Hlavní navigace

Neznámé detaily. Jak Jaromír Soukup vyhrál spor o své pořady s vysílací radou

 Autor: TV Barrandov
Bude státní úřad posuzovat pravdivost informací? Soud chce, aby vysílací rada při hodnocení objektivity pořadů určovala, co je pravda a co lež. Rozhodnutí padlo kvůli Jaromíru Soukupovi.
Filip Rožánek 9. 7. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Majitel televize Barrandov a její hlavní moderátor v jedné osobě si za poslední dobu připsal dvě vítězství nad Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Díky úspěšným žalobám nemusí Jaromír Soukup platit statisícové pokuty za výroky ve svých pořadech. 

Nakonec bude muset v přelomových případech rozhodnout až Nejvyšší správní soud. Vysílací rada upozorňuje, že pokud by se ujala právní argumentace, kvůli níž byly pokuty zrušeny, stával by se z úřadu arbitr pravdy.

Problém se týká toho, jak chápat požadavek na objektivní a vyvážené informace, který musí ve zpravodajství a publicistice dodržovat všechny televizní stanice. Vysílací rada před udělením pokuty mimo jiné zvažuje, jestli dostala prostor k vyjádření druhá strana, například kritizovaná firma.

Jaromír Soukup ve svých pořadech typicky mluvil o kauzách a firmách, aniž by jeho tvrzení mohl kdokoliv z nich korigovat. Proto dostala TV Barrandov například pokutu 200 tisíc korun za pořad Moje zprávy, ve kterém se Soukup vyjadřoval ke státním zakázkám pro reklamní agenturu Dorland. 

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání po zhlédnutí pořadu rozhodla, že Soukup v pořadu vydával svá tvrzení za fakta, nedal nikomu prostor k vyjádření a celé pojetí bylo jednostranné. Moderátor necitoval ani opačné názory. „Pořad prezentoval jasný, předem stanovený postoj a jako takový jej lze považovat za předpojatý a snažící se ovlivnit postoje diváka ve prospěch záměrů tvůrců,“ vysvětlil úřad, proč dal Soukupovi pokutu.

Televize Barrandov rozhodnutí o pokutě napadla u soudu. Nelíbila se jí ani výška pokuty, ani zdůvodnění. Argumentovala, že „po ní nelze bez dalšího žádat, aby ke každému tématu dala prostor k vyjádření všem dotčeným osobám“. Na publicistiku prý také není možné klást stejně náročná měřítka jako na zpravodajství.

Vysílací rada před soudem namítala, že „není v jejích možnostech ani kompetencích posuzovat pravdivost skutkových tvrzení“. Pořad měl celospolečenský dosah, informoval o významném tématu, a je proto třeba chránit právo diváků na to, aby byli vyváženě informováni. Barrandovu mimo jiné přitížilo, že mediální skupina Jaromíra Soukupa podniká i v reklamě a marketingu, takže nešlo o nějaká laická vyjádření.

Městský soud v Praze souhlasil s tím, že k porušení objektivity a vyváženosti by postačilo, že byl pořad odvysílán, aniž by v něm bylo prezentováno vyjádření dotčených stran. Jenže vysílací rada zdůvodnění pokuty rozšířila o dovětek, že se Soukupův pořad snažil „ovlivnit postoje diváka ve prospěch záměrů tvůrců“. A v tu chvíli u soudu narazila. Nijak totiž nevysvětlila, jak na to přišla. V odůvodnění pokuty pro tento dodatek nebyla žádná opora.

„Snahu ovlivnit názory diváků nelze automaticky vyvozovat ze závěru, že v posuzovaném pořadu nebyl dán dotčeným osobám prostor k vyjádření,“ namítla soudkyně Viera Horčicová. „Pokud se však (RRTV) při odůvodnění svého rozhodnutí vydala takto úzkou cestou, měla na ní setrvat a jiné závěry neuvádět. Aby totiž bylo možné tvrdit, že prezentované informace byly účelově vybrané či zasazené do zavádějícího kontextu, bylo by nutno uvést, které další relevantní informace k prezentovanému tématu (TV Barrandov) v pořadu neuvedla či v čem byl kontext příspěvku zavádějící,“ uvádí rozsudek.

Podle pražského Městského soudu je pro zjištění, zda TV Barrandov skutková tvrzení v pořadu prezentovala objektivním způsobem, primárně důležité, zda tato tvrzení nebyla zjevně lživá, překroucená, prezentovaná v zavádějícím kontextu, nedostatečně oddělená od hodnotících soudů, případně nedostatečně podepřená odkazy na zdroje. Vyplývá to z opakovaných nálezů a rozhodnutí Ústavního soudu, potažmo Nejvyššího správního soudu.

„Navzdory tomu, že z judikatury vrcholných soudů (…) jednoznačně vyplývá, že pojem objektivity se vztahuje zejména k přesnosti prezentovaných informací a jejich kontextu, (vysílací rada) tento aspekt věci explicitně odmítla zkoumat; uvedla dokonce, že takové zkoumání přesahuje její možnosti a kompetenci. Přístup, kdy svou roli při hodnocení objektivnosti vysílání redukuje na pouhé mechanické posuzování, zda byl v konkrétním pořadu dán prostor k vyjádření všem osobám, o nichž bylo referováno, však není přijatelný,“ napsala soudkyně.

Pokud z napadeného rozhodnutí není seznatelné, zda informace podávané v posuzovaném pořadu byly lživé, prezentované v zavádějícím kontextu, účelově vybrané, bez podkladu ve zdrojích nebo založené na manipulaci s postoji osob, jichž se informace týkají, není odůvodněný závěr, že Barrandov porušil povinnost objektivity a vyváženosti vysílání. 

Výsledkem bylo, že v říjnu 2019 soud rozhodnutí o pokutě zrušil „pro částečnou nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti a nedostatku důvodů a proto, že část skutkového stavu, na němž bylo rozhodnutí založeno, neměla oporu ve spisech“. 

Vysílací rada se rozhodla následně podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a doufá, že verdikt zvrátí.

„Soud rozhodnutí rady zrušil, protože se neztotožnil s výkladem, co je jejím úkolem při posuzování dodržení zákonného požadavku poskytovat objektivní a vyvážené informace. V zásadě soud nově požaduje po radě, aby prokazovala pravdivost všech výroků. Na což rada nemá aparát, protože se zaměřujeme na to, zda byly v pořádku z hlediska mediálního, a prověřujeme postupy a nejsme ve stavu prokazovat pravdivost věci,“ řekl letos v červnu předseda vysílací rady Ivan Krejčí, když poslancům představoval výroční zprávu za loňský rok.

„My nejsme arbitři pravdy. Posuzujeme to, jestli reportáž byla správně profesionálně provedená,“ dodal.

Další pokutu pro TV Barrandov za neobjektivitu a nevyváženost, tentokrát ve výši 400 tisíc korun, smetl Městský soud v Praze letos v únoru. Spor se týkal pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa, v němž se moderátor zabýval státní podporou pro nadnárodní firmy, konkrétně pro automobilku Škoda. Také v tomto případě vysílací rada vytýkala Soukupovi jednostranné prezentování informací.

„Rozhodnutí neuvádí úvahy ani důkazy o tom, čím a proč se (TV Barrandov) dopustila porušení povinnosti poskytovat objektivní a vyvážené informace,“ namítl soud. „Není zřejmé, z čeho usuzuje, že si divák nemohl na dané téma svobodně utvořit vlastní názor, když tuto svoji úvahu nijak neodůvodňuje ani nedoprovází dokazováním, ať již k nějakým konkrétním divákům či ‚průměrnému divákovi‘,“ argumentoval soudce Milan Tauber.

Stejně jako v předchozím případě má soud za to, že vysílací rada musí říct, v čem byly výroky nepravdivé. Rada ale podle soudce „nijak neprokázala, že skutková tvrzení v pořadu obsažená byla lživá, překroucená apod.“.

Státní úřad na žalobu reagoval znovu tím, že není v možnostech ani kompetenci rady ověřovat pravdivost skutkových tvrzení. „Rada provozovateli nevytýká, že v reportáži uváděl nepravdivé informace, ale informace jednostranné, nepodložené konkrétními zdroji,“ uvádí rozsudek.

MIF tip3

Soud opět vytkl radě, že přistupuje k hodnocení objektivity a vyváženosti mechanicky. „Pokud z napadeného rozhodnutí není seznatelné, zda informace podávané v posuzovaném pořadu byly lživé, prezentované v zavádějícím kontextu, účelově vybrané, nebo založené na manipulaci s postoji osob, jichž se informace týkají, není odůvodněný závěr, že (stanice) porušila povinnost objektivity a vyváženosti vysílání. Posouzení uvedených kritérií přitom musí být provedeno konkrétně, ve vztahu k projednávané věci a s podkladem v provedeném dokazování; nemůže být založeno na pouhých nekonkrétních dojmech žalované,“ pokračovalo rozhodnutí.

Také proti tomuto rozsudku Městského soudu v Praze podala vysílací rada kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a doufá, že rozhodne v její prospěch.