Internetové vysílání České televize vydrželo letos — oproti předchozím rokům — zájem diváků o mistrovství světa v ledním hokeji a Česká televize se tím náležitě pochlubila.
Úspěch lze připsat jednak tomu, že nový hlavní dodavatel řešení, společnost O2 Czech Republic, je největší tuzemskou internetovou infrastrukturní společností (formálně ovšem jen do konce května, od 1.6. její síť přešla na odštěpenou společnost CETIN).
Zleva Ivo Korčák, Šárka Pekárková a Zdeněk Gerlický na konferenci a veletrhu TV Connect v Londýně, v závěru dubna 2015. Nangu.TV se tam ve své kategorii dostalo mezi šest světových finalistů TV Connect Awards.
Softwarovou platformu zajišťující iVysílání však dodává a provozuje — jako subdodavatel O2 — nevelká společnost Alnair, patřící do skupiny Alef. I jako firma však vystupuje raději pod názvem své platformy — Nangu.TV, téže platformy, která obsluhuje i O2 TV a řadu dalších IPTV služeb v Česku a na Slovensku.
O platformě i o internetové televizi obecně jsme si povídali s ředitelem firmy Ivem Korčákem a s technickým ředitelem Zdeňkem Gerlickým:
Co je Nangu.TV?
ZG: Nangu.TV je platforma prvotně vyvinutá pro doručování IPTV. Vyvíjíme ji už přes deset let, a jak se mění naši zákazníci a jejich potřeby, postupně ji rozšiřujeme: k IPTV jsme přidali OTT a hybridní služby pro kabelové provozovatele nebo pro satelitní a pozemní vysílatele.
IPTV značí šíření televizního vysílání v IP síti řízené poskytovatelem IPTV. Oproti tomu zkratkou OTT („over the top“) se v televizní branži souhrnně nazývá obsah doručovaný přes obecný Internet.
IK: Máme v zásadě tři druhy zákazníků: jednak telekomunikační operátory — jako O2 Czech Republic a T‑Mobile v České republice, Orange na Slovensku — jednak kabelové operátory, a jednak televize.
ZG: Z regionálních ISP či kabelových operátorů patří mezi naše zákazníky Itself, Smartcomp se službou Netbox, RIO Media, Grape SC, dále pak slovenská DSiData nebo Slovanet.
Získali jsme v podstatě většinu českého trhu, pokud jde o IPTV. Někteří naši zákazníci provozují platformu také velkoobchodně a zpřístupňují tak IPTV dalším ISP.
IK: Máme vlastní back‑end, vývoj, provozní zázemí a dohledovou službu 24/7. Za poslední dva roky firma narostla na téměř sedmdesát zaměstnanců.
Máte v Česku konkurenci?
ZG: Nemyslím, že někdo jiný na českém trhu umí funkčně i kapacitně zvládnout projekty pro velké operátory, tím nechci nějak znehodnocovat jiná řešení. Ve světě je konkurence samozřejmě mnoho.
IK: Naším cílovým zákazníkem je operátor s bází mezi 100 až 500 tisíci předplatitelů na IPTV. Kapacitně jsme připraveni poskytnout službu zákazníkovi až s milionem předplatitelů. V tom v Česku konkurenci nevidím.
Je‑li vaší horní mezí milion, to na některé velké trhy nemůžete?
IK: Nemáme za cíl získat zákazníka s miliony předplatitelů za každou cenu. Chceme zajistit vysokou kvalitu služby i rozvoj produktu pro stávající zákazníky. Určili jsme si cílové trhy, posilujeme a rozvíjíme technické a firemní zázemí, a tak se připravujeme na vstup na velké trhy. Jsme aktivní například v Polsku a v Rusku.
Jaké máte nejvýraznější zakázky v zahraničí mimo Slovensko?
IK: Swisscom Broadcast, švýcarského operátora. To považujeme za obrovský úspěch v silně konkurenčním prostředí citlivém na kvalitu poskytované služby. Dále největšího kabelového operátora v Lucembursku — Eltronu. Máme zákazníky také na Balkáně, v Rusku, v Polsku, na Ukrajině a jinde. Spolupracujeme tam se silnými lokálními partnery.
Na webu uvádíte 500 000 koncových zařízení na vašich řešeních, co je do toho zahrnuto?
IK: To je číslo ke konci loňského roku, dnes už je vyšší. Je to pět set tisíc předplatných, takže především set‑top boxy. K jednomu předplatnému povoluje provozovatel třeba dvě, tři další zařízení, včetně mobilních. My je na platformě vidíme, ale už je nezapočítáváme. Asi 80 procent toho připadá zatím na Česko a Slovensko, ale naší zahraniční expanzí se ten poměr postupně mění.
Z čeho sestává vaše platforma?
ZG: Back‑end platformy nabírá obsah, ukládá si ho a streamery ho odesílají k divákům. Naší výhodou je, že obsah ukládáme jen jednou a umíme ho odesílat různými protokoly.
Platforma dále obsahuje middleware — aplikační server s veškerou obchodní logikou obsluhy uživatele, obvykle napojený na CRM provozovatele. Jsou na něm uložena i metadata k televiznímu programu, popřípadě k videotéce.
Klientská část platformy sestává ze set‑top boxů, mobilních aplikací, aplikací pro webový prohlížeč i pro chytré televizory.
Software vyvíjíme sami a platformu stavíme na standardních serverech, na otevřeném hardwaru, jen náležitě dimenzovaném. Platforma obsahuje jen několik komponent od vnějších dodavatelů: jednak nakupujeme hardwarové encodery, dále musíme integrovat různé DRM systémy, a potřebujeme také spolehlivého výrobce set‑top boxů.
Mistrovství světa v ledním hokeji na iVysílání
Nedávné mistrovství světa v ledním hokeji běželo také v iVysílání České televize. To letos poprvé zajišťuje O2 ve spolupráci s vámi…
ZG: Česká televize musí ze zákona vypisovat výběrová řízení v dvouletých cyklech. Poslední tendr vyhrálo O2 a my jsme jeho subdodavatelem: dodáváme především streamovací back‑end a ručíme za jeho výkon. Další komponenty a konektivitu zajišťuje v tomto případě O2.
Mezi různými poskytovateli služby se obvykle přechází postupně, ale v případě iVysílání se muselo úplně přepnout k prvnímu lednu 2015. Ve spolupráci s O2 jsme převzali celý stávající archiv a zajišťujeme i živé vysílání.
iVysílání je OTT služba. V čem je pro vás zásadní rozdíl oproti IPTV?
ZG: IPTV se poskytuje v síti provozovatele. Ten ji má plně pod kontrolou a může v ní využívat technik optimalizace toku. Živé vysílání se po IPTV posílá jako multicast (jednou pro mnoho cílových adres zároveň).
Zato u OTT vlastně nevíte, kudy to poteče, a posílá se to unicastem (jednotlivě). Platformu na to máme jednu, z pohledu back-endu je workflow v zásadě stejné, jen je potřeba odeslat daleko větší množství dat najednou, popřípadě mít vybudovanou CDN, tedy v podstatě hierarchickou síť doručení obsahu, aby se nescházely všechny požadavky u základního serveru.
Co mi řeknete ke kvalitě přenosu?
ZG: Musíme reagovat na stav přípojek uživatelů i na jejich počet. Používáme adaptivní streamovací protokol, který automaticky upravuje kvalitu. Špička letošního mistrovství byla nad 200 Gb/s při více než 150 tisících současných uživatelů.
Na webu NIX se však můžete podívat, že O2 má do NIX přípojku 400 Gb/s a že tolik nikdo jiný v ČR nemá. Opravdu si udělali velkou rezervu, překračuje to vlastně aktuální denní statistické maximum celkového toku v NIX, přitom hodně koncových uživatelů mají ve vlastní síti.
V čem spočívala vaše příprava na mistrovství světa přes iVysílání?
ZG: Na převzetí celého iVysílání jsme se připravovali rok, už v průběhu výběrového řízení jsme museli vypracovat architektonický návrh řešení a plán převzetí.
Hned na začátku jsme měli v podstatě ostrý start — když jsme spouštěli pilot, vysílal se zrovna reprezentační hokejový zápas, a zvládli jsme to úspěšně.
Před mistrovstvím jsme samozřejmě očekávali velký nárůst, několik týdnů před začátkem jsme společně s O2 ladili celou infrastrukturu na maximální výkon a na optimalizaci snížení zpoždění proti živému vysílání v televizi.
Na jaké zpoždění se dokážete dostat?
ZG: Zpoždění je dané specifikací použitého protokolu HLS. Ten přenáší data v desetisekundových segmentech; my je děláme sice o něco kratší, ale je třeba vyvážit zpoždění a plynulost přehrávání, divákův přehrávač musí mít dostatečně nabufferováno pro případ výpadku konektivity. Standard určuje, že musíte mít k dispozici tři segmenty, jeden aktuální a dva následující. Zpoždění tedy vychází zhruba do 30 sekund a o moc zkrátit nejde.
Má připravená infrastruktura nějaké využití po zbytek roku?
IK: Během roku je několik podobných významných sportovních událostí, o kterých se ví předem, začátkem roku to bylo třeba MS v biatlonu. Empiricky pracujeme s odhadem počtu diváků a předem připravujeme technické zajištění i lidskou kapacitu. Ale samozřejmě se může stát i něco neočekávaného, o čem najednou všichni budou chtít vědět.
ZG: V případě exponovaných pořadů u toho v podstatě sedíme a sledujeme, jak se posouvá špička a jaký má vliv na provoz. iVysílání nemá v ČR obdoby, co se týče množství vystreamovaných dat a zatížení internetu.
Jinak, ČT si sama zajišťuje web iVysílání, a i ten musí být dimenzován na to, aby zvládl nápor uživatelů. Teprve přehrávač vestavěný do načtené stránky je už dodávaný O2, respektive námi, ale pro uživatele je to transparentní. V minulosti se stávalo, že když selhalo streamování, lidé zmáčkli F5, a tím tak vlastně způsobovali DDoS.
Povaha televizního diváka
Jak vidíte budoucnost sledování videoobsahu?
ZG: Budoucnost směřuje spíše k OTT. Dost lidí si už cíleně hledá obsah například na YouTube. V Česku však mnoho lidí stále ještě sleduje takzvanou „lineární televizi“ — co pustí vysílatel, to v ní běží. Sám jsem taky občas lenivý, takže dávají‑li po čtvrté Ramba, podívám se na něj po čtvrté. ☺
IK: Ale diváci se velice rychle naučili využívat odloženého sledování (time‑shiftu), to je vidět hlavně u O2, které to dokázalo lidi naučit. Ta služba je totiž velice intuitivní. Nepotřebujete vysokou míru technických znalostí a dovedností, abyste pochopil, co je time‑shift. Lze zapnout stiskem jednoho tlačítka.
Jaké trendy vidíte v běžném chování diváka u televizoru? Nakolik využívá interaktivity?
IK: V posledních letech se to zásadně změnilo. Dnes zejména mladší generace, technologicky vyspělá, nechce být závislá na vysílacím čase určeném televizí a volí sama, kdy, kde a na co se bude dívat. Sleduje například pouze jeden vybraný seriál, a chce mít možnost pustit si ho, kdy má chuť — ať už jednou, nebo opakovaně.
Mimoto se zkracuje doba, po kterou jsou lidé ochotni sledovat určitý program. Klesá chuť sedět dvě hodiny v kuse u filmu, divák si raději udělá třeba dvacetiminutovou pauzu. Proto i ta veliká obliba seriálů — prosazuje se ,klipový‘ způsob konzumace.
Jaký poměr předplatitelů využívá time‑shiftu pravidelně?
IK: Obecně asi třetina.
Odložené sledování vlastně není až tak velký odklon od lineární televize, pořád je to něco, co mi připravili…
ZG: Už si však vybíráte jenom ty seriály, které vás zajímají. Podíváte‑li se třeba na YouTube nebo jinam, zjistíte, že trendem je, že lidé hledají to, co právě šlo v televizi nebo o čem se dozvědí ze sociální sítě. Málo lidí vymyslí, na co se chtějí zrovna dívat. Zaujme je něco v televizním programu, jdou na internet a zkusí to stáhnout.
Lidé tedy jen tak neopustí sledování toho, co běží v televizi?
ZG: V Čechách to ještě nějakou dobu potrvá. Ve Státech byl tenhle trh vždy trošičku jiný. Tam lidé opravdu přecházejí na online videotéky typu Netflix, Hulu a Amazon Instant Video, ale i tam jsou tahounem typicky seriály: zhlédnete jeden díl, baví vás to a chcete vidět další, kdežto máte‑li ve videotéce tisíce filmů, žánrově rozdílných… A Netflix vám umožňuje koupit si celou řadu seriálů najednou.
Troufli byste si za sebe odhadnout, kolik zákazníků tu získá Netflix, až sem přijde?
IK: Nemyslím si, že tu uspěje tak výrazně jako v anglosaském světě, protože zde je mezi lidmi největší zájem o lokální seriály. Nepředpokládám, že ty získá Netflix.
ZG: České komerční televize je prodávají už vlastními kanály, a tudíž pravděpodobně nebudou chtít přijít o svoji marži. Nelze ovšem vyloučit, že nějaký obchodní model se přece najde.
IK: Seriály poskytované Netflixem ve Spojených státech mají sice určitou cílovou skupinu i u nás, nicméně oproti mase pohodlných a ochotných platit je to cílovka složená z technicky zběhlých pirátů, kteří si to umějí najít a stáhnout.
ZG: Netflix je vlastně videotéka, stejně jako ji mají naši zákazníci, a ve výsledku se bude lišit hlavně obsahem. Hodně bude záležet i na zdejší ceně jejich předplatného.
Nemá IPTV jako technologie jen omezenou budoucnost?
ZG: Nemyslím si. OTT doplňuje IPTV. Provozovateli rozšiřuje portfolio služeb a je to pro něj možnost dosáhnout i na spotřebitele mimo vlastní síť. V podstatě všichni operátoři tu postupně spouštějí OTT, jeden po druhém.
IK: Když některým začnou ubývat zákazníci, donutí je to přemýšlet o tom, jak svou službu rozšířit. V podstatě se dnes každý snaží poskytovat úplné portfolio služeb, aby udržel lidi u sebe.
ZG: V IPTV je i živá televize a s ní souvisící obsah, služba je tím tedy úplná.
Má v Česku smysl HbbTV nad IPTV?
ZG: Smysl má umět zobrazit a přehrát HbbTV obsah, abyste lidem na IPTV zpřístupnil to, co například Česká televize nabízí ve standardním DVB multiplexu. Takový požadavek od operátorů přichází. Záleží také na set‑top boxu. Budeme to řešit nejspíše letos. Naše set‑top boxy to podporují vnitřně, ale zatím chybí integrační API, takže jednáme s výrobci. Z pohledu IPTV je však HbbTV v podstatě jen podmnožinou toho, co již umí IPTV.
Ivo Korčák, CEO
Do firmy přišel v březnu 2014 a na pozici CEO je od ledna 2015. Má desetiletou praxi v telekomunikacích na místech projektových nebo manažerských. Jeho cílem je růst firmy, udržení dominantního postavení na trhu českém a slovenském a mezinárodní expanze Nangu.TV.
Zdeněk Gerlický, CTO
Ve firmě začínal jako vývojář na middlewaru. Je v ní už osm let a získal za tu dobu širokou znalost v oblasti IPTV a OTT. Jako technický ředitel zodpovídá za architekturu a technologický rozvoj platformy, za jednání s dodavateli hardwaru a externích softwarových komponent i za technická jednání s klienty.
ČLÁNKY DO MAILU