Možná vás teď napadla některá z otázek: Co Mozilla vlastně znamená? O jaké technologii se to mluví? Není trochu pozdě na další prohlížeč? Má Mozilla šanci uspět? Začala znovu válka prohlížečů? Na některé z těchto otázek se pokusím odpovědět a začnu tou, která je pro vás nejzajímavější:
Je Mozilla vhodná i pro mne?
Ano, je vhodná i pro vás. („And the beast shall be made legion. Its numbers shall be increased a thousand thousand fold. The din of a million keyboards like unto a great storm shall cover the earth, and the followers of Mammon shall tremble. – from The Book of Mozilla, 3:31 (Red Letter Edition)“) Mozilla je zralý a silný prohlížeč založený na podpoře posledních standardů. Pod Windows má silného soupeře v dnes nejrozšířenějším MS Internet Exploreru 6. (Uživatelům předchozích verzí tohoto prohlížeče bych velmi zdvořile doporučoval upgradovat ještě dnes a je naprosto jedno, zdali zvolí Mozillu či šestkové verze Netscape, MS Internet Exploreru a Opery.) Pokud je mám srovnat, jsou síly přibližně vyrovnané: prohlížeč z dílny Microsoftu získává body svojí menší náročností na počítač, o něco větší rychlostí, plně lokalizovaným prostředím a vysokou úrovní integrace se systémem (ano, za srůst se systémem je možno body také odečíst). Oproti tomu pro chod Mozilly budete potřebovat zřejmě silnější počítač a nyní i znalost angličtiny (česká lokalizace by měla být dokončená zhruba koncem června), Mozilla se vám však odmění integrovanými aplikacemi pro práci s Internetem, skiny, Tabbed browsingem, nebo také možností potlačovat nežádoucí projevy webových stránek (např. zákázání pop-up oken) a mnoha dalšími maličkostmi.
Na počítačích se zbývajícími operačními systémy (konkrétně MacOS, Linux, AIX, BSD/OS, FreeBSD, HPUX, OpenVMS, OS/2 a Tru64 Unix) není lepší volby než Mozilly (či jiných prohlížečů postavených na kódu Mozilly).
Vývojáři webových stránek a internetových aplikací si mohou Mozillu zamilovat nejen pro širokou a kvalitní podporu standardů (téměř úplně HTML 4.0, XML 1.0, RDF, CSS1, DOM1, SOAP 1.1, XSLT, P3P, XPath 1.0, FIXptr a MathML, částečně CSS2, CSS3, DOM2, DOM3, SVG, JavaScript 1.5 a XHTML), ale i pro integrované vývojářské nástroje jako jsou DOM Inspector, JavaScript Console, JavaScript Debugger, Page Info či View Source se zvýrazněnou syntaxí.
Jak to začalo?
Ačkoliv je vypuštění Mozilly 1.0 jednou z nejdůležitějších letošních událostí Internetu, tento fakt by pro uživatele neměl příliš znamenat. Mozilla je dostupná v podobě milestonů již několik let a jako hlavní prohlížeč ji lze používat od verze 0.9.1 (u ostatních aplikací balíku od vyšších verzí). Z pohledu uživatele verze 1.0 nepřináší příliš nového oproti předchozí verzi 0.9.9 – a je jedno, zda se zaměříme na nové funkce či rozsah opravených chyb. Tak proč je okolo ní tolik povyku? Odpověď je ukrytá v oné jedničce před tečkou – ta totiž není signálem určeným primárně pro uživatele, ale pro vývojáře. O jaký signál jde? Pro odpověď se musíme vrátit v historii o pár let zpět…
Slovo Mozilla se poprvé objevilo v roce 1994 jako interní označení prohlížeče Mosaic (pozdější Netscape a Netscape Navigator, nezaměňovat s jeho předchůdcem NCSA Mosaic) společnosti Mosaic Communications (později přejmenované na Netscape Communications) – Mozaic's Killer Application a stalo se i jménem pro zeleného dráčka (autorem je Dave Titus), maskota později velmi úspěšného prohlížeče i firmy Netscape.
Microsoft vstoupil na internetový trh velmi opožděně, ale o to víc chtěl zameškaný čas dohnat a to i na poli internetových prohlížečů. Několik prvních verzí MS Internet Exploreru nechtěli uživatelé používat ani zadarmo, zatímco za ostré verze Netscape Navigatoru platili. S nástupem MS Internet Exploreru 4.0 v roce 1997 se začaly karty obracet, byť pomocí monopolního postavení i nelegálních praktik. Společnost Netscape Communications byla nucena trvalým poklesem podílu na trhu i ceny svých akcií jednat: 22. ledna 1998 vydala několik tiskových zpráv. V jedné z nich oznámila svůj úmysl zveřejnit v nejbližší době zdrojový kód příští verze Netscape Communicatoru na Internetu a to nejen pro studium kódu, ale i pro další vývoj pod vlastní licencí založenou na odkazu GPL. Od téhož dne bylo také možno používat Netscape Communicator zdarma. Společnost doufající v získaní alespoň části dřívější pozice na trhu očekávala nejen zvýšení zájmu běžných uživatelů o její prohlížeč, ale obrovský zájem vývojářů open-free komunity o spolupráci na vývoji nových verzí.
Po březnovém zveřejnění zdrojových kódů vznikla skupina lidí koordinujících vývoj i místo pro setkávání vývojářů nové technologie pod společným názvem Mozilla.org. Slavné jméno (i Microsoft jej využívá v identifikaci svého prohlížeče) bylo přirozeným vyjádřením návaznosti na prohlížeč Netscape.
Gecko pod kapotou
Několik prvních měsíců práce bylo ztraceno přepisováním původního kódu, než vývojáři zjistili rozsah omezení daných jeho architekturou a rozhodli se napsat prohlížeč na nových základech.
Základním cílem už nebyla jen další verze Netscape Communicatoru, ale obecně použitelný soubor technologií, na kterých by mohl stát nejen prohlížeč, ale i libovolná další internetově orientovaná aplikace na libovolném operačním systému. Jak tohoto cíle dosáhnout?
Pokud důvěrně znáte webové stránky, slyšeli jste o kaskádových stylech a tušíte, že pomocí JavaScriptu lze takové stránky rozpohybovat, jistě vás příliš nepřekvapí, že celé rozhraní Mozilly (tedy to, co v prohlížeči vidíte kromě zobrazované stránky) jsou – zjednodušeně řečeno – přesně takové perfektní webové stránky se spoustou javascriptového kódu. Jedná se o uživatelské rozhraní nezávislé na platformě nazývané XPToolkit (XPFE) vytvořené pomocí jazyka XUL. Aby Mozilla tyto stránky mohla zobrazit (a tím i sama sebe), potřebuje výkonný vykreslovací nástroj, který by převáděl HTML (i další *ML kódy) na výslednou bitmapu. Takovým nástrojem se stal New Layout Engine (NGLayout). Přidejte interpretr JavaScriptu, knihovnu Netlib (Necko) pro práci se sítí, XPCOM a ještě několik dalších částí a získáte prohlížeč.
XPToolkit a NGLayout jsou dohromady známé také pod názvem Gecko. S využitím Gecka je možno postavit nejen celou řadu dalších různě vypadajících a různě se chovajících prohlížečů, ale i odlišných aplikací (instantní kecálky, FTP klienty, ale např. i správu účetnictví). Již dnes je Gecko takto schováno pod kapotou prohlížečů Netscape 6.x/7.x, Galeonu, Skipstonu či aplikací jako OEone HomeBase In A Box, ActiveState's Komodo a Allaire's HomeSite HTML Editor.
Vývojáři takovýchto aplikací však potřebují vědět, že styčné body (API), ve kterých jejich aplikace komunikuje s technologiemi Mozilly, se nebudou měnit a tím ohrožovat jejich funkčnost. Zde se společně dostáváme zpět k otázce, proč tolik povyku okolo verze 1.0. Povyk je oprávněný, Mozilla.org verzí 1.0 deklarovala zmražení těchto styčných bodů pro vývojáře využívající technologie Mozilly 1.0 a zároveň se zavázala podporovat tyto technologie do budoucna (tj. opravovat existující chyby).
Vývoj Mozilly
Vydání verze 1.0 neznamená, že je v Mozille již vše hotovo a bezchybné, či že snad zmražené části ustrnou. Nikoliv. Mozilla 1.0 a její další verze 1.0.1, 1.0.2, atd. jsou nyní samostatnou dlouho žijící větví (branch) vývojového stromu, zatímco nový vývoj běží v hlavním kmenu (trunk) nezávisle dál – ostatně velmi brzy se dočkáme alpha verze Mozilly 1.1
Vývoj tak rozsáhlého souboru aplikací, jakým Mozilla je, několika stovkami lidí vyžaduje perfektní organizaci. Základním nástrojem je všeobecně známé CVS pro správu verzí zdrojových kódů, ve kterém jsou uloženy vývojové stromy jednotlivých projektů. Neméně důležitým nástrojem je Bugzilla, databáze pro sledování chyb v aplikacích i procesu jejich odstraňování (pokud se na vašem softwarovém projektu podílí více jak osm lidí, nastal její čas). Někdo kdesi prohlásil, že se jedná spíše o FeatureZillu, a tak komentoval velké množství požadavků na různá vylepšení, která se v Bugzille taktéž nalézají. Dalšími nástroji jsou Bonsai a Tinderbox – oba (opět původní nástroje) jsou určeny pro přehled o stromu v CVS. Všechny tyto nástroje jsou krásně pospojovány v LXR, které slouží pro referenční prezentaci kódu a rychlý přístup k němu. Poněkud stranou stojí aplikace TalkBack, která dokáže odeslat informace o případném pádu prohlížeče na vašem počítači vývojářům, což jim umožňuje rychleji detekovat kritické chyby a analyzovat jejich příčiny.
I když má vývojář Mozilly většinou přístup ke všem zmíněným krásným hračkám, potřebuje pro zanesení libovolného kódu do vývojového stromu ještě dvě podstatné věci – těmi jsou review, schválení kódu správcem upravované části pro minimalizaci rizika zanesení chybného nekvalitního kódu, a superreview, kontrola kódu velmi zkušeným programátorem pro zvýšení přehlednosti a konzistentnosti kódu. Mezi lidmi, kteří mohou kontrolovat váš kód (pokud se připojíte k vývojářům Mozilly), je například i Brendan Eich, tvůrce JavaScriptu.
Vyvstane opět válka prohlížečů?
Za období, kdy končily války prohlížečů o podíl na trhu (browser-share), se všeobecně pokládá rok 1999. Netscape Communacations byl již tou dobou koupen obří AOL a jeho prohlížeč byl v očích veřejnosti odepsán, byť si stále udržel řadu uživatelů. Netscape Communicator verze 5.0, kýžené ovoce projektu Mozilla.org, nebyl nikdy dokončen a pozdější uvedení prakticky nedokončeného Netscape 6.0 na trh v roce 2000 znamenalo díky negativním ohlasům odborné veřejnosti jen rozhodnutí vývojářů oddálit uvedení Mozilly, nikoliv však zvětšení několika málo procent podílu na trhu.
Úspěch prohlížeče z Redmontu s modrým „e“ spočíval v osobitém způsobu implementace standardů Microsoftu – čím výraznější postavení prohlížeč měl, tím lépe mohl webovým vývojářům nabízet proprietární rozšíření k již existujícím standardům či dokonce standardy zdeformované pro své potřeby. Microsoft se netrápil, zda-li výsledky budou moci vidět uživatelé ostatních prohlížečů či zda-li pro ně budou znamenat nepřekonatelnou bariéru na cestě k informacím, naopak, byl to způsob konkurenčního boje. Pro objektivnost prohlašuji, že podobné chování nebylo v počátcích cizí ani Netscape Communications, na druhou stranu o způsob konkurenčního boje pro nedostatek konkurentů jít nemohlo.
Naštěstí i v Redmontu dnes pochopili nesmyslnost takové cesty, a tak se MS Internet Explorer vydal cestou souladu se standardy. Zbraní v případné válce prohlížečů tak už nemohou být proprietální rozšíření a změny standardů, ale rozsah a kvalita jejich podpory spolu s vylepšením uživatelského rozhraní. Mozilla je na takovou válku v obou oblastech dostatečně vyzbrojena, ale překvapivě se války nezúčastní. Prohlížeč Mozilla je dle vyjádření zastřešující organizace demonstrací technologií a je určen jen pro testování. Mozilla.org nemá prostředky pro marketingovou akci na podporu prohlížeče a ani žádnou takovou akci neplánuje.
Mozilla přesto vstoupí do bojů o procenta tržního podílu, a to prostřednictvím prohlížečů založených na jejích technologiích. Majitel mateřského Netscape, AOL Time Warner, dnes licencuje pro svůj stejnojmenný prohlížeč zobrazovací jádro od Microsoftu. To se může změnit, beta verze AOL 7 již Gecko obsahuje a CompuServe 7 nyní běží s Geckem v ostrém nasazení u klientů stejnojmenné sítě (provozované AOL).
V dnešní válce prohlížečů nepůjde už o prohlížeče samotné, ale o množství jimi získaných uživatelů a samozřejmě o obsah, který je možno těmto uživatelům nabídnout a prodat. AOL Time Warner vlastní, podobně jako Microsoft, několik firem zaměřených na tvorbu a poskytování kvalitního obsahu (např. CNN, Warner Bros, Warner Music Group, Cartoon Network, New Line Cinema, Atlantic, TNT, Cinemax, People, Time, HBO) a bude se o tento trh s Microsoftem rvát pomocí všech dostupných zbraní (žaloba na začátku roku je zřejmě jen začátkem).
Technologie Mozilly mají šanci uspět a je jen na vašem rozhodnutí, zda-li se zúčastníte jako vývojář, tester či uživatel. Nyní totiž máte skutečnou možnost volby.
