TVCON je patrně jediná česká konference zabývající se především interaktivní televizí. Pořádá ji web DigiZone.cz ze stáje Internet Infa (kam patří i Lupa) společně s vývojářskou firmou Mautilus. Třetí ročník se sešel ve středu 1. dubna.
Televize přišla na svět zhruba o půl století dříve než internet a vychovala si úplně jiného „uživatele“ — totiž pasivního diváka. Má jich ještě dost, ale zejména u mladých stále patrněji soutěží s internetem.
Zeptáte‑li se třicetiletých a mladších, zda se včera dívali na televizi, 23 % z nich odpoví, že ne. Ve věkové skupině kolem 45 let jsou to jen 2 %, tvrdí Petr Mazanec z Mautilu.
Naproti tomu Daniel Grunt, ředitel Primy on-line, nadnesl v závěrečné panelové diskusi, že v posledních několika letech diváci českým televizím mírně přibývají.
Jaký osud čeká televizi?
Vyspělý uživatel internetu si může snadno představovat, že televize postupně zcela splyne s internetem a „rozpustí se“ v různých internetových službách na vyžádání, a že se televizor promění na pouhý největší počítačový monitor v domácnosti. Snad právě takový vývoj čekali i v Googlu, když v roce 2010 uváděli Google TV. O čtyři roky později ji nahrazují Android TV, která je ovládáním i přístupem k uživateli jasně „interaktivní televizí“. Ani tak nelze předvídat, zda se ujme.
Většina televizních diváků je totiž líná a pohodlná — tak by se daly shrnout názory, které na TVCONu zazněly od přítomných zástupců televizí. Přílišný výběr lidi obtěžuje. V BBC zjistili, že když lidé nevědí, na co se dívat, prostě si zapnou běžný televizní kanál,
zmínil Steve Farmer z Brightcove. Mají-li si vybrat, spíše jim vyhoví tak pět, nejvýše deset dobře předvybraných možností, které se jim budou asi líbit,
odhaduje Pavel Kohout, výkonný ředitel nových médií v České televizi.
Ve vystoupeních na TVCONu 2015 převládalo přesvědčení, že internet sice televizi rozšíří o nové funkce a možnosti, ale přinejmenším v dohledných desetiletích zůstane televize televizí — tedy převážně pasivní, oddechovou konzumací videoobsahu. Tak smysl televize totiž vnímají její diváci (nikoli „uživatelé“), a to i ti mladí, jakkoli si ke sledování přiberou ještě mobil nebo tablet.
Pavel Kohout, výkonný ředitel nových médií v ČT
Hraje se ovšem o to, kdo bude v budoucnu televizní obsah doručovat, a tedy na něm nejspíše vydělávat. Tradiční televize jsou v tom ohroženy jak operátory, čili vlastně velkými poskytovateli internetového připojení, tak giganty od původu internetovými nebo technologickými — zejména Googlem nebo Applem, ale třeba i Netflixem.
Výhodou televizí je, že mají obsah a vytvářejí jej. Ale potřebují ho divákovi doručovat samy takovým způsobem, aby vyhověly jeho rostoucím očekáváním — na pružnost, pohodlí i na technickou kvalitu.
Pomoci má hybridní televize
Je‑li „chytrý“ televizor s podporou HbbTV připojen k internetu, lze do přijímaného televizního vysílání vkládat náhradní nebo interaktivní obsah dotahovaný přes internet.
HbbTV značí „hybrid broadcast broadband TV“, tedy vlastně spojení vysílaného („broadcast“) s internetem („broadband“). Jestliže jste si v nedávné době koupili „chytrý televizor“, nejspíše už podporuje HbbTV, ačkoli jen starší verzi tohoto standardu — omezenější, a s nejednotnou podporou mezi výrobci televizorů.
Mezinárodně se ujala konvence, že k interaktivnímu obsahu vede červené tlačítko na ovladači — zpravidla po zobrazení červeného tlačítka v obraze.
HbbTV v Česku
Pavel Kohout uvedl, že podle čísel České televize z Google Analytics se v únoru 2015 alespoň jednou připojilo už 687 296 televizorů podporujících HbbTV, zatímco rok předtím, v únoru 2014, to bylo 260 291.
Česká televize začala s HbbTV poměrně brzy — už v roce 2012. Do roku 2014 ho nasadila na všechny své kanály. Dostupné je na DVB‑T, na satelitu a na kabelu.
Robert Mitka z Českých radiokomunikací
Hlavní komerční televize — Nova a Prima — nasadí HbbTV možná ještě do konce roku 2015. Robert Mitka z Českých radiokomunikací, provozujících pozemní televizní vysílače, ohlásil na konferenci, že připravují publikační platformu na snadné vkládání HbbTV obsahu do vysílání. Vkládaný obsah půjde přesně synchronizovat, popřípadě bude možné zařazovat jej i živě — na pokyn režie vysílání.
Platforma by měla být hotova na podzim. České radiokomunikace ji nabídnou vysílatelům, samy nechtějí vstupovat do vývoje aplikací pro HbbTV. S jednou „nejmenovanou“ televizí už tento systém údajně zkoušejí. („Není to Nova,“ dodal na dotaz Mitka). Nova přitom už loni ohlásila, že bude v tomto roce testovat HbbTV.
HbbTV se síří v Evropě i mimo ni
Stefan Schneiders z IRT
O stavu HbbTV v Německu, v Evropě i ve světě přijel na TVCON povědět Stefan Schneiders z mnichovského IRT (Institut für Rundfunktechnik). Německy mluvící oblast — Německo, Rakousko a Švýcarsko — je podle něj nejrozvinutější částí Evropy, pokud jde o chytré televizory.
V Německu je nyní, počátkem roku 2015, už kolem 13 milionů televizorů s HbbTV. Tuto funkci však využívá asi jen desetina majitelů. Průměrnou „proklikovost“ červeného tlačítka pak zjistili ve výši 0,84 %.
HbbTV se rozšiřuje také mimo Evropu — přidala se Austrálie, dokonce i ve Spojených státech zvažují, že prvky HbbTV (2.0) začlení do příští generace tamního vysílacího standardu ATSC 3.0.
Rozšíření HbbTV ve světě v říjnu 2014:
tmavě modrá — už v pravidelném provozu
světlejší modrá — ohlášeno/zkoušeno
nejsvětlejší modrá — zvažováno
Mapa převzata z prezentací k říjnovému sympoziu o HbbTV v Paříži
HbbTV 2.0 naplno až tak za pět let
Nová specifikace HbbTV 2.0 umožňuje podstatně více než HbbTV 1.0/1.5. Vydána byla však teprve nedávno, v únoru 2015. První zkušební televizory budou dostupné vývojářům nejdříve napřesrok a první pravidelný provoz lze čekat až v roce 2017. Přidá‑li se k tomu obvyklý cyklus obměny televizorů v domácnostech, HbbTV 2.0 se naplno prosadí až kolem roku 2020, shodovali se řečníci na TVCONu.
Co především přinese HbbTV 2.0?
- Podpora HTML5 a návazných webových technologií zlevní a zrychlí vývoj aplikací.
- Podpora pro videokompresi HEVC umožní jednak příjem Ultra HD přes internetové připojení, jednak úspornější HD.
- Aplikace v televizoru bude moci spustit aplikaci na spárovaném mobilním zařízení a opačně.
- Aplikace spolu budou moci komunikovat a synchronizovat se (vyměňovat si stavové zprávy). Tak půjde například na tabletu vybrat film a spustit jej tím na televizoru; půjde přecházet mezi zařízeními, například začít něco sledovat na tabletu, pak pokračovat na televizoru; bude možné nechat si synchronizovat obsah v aplikaci na jednom zařízení podle toho, co sledujete na jiném. Aplikace se přitom přednostně mají domlouvat po místní síti, ale půjde to i přes internet.
- Doručování obsahu na vyžádání do úložiště v televizoru: necháte si stáhnout film, ale podíváte se na něj později.
- Synchronizace mezi obsahem doručovaným po internetu s obsahem vysílaným. HbbTV 2.0 umožní příjem synchronizovaného náhradního obsahu: třeba audiostopy v původním znění nebo alternativních záběrů při živých přenosech.
- Podpora pro titulky k obsahu doručovaném přes internetové připojení.
- Do obsahu na vyžádání půjde synchronizovaně vkládat reklamu.
Zacílená a měřitelná reklama
HbbTV umožňuje reklamu cílit, tedy zobrazit různým lidem různou reklamu, zacílenou právě na ně. Nejsnáze jde cílit místně — třeba na určité město. Ale HbbTV je vlastně internetové připojení a aplikace mají své uživatele. Mohou tedy sbírat spoustu informací, a tak umožnit podobně podrobné cílení na člověka, jaké dovoluje reklama internetová.
U reklamy doručené přes internet lze ovšem měřit její výkon. Na internetu to však přineslo pád cen reklamy. Pro televize by byl obdobný propad vražedný. Zda se jim podaří něco podobného nepřipustit, to se teprve ukáže.
Divákovi má přitom HbbTV 2.0 dopřát podobné možnosti nastavení soukromí, jako je poskytuje běžný internetový prohlížeč bez dodatečných rozšíření: televizory mají umožňovat blokování cookies, popřípadě blokování sledovacích serverů.
TIP: Průběžný průřez konferencí a vybrané zajímavé výroky najdete na DigiZone.cz.
