který oznámil, že ještě letos spustí ve spolupráci s Nokií v Česku vlastní test 5G. Uživatelé by se ale neměli příliš nadchnout. Než 5G ovládne český trh, bude to trvat o něco déle než pět let. Podle GSMA bude i v roce 2025 vedoucí technologií v Evropě 4G, které se postará o polovinu všech připojení.
„Dnes je evidentní, že čistě na mobilní komunikaci se spoléhat nemůžeme, ta má své limity. Ano, budeme využívat nové generace technologií zvyšující kapacitu a rychlost a snižující latenci, ale bez vysokorychlostního pevného připojení se neobejdeme. I proto jsme se rozhodli investovat do výstavby vlastních optických sítí. Budoucnost tedy vidím spíše v hybridních technologiích, které uživateli nabízejí plynulý přechod mezi mobilem a fixem,“ říká generální ředitel českého T-Mobilu Milan Vašina.
Neomezená data nejsou vyloučena
Tuzemské zákazníky však soudě podle celospolečenské debaty posledních měsíců a let zajímá především to, zdali si konečně zasurfují neomezeně a za ceny alespoň na evropském průměru, nebo třeba dokonce pod ním. Čistě teoreticky – při současných datových limitech by uživateli na nové generaci sítí celý tarif zmizel během pár vteřin a při dokupování dalších gigabytů by pak lehce přišel „na buben“.
Šéfové českých operátorů se však ani obecně na téma budoucnosti mobilního trhu a byznysu bavit nechtějí. Sdílnější byl jen Milan Vašina. „Tuto možnost nevylučuji,“ odpověděl na otázku Lupy, zdali se alespoň za pět let objeví na tuzemském trhu neomezené mobilní datové tarify.
Jisté je, že produktová nabídka a s ní i celý byznys operátorů se změní. Být jen mobilním operátorem zkrátka nebude stačit. Data GSMA říkají, že ARPU, tedy průměrný výnos na zákazníka, klesne v Evropě do roku 2025 v porovnání s loňským rokem o 4,4 procenta na 13,7 eura, tedy zhruba 349 korun. Čeští operátoři jsou přitom už dnes výrazně pod touto hodnotou.
Operátor všeho
Přesto operátory nečekají zlé časy a podaří se jim i v mobily nasycené Evropě získat nové zákazníky. Rozšíření SIM karet v populaci stoupne ze 124 na 130 procent (toto číslo ČR přesahuje už dnes), mobilní telefon bude mít 86 procent Evropanů, tedy o dva procentní body více. A vzhledem k tomu, že více než tři čtvrtiny připojení k internetu obstarají smartphony, poroste spotřeba mobilních dat o 42 procent CAGR na 15,8 exabytů měsíčně. Celkové tržby operátorů tak vzrostou z loňských 144 miliard na 146 miliard eur.
Klíčem k úspěchu se stane monetizace dat a následně pak balíčkování služeb, které pomáhá redukovat pokles cen, a to, čemu operátoři říkají churn, tedy odchod zákazníků. Nejde ale o produkty typu O2 spolu, RED+ nebo Magenta1, které operátoři prezentují jako velké inovace dnes. Operátoři postupně budou pronikat i do oblastí, které byly dříve doménou kabelových a satelitních operátorů, a někteří se pustí i do oblastí, kde donedávna působily televizní stanice, tedy do vlastního a exkluzivního obsahu. Ani tím to ale nekončí.
„Osobně vidím příležitosti i v konvergenci s finančními či pojišťovacími službami a v řešeních pro chytrou domácnost,“ hodnotí Budník.
Ostatně operátoři zkouší nabízet služby podobné třeba virtuální asistentce Siri už dnes. Příkladem může být Aura španělské Telefóniky. Proti gigantům jako Apple, Google, Facebook a další to ale bude dost nerovný boj.
To, že pro čistě mobilní operátory budou příležitosti značně omezené, uznává i Milan Vašina. „Operátoři budou plnit svou primární funkci, a to dodavatele konektivity, ale zcela jistě budou poskytovat i další služby – platební, zdravotní, analytické či integrátorské, často založené na partnerství s dalšími firmami. Samozřejmě si dovedu představit, že za pár let budete přes aplikaci Můj T-Mobile hlídat a ovládat svůj byt, optimalizovat spotřebu energií či obsluhovat finanční služby. Hranice mezi jednotlivými obory se stírají a byznys modelů a oblastí podnikání je mnoho,“ říká.
Čtvrtý hráč nebude
Tady by se znovu ozval nespokojený český mobilní zákazník, který namísto pojištění stále dokola chce levnější tarif s větší porcí dat. Přinést by mu jej mohl čtvrtý operátor, který uvede trh do pohybu. To je ale optimistická vize, kterou má především vedení Českého telekomunikačního úřadu.
Už příští rok by totiž měla proběhnout aukce frekvencí uvolněných po televizním vysílání. Nenechme se vysmát, úplně nový hráč do ČR nepřijde. Budovat operátora a stavět síť z nuly ve chvíli, kdy zdejší trojka zabetonovala své pozice na trhu, by se rovnalo šílenství.
Černým koněm aukce však může být Nordic Telecom. Společnost, kterou většina lidí stále zná ještě jako U:fon, uspěla v loňské aukci kmitočtů v pásmu 3,7 GHz a s podporou finanční skupiny J&T na ní chce ve druhém čtvrtletí roku letošního spustit vlastní LTE síť. Ve spojení s kmitočty, které půjdou do aukce, by tak opravdu mohl vzniknout nový celoplošný operátor. Šéf Nordic Telecomu Libor Dočkálek zájem o aukci několikrát avizoval, jestli se ale opravdu zúčastní, bude záležet na jejích podmínkách.
Ty by mohly být příznivé. Vždyť předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák v podzimním rozhovoru pro Lidové noviny uvedl: „Výsledek letos proběhlé aukce v pásmu 3,7 GHz, ve které uspěly dva nové subjekty, ukazuje, že bychom při přípravě aukce skutečně měli počítat s podporou hráčů, kteří frekvence v nižším pásmu nemají.“
Jenže účast je jedna věc, úspěšné vydražení kmitočtů je věc druhá. Operátoři navíc nové konkurenci umí zabránit i jinak, jak dokázali uvedením neomezených hlasových tarifů při takzvané flatové revoluci v roce 2013, kdy efektivně zabránili rozmachu virtuálních operátorů, kterým se měl otevřít trh. Proto je pravděpodobnější, že T-Mobile, O2 a Vodafone raději přispěchají v pravý čas s neomezenými datovými tarify po vzoru zahraničních operátorů. Pro nespokojeného zákazníka to ale nemusí znamenat prohru.
Vizi čtvrtého hráče koneckonců nenahrává ani statistika. Evropský trh prochází obdobím fúzí a akvizic. „Struktura mobilního trhu prošla výraznou změnou. Od roku 2010 došlo v Evropě ke spojení nebo vypnutí zhruba dvou desítek operátorů a nově příchozí to nedokázali vyrovnat. Více národních trhů se tedy smrsklo na tři a méně operátorů než těch, které se rozšířily na čtyři,“ vypočítává telekomunikační analytik John Strand.
A jak už bylo řečeno, podnikání v telekomunikacích je kvůli regulatorním i tržním tlakům a disruptivním technologiím stále složitější, takže změně tohoto trendu zatím nic nenahrává.
