Ilustrace: Nenad Vitas
V České republice funguje v současné době nějakých plus mínus sto televizních stanic. Některé jsou s českou podporou, jiné bez ní. Své řádky bych tentokrát věnoval programům, které mají společné to, že je provozuje některá z větších společností. Jako příklad mohu uvést Discovery Networks nebo Chello Central Europe a řadu dalších. Všechny tyto programy mají jednu velkou nevýhodu, která je způsobená tím, že jsou nadnárodní. Jde o různé dokumentární, dětské, sportovní a další stanice, které jsou nabízeny pro řadu trhů a následně jsou pouze lokalizovány, takže se vysílá například mutace pro střední či východní Evropu a podobně. Přijde mi, že do pozice těchto zástupců jsou občas jmenováni lidé, kteří, lidově řečeno, vůbec nevědí, která bije a nemají leckdy ani základní technické know-how. Zvažoval jsem vůbec, zdali začít psát tyto řádky, ale nakonec jsem se rozhodl, že tak učiním, protože někdy se sám nestačím divit, co se dozvídám. V lepším případě se nedozvím vůbec nic, horší je však ten případ, kdy je vám jasné, že toho víte mnohem víc než samotný manažer.
Osobně jsem nikdy nepátral po tom, jak se daní lidé do funkcí dostávají, ale někdy bych si takovou story docela rád poslechl. Protože jsem ještě neuvedl žádný konkrétní případ a zatím jsem chodil stále kolem horké kaše, napravím to. Nechci ale zároveň nikoho jmenovat, takže sice situace budou reálné, ale jména a nic podobného padat nebude. Ještě jednou opakuji, že mým cílem není nikoho poškodit, ale upozornit na neschopnost těchto manažerů, respektive těch, kteří je do těchto pozic nasazují. Před několika měsíci startovala mimo jiné v České republice HDTV verze jednoho z atraktivních programů, který řada tuzemských diváků přivítala, a to přesto, že zatím neproběhla jeho lokalizace do českého jazyka. Při této příležitosti jsme připravovali jeden z dílů Kdo je kdo na kabelu a satelitu. Když byl hotov, musel jsem ho poslat do zastupitelství stanic konkrétní PR manažerce. Ta měla text týden a za celou dobu ho v podstatě nebyla schopna autorizovat. Stále jsem jen slyšel výmluvy typu: musíte vydržet, čekám na schválení, už to urguji a podobně. Uplynul další týden a nic se nedělo.
Když jsem výsledný text konečně dostal do svého e-mailu, nevěřil jsem vlastním očím. Nezůstal kámen na kameni a pochopitelně byl článek plný sebepropagační vaty. Zkrátka vypadal tak, jako by byl vystřižený z nějaké PR příručky. Když jsem se pak manažerky zeptal, zdali to myslí vážně, že já se pod takovouto reklamu
nepodepíšu, odvětila mi, že mě sice chápe, ale já zas musím pochopit pokyny, které má od společnosti. Vše samozřejmě dopadlo tak, že text nakonec vyšel v původní (tedy mnou navrhované) podobě pouze s drobnými korekcemi manažerky ve struktuře společnosti, za které bych ještě jednou rád poděkoval, protože vyznat se někdy v hierarchii těchto firem bývá opravdový oříšek. Byl to jeden příklad za všechny, ale klidně uvedu ještě jeden, který se opět týká expanze daného kanálu. Když jsem se jiné PR manažerky ptal, zdali stanice bude vysílat v České republice, nedokázala mi odpovědět a sdělila, že to bude muset zjistit na centrále.
Je mi jasné, že manažeři tohoto typu asi často nedisponují zrovna dostatkem informací a mnohdy jim ani nerozumí, ale proboha, pokud se například v Česku spouští nějaká nová stanice, měl by o tom ten člověk alespoň něco vědět! Poslední kapkou, která mě donutila napsat těchto několik řádků, byla páteční tisková zpráva, která věřte, nebo ne, dorazila do redakčního e-mailu třináct minut před třiadvacátou hodinou, v době, kdy už většina lidí má úplně jiné starosti a možná už také sní. Zpráva byla bohužel natolik závažná, že nesnesla odkladu. Pokud bych ji nevydal, konkurence by byla rychlejší. V ten den zrovna začínal v Karlových Varech filmový festival, čímž by se dala tato skutečnost částečně omluvit, ovšem nevěřím tomu, že by takovouto informaci někdo nevěděl dříve. Stanice přicházejí často s řadou novinek, o kterých by se, nebýt odborných webů jako je DigiZone.cz, diváci vůbec nedozvěděli. Je snad úkolem novináře píšícího o digitalizaci, aby si denně monitoroval několik desítek (možná i stovek) stanic a zjišťoval, jestli se náhodou neděje něco zajímavého?
